Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Proč podnikatelů neubývá? Rostoucí počty OSVČ očima expertů

Gabriel Pleska | 19. 2. 2021 | Vstoupit do diskuze – 3 komentáře

Pesimistické předpovědi o úřadech práce plných někdejších podnikatelů nevycházejí. Tedy aspoň zatím. Podle statistik naopak živností i samotných osob samostatně výdělečných proti loňsku přibylo. Jak je to možné?

Proč podnikatelů neubývá? Rostoucí počty OSVČ očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Od chvíle, kdy přišel koronavirus do Česka, jsme tu banalitu četli a slyšeli tolikrát: vnímejte krizi jako příležitost. Frekvence těchhle výzev klesala s tím, jak rostla druhá vlna, ale podle čísel, která uveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení nebo ministerstvo průmyslu, by to mohlo vypadat, že jsme si je vzali k srdci. Podle čísel ze sociálky byl k poslednímu dni loňského roku celkový počet OSVČ (tedy vykonávajících hlavní i vedlejší činnost) 1 051 179. To je bez několika drobných o 20 tisíc vyšší údaj než přesně o rok dřív. Podle údajů ministerstva průmyslu zase rostou počty živnostenských oprávnění i celkově podnikatelů. Ministerská statistika uvádí ke konci roku 2020 přírůstek podnikatelů-fyzických osob o víc než 14 tisíc.

Jenže čísla se dají interpretovat i jinak než optimisticky. Co když je to bída, co z lidí OSVČ činí, a do podnikání je žene hlad? To, že někdo podniká, ještě neznamená, že je v podnikání úspěšný a že se mu dobře daří. Navíc máme také jiná čísla – analýza poradenské společnosti Bisnode říká, že letos v lednu se proti předchozím letům rekordní množství živností přepínalo do stand by nastavení, tedy pozastavovalo. A včerejší bleskový průzkum Hospodářské komory mezi živnostníky v oborech nejpostiženějších opatřeními – od hospod a hotelů přes prádelny až třeba k vnitřním sportovištím – říká, že pětina podnikatelů v těchhle oborech vydrží už maximálně měsíc.

Pojďme se na čísla podívat očima expertů. Jak si vysvětlují, že OSVČ v loňském roce nevymřely? Jak to, že jich naopak přibývá? Nemůže v tom být i snaha zaměstnavatelů převést zaměstnance do levnějšího švarcsystémového módu?

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská
+5
+
-

Stát nastavil podmínky státní pomoci a lidé se racionálně přizpůsobili. Na jaře loňského roku byla pomoc poskytnuta výhradně jen OSVČ (při splnění daných podmínek) a zaměstnancům. Na jiné pracovněprávní úvazky se nehledělo. A tak se lidé, kteří byli zpočátku z pomoci vyloučeni, prapodivně nastaveným podmínkám pomoci přizpůsobili. Jako v pohádce o chytré horákyni. Jedna z cest, jak se pomoci domoci, bylo vykonávat činnost ne jako dohodář, ale jako živnostník. Roli mohla sehrát i snaha firem a zaměstnavatelů ušetřit na mzdových nákladech a nabídnout zaměstnancům změnu: místo pracovní smlouvy zakázku na provedení práce/úkonu jako samostatně výdělečná osoba.

Jenže zároveň roste i počet ukončených nebo přerušených živností. Předpokládám, že převážná část připadá na zavřené či omezené provozovny služeb. Nejvíc se ale koronavirový šok podepisuje na (ne)vznikání nových firem. Covid a vládní zákazy zadupávají podnikatelskou činorodost do země. Obávám se, že covid a proticovidová opatření mohou mít i dlouhodobý dopad na podnikatelské prostředí, ochotu lidí zkusit podnikání, rozjet vlastní byznys. Ekonomika může přijít o značný podnikatelský potenciál, její produktivita a dlouhodobý růst se zpomalí a s ní pomaleji poroste naše životní úroveň.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
+5
+
-

Velká čísla obvykle neznamenají vůbec nic. Pokud chceme pochopit, co se děje, musíme jít do mnohem větší hloubky. Pak zdánlivě hezký příběh o podnikavosti Čechů bude vypadat poněkud jinak. Řada lidí v posledních měsících přišla o práci, takže hledají jakýkoliv způsob, jak si přivydělat a postarat se o sebe. A udělat tady tohle, tady zas něco jiného je pro řadu z nich bohužel jedinou cestou, jak se nemuset spoléhat na sociální dávky. Pak je tady druhá skupina nových živnostníků, vysoce kvalifikovaných lidí, kteří mít zaměstnání v současné nejisté době vyhodnotili jako příliš rizikové a raději navázali vztahy s několika zájemci o jejich služby.

Na počtu přerušených živností je ale zároveň vidět, že ne všem taková cesta dlouhodobě vyhovuje, a pokud mají šanci získat stabilní zaměstnání, rádi se živnostenského listu zbaví. Připravme se ale na to, že možností na trhu práce bude čím dál tím méně a klíčovým pojmem se stane flexibilita, dokonce i v běžných průmyslových sektorech. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+18
+
-

Živnostníci nevymřeli, protože je zachraňuje daňový poplatník, zejména český a německý. Nevymřeli také proto, že si své přežití zaplatí, a to vyššími daněmi v budoucnu. V médiích se tomu říká „vládní pomoc ekonomice“ a vládní politici samotní to tak samozřejmě rádi prezentují. Nicméně vláda prakticky žádné peníze nevydělává. Veškeré peníze, které má, si bere buď na dluh, tedy z budoucího (hrubého) zisku podnikatelů a firem, nebo ze současného (hrubého) zisku podnikatelů a firem. Zdaňuje samozřejmě i erární zaměstnance, ale víc jim samozřejmě zase přihodí – ze zisku podnikatelů a firem. V podobě evropských fondů nás zase nefinancuje „Brusel“, jak se opakuje v médiích, ale daňový poplatník zejména bohatších zemí Evropské unie v čele s daňovým poplatníkem německým, tedy v čele s německým živnostníkem a německými firmami. České živnostníky teď zachraňuje i „německá vládní pomoc ekonomice“ (tedy opět tamní daňový poplatník). Ta pomohla na podzim tuzemskému zahraničnímu obchodu k rekordnímu obratu a přebytku. A tedy celé naší ekonomice.

Sečteno, podtrženo, český živnostník nevymřel, své přežití ale zaplatí, až bude zase moci vydělávat, dále proto, že mu jej za cenu vyšších daní v budoucnu platí i zejména jeho německý kolega, a konečně proto, že mu ho zaplatí – aniž to tuší – i budoucí generace, tedy nynější a budoucí české děti. Říká se tomu solidarita. Stále víc politiků, rovněž žijících, ba tyjících i ze zisku živnostníků, ji vzývá jako posvátnou krávu. Přitom zároveň neváhají o těch samých živnostnících smýšlet a někdy i hovořit jako o parazitech.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
+2
+
-

Na nárůst počtu OSVČ mají vliv zejména tři faktory.

První je nastavení pravidel pracovního trhu. Náklady práce jsou v Česku v případě pracovněprávního vztahu zaměstnanec–zaměstnavatel vysoké ve srovnání s povinným veřejným pojistným a daní z příjmů u OSVČ. Proto se často vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem transformují na smlouvy mezi odběratelem služby a jejím dodavatelem. Někdy to má podobu jasného porušení zákoníku práce (švarcsystém), jindy je to hůř prokazatelné obcházení zákona.

Anketa

Kdo to říká dobře?

Druhým faktorem je posun ve společenském vnímání výdělečných a odpočinkových aktivit. Ideálem mnoha zejména mladších nebo hmotně zajištěných lidí je pozice „freelancera“, jako člověka, který nevykonává soustavně nějakou ekonomickou aktivitu, ale pracuje jen tu a tam v míře nezbytně nutné.

Třetím faktorem je stav ekonomiky. Napjatá situace na trhu práce umožnuje přivýdělek pro řadu zaměstnanců, kteří si vedle hlavního zaměstnání doplňkově organizují ještě živnostenské podnikání. Vzhledem k tomu, že situace na trhu práce bude napjatá i dál, pozice freelancerů bude stále více populární. Zároveň se nechystá žádná zásadní změna nastavení pravidel pracovního trhu. Předpokládám, že počet OSVČ vedlejších (i hlavních) by mohl růst i nadále.

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 3 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 2. 2021 15:09

Souhlasím s Kovandou.
Ale ony tam mohou být i jiné faktory.
Například nezaměstnaný jedinec může ze zoufalosti zkoušet různé fígle.
Například si založit živnost, žádnou činnost reálně nevykonávat. Jen fiktivně. Tedy prodávat faktury firmám, které si chtějí snížit daňový základ.
Založí si živnost s paušální daní. Měsíčně bude fakturovat subdodávky firmě, která si potřebuje snížit základ daně. Například ve výši 83332 Kč měsíčně (aby se vešel do ročního limitu paušální daně a aby po něm nikdo nechtěl registraci k DPH). Za to od té firmy bude chtít 15% z té částky, tedy 12.5 tisíce.
Z toho 5.5 tisíce dá státu (a má za to hrazené sociální i zdravotní, započtou se mu ty roky do nároku na penzi, atd...) a zbude mu 7 tisíc čistá ruka. Pokud to udělá i jeho žena a dospělé děti, je to solidní přilepšení.
Zejména pro lidi, kteří již vypadli ze systému podpor to může být zajímavé.

Ostatně i na odborných webech už se o této hrozbě paušální daně psalo. Tedy ti autoři nepsali vyloženě o tom, že by si někdo zakládal ŽL čistě aby pak prodal milion "ztráty" ziskovému sročku či akciovce...
... psali tam o tom v tom smyslu, že pokud je na tom někdo relativně bídně a na ŽL vydělá třeba jen 400tis ročně (a má daňový paušál), tak že bude mít poměrně silnou motivaci těch zbylých 600tis někomu vyfakturovat-prodat, protože o 600tis vyšší příjem mu odvody nezvedne ani o korunu, kdežto ta druhá strana ušetří tak 45% (když započteme všechny odvody na cestě firemních peněz do soukromé kapsy majitele).

Takže pokud živnostníkům v krizi klesají tržby (případně přímo rostou ztráty), lze očekávat, že část z nich se to bude snažit zužitkovat a své ztráty si tím aspoň trochu zmírnit.

+6
+
-