Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Úvěrový strašák. Konec odkladu splátek očima expertů

Ondřej Tůma, Gabriel Pleska | 6. 11. 2020 | Vstoupit do diskuze – 56 komentářů

Na jaře dostaly banky nakázáno: pokud přijde dlužník, že kvůli virové sezóně nemůže splácet, počkejte mu se splátkami. Virová sezóna na podzim pokračuje, odklad ale v listopadu ale končí. Banky slibují, že budou k lidem v potížích dál vstřícné.

Úvěrový strašák. Konec odkladu splátek očima expertů

Zdroj: Shutterstock

Když se na jaře začala zavírat ekonomika, vláda poměrně pružně přispěchala se splátkovým moratoriem. Nařídila bankám a úvěrovým společnostem, aby klientům pozastavily dluhy. Kdo má spotřebitelský úvěr, hypotéku nebo podnikatelskou půjčku a požádá banku o přerušení splácení, tomu budiž – není-li nespolehlivý dlužník – vyhověno. Až do konce října. S tím, že úroky dál nabíhají, což sice půjčku prodražuje, ale pro mnoho dlužníků to přesto byla nabídka vítaná.

A když je řeč o dluzích: dlužno podotknout, že některé banky přišly s nabídkami na odklad splátek dřív, než to bylo povinné.

Odklad splátek: Kdo z vás to má?

Podle dat České bankovní asociace požádalo banky o odklad celkem 13 procent klientů, kteří mají nějaký úvěr. Přibližně dvě třetiny všech žádostí připadají na spotřebitelské úvěry, čtvrtina na hypotéky, zbytek jsou především podnikatelské úvěry.

Přečtěte si na Peníze.cz, kolik úvěrů mělo prázdniny a o kolik peněz šlo. A především – jak začít splácet. Dobrá zpráva: banky se zatím tváří vstřícně a některé slibují další možné úlevy. Čtěte víc:

Odklad splátek končí. Jak to bude dál?

Posledního října bylo v sobotu. Mělo by se začít splácet. Vláda sice projednávala možné prodloužení moratoria, ale rozhodla se k němu nepřistoupit. Ministerstvo financí jednalo s bankami a úvěrovými společnostmi i organizacemi na ochranu dlužníků a po příslibu citlivého jednání ze strany finančních institucí, se rozhodlo, že bude nadále situaci jen sledovat: „Zástupci bank a nebankovních poskytovatelů mě ale ujistili, že budou klientům vycházet vstříc a zvolí pro ně řešení na míru, které bude v jejich situaci nejvhodnější. Na základě jejich příslibu sice v tuto chvíli nebudeme přistupovat k dalšímu plošnému moratoriu, situaci ale budeme bedlivě sledovat. Budeme dál pravidelně komunikovat s poskytovateli úvěrů i neziskovým sektorem, a pokud by se situace na trhu změnila, budeme připraveni podniknout takové kroky, abychom ochránili občany před dluhovou pastí,“ říká ministryně financí Alena Schillerová.

Jak to vidí ekonomové, lidé z dluhových poraden, zástupce podnikatelů nebo oborové asociace českých bank? Souhlasí s tím, že se moratorium na splácení úvěrů neprotáhlo i přes druhou vlnu? Budou mít lidé problémy s návratem ke standardnímu splácení? Bude fungovat „individuální řešení případů problémů se splácením“, o kterém jednohlasně mluví lidé z bank a úvěrových společností i ministerstva financí?

Daniel Hůle

dluhový analytik, Člověk v tísni

Daniel Hůle
-2
+
-

S tím, že vláda zatím neprodloužila účinnost moratoria na splátky úvěrů, souhlasím. S poskytovateli úvěrů spolupracujeme, včetně jejich asociací, a zatím ještě věříme, že většina společností bude se svými klienty hledat individuální řešení. Před týdnem ale moje víra byla větší, protože už se začínáme setkávat s požadavky na jednorázové poplatky v řádu tisíců korun a podobně. To považujeme za neakceptovatelné, a pokud se praxe společností nezlepší, budeme navrhovat znovuzavedení moratiroa, byť spíš zacílenějšího na lidi, kteří byli postiženi krizí. Oceňuji přitom roli ministerstva financí, které situaci sleduje a koordinuje a zároveň vyvíjí účinný tlak na jednotlivé firmy. Když to srovnám s bezradností ministerstva školství, tak ministerstvo financí opravdu exceluje. 

Petr Němec

advokát, AK Petr Němec

Petr Němec
+3
+
-

Podle mě už nešlo moratorium prodlužovat, poškozovalo by to věřitele. Navíc se tím oddalovalo odhalení, jak na tom lidé s financemi skutečně jsou. A bez znalosti skutečného stavu nemůžete vymýšlet řešení a pomoc. A platí to i o lidech, kteří si možná až teď uvědomí, jak je situace vážná a že je třeba ji řešit. Uvidíme, kolik lidí bude schopno skutečně splácet. Nicméně nevěřím, že banky budou s řešením nesplácení nápomocné. To známe z minulosti, kdy banky nijak klienty neupozorňovaly na to, že mají sjednáno také pojištění proti neschopnosti splácet. Důvod byl jednoduchý, banky totiž ty pojišťovny zároveň spoluvlastnily, takže nebylo v jejich zájmu, aby pojišťovna plnila. Ostatně slyšíte, že by někdo mluvil o pojištění proti neschopnosti splácet?

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
-2
+
-

Hospodářská komora už v počátcích podzimní fáze pandemie upozorňovala vládu, že řada firem bude mít s plněním bankovních závazků problémy. Kabinet splátkové moratorium neprodloužil, a tak jsme zahájili jednání s Českou bankovní asociací a finanční instituce deklarovaly, že jsou připravené upravit vzájemné vztahy s klienty, aby jim pomohly překlenout dočasné problémy a udržet podnikání do doby, než se jejich situace zlepší. Pro firmy, které výrazně zasáhla opatření proti šíření covidu-19 a jejichž cashflow teď úvěrové splátky velmi zatěžují, je to velmi důležitý signál. Banky Hospodářské komoře přislíbily, že podnikatelé z řad OSVČ a firmy, kterým vláda uzavřela provozovny nebo omezila podnikatelskou činnost, budou mít možnost upravit splátkové kalendáře nebo čerpat další prostředky na jejich provoz, například za pomoci státních záruk. Pomáhat jim v přehodnocení závazků budou poradci bankovních domů. Je ale nutné, aby podnikatelé byli aktivní a obrátili se na svou banku včas. Banky samozřejmě nechtějí ztratit své klienty, proto pevně věřím, že po dohodě s Komorou vyjdou firmám maximálně vstříc.

David Šmejkal

ředitel Poradny při finanční tísni

David Šmejkal
-1
+
-

Nejsem příznivcem plošných mimořádných opatření, která vždy musí někdo další zaplatit. V dnešní situaci je určitě namístě vyjít vstříc takovým dlužníkům, kteří si dají tu práci a prokážou svou neschopnost řádně splácet nějakými konkrétními listinami, například omezeným úvazkem, potvrzením o ošetřovném z důvodu uzavření škol, nařízenou karanténou nebo léčením. V těchto případech si dokážu představit perspektivu obnovení splácení. To ale pravděpodobně nebude v dohledné době možné u nejvíc zasažených povolání – tady spíš než neustálé odklady a oddalování pomůže cílená rekvalifikace a programy pro zaměstnavatele (zejména pro veřejnou sféru), aby pro ně bylo výhodnější zaměstnat uchazeče v přípravě na zaměstnání. Například my nabízíme všem bankovním i nebankovním věřitelům spolupráci, aby nadále nerestrukturalizovatelné klienty odkazovali na naši bezplatnou poradenskou pomoc.

Vladimír Weiss

poradce Partners

Vladimír Weiss
-1
+
-

Osobně bych se přiklonil spíš k prodloužení moratoria. Kdo se ocitl v problémech, ať využije odkladu splátek. Kdo v problémech není, může standardně splácet.

Jak velká část klientů může mít problémy s návratem do standardního režimu splácení, ukáže až čas. Důležité je připomenout, že pokud si někdo splátky odložil, nevyhnul se úročení úvěru, čímž si zvýšil celkovou nákladovost. Dá se předpokládat, že problémy se splácením budou mít klienti, kteří své hypotéky používali na financování nemovitostí, které dál používali na krátkodobý pronájem.

Nezbývá než doufat, že banky budou rozumně posuzovat individuální žádosti klientů, respektive že jim odklad umožní. Ale už na jaře nás některé banky překvapily, když nabídly odklady splátek už v momentě, než bylo shora nařízeno moratorium.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+7
+
-

Je samozřejmě správně, že moratorium skončilo. Banky nejsou charita. Nelze koronavirovou krizi hodit na banky a soukromý sektor, zatímco veřejný sektor si opasek ani trochu neutáhne. Zatím se to tak děje, ale musí to postupně skončit. A konec moratoria je krok tímto směrem.

Moratorium je jedním z dítek jarní nálady mezi ekonomy, kdy byl prakticky každý socialistou. Teď je čas socialismus zase osekávat. Je jen zarážející, že mnozí z těch ekonomů, kteří zjara chtěli ještě více socialismu, ještě více státní pomoci, nyní vládu kritizují, že zombifikuje ekonomiku. Vždyť pokud by je na jaře poslechla, byla by tuzemská ekonomika teď ještě socialističtější a ještě více prolezlá zombie firmami, než je. Netvařme se nyní, že jsme nevěděli, že k tomu mohutná státní pomoc povede. Státní intervence do ekonomiky tak prostě dopadají. Proto musí skončit. I kdyby měl počet nesplácených úvěrů citelněji narůst. To se ale podle všeho naštěstí nestane. A pokud ano, banky by to ohrozit rozhodně nemělo. Vždyť třeba podíl takzvaně nevýkonných hypoték, mezi něž patří i ty nesplácené, činí dle nejnovějších údajů 0,82 procenta – a je tedy nejnižší v historii České republiky. Větší problémy asi budou se splácením spotřebitelských úvěrů než hypoték, ani tak by ale citelnější nárůst těch nevýkonných z nich neměl zdraví bankovního sektoru ohrozit.

Vladimír Staňura

hlavní poradce České bankovní asociace

Vladimír Staňura
+5
+
-

Prodloužení plošného odkladu splátek nepovažuji za moc dobrý nápad z několika důvodů.

V prvé řadě banky už šest měsíců v podstatě nevědí, co se s klientem s odloženými splátkami děje. Bude opět platit? Nebude platit? Bude na něj potřeba tvořit oprávky? Prodloužit tuto nejistotu o dalších šest měsíců znamená zvyšovat pro banku riziko, které nemůže ovlivnit.  Současně by to nebylo dobré ani pro samotného klienta, který by tím přišel o odborné poradenství, protože v době moratoria nemusí s bankou komunikovat. O to horší by mohl být náraz s realitou, až by prodloužené moratorium skončilo.

Anketa

Kdo to řekl hezky?

Prodloužení moratoria také může být pro některé zbytečné. Nemalá část lidí si odložila splátky tak trochu z úleku nebo „pro jistotu“, přitom se jim třeba zas tolik nestalo. Nelze jim to vyčítat, první vlna přišla nečekaně a panovala velká nejistota, například vládní opatření pomoci nebyla tak rychlá jako nyní při druhé vlně. Nicméně, normální přece je, že pokud na to mám, dluhy platím. A pokud mám problém, tak ho řeším, což u financí platí dvakrát.

Banky samy odhadují, že do potíží by se mohlo dostat 10 až 15 procent klientů. Mně se to zdá jako realistický odhad. V odkladu bylo do 31. října 240 tisíc lidí. To je asi osm procent všech úvěrovaných lidí. K tomu přibydou lidé, kteří se dostanou do potíží s druhou vlnou. Prodloužení moratoria by bankám znemožnilo najít pro klienta s problémy se splácením řešení na míru. Odklad přece není jediný nástroj, je tu třeba i snížení splátek, úprava splátkového kalendáře, restrukturalizace...

A proč samy banky chtějí klientům pomáhat? Je třeba si uvědomit, že banky se snaží pomoci i kvůli sobě. Není pro ně výhodné posílat lidi do insolvencí a exekucí. Naopak. Výhodný je pro ně dlouhodobě platící klient. Na tom je postaven jejich byznys.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu. Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 56 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Luděk Zdražil | 6. 11. 2020 05:37

Reseni jednoduche, neni o cem diskutovat.

Prijetim uveru, hypoteky, spotrebitelskeho uveru na sebe dluznik bere riziko. Riziko posuzuje banka. V pripade problemu se dluznik nejak dohodne s bankou nebo proda sva aktiva a dluh splati. Nemuze-li sva aktiva na trhu uplatnit v predpokladane vysi, musi jit s cenou dolu. Cena komodit prodavanych pod tlakem na trhu klesa (domy, byty). Dluznik je vyskolen aby byl priste opatrnejsi. Ztratu z nesplacenych dluhu nese banka a jeji akcionari. Upadnuti dluznika pod hladinu ponoru resi socialni politika statu. Stat nema do vztahu banka-dluznik co kecat.

+6
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 6. 11. 2020 12:35

Já ale nemám nic proti Vámi popsanému standardnímu postupu ve standardní situaci. Narážím na to, že jsme v nestandardní situaci, kdy se postup pro standardní situaci nehodí, resp. může tu nestandardní situaci zhoršit.

Ten Váš příklad je zase ze standardního prostředí, který nebere v potaz současnou nestandardní situaci. Předmětný majitel nemovitosti mohl přijít o příjmy v důsledku současné zcela nepředvídatelné koronakrize. Trestat lidi za to, že nebyli připraveni na nepředvídatelnou situaci je hloupé a hodně škodlivé. Nic pozitivního na Vašem postupu v krizi nevidím. Vidím jen člověka, který se v případě Vámi navrženého postupu stejně není schopen poučit ze své "chyby", kterou ani neudělal. Snažit se do budoucna počítat s nepředvídatelnými událostmi typu koronakrize je jednoduše hloupost a trestat za to někoho, resp. mu nepomoci, jako by to předvídat mohl, je podle mě ještě hloupější. Tolik můj názor. Váš názor je příliš přísný a neopodstatněný. A navíc nikomu v ničem nepomůže, jen všechny zúčastněné poškodí.

-5
+
-