Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Rouškovné pro důchodce očima expertů. Šest tisíc, čtyři tisíce, nic?

Ondřej Tůma | 28. 8. 2020 | Vstoupit do diskuze – 135 komentářů

Měli by důchodci dostat několikatisícový příspěvek jako kompenzaci za těžkosti během pandemie koronaviru? Podaří se vládě návrh prosadit? A pokud ano, jedná se o spravedlivé řešení, nebo kupování voličů?

Rouškovné pro důchodce očima expertů. Šest tisíc, čtyři tisíce, nic?

Shutterstock

Ještě na konci května jsme psali o celkem výjimečné shodě vládní koalice s opozicí na tom, že v příštím roce není potřeba zvyšovat důchody víc než o zákonem danou valorizaci. Během léta se to vládním činitelům zřejmě rozleželo v hlavě a v posledních týdnech tu už máme jeden návrh za druhým, jak důchodcům přilepšit.

Na začátku srpna mluvili v ČSSD o jednorázovém příspěvku pět tisíc, pak možnost jednorázového předvánočního „dárečku“ připustila ministryně financí Alena Schillerová, o pár dnů později navázal její stranický šéf z hnutí ANO Andrej Babiš, opět s neodolatelnou nabídkou pěti tisíc. A ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, snad aby to nevypadlo, že se slibem první přišlo koaliční ANO, přebila nabídkou celých šesti tisícovek, pro které vymyslela i marketingový název „rouškovné“.

Ministryně financí pak ještě zahrála na notu rozpočtové odpovědnosti, že šest tisíc je moc, ale na čtyřtisícový příspěvek ještě v rozpočtu prostor je. Vypadá to tedy, že vláda se shoduje, že příspěvek k důchodům se vyplácet bude, hledá už jen shodu na tom, kolik to bude a jestli se bude přidávat jednorázově nebo každý měsíc trochu.

Anketa

Kolik přidají podle vás?

Ekonomům, kteří se nad návrhem pozastavují, vládní činitelé vzkazují, že je zkrátka spravedlivé, aby důchodci za stres v době koronavirové dostali také nějaké bolestné. Nápad se líbí i zástupcům odborů. „Když srovnáme 500 korun denní sazby, která se dávala v době koronakrize osobám samostatně výdělečně činným, tak nechápu, že někdo kritizuje, když se chce dát 500 korun měsíčně jiné skupině obyvatel,“ řekl šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Jelikož ale nejde o první – a určitě ani poslední – rozsáhlý zásah do rozpočtu, ke kterému v posledních měsících došlo nebo který se chystá, nabízí se celkem logicky otázka, kde na to všechno hodlá vláda vzít…  

Jak se na „rouškovné“ pro důchodce dívají respondenti naší ankety? Podaří se vládě nápad prosadit? Jaký dopad na státní rozpočet můžeme čekat? A bude následující rok, který nás čeká do parlamentních voleb, představovat smršť podobných „jednorázových“ opatření, která mají daleko ke koncepčnímu řešení?

Mojmír Hampl

ředitel služeb pro finanční sektor KPMG ČR a člen KoroNERV-20

Mojmír Hampl
+36
+
-

Považuji za skoro neuvěřitelné, že v situaci největšího absolutního schodku v dějinách a naprosté nejistoty ohledně schodku na příští rok někteří nezodpovědní politici vůbec uvažují o dalších valorizacích důchodů nad rámec zákona (rouškovné je jednorázovou verzí takové valorizace). Ty by měly alespoň na rok přestat, než se ukáže, v jakém stavu veřejné finance po pandemii budou! Je to jako kdyby firma v době, kdy nemá příjmy, ani zakázky a rekordně se zadlužuje, radostně přidávala na dluh všem zaměstnancům nejen podle platné kolektivní smlouvy, ale ještě i nad její rámec. V případě manažerů takové firmy by se dalo s úspěchem dotazovat, zda postupují s péčí řádného hospodáře. Co říct u politiků? Že člověk teď neví, co má čekat v roce parlamentních voleb, když tyto orgie nezodpovědnosti spouští „jenom“ volby krajské.

Jinak náklady se podle pravidla palce dají počítat tak, že při daném počtu důchodců příspěvek 4 tisíce korun znamená výdaj zhruba 12 miliard korun, 5 tisíc korun zhruba 15 a 6 tisíc korun asi 18 miliard korun.

Olga Richterová

místopředsedkyně Pirátů, místopředsedkyně Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny

Olga Richterová
-2
+
-

Důchody příští rok v průměru vzrostou o 840 korun měsíčně – to je přes deset tisíc korun za rok a je to tak podle zákona, který za Piráty podporujeme. Stále ale zůstávají nevyřešené například nízké důchody pečujících. Pojďme dotáhnout to, aby skončil systémový problém naší země – půl milionu lidí v dluhové pasti, k tomu 71 tisíc důchodců s exekucemi. U těch bude třeba ošetřit nepostižitelnost případného příspěvku exekucí. A mimochodem: jednorázový příspěvek by mohl znamenat zhoršení pro ty seniory, kteří pobírají příspěvek na bydlení – mohli by přijít o nárok na další čtvrtletí, a ve výsledku by tak na tom byli hůř.

Daniel Prokop

sociolog a člen NERV

Daniel Prokop
+16
+
-

Já jsem obecně prosazoval vyšší podporu ohroženým domácnostem, protože pro ekonomiku a společnost je riziko, že začnou díky nejistotě šetřit, i to, že se ti nejzasaženější zadluží. Ale myslím, že podpora by měla primárně mířit jinam než na důchodce. Důchodci netrpí poklesem příjmu, v našem výzkumu Život během pandemie deklarují menší sklon redukovat spotřebu – to mají právě lidé s redukcí příjmů, obávající se ztráty práce a podobně. Penzisté dokonce patří mezi ty, kteří předpokládají, že by většinu z pomoci (ptali jsme se na 5 a 15 tisíc korun) uspořili. Naopak nízkopříjmoví, lidé ohrožení na trhu práce a podprůměrně vydělávající rodiny s dětmi by většinu utratili. Z hlediska podpory ekonomiky i obrany před důsledky krize má tedy větší smysl mířit na chudší rodiny s dětmi. Třeba i rozšířením přídavků na děti. U důchodců by mi dávalo smysl udržení zákonné valorizace – ta mimochodem zohledňuje, že jim mírně rychleji rostou náklady – a investování do sociálních a dalších služeb, které jim mohou pomáhat v případné druhé vlně koronaviru.

Ale jsou věci, které mi vadí více – třeba nesystémové zásahy do daní, od zrušení daní z nabytí nemovitosti přes nesmyslné paušály živnostníků po loss carryback. Podařilo se sice zabránit nejhorším variantám těchto návrhů, ale přijde mi, že se jimi vzdalujeme od smysluplné celkové daňové reformy.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů a člen důchodové komise

Vít Samek
-36
+
-

Důchodci se podílejí cca 20 procenty na celkových příjmech veřejných rozpočtů – pro srovnání celá oblast podnikání pouze 13 procenty a pro úplnost zaměstnanci cca 67 procenty. I důchodců se dotkla opatření týkající se koronakrize v Česku. V tomto kontextu a v souladu se zásadou daňové spravedlnosti je na místě, pokud by měli například po dobu jednoho roku pobírat zvýšení důchodu o necelých 400 korun (navrhuje ministryně financí) či o 500 korun (navrhuje ministryně práce a sociálních věcí). Připomeňme si jen, že například podnikatelům stát vyplácel v době krize 500 korun denně, popřípadě jim odpustil sociální pojištění na několik měsíců.

Myslím, že vládní strany jsou připraveny takové zvýšení důchodcům poskytnout a že se jim to podaří. Náklady ve výši mezi 10 až 20 miliardami korun podle výše, kterou nakonec poslanci schválí (před volbami možná i opoziční), lze získat na druhé straně zpět jak z daní, které získá stát nazpět spotřebou, v níž důchodci vyšší důchody promění, popřípadě opuštěním jiných daňových záměrů, které jsou mnohem rozpočtově nákladnější, jako je například zhruba pětkrát dražší zrušení superhrubé mzdy. Jak jinak, koncepční změny daňového a důchodového systému se do příštích parlamentních voleb stihnout nedají. Teď už potřebujeme jen konec koronaviru a obnovení dynamického růstu české ekonomiky.

Danuše Nerudová

rektorka Mendelovy univerzity, předsedkyně důchodové komise a členka KoroNERV-20

Danuše Nerudová
+6
+
-

Je potřeba se na věc podívat z širší perspektivy. (Ne)důstojné penze nejsou problém jen současných penzistů, ale také penzistů budoucích. Jakkoliv jsou dnešní důchody nízké (průměrný důchod činí 14 397 korun a průměrný důchod ženy je o cca 2500 korun nižší), je nutné říci, že pokud nebude ochota vyřešit problém systémově, důchody dnešní střední a mladé generace budou ještě nižší. K dosažení mezigenerační rovnosti potřebujeme místo ad hoc řešení důchodovou a daňovou reformu. Ekonomicky zavedení rouškovného smysl nedává.

Covidová krize je příležitost přijít s koncepční reformou důchodového systému. Ta musí jít ruku v ruce s reformou systému daňového. Důchody jsou nízké, protože Česko zapojuje do financování důchodového systému velmi málo zdrojů z obecných daňových příjmů. U nás se zhruba 80 procent výdajů na důchody financuje z vybraného pojistného. Ve státech Evropské unie je průměr okolo 55 procent.

Proto jsme v důchodové komisi přišli s technickou variantou důchodové reformy, která počítá s tím, že by se první pilíř rozdělil na nultý a první. Nultý pilíř, minimální zaručený důchod, by měl být postupem času financován z obecných daní. První pilíř by měl být čistě zásluhový a financován by měl být z vybraného pojistného.

A jaký je dopad na státní rozpočet? Vezmeme-li v potaz i další střípky „nesystémových“ zásahů, tak není nezanedbatelný. Posuďte sami:

  • zrušení superhrubé mzdy – 70 až 90 miliard
  • zrušení daně z nabytí nemovitosti – 15 miliard
  • jednorázový příspěvek penzistům – 13 až 17 miliard

Celkem 98 až 122 miliard korun, tedy cca pětina plánovaného deficitu.

Filip Pertold

ekonom a výzkumník CERGE-EI

Filip Pertold
+34
+
-

Mít politický program „přidejme důchodcům“ je jistě fér, stejně jako program „snižme daně bohatým“. Zvolený nástroj i jeho odůvodnění jsou ovšem zvláštní, pokud odhlédneme od čistě předvolebních motivací. Odůvodnění jsou: bolestné za karanténu, vyšší ceny potravin a všeobecně nízké důchody.

V karanténě jsme byli všichni a nejhůř psychicky trpěli lidé s dětmi a mladí do 25 let, jak doložil výzkum PAQ research a IDEA. Tam argumentace vlády nefunguje. S touto logikou by měla pomoc směřovat rodinám s malými dětmi a studentům na stipendia, ale k tomu se vláda nechystá, to nejsou její voliči.

Potraviny zdražovaly pro všechny. Samozřejmě, ve spotřebním koši důchodců tvoří vyšší procento než u většiny populace, jenže už několik let se penze valorizují právě podle „důchodcovské inflace“, je-li vyšší než „inflace obecná“. Ve valorizaci na příští rok je růst cen potravin zapracovaný. Argumentace vyšší cenou potravin je lichá.  

Argument velmi nízkých důchodů některých lidí, se týká výpočtového mechanismu, který dovoluje mít za určitých specifických podmínek důchody velmi nízké – není explicitně stanoven minimální důchod. To ale vláda mohla dávno vyřešit úpravou vzorečku, jednorázový bonus to neřeší. 

Jednorázový bonus neřeší žádný problém, jen přidává jednorázové dárečkování do systému sociálního pojištění. Navíc tím vláda vráží další klín mezi generace, když jednorázově preferuje jednu skupinu lidí, aniž to jasně a objektivně zdůvodnila. Jestli se to nakonec schválí, není zřejmé. Asi rozhodne aktuální marketingový průzkum mezi voliči vládních stran.

Martin Potůček

sociolog, bývalý předseda důchodové komise

Martin Potůček
-10
+
-

Na posledním jednání Komise pro spravedlivé důchody jsem navrhl, aby byla zahájena příprava činnosti stálé komise, která by – bude-li vybavena odpovídajícími zdroji a také trvalou širokospektrální politickou podporou – navrhla potřebnou důchodovou a s ní související daňovou reformu. V takovém případě by mohly být obě reformy připraveny tak, aby se uvedly do praxe kolem roku 2025.

Důchodové komise, ustavované po každých parlamentních volbách, a ta současná je už šestá v řadě, totiž nebyly nikdy vybaveny dostatečným politickým mandátem ani odpovídajícími organizačními, informačními a personálními kapacitami. Je-li jejich činnost závislá jen na rozhodnutích po sobě jdoucích vlád a parlamentů, vede to nutně k dlouhodobě neracionálním řešením. Aby mohla být tvorba a realizace důchodové reformy korunována úspěchem, musí být ustavena jako stabilizovaný proces, nenarušovaný krátkodobými ekonomickými turbulencemi nebo politickými zájmy. Právě diskutované jednorázové přilepšení k důchodům nad rámec zákonných pravidel jejich valorizace je dítkem tohoto chronického strategického selhávání státu.

Ministryně Jana Maláčová tento podnět akceptovala s tím, že na příštím jednání stávající důchodové komise bude návrh takového usnesení rozpracován a upřesněn…

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Trinity Bank a člen NERV

Lukáš Kovanda
+21
+
-

Spíše než o stres důchodců jde u „rouškovného“ o jejich voličskou přízeň. Mnozí penzisté opravdu mají pocit, že vláda na jaře „rozdávala až příliš“, a začínají se bát, že na ně nezbyde, ba že se zhorší jejich životní úroveň. ANO a ČSSD nechtějí riskovat, že si penzisty rozezlí. Proto si hodlají jejich přízeň pojistit, případně koupit zpět. Za peníze poplatníka – státní kasu má „rouškovné“ přijít na zhruba 17 miliard korun.

Anketa

Kdo to má nejlíp srovnané?

Nesystémovost „rouškovného“ vyniká tím víc, že zrovna ministryně Maláčová ustavila v pořadí už několikátou důchodovou komisi, která ale dosud s ničím smysluplným nepřišla. Je nedůstojné, jak vláda důchodcům přihazuje po stovkách (měsíčně), když potřebuje jejich hlasy. Je ostudou politiků, že čtvrtstoletí otálejí se smysluplnou, udržitelnou reformou penzí. Je ostudou nynější důchodové komise, že k tomu vládě poskytuje záminku samou svojí existencí. Politici by se neměli pořád schovávat za nové a nové komise. Vše podstatné už připravily komise předchozí. Nyní je na politicích, aby o podobě reformy rozhodli.

Teprve reforma penzí zajistí, že důchodci budou mít více peněz, aniž by se stát dále zadlužoval. Bohužel, Maláčová má jiné priority. Raději se srovnávání toho mála, co si důchodci a důchodkyně mezi sebou rozdělují, než aby do systému skutečnou reformou postupně vlila více peněz. Takový krok si žádá politickou odvahu, kterou generace našich politiků nikdy neměly.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 135 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jiří Janda | 28. 8. 2020 08:12

Bohužel se odborníci do jednoho mýlí. Tato vláda penzijní reformu připravila a dokonce ji zavedla.

Existují v zásadě jen tři způsoby jak zabezpečit důchodce:
1) přesun financí z minulosti do budoucnosti, tj. odložená spotřeba, což je základem osobní přípravy na důchod
2) přesun financí v daném čase, tj. transfer financí od produktivní části společnost k důchodcům, což je základ průběžného penzijního systému
3) přesun financí z budoucnosti do současnosti, tj. financování nově vytvořenými nebo vypůjčenými penězi, což je základ inovativního současného vládního přístupu.

Teď je na místě diskuze, zda jsou peníze něčím kryty. Pokud kyty jsou a množství tohoto podkladového aktiva je omezené, pak nelze financovat důchody z budoucnosti dlouhodobě.

Pokud peníze ničím kryty nejsou, pak...

+15
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 28. 8. 2020 17:34

Podle mě je v naprostém pořádku to, že o fiskální politice státu rozhoduje výhradně vláda a ne nějaký dluhopisový trh. Pokud by rozhodoval trh, pak by to už nebyla fiskální politika státu, byl by to diktát trhu. :-)

"Centrální banky a vlády se snaží změnit ekonomické zákonitosti, odstranit hospodářský cyklus, rizika a nejistoty." Ano, přesně tak. Dělají pro to co mohou. Na rozdíl od dob vazby peněz na zlato, kdy v tomto byly státy značně omezeny.

"Ekonomická realita však nakonec vždy vyhraje." Ano, realitou bude odstranění hospodářského cyklu, čemuž v minulosti bránila právě vláda dluhopisových trhů nad fiskální politikou státu a stát sám se dobrovolně omezoval absurdní doktrínou fiskální "odpovědnosti".

-14
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK