Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Co přinese kurzarbeit a jak ho vylepšit

Gabriel Pleska, Ondřej Tůma | 2. 10. 2020 | Vstoupit do diskuze – 19 komentářů

Když pro vás zaměstnavatel nebude mít práci, zařídíme, aby vás nevyhodil. Budete do práce chodit na chvilku a za ty dny, kdy zůstanete doma, vám dáme 70 procent mzdy, říká vláda. Poslanci proberou pravidla kurzarbeitu příští týden. Odborníci by ještě rádi viděli řadu změn.

Očima expertů: Co přinese kurzarbeit a jak ho vylepšit

Zdroj: Shutterstock

Tuto středu měli poslanci projednávat vládní návrh takzvaného kurzarbeitu. Kurzarbeit by měl navázat na dotační program Antivirus, který pomáhá zachraňovat pracovní místa ve firmách, zasaženými ekonomickými dopady pandemie koronaviru a souvisejících opatření, a trvá do konce října.

Co vláda navrhuje, popsaly Peníze.cz v shrnujícím textu, tady tedy jen stručně. O aktivaci kurzarbeitu – tedy podpory v době částečné zaměstnanosti – by rozhodovala vláda, spouštět by se měl při zhoršené ekonomické situaci. Zhoršené nikoli vinou podniků a bez perspektivy rychlého zlepšení. Kurzarbeit by mohl platit v celém Česku, v určitém regionu nebo v určitém odvětví. Zaměstnavatelé by pak mohli nechat zaměstnance jeden až čtyři dny v týdnu. Za dny, kdy by byli „částečně zaměstnaní“, tedy chodili do práce, by dostali mzdu jako vždycky, za dny doma by dostávali podporu sedmdesát procent čisté mzdy, nejvýš ale mzdy průměrné. Sociální a zdravotní pojištění by firmy platily za všechny dny, u těch strávených doma by se sazba sociálního pojištění snižovala na 70 procent hrubé mzdy.

Nakonec se Sněmovna posledního září k projednávání zákona nedostala, místo toho řešila zavedení nouzového stavu. Na programu je nyní kurzarbeit příští týden, opět ve středu. Pořád by ale ještě mělo být možné ho schválit, než k poslednímu říjnu skončí Antivirus – programy by tedy mohly plynule navázat. Otázka ale není, jen jestli poslanci zákon schválí, ale také v jaké podobě. K té navrhované vládou budou jistě nejen výhrady, ale i řada pozměňovacích návrhů.

Proto se teď ptáme odborníků, odborářů i zástupců zaměstnavatelských sdružení: Souhlasíte se zavedením kurzarbeitu v podobě, jakou navrhuje vláda? Není zbytečně vzdálený modelu, který se osvědčil v Německu? Vidíte v návrhu nějaké skryté háčky, třeba možnost zneužití? Jaké úpravy byste případně ještě rádi viděli? A máte jiné tipy, co by mohlo pracovnímu trhu pomoct?

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Filip Pertold
+8
+
-

Problém je, že nejsou jasně definovány spouštěcí mechanismy, a to ani na agregátní úrovni, ani na firemní úrovni. Vláda to může využívat k politickým cílům a firmy zase nic nedostanou, když to potřebují, případně to mohou dostat ty, které to nepotřebují.

Ideálně by se politici měli řídit nějakým zahraničním modelem, který by se napasoval na české legislativní prostředí. Z parametrů, které byly zveřejněny, se mi nejméně líbí, že budou chráněna místa, kde někdo pracuje jen jeden den v týdnu, což znamená protekci neperspektivních míst. Také horní strop je nízko, což znamená protekci neproduktivních míst. A není mi jasné, proč je náhradový poměr podle čisté mzdy. Proč by větší kompenzaci měl dostat někdo, kdo má stejnou hrubou mzdu, ale vyšší čistou mzdu, protože třeba má třeba hypotéku nebo jinou životní situaci.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-16
+
-

S kurzarbeitem souhlasíme, proto jsme se také tři měsíce podíleli na práci odborné skupiny, která se jím zabývala. Máme ale dílčí výhrady, které se týkají nastavení podmínek.

Navrhujeme v Poslanecké sněmovně zvýšit podporu v době částečné zaměstnanosti ze 70 na 80 procent čisté mzdy zaměstnance, abychom zajistili přijatelnou úroveň příjmů zaměstnanců i jejich rodin a aby se udržela koupěschopná poptávka na trhu, zejména u služeb poskytovaných převážně malými a středními firmami. Poptávka zaměstnanců tvoří zhruba 50 procent HDP naší země a veřejné rozpočty financují z 87 procent zaměstnanci a důchodci. Výše podpory tak má zcela zásadní makroekonomický význam.

Podvádění se nebojím, navrhovaná úprava není pro zaměstnavatele tak snadno zneužitelná a levná jako například v případě připravovaného stravenkového paušálu nebo schválené zpětné vratky daně. O tuto podporu se budou ucházet firmy, které ji budou skutečně potřebovat.

A co se týče srovnání s Německem, česká podoba odpovídá českému právnímu prostředí a ekonomickým možnostem země. Z hlediska principu fungování a cílů je zcela shodná. Jde o záchranu pracovních míst, udržení konkurenceschopnosti podniků, které se vyrovnávají s důsledky zásahu vyšší moci na svoji ekonomiku a o udržení koupěschopné poptávky.

Pracovnímu trhu se dál musí pomoci investicemi do ekonomiky založené na vzdělání, opuštěním podnikové i celostátní hospodářské strategie založené na levné práci a snahou všech tří stran, zaměstnavatelů, odborů i státu, o konsenzuální a provázanou ekonomickou a sociální politiku.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Koronerv-20

Helena Horská
+23
+
-

Po dlouhé diskuzi a velkých očekáváních tu máme kurzarbeit po česku. Německo ho ladilo dekády, takže lze očekávat, že odladili všechny mouchy a neduhy. My se přesto a za každou cenu snažíme vymyslet vlastní českou verzi, kočkopsa.  

Klíčové parametry německého kurzarbeitu jsou aktivace lidí ohrožených ztrátou zaměstnání, vzdělávání nebo rekvalifikace a úlevy na odvodech. Český „kurzarbeit“ udržuje staré pořádky a zastaralou strukturu ekonomiky. Zachraňovat nebude jen přechodně ohrožená místa (kvůli nenadálému šoku, jako je koronavir), ale i ta, která se tváří jako životaschopná, ale přitom už teď přežívají jen díky podpoře státu, tedy z našich daní. Místo toho, abychom rozhýbali trh práce a motivovali zaměstnance hledat perspektivnější pracovní místa u perspektivnějších zaměstnavatelů, budeme je držet ve sladké naivitě neohroženosti. Jen betonujeme zastaralou strukturu ekonomiky a za miliardy korun. Než tohoto kočkopsa, to raději nic!

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
-2
+
-

Obecně je zavedení kurzarbeitu pro firmy dobrá zpráva. Končí nejistota podnikatelů, kteří se s blížícím koncem programu Antivirus obávali o budoucnost svých provozů. Vládní koncept ale musí projít v parlamentu zásadními změnami.

Nesouhlasíme mimo jiné s tím, že kurzarbeit bude možné využít i v případě, že například firma s několika tisíci zaměstnanci nebude mít uplatnění pro jednoho zaměstnance. Takový přístup degraduje způsobilost zaměstnavatelů samostatně se vypořádat s menšími ekonomickými problémy. Nastavit vstup do kurzarbeitu od úrovně jediného zaměstnance je nežádoucí signálem, že se zaměstnavatelé mají i v jednodušších situacích spoléhat na stát. A není snad sporu o tom, že tento přístup může vést ke zneužívání kurzarbeitu.

Zákonodárci by měli při projednávání kurzarbeitu v parlamentu zvážit také nastavenou finanční zátěž zaměstnavatelů. Náklady kurzarbeitu, které stát přenáší na podnikatele prostřednictvím zpojistnění fiktivní, nikoliv skutečně vyplácené mzdy – zdravotní odvody se mají počítat z průměrné mzdy před vstupem do kurzarbeitu –, mohou vést zaměstnavatele spíš k propouštění zaměstnanců než ke vstupu do režimu kurzarbeitu.

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
+3
+
-

Německá zkušenost jasně ukazuje, že je potřeba mít nějaký mechanismus, který pomůže firmám udržet pracovní místa v případě nečekaného šoku. Dávalo proto smysl osvědčený německý model okopírovat, místo, abychom zkoušeli znovu vynalézt kolo. Bohužel se to nestalo, vládní návrh je mnohem komplikovanější a mnohem méně použitelný. Němcům se podařilo najít dobrou rovnováhu mezi tím, jak rychle pomoci a zároveň dlouhodobě uměle neudržovat pracovní místa, která nemají budoucnost. A to by mělo být i cílem českého kurzarbeitu.

Konkrétně by se měly změnit čtyři věci:

  • Není možné, aby zaměstnavatel odváděl sociální pojištění za dny, kdy člověk nepracuje – pokud by to skutečně platilo, stát by si okamžitě sebral 38 Kč z každé stokoruny podpory. Za takových podmínek bude ekonomicky výhodnější člověka propustit než mu nabídnout kurzarbeit.
  • Měly by být definovány okolnosti, za kterých by se spouštěl automaticky, aby jeho spuštění nebylo jen na libovůli vlády.
  • Podpora je limitována stropem průměrné mzdy, ale každá chytrá ekonomika přece chrání především místa s vyšší přidanou hodnotou.
  • Nepůjde spustit pro konkrétní firmu, která se dostane do problémů, opět tedy nebudeme mít nástroj, který jde přesně zacílit.

Jaromír Janoš

jednatel společnosti Trexima

Jaromír Janoš
+5
+
-

Vhodnou formu kurzarbeitu podporuji. Pokud má většina firem problémy, je podle mě lepší pokusit se lidi udržet v zaměstnání než je poslat na úřad práce. Návrh ale má několik nedostatků. Za hlavní považuji nedostatečnou motivaci firem a zaměstnanců ke vzdělávání v době, kdy pro ně není práce.

Vláda ve svých strategiích mluví o přechodu hospodářství od montoven k výrobě založené na nejmodernějších technologiích. A pak nastaví podmínky tak, že ani firma, ani zaměstnanec nejsou nijak zvýhodněni, když se místo volna budou učit nové znalosti a dovednosti. Německý model na to myslí a snižuje odvody firmám, které dokážou vzdělávání zorganizovat.

Další problém našeho pojetí vidím na omezení příspěvku do úrovně průměrné mzdy. Firmy, které už do modernizace investovaly, a musí proto zaměstnávat drahé odborníky, budou nyní znevýhodněny oproti montovnám s nekvalifikovanými lidmi.

Jan Zikeš

tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR

Jan Zikeš
+15
+
-

Srovnat německý a český kurzarbeit nelze – jiné podmínky, výše, mechanismus… Současná vládní předloha je paskvil. Ministři to nazvali kompromisem – ale nevyhovuje nikomu, proto paskvil.

Co jako zaměstnavatelé požadujeme:

  • v oblasti odvodů – zaměstnavatel za dobu, po kterou nepřiděluje práci, neplatí žádné sociální odvody
  • posuzování rozsahu přidělování práce – rozsah přidělování práce se posuzuje celkově za celého zaměstnavatele
  • výše podpory v částečné zaměstnanosti – postupná degrese po trimestrech 70–65–-60 procent čistého výdělku
  • bonifikace za účast na vzdělávání – + 10 procent
  • zastropování výše podpory – nominálně na úrovni 1,5násobku průměrné mzdy

Zdůrazňuji, že se na tom zaměstnavatelé po řadě dlouhých odborných vyjednávání shodli i s odbory.

Anketa

Má tu někdo pravdu?

Jak reagovala vláda: 

  • zaměstnavatel musí za dobu, po kterou zaměstnanci nepřiděluje práci, odvádět sociální pojistné z fikce plné mzdy
  • rozsah přidělování práce se posuzuje za každého zaměstnance zvlášť
  • vláda stanovuje podporu nařízením v rozsahu 60 až 75 procent čistého výdělku
  • za vzdělávání 0 procent
  • zastropování výše podpory na úrovni průměrné mzdy

Vypadá to, že někdo nechce, aby kurzarbeit fungoval. Mimochodem, on už je kurzarbeit schválen, tuším od roku 2015, ale v tak nestravitelné podobě, že nebyl nikdy aktivován. A teď to vypadá podobně. Že se má schválit něco, co nebude použitelné. Vláda na programy Antivirus A+B+C rozdala miliardy, ale mnohdy se sporným účinkem a nyní chce politicky něco schválit, ale aby nemusela dát nic. Tak ať to řekne rovnou.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+35
+
-

Západ si musí vybrat. Buď bude dál lenošit, pohodlně vegetovat z dávek a dotací, nebo začne zase pořádně makat. Pokud začne makat včas, ještě je šance, že ho Číňan nesmete. Permanentní kurzarbeit je další krůček vstříc zhoubnému vegetu. Produktivita Západu roste mnohonásobně pomaleji než ve 20. století, ale přitom Západ svůj ekonomický systém zanáší stále novými prvky socialismu. Socialismus růst produktivity tlumí. To byl ostatně ústřední důvod, proč zkolaboval Sovětský svaz. Produktivita zemí RVHP rostla prostě příliš pomalu, takže Reagan nakonec socialistický tábor uzbrojil. Vskutku, tam, kde roste produktivita pomalu, roste pomalu i v oblasti vojenských technologií, takže daná oblast se stává na geopolitické šachovnici zranitelnější. Přesně to se děje Západu, zejména Evropě. Není to v tom, že Čína zázračně skloubila socialismus s kapitalismem. Západ si vnesl do systému příliš socialismu, takže i polosocialistická Čína je v mnoha ohledech ekonomicky výkonnější, a dokonce inovativnější. Aby rostla produktivita, musí fungovat kreativní destrukce. Musí krachovat překonané firmy, aby nezacláněly produktivnějším. Musí být snadno propouštěni zaměstnanci, pokud už o jejich práci nikdo moc nestojí. Kurzarbeit kreativní destrukci zbrzdí a potlačí. 

Kurzarbeit v praxi znamená, že zaměstnanci a podnikatelé, kteří pracují, budou hradit jakousi placenou dovolenou těm, o jejichž práci už nikdo moc nestojí. Ekonomika bude konzervovat a živit již nevyužitelná pracovní místa, což v důsledku znamená mohutné celospolečenské plýtvání, jaké známe z doby před rokem 1989. Tím závažnější toto celospolečenské plýtvání navíc bude, čím obratnější budou politici při své pravděpodobné snaze dřív či později pravidel kurzarbeitu nějak zneužít, ohnout je nebo upravit za účelem umělého udržení zaměstnanosti a získání politických bodů.

Gabriel Pleska

Gabriel Pleska

Vystudoval český jazyk a literaturu. Pracoval v literárním časopise a na tiskovém oddělení České pošty, později na volné noze jako korektor a editor. Píše recenze na knížky pro děti a texty pro svoji rockovou skupinu. Více o autorovi.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 19 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 5. 10. 2020 11:38

Jsem kritikem Číny a zásadním odpůrcem komunistické diktatury.
Ale měli bychom se na věc dívat nezastřeným pohledem.
______________________________ _________________
Například toto: "mají obrovské množství obyvatel, co jsou chudí jak kostelní myši"
______________________________ _________________
Jenže to není tak úplně pravda:

- Z Číny již některé firmy odcházejí (do Kambodže, Bangladéše, ...), protože čínští zaměstnanci začínají být příliš DRAZÍ. A ano, může to být pro Čínu problémem, pokud nezvládne přechod z levné montovny světa na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Ale je to problém OPAČNÝ, než naznačujete.
______________________________ _________________
- Čína (po "protržních" reformách) rostla bezprecedentním tempem. Nelze přeci očekávat, že se země z úrovně středověku dostane na úroveň Švýcarska za pár let. Ten růst je tam i součástí "společenské" smlouvy: "Lidi víceméně akceptují mocenský monopol komunistů a omezování některých svobod, pokud za to dostanou stabilní a výrazný růst životní úrovně". A doposud ho dostávali (čili opět zpochybnění "kostelních myší") a proto víceméně drželi hubu a krok. Komunisti to vědí a snaží se růst udržet za každou cenu, tedy i za cenu růstu dluhu, vzniku měst duchů, zombie firem, zombie stínového bankovnictví, atd... JuldaFulda by řekl, že to je prima a že to žádné následky mít nemůže, já myslím, že časem bude.
______________________________ _________________
- Indie má také velký počet obyvatel, také tam je levná pracovní síla, navíc tam mají tu (zde některými zaslepeně adorovanou DEMOKRACII) a k tomu po Britech zděděný právní systém a mnoho dalšího. A? Výsledek se z "podivných" důvodů nějak nedostavuje....
______________________________ _________________
- Otázkou je, co klekne dřív. Pokud dřív klekne "západ" (což je klidně možné, Brusel je zjevně totálně odtržený od reality a jeho Green Dealy a "dluhová unie" napáchají ještě více škod, než covid), tak to Číně může pomoci svůj kolaps oddálit. Podobně podle mě západu pomohl kolaps východního bloku v 1989 a zisk nových trhů i nové levné pracovní síly. Nebýt kolapsu východního bloku v 1989, tak západ již možná zbankrotoval.
______________________________ _________________
- Nejpravděpodobnější ale podle mě je, že se to sesype vše najednou. Protože je svět extrémně propojený. Když zbankrotuje Itálie, zbankrotuje celá EU. A když zbankrotuje EU, zbankrotují i USA, Čína či Japonsko. A obdobně z druhé strany: pokud se zhroutí Japonsko pod tíhou největšího dluhu na světě a zároveň nejhoršího demografického vývoje na světě, je nepravděpodobné, že se ta nákaza nerozšíří jinam. Nebo když USD přijde o roli světové obchodní a rezervní měny a dolary se (hyperinflačně) z celého světa začnou vracet zpět domů. Nikde není psáno, že v takové situaci svět bude akceptovat čínský juan jako novou světovou rezervní měnu (protože ta Čína je předlužená a bublinózní úplně stejně) a že finanční instituce celého světa budou ochotné čínské dluhopisy brát za stejnou jistotu, jako doposud ty americké. Daleko pravděpodobnější je, že se důvěra ve státní dluhopisy a fiat měny vypaří tak nějak obecně.

+12
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Luděk Zdražil | 3. 10. 2020 05:18

U té Číny bych se rád zastavil v kontextu principiálních systémových souvislostí, které jsme zde nedávno diskutovali.

Dle mého je Čína mocensky autoritatativní, nedemokratický a nesvobodný stát, který silou moci (zde primárně politickou) nekontrolovatelně znásilňuje (optimalizuje) ekonomické zákony a tudíž dosahuje s demokraticky orientovanými státy většího ekonomického efektu. Jinak řečeno - pro povrchní ekonomický úspěch je obětována svoboda a demokracie. Problém je, že v takovém systému je geneticky zakodovana nestabilita a revolucni potencial.

Dovozeno a zevšeobecněno - zdá se, že všude tam, kde existuje nějaká nedemokratická moc (politická, vojenská, policejní, kapitálová, stavovská, kmenová) omezující a utlačující svobodu a demokracii dochází k ovládnutí ekonomických zákonů (byť dočasně) a zároveň potenciální společenské nestabilitě.

Naproti tomu demokracie s větším podílem osobních svobod přináší menši ekonomickou efektivitu ale větší dlouhodobou stabilitu v možnosti provádět postupné, nekonečné, nekončící a také drahé korektury společenských, politických a ekonomických úletů.

Kapitalizmus a tržní principy inklinují ve své vlastní přirozenosti ke kumulaci kapitálu a optimalizaci jeho růstu, který se bez korektivu nebezpečně mění v mocenský kapitál (dnes např. v rovině politicko-finanční oligarchie), opět s negativy, které tato moc přináší i do ekonomiky na úkor svobod a demokracie (pravda, dnes již velmi sofistikovaně ale nepřehlédnutelně - např. - dáme jim nažrat a oni si toho nevšimnou, vymyjeme jim mozky pomocí médií a podobně). Proto je klíčové zachovávat demokratické principy, aby lidé, až jim to dojde nebo až jim dojde trpělivost, mohli tu natlakovanou páru poněkud uvolnit a vypustit, aniž by museli sahat po kvéru - tj. např. demokratickými volbami.

Samozřejmě zde hraje roli faktor času, vzdělání, mocenské inteligence, právního řádu atd.

A jsme tam, kde jsme nedávno byli, že ?

-3
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK