Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Jak na druhou vlnu

Ondřej Tůma | 18. 9. 2020 | Vstoupit do diskuze

Jak zmírnit ekonomické dopady druhé vlny koronaviru? A má ještě vláda nějaké manévrovací možnosti?

Očima expertů: Jak na druhou vlnu

Zdroj: Shutterstock

Denní přírůstky počtu nakažených v Česku rekordně stoupají. Epidemiologové hlásí, že druhá vlna pandemie koronaviru je definitivně tady. Na politické scéně se pak vášnivě diskutuje o tom, jak moc je situace vážná, jaká plošná či lokální opatření mají smysl, zda se dalo na současný stav lépe připravit, a také, jak a z čeho platit příští pomoc tuzemskému hospodářství, které v následujících měsících nečeká nic pěkného.

Odborníci se vesměs shodují, že vláda prohospodařila náskok, který si na jaře vypracovala během první vlny pandemie. A nejednomu ekonomovi už dochází trpělivost. „Nechtěli jsme plošná opatření, máme je. Chtěli jsme chytrou karanténu, nemáme ji. Chtěli jsme data, nemáme je. Chtěli jsme řízení odborníky, máme chaos vedený neschopným politikem, který ani nerespektuje pravidla karantény platná pro ostatní. Výsledek: za 500 miliard korun jsme si koupili čas, který jsme promarnili – a teď prošustrujeme ještě zbytek toho půl bilionu. Kdo z vás ve světě to má?“ napsal k počínání vlády bývalý centrální bankéř Mojmír Hampl, dnes ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR a člen KoroNERV-20.

Všechno navíc nasvědčuje tomu, že do říjnových voleb se vláda neodváží k větším a nepopulárním zásahům, které by mohly znamenat ztrátu přízně voličů. Už teď je ale jasné, že pro některé segmenty ekonomiky by mohla být nadcházející zima vražedná. To všechno by pak mohlo vést k ještě většímu schodku státního rozpočtu a pozdějším problémům při hledání zdrojů veřejných financí. Sliby politiků týkající se nižších daní a zdravého ekonomického vývoje se teď jeví jako ještě větší sci-fi.

Jak se na současnou situaci dívají respondenti naší ankety? Jakým způsobem se má/mělo Česko připravit na druhou vlnu? Jak může vláda zmírnit dopady komplikací, které nás čekají? A jaké jsou dnes vlastně manévrovací možnosti vlády?

Danuše Nerudová

rektorka Mendelovy univerzity, předsedkyně důchodové komise a členka KoroNERV-20

Danuše Nerudová
+2
+
-

Váda bohužel usnula na vavřínech za zvládnutou jarní vlnu a zaspala okamžik, kdy ještě šlo činit preventivní opatření. Obávám se, že teď je manévrovací prostor už velmi malý. A čím delší reakční čas teď vláda bude mít, k tím drastičtějším opatřením bude muset později sahat. Aktuálně by mělo být maximální prioritou navýšení testovacích kapacit a kapacit pro trasování (KoroNERV i Ekonomický poradní tým Ústředního krizového štábu to navrhovaly poprvé už na začátku května). Kromě toho by bylo potřeba mít skutečně dobrý plán krizové komunikace a tím se řídit.

V tuto chvíli je klíčové, abychom se rozhodovali na základě dat a doporučení odborníků, nikoliv na základě dojmů. V první vlně velkou část ekonomických dopadů způsobil chaos a nejistota vyvolaná neexistencí strategického plánu. Je potřeba se snažit snižovat míru nejistoty v ekonomice. Ministerstvo financí by mělo mít nachystaný plán pomoci sektorům, které mohou trpět lockdownem znovu – tedy hotelnictví, restauratérství, výstavy a veletrhy a cestovní ruch obecně. Je potřeba se taktéž připravit na skutečnost, že některé z programů bude třeba obnovit například v lokální variantě. Čeká nás daleko těžší zkouška než na jaře, a my jsme se nezvládli připravit.

Miroslav Zámečník

ekonom, člen NERV

Miroslav Zámečník
0
+
-

Otevřená data, dopracování predikčních modelů, rychlé zavedení Chytré karantény a posílení kapacit při trasování šíření viru – investice tímhle směrem jsme v NERVu už v dubnu označili za nejvyšší prioritu a zároveň investici s největší návratností. Doporučení jsou dodnes platná a není na nich potřeba nic měnit. Klíčovým člověkem je pro mě v tomto ohledu ekonom Štěpán Jurajda z institutu CERGE-EI, kde v červnu publikovali zprávu, která veškerá opatření popisuje.

Samozřejmě jsem zklamaný z toho, že Česko následující měsíce promrhalo a na stávající situaci se nepřipravilo. Pořád si ale myslím, že má tento postup smysl i teď. Pracujme více a cíleně s daty, pojďme bypassovat systém, který byl dlouhou dobu podvyživený, pokusme se rychle navýšit zálohy pro trasování, vyškolme lidi, rezervujme kapacity call center, klidně se zapojením soukromého sektoru.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka KoroNERV-20

Helena Horská
+4
+
-

Stále chybí mnohá data, stále chybí pevnější řád, systém a mnohdy zdravý selský rozum. Opatření se přijímá pod tlakem emocí a veřejného mínění. Data, fakta a slova i rady renomovaných specialistů jsou podrobována testu veřejného mínění namísto toho, aby odborníci na základě nezpochybnitelných dat edukovali veřejnost, podíleli se na vytváření veřejného mínění a především určovali pravidla „boje“ proti koronaviru.

Veškeré úsilí vlády by se mělo soustředit na získání pevné kontroly nad šířením nákazy personálním, technologickým, finančním i procesním posílením klíčových uzlů systému. Místo generování dílčích a ne zcela promyšlených opatření (rouškovné, zrušení superhrubé mzdy atd.) by mělo být veškeré úsilí zaměřeno na zdravotnictví a systémy na něj navazující. Místo neustálých a nepředvídatelných změn by vláda měla dát lidem a firmám jistotu a stabilitu. Jistota a předvídatelnost se v rizikové době vyvažuje zlatem a pomůže všem víc než miliardová státní pomoc.

I když jsme promarnili draze nakoupený čas vyčíslitelný ztrátou 169 miliard korun v přidané hodnotě ekonomiky, půlbilionovým schodkem státního rozpočtu a ztrátou desítek tisíc pracovních míst, musíme se pokusit snížit nutné ztráty na minimum a zabránit dalšímu vypnutí ekonomiky. To by mělo daleko hlubší a nevratné následky. Na předkoronavirové úrovně bychom se škrábali mnoho let a zaniklých firem, živností a strádajících domácností by zcela zbytečně přibylo. Zchudli bychom a chudí dlouho zůstali.

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Martin Mašát
-1
+
-

Česko nasbíralo mnoho zkušeností s podporou ekonomiky během první vlny pandemie a také o viru covid-19 máme nyní mnohem víc informací. Proto doufám, že v případě druhé vlny se podpora ekonomiky více zaměří na skutečně postižená odvětví a skupiny obyvatel. Prozatím to ale vypadá, že dotační programy a různé podpory jsou víc ovlivněny blížícími se volbami než skutečnou potřebou.

Finanční podpora by měla být víc cílená a neměly by se upřednostňovat „oblíbené“ skupiny či průmyslová odvětví. Podobně by vláda neměla obětovat některé sektory či skupiny lidí na úkor jiných, jak se děje teď.

Možností má vláda mnoho a učit se může z první vlny. Bohužel je zde pro efektivní boj proti ekonomickým důsledkům pandemie několik překážek. Rozhodování politiků ovlivňují velmi silně blížící se volby, protože primárním cílem politiků je být zvolen, a ne chránit všechny obyvatele. Dalším problémem je vysoké zadlužení. V případě druhé vlny, a tedy delší recese, by dluh státu dále rostl stejně jako náklady na něj a neochota věřitelů státu půjčit. Co se stane předluženým státům, nemusím připomínat.

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Vladimír Dlouhý
-5
+
-

Pro příští krizi bychom měli připravit celý balík různých opatření, která bude možné rychle spustit. Jedná se hlavně o epidemiologická a medicínská opatření, případně zajištění větších zásob příslušného zdravotnického materiálu a podobné kroky, související především se zcela novým pohledem na státní hmotné rezervy. Stejně zásadní je zařadit sem i okamžitě spustitelná ekonomická opatření, jako je kurzarbeit. 

Krizím má potenciál lépe čelit taková ekonomika, která má vyšší úroveň digitalizace v soukromém i veřejném sektoru, flexibilní trh práce a prostředí příznivé pro podnikání. Ani v těchto oblastech tak nesmíme zaspat. V kratším časovém horizontu je nutné především transparentně popsat podmínky – například úroveň statistických ukazatelů – za kterých se zavádí to či ono restriktivní opatření. Spuštění takových opatření musí být jasné a očekávatelné a je třeba se o nich bavit nejen s epidemiology, ale i se zástupci dotčené veřejnosti.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+47
+
-

Je udivující, jak jsou mnozí lidé a média vždy zas a znova udiveni chaotickým, neefektivním postupem státu, a to i ve vztahu k ekonomickým hrozbám druhé vlny pandemie. Klasicky liberální myslitelé a ekonomové popsali v běhu staletí stohy papíru argumentačně vytříbenými rozbory, proč je stát k neefektivitě předurčen samotnou svojí povahou. Kdyby dnes tolik udivení lidé přečetli jen pár stránek jediné z těchto tisíců knih, nemohli by být nikdy tak překvapení.

Anketa

Jak ve škole. Jak se vláda připravila na druhou vlnu?

Neefektivita je samou podstatou působení státu, je to jeho povahový rys, kterého se nelze nikdy zcela zbavit. Jediným řešením je co možná nejmenší stát. Ale ne. Udivení lidu a médií, patrné i nyní při koronakrizi, naopak vede k utužení jakési společenské objednávky po ještě silnějším státu, případně dokonce ještě silnějším soustátí, jako je Evropská unie. Takže EU si bude v důsledku koronakrize poprvé společně půjčovat. Bude se tedy zase o něco víc přerozdělovat, takže se „stát“ zase o něco zvětší.

Je to jeden z největších paradoxů doby: odezvou na nesčetné důkazy, že stát nebývá nejefektivnějším správcem společenského života, je volání po ještě větším státu, jako by snad pořád problémem bylo to, že stát je příliš malý. Jako bychom si od pekaře ráno co ráno kupovali hnusné, okoralé, nedobře upečené housky a stále doufali, že když mu za housku příštího rána zaplatíme o něco víc, bude konečně chutnat. Stát už toho udělal až příliš, měl by se teď přestat do ekonomiky „montovat“. Podnikatelé či firmy si nějak poradí. A pokud ne oni, stát už vůbec ne.      

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR

Tomáš Prouza
-10
+
-

Pro úspěšné zvládnutí druhé vlny je klíčová především politická odvaha. Není možné, aby vláda házela doporučení expertů do koše jen proto, že se jí to nehodí před volbami. Zároveň je potřeba zajistit jasnou a sladěnou komunikaci všech vládních představitelů, neboť největším problémem podnikatelů je nejistota v rozhodování vlády a protichůdná vyjádření jejich členů. Pokud od každého člena vlády slyšíte něco jiného, důvěru to nebudí ani náhodou.

Ekonomicky bude důležité přijmout takový kurzarbeit, který skutečně lidem pomůže udržet si práci. A měla by proběhnout revize různých vládních programů, protože téměř v každém se čerpá mnohem méně, než vláda plánovala – a je tedy jasné, že nefungují správně. Peněz na podporu české ekonomiky je dost – jenže vláda neposlouchá zástupce podnikatelů a místo rozumného dialogu se soustředí pouze na svou sebeprezentaci, což přináší spoustu zbytečných chyb.

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Filip Pertold
+13
+
-

Jedno je jasné. Politika dělaná jen na základě marketingových průzkumů a aktuálních nálad voličů má nezanedbatelné náklady. Viru jsou ale aktuální nálady společnosti jedno. Nechcete roušky? Fajn, bude se šířit rychleji. Budou nakažení chodit mezi lidi, protože je hygiena nenechala doma? Fajn, to se viru taky líbí. Za normálních okolností má tento způsob politiky obrovské náklady, ale buď nejsou tak vidět (jsou „jen“ sociální či ekonomické a dlouhodobé), případně ji přikryje ekonomický boom. Vir má ale tu „výhodu“, že se důsledky populismu odkryjí ve velmi krátké době, dokonce v tom samém volebním období. A na to politici nejsou zvyklí.

Anketa

Kdo to řekl nejlíp?

Teď budeme s napětím čekat, zda budou politici ve svém populismu pokračovat, a vir nás bude stále „lajkovat“. Je zřejmé, že vláda začala s opatřeními pozdě a jakmile se dostane růst epidemie mimo kontrolu, jde ho jen velmi obtížně zastavovat bez plošných opatření. Nicméně s maximálním škálováním hygieny je lépe začít pozdě než nikdy, takže to je první pojištění, které bychom si měli koupit na další pokračování epidemie. Investice do kapacitní hygieny je v principu to samé, jako příprava města na povodně a budování protipovodňového systému, který je také drahý, ale pořád levnější než stěhovat lidi a opravovat domy a infrastrukturu po povodni. Praha a jiná města si to moc dobře vyzkoušela.

Je zřejmé, že tento podzim a zimu už roušky uvnitř nesundáme. Jestli dojde také k zavření středních a vysokých škol a bude výuka on-line po vzoru Švédska, bude záležet, jak moc budou čísla naskakovat dalších čtrnáct dní a jak se budou držet kapacity zdravotního systému. Z ekonomického pohledu je už ale jasné, že škody v turistickém průmyslu, pohostinství atd. půjdou do vysokých miliard, tedy zlomek toho, co by stála kapacitní hygiena a testovací kapacity, které se ale daří postupně zvyšovat.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK