Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Pomoc podnikatelům očima expertů. Rychlá a jednoduchá, to nemůžeme říct

Jiří Hovorka, Ondřej Tůma | 15. 1. 2021 | Vstoupit do diskuze – 13 komentářů

Nepovedla se, je pomalá a neprůhledná. Tak hodnotí experti v široké shodě podporu, kterou pro podnikatele kvůli dopadům koronaviru připravila vláda.

Pomoc podnikatelům očima expertů. Rychlá a jednoduchá, to nemůžeme říct

Zdroj: Shutterstock

Státní pomoc podnikatelům, které výrazně zasáhla koronavirová pandemie a vláda jim nařídila zavřít provozovny, má být hlavně rychlá a jednoduchá.

Česko se mohlo inspirovat například v Německu a dát všem podnikatelům stejnou formu podpory. Podle jejich obratu z minulých let.

Místo toho vláda vedená Andrejem Babišem vytváří programy postupně pro různá odvětví, která se zrovna ozvala. Žádosti o podporu jsou navíc složité, mnohdy se čeká měsíce.

Tak to alespoň vnímají experti, které jsme oslovili v naší tradiční páteční anketě.

Když už něco chválí, tak programy, které byly rychlé a administrativně jednoduché. Například kompenzační bonus pro OSVČ, který mělo na starosti ministerstvo financí, pozitivně hodnotí šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. 

„Začalo to bombastickým slibem vlády napumpovat do ekonomiky 1,2 bilionu korun, které odpovídají zhruba jedné pětině roční produkce ekonomiky. A skutek? Vyplacená pomoc nepřekročí čtyři procenta HDP,“ hodnotí vládní pomoc Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank.

Jak vnímáte dosavadní podporu a záchranné programy pro podnikatele? Co fungovalo? Co se mělo udělat jinak – a jak?

Danuše Nerudová

rektorka Mendelovy univerzity, předsedkyně důchodové komise a členka KoroNERV-20

Danuše Nerudová
+20
+
-

Kompenzační programy jsou extrémně roztříštěné. Ukazuje se, že snaha „šít programy na míru“ vede k tomu, že jejich systémem vždy někdo propadne a žádnou pomoc nedostane. Vláda by tedy měla vytvořit obecný programový rámec postavený na kompenzaci tržeb pro přímo a nepřímo zasažené obory v době lockdownu. Správcem tohoto programu by mělo být ministerstvo financí, neboť disponuje veškerými údaji nezbytnými pro kompenzaci na základě tržeb (u plátců DPH údaje z EET, u neplátců DPH údaje z daňových přiznání). Pro období částečného omezování ekonomiky by měl existovat obecný programový rámec založený na kompenzaci fixních nákladů, odstupňovaný v závislosti na poklesu tržeb podniků (50 až 20 %).

V době krize musí hledat provozní úspory podnikatelské subjekty, měl by je tedy hledat i stát. Alokace tohoto programu na ministerstvo financí by jednak umožnilo využití pracovníků ministertsva, kteří díky „vypnutí“ EET nemají co kontrolovat a umožnilo by taktéž zrychlit výplatu peněz (a to díky tomu, že by se nemusely ověřovat bankovní účty, neboť podnikatelé je mají na finančním úřadu registrované). Protože platí heslo, kdo rychle dává, dvakrát dává.

Michal Skořepa

analytik České spořitelny

Michal Skořepa
+2
+
-

Výběr oborů, do kterých jde vládní pomoc, je asi zhruba v pořádku. Hlavní problém vidím ve způsobu, jakým je počítána: postupně se vyzobávají konkrétní podsektory, jako třeba autobusová doprava, a konkrétní nákladové položky, jako třeba nájemné. Tento vyzobávací přístup zbytečně budí podezření, že vláda vždy čeká, která konkrétní lobby bude dostatečně hlasitá. Daleko lepší by podle mého soudu bylo poskytování pomoci v rozsahu určitého procenta nákladů minulého roku nebo jiného vhodného období. Toto procento by se mohlo v čase měnit podle vážnosti situace nebo podle stavu a možností českých veřejných financí. Takový systém, který se mimochodem uplatňuje například v Německu, by byl pružnější, transparentnější a předvídatelnější. Namísto toho dnes vláda vytahuje jako králíky z klobouku nové a nové specifické programy pomoci, a může se tak snadno stát, že firma skončí svou činnost jen pár týdnů před tím, než je danému oboru přiklepnuta pomoc.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+3
+
-

Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů. Navíc covidové „rouškovné“ pro důchodce nakonec vyšlo na 15 miliard korun, tedy na víc než kompenzační bonus pro OSVČ, který státní rozpočet vyšel na 13,3 miliardy. To ilustruje priority vlády: důchodcům solidně přihazovala před covidem i během něj, kdy jim dává přednost před živnostníky, jimž – na rozdíl od důchodců – z kompenzačního bonusu v celkové výši 15 tisíc měsíčně ještě navíc zhruba třetinu zase sebere na odvodech.

Podnikejte v klidu s Gigasítí

Zdroj: Vodafone

Krize nekrize, podnikat se musí dál. Když svůj byznys dokážete uzpůsobit novým potřebám zákazníků a využíváte k tomu spolehlivé připojení, máte napůl vyhráno. Ať už provozujete e‑shop, nebo předcvičujete jógu. 

Vyzkoušejte Gigasíť na 3 měsíce zdarma.       (PR)

Vládní představitelé se totiž už na jaře rozjeli do krajů, kde od důchodců slýchali, že „v tej Praze a těm podnikatelům“ dávají nějak moc. Senioři se báli, že nezbude na navyšování penzí a premiér se začal obávat, že přijde o jejich hlasy u voleb. I proto nakonec nedošlo na třetí, „prázdninové“ kolo výplat kompenzačních bonusů. K jejich výplatě, v omezenější podobě než na jaře, vláda přikročila opět až na podzim s druhou vlnou pandemie, ovšem až poté, co už důchodcům přislíbila 5000 korun na ruku v podobě zmíněného „rouškovného“.

Právě „rouškovné“, a nikoli kompenzace OSVČ, je bonusem v pravém smyslu slova. Neboť se vyplácí nad rámec zákonné valorizace, a to lidem, jejichž příjmy – na rozdíl od podstatné části příjmů živnostenských – během covidu nijak neutrpěly. Je tedy zjevné, že politický klíč hraje roli v tom, kolik pomoci té které skupině připadne. Proto pomoc podnikatelům, živnostníkům, OSVČ měla a mohla být vyšší, třeba i za tu cenu, že důchodci ji budou mít o něco nižší.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
+8
+
-

Vládní pomoc by měla splňovat tři kritéria – být spravedlivá, být rychlá a být jednoduchá. Směska českých vládních programů, kdy každý má jinou míru pomoci, pro řadu firem žádná pomoc není k dispozici, trvá řadu měsíců, než se programy schválí a začnou se vyplácet peníze, a vyžaduje složitou administrativu, selhává na všech frontách.

Jak by to celé mělo vypadat správně? Jeden program pro všechny, který pokrývá 75 % nákladů, možnost čerpání pro všechny, kterým kvůli krizi propadly příjmy o polovinu, jeden jednoduchý elektronický formulář, do kterého se automaticky načítají data, která už stát má, a 14denní lhůta na výplatu peněz. Zní to jako utopie, ale řada zemí okolo nás to takto jednoduše zvládá.

Luboš Kastner

spolumajitel firmy Hospodska, garant projektu Moje restaurace

Luboš Kastner
+4
+
-

Velmi lopotně jsme se dostali tam, kam bychom se daleko jednodušeji dostali obratovým mechanismem, nebo mechanismem odvodů DPH z minulých období. Za to nesou odpovědnost vyjednávací týmy z jara, teď již není reálné to změnit. Podpory v zahraničí byly vypláceny též podstatně rychleji, často i zálohově. Antivirus se relativně odladil a nájemné nakonec taky. Největší frustrace tedy panuje z neúspěchu dosáhnout většího objemu přímých podpor. I s programem Covid gastro se gastronomové ztěžka dostanou na úroveň cca 40 % hodnot únorového obratu. A únor je obecně nejslabší měsíc. Takže v průměru za celé covidové období podpory pomohly pokrýt maximálně 20 až 30 % obratu. Průměrné náklady v době covidu jsou však na úrovni 60 % obratu.

Pro přežití podnikatelů je tedy nutno kompenzační složku Covid gastro zdvojnásobit ze 400 na 800 korun, ideálně vyplácet podporu zálohově, zrušit podmínku bezdlužnosti vůči státu a dojednat s bankami moratorium na odklad splátek dluhů. A nastavit plán podpor na celé první pololetí roku 2021. Podnikatelé si totiž ke svému rozhodnutí, zda pokračovat či skončit, potřebují vše spočítat. Nelze si představit, že se situace s nákazou v prvním pololetí 2021 výrazněji zlepší.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
+1
+
-

V posledních dnech a týdnech se ukazuje, že sítem vládních programů propadává velké množství firem, které nesplňují předepsaná kritéria. To se ukázalo například u lyžařských areálů a provozovatelů vleku nebo lanovek. Program Covid Gastro Uzavřené provozy se 400korunovou kompenzací na zaměstnance a den je pro ně nedostačující, protože většinou pracují s technologiemi a jen s nízkým počtem zaměstnanců. Tyto mezery pak stát musí vyplňovat dalšími programy šitými v podstatě na míru jednotlivým sektorům. To vede k roztříštěnosti státní pomoci, ve které se podnikatelé složitě orientují.

Poslední rok nám ukázal, že nejlépe fungují ty programy, které jsou rychlé a administrativně jednoduché jako Pětadvacítka nebo kompenzační bonusy. Stát by tak měl jít touto cestou, třeba objektivním hodnocením poklesu tržeb.

Je nutné také připomenout, že pomoc nedosahuje takových hodnot, jak vláda deklaruje. Z analýzy Hospodářské komory vyplývá, že kompenzace podnikatelům v souvislosti s opatřeními proti koronaviru v loňském roce činily 110 miliard korun. Stát přitom v květnu 2020 avizoval, že podnikatele a zaměstnance podpoří sumou 1,2 bilionu korun, což se ukázalo jako spíše politická proklamace.

Miroslav Tym

bývalý korporátní bankéř, člen KoroNERV-20

Miroslav Tym
+12
+
-

Na základě vlastních zkušeností z minulého roku, řady jednání s několika malými a středními podnikateli v ČR a řady jednání se zahraničními partnery, mohu říci následovné:

Vláda a parlament měly reagovat na uzávěry/omezení provozoven tak, jak tomu bylo například v Německu nebo Rakousku a později i v Izraeli. Tedy rychle (v Německu již v březnu) poskytnout plošné náhrady ve formě procent z obratu roku 2019. Neobstojí argument, že nejsme tak bohatí. Vláda reagovala pomalu, nesmyslnou cestou náhrady části nákladů, vytvářením množství individuálních programů Covid Bus, Covid Nájemné, Covid Gastro, Covid Kultura, Covid Sport atd. V Německu, Rakousku a Izraeli vlády poskytly podnikatelům náhrady plošně, a to do výše 70 až 80 procent obratu roku 2019. Systém byl jednoduchý a rychlý. Je to správná cesta a nejvíce spravedlivá. Podnikatel pak již sám z těchto částek zaplatí zaměstnance, odvody, energie, nájem a své osobní rodinné náklady. V českém systému nezbylo podnikatelům dost ani na samotné náklady.

Tento vysoce nedostatečný český systém byl navíc velmi pomalý a i to málo dorazilo k mnoha podnikatelům o několik měsíců později. Dochází tak ke krachům především OSVČ a malých s.r.o. ve službách. Tyto podniky by nekrachovaly, pokud by nemusely zavřít provozovny.

Pokud připustíme, že by vše výše uvedené mělo být řešeno úvěry, což rozhodně není správně, nebo těmito úvěry doplněno, pak není možné, aby nastala následující, opět „česká“ cesta: Stát vytvoří záruční program pro OSVČ a SME, který je natolik komplikovaný, že vyplnění příslušných formulářů, dotazníků a splnění jejich podmínek je pro běžné OSVČ i mnoho malých SME nemožné. A následuje poslední rána: informace, že jde o záruku portfoliovou. To znamená, že se ve skutečnosti – z pohledu jakékoli komerční banky – nejedná o 80% jištění na vše, co poskytnu, ale pouze na část „portfolia úvěrů“. Některým SME je oznámeno, že musí kromě této kvazi státní záruky doložit jako zajištění ještě významnou část úvěru, například volnou nemovitostí, kterou ono SME již volnou nemá. Co se objeví ve státní statistice pomoci podnikům? Objem oněch záruk. Nikoli objem skutečně poskytnutých úvěrů. Tato čísla, jak již tušíme, mohou být významně rozdílná.

Podobná snaha „neplatit nebo zaplatit co nejméně nebo co nejpozději“ těm, co něco produkují, ať již služby nebo výrobky, oproti tomu zaplatit co nejvíce státní správě a příjemcům důchodů je do očí bijící.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Helena Horská
+14
+
-

Selhání státu na celé čáře. Začalo to bombastickým slibem vlády napumpovat do ekonomiky 1,2 bilionu korun – to je 1200 miliard korun, které odpovídají zhruba jedné pětině roční produkce ekonomiky.

Anketa

Kdo to řekl nejlíp?

A skutek? Vyplacená pomoc nepřekročí 4 % HDP!!! A to jsem shovívavá a z deklarované pomoci vynechám jen do očí bijící položky, které s covidem přímo nesouvisí, jako například nákupy čínských ochranných pomůcek, dotace na potravinovou soběstačnost, dotace do lesnictví, pomoc OKD, ale i „rouškovné“ pro důchodce či malou splátku části starého dluhu vůči nemocnicím.

Je to pouhá pětina slíbené pomoci. Co to v praxi znamená? Že přímé i nepřímé náklady na covid-19 v Česku nesou na svých bedrech hlavně podnikatelé, firmy, přetížení zdravotníci... A stěžovat si mohou i úřednici, kteří místo běžné agendy, přijímají, kontrolují, ověřují, opravují, vrací, schvalují,… všechny ty složité žádosti, které si „ti nahoře“ vymyslili, jen aby co nejvíce prostředků mohli zpětně předložit EU rozpočtu k proplacení.

Přitom stačilo na kritickou dobu vypnout část daní, a poskytnout plošnou kompenzaci procentem z tržeb. Bohužel největší chybou roku 2020 bylo spoléhat se na stát.

Jiří Hovorka

Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Více o autorovi.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 13 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Josef Fraj | 15. 1. 2021 21:10

Instituci, která vybírá penize "bez souhlasu a pod pohrůžkou násilí" už tu jednu máme. Jmenuje se stát. Zavádět druhou takovou, je čistý masochismus. Vy asi nechápete, že všude, kde se vybírají peníze násilím, se do vedení dostane pouze jeden druh lidí a je to přesně ten druh, který řídí stát dnes a kdykoliv jindy. Představa "správných lidí" je známkou odtržení od reality.

+11
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Honza _ | 15. 1. 2021 13:48

Chtělo by to zavést nějakou instituci, která bude vybírat od lidí peníze (klidně i bez jejich souhlasu a pod pohrůžkou násilí) a bude těm lidem pomáhat, když bude potřeba. Třeba, když jim stát zakáže pracovat a vydělat si na živobytí...
Musí to samozřejmě vést ti správní lidé, ne jako ti politici, co vedou stát. Nějaké nápady, jak to udělat, aby se lidi dohodli, kdo to správně povede?

-9
+
-