Očima expertů: Americký akciový zázrak a technobublina

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Souhlasíte s názorem?

-

+19

+

Je to bublina, samozřejmě, o tom není sebemenších pochyb, avšak má to několik ale. Tím hlavním je, že těch bublin je tolik, až někteří ekonomové mluví o „všebublině“. Extrémně levné peníze a uměle nízké výnosy v ekonomice po dlouhou dobu nafukovaly bubliny leckde. Celá ekonomika se nyní vznáší v mýdlové vodě a je otázka, jestli technologické firmy více, nebo méně než průměr.

Druhé velké ale spočívá v tom, že bubliny teď nenecháváme praskat, ale neustále dofukujeme. Investoři vědí, že i kdyby se stala katastrofa, řekněme třeba celosvětová smrtící pandemie, která by uzavřela hranice států a zastavila celé ekonomiky, tak se o ně centrální banky dobře postarají. Rozkaz zněl jasně, trh může jít jenom nahoru.

Zvláštní velké ale je pak u Tesly, u které je problematické už samotné zařazení vedle technologických firem typu Google či Facebook. Rozdíly v tom, jak moc jsou uměle nafouknuté ceny akcií, se tak budou lišit i uvnitř této skupiny. Na trhu pokrouceném nereálnými penězi ale realita nemusí hrát žádnou roli.

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Souhlasíte s názorem?

-

+9

+

Tyto firmy se rekrutují z odvětví, která na koronavirové krizi vydělala. Hlavně díky jejich zaměření na software a poskytování online služeb. To rozšířilo okruh jejich klientů, a tedy do budoucna zvýšilo ziskový potenciál. Z uvedeného seznamu se vymyká Tesla, kde ani tak nejde o růst fundamentální hodnoty, spíš je to „příběhová akcie“, která nachytala mnoho drobných investorů. Vývoj ceny akcie Tesly se podobá spíše vývoji bitcoinu, u kterého se investoři také neřídí fundamentální hodnotou, ale věří určitému příběhu. Z dlouhodobého hlediska bych věřil nejvíc Amazonu a Microsoftu, hlavně díky jejich silnému zaměření na online služby, které se více využívají.

Osobně věřím, že se určitá bublina u těchto akcií nafukuje, ale co ji zastaví, lze jen těžko odhadnout. Ani v roce 2000 nikdo nečekal, že se ceny dot.com akcií náhle zhroutí. Spouštěčem může být cokoliv: rostoucí napětí mezi USA a Čínou (omezení vzájemného obchodu), růst inflace a výnosů dluhopisů (a relativní znevýhodnění akcií), realizace zisků po rychlém růstu, americké volby a podobně. Nejspíš však korekci způsobí něco jiného. Kdo taky čekal koronavirus nebo pokles ceny ropy do záporu.

Jaroslav Šura

investor

Souhlasíte s názorem?

-

+18

+

Dominance amerického technologického sektoru je fascinující, důvodů je povícero. Jednak společnostem (některým) znatelně rostou tržby i v kovidovém období, jednak jsou často součástí dnes velmi populárních fondů ESG (environmental, social, governance), do kterých tečou fresh money, a pak je tu – samozřejmě a zejména – akcelerující expanze monetární politiky.

Můj jednoznačný favorit jsou akcie Amazonu, jejichž spanilá jízda má své opodstatnění. Během tří let zdvojnásobit tržby je na tak velkou firmu pozoruhodné. Až někdy v budoucnu omezí obří investice, budou se možná někteří škarohlídové divit, jak vyrostou zisky. Rizikem není ani občas zmiňované rozdělení firmy kvůli velikosti po vzoru Standard Oil, dopadlo by to podobně, rozdělené části by časem měly vyšší hodnotu než současný celek.

Hodně se mi líbí i společnost Apple, nevím ve svém okolí o nikom, kdo by opustil její ekosystém (velká konkurenční výhoda) a přeběhl jinam. Co se mi moc nezdá, je současné tržní ocenění, a to nejen akcií Apple, z krátkodobého hlediska mně valuace technologického sektoru připadá dost přehnaná a určité korekci bych se nedivil, nicméně z dlouhodobého hlediska bychom těžko hledali zajímavější odvětví.

Ján Hájek

manažer fondu Top Stocks

Souhlasíte s názorem?

-

+10

+

I když pět největších společností (FAAMG) vypadá jako jednolitá skupina, jejíž podíl na indexu S&P 500 za posledních pět let vzrostl z 8,8 procenta na současných necelých 23 procent, byl vývoj jednotlivých akcií v tomto období rozdílný. Zhodnocení Applu bylo primárně tažené výrazným růstem ocenění a odkupem vlastních akcií, aniž došlo k nadprůměrnému růstu čistého zisku. Naopak kurz akcií Amazonu a Facebooku rostl zejména díky velmi rychlému růstu ziskovosti, který dokázal eliminovat i pokles relativního ocenění. V případě Microsoftu a Alphabetu (Google) se na celkovém zhodnocení podílel jak růst ziskovosti, tak i růst ocenění. Celkově tato skupina pěti společností překonala zbývajících 495 společností z indexu S&P 500 jak díky rychlejšímu růstu ziskovosti, tak i díky růstu relativního ocenění.

Výsledkem je, že se ocenění těchto pěti společností zvýšilo skoro na dvojnásobek a prémie vůči zbytku trhu výrazně narostla. Kvůli tomu se domnívám, že potenciál jejich zhodnocení bude v příštích letech výrazně nižší a lepší příležitosti vzhledem k očekávanému budoucímu vývoji a rizikům bude možné nalézt v jiných akciích. Pokud bych musel do některé z těchto společností investovat, asi bych si vybral Microsoft kvůli dlouhodobému potenciálu cloudového segmentu.

V případě společnosti Tesla se domnívám, že růst jejich akcií byl v posledních měsících hnán spekulací na zařazení do indexu S&P 500 a na následný vynucený nákup pasivních indexových fondů. Současná cena těchto akcií nejde obhájit žádnou rozumnou fundamentální analýzou.

Lukáš Foral

předseda správní rady Robot Asset Management

Souhlasíte s názorem?

-

+6

+

Téma digitalizace vždy rezonovalo a doba koronaviru její potřebu zásadně akcelerovala. Jednotlivé společnosti se navíc rozpínají do jiných a nových sektorů, a to nejenom vlastním vývojem, ale především kupují nové IT společnosti, které integrují. Google, Apple, Microsoft, Amazon, Facebook a Tesla nyní představují téměř polovinu hodnoty indexu Nasdaq. I v době pandemie tyto společnosti navýšily zisky a všechny kromě Facebooku mají hodnotu nejméně bilion dolarů.

Jednou z velkých hrozeb, která by mohla zastavit letošní spanilou jízdu, může být antimonopolní úřad. Podvýbor House Antitrust už předvolal generální ředitele Amazonu, Applu, Facebooku a Googlu. Oživila se debata o koncentrované ekonomické síle těchto společností ve Spojených státech.

Mark Cuban přirovnal akciové trhy k technologickému šílenství 90. let. V některých ohledech je to jiné kvůli Fedu a likviditě. Nicméně primární problém je, že každý má pocit geniálního obchodníka na býčím trhu a falešnou představu znalosti správné obchodní strategie. Propady trhu budou bolet především amatérské obchodníky, kteří se nechali strhnout k nákupu levných akcií, investice řeší po vlastí ose, a nesvěřili prostředky odborníkům. Slabostí jsou vždy emoce, z toho důvodu v našem fondu věříme algoritmu. Nemáme jednoho favorita, věříme v diverzifikaci, takže investujeme levně do celého indexu S&P 500.

Michal Semotan

portfolio manažer J&T Investiční společnosti

Souhlasíte s názorem?

-

+7

+

Za impozantním růstem těchto akcií je několik faktorů. Koronavirus jejich hegemonii upevnil, možnost získat produkt či službu přes internet byla v období epidemie klíčová. Koronakrize urychlila vývoj a zákazníci přijali nákupy online mnohem více za své. Díky tomu dané společnosti netrpěly propadem poptávky a čísla za druhý kvartál byla doslova impozantní (především Apple, ale i Facebook, Amazon a další). To je v příkrém kontrastu s výsledky firem klasické ekonomiky, ať se jedná o průmyslové podniky, ale i banky a další segmenty. Většina firem se potýká s poklesem tržeb, a tím pádem i s poklesem ziskovosti.

Dalším prorůstovým faktorem FAANG firem je jejich popularita. Společnosti jako Apple, Netflix, Google, Tesla jsou prostě in a v médiích jsou neustále zmiňovány. Tím pádem se na ně zaměřují i retailoví investoři, kteří mohutně vstoupili na akciový trh. Profesionální investoři doplňují tento začarovaný kruh, protože když nemáte nějakou z těchto akcií v portfoliu, jako byste nebyli. Osobně musím přiznat, že rallye na Applu mi ujela, nevěřil jsem, že dokáže nahradit výpadek kamenných obchodů online prodejem a že poptávka po iPhonu bude i teď natolik silná. Pokud bych měl vsadit na jednoho koně, tak akcie společnosti Facebook rozhodně neřekly poslední slovo. Myslím, že za dva až tři roky budou výrazně výš než nyní. Proto patří k jednomu z pilířů našeho portfolia.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund, člen Národní ekonomické rady vlády

Souhlasíte s názorem?

-

+27

+

Dluh pohání ekonomiku, ale jen do určité výše vzhledem k její velikosti. Počítá se přitom dluh veřejný, podnikový i domácností. Pokud je dluhu v souhrnu příliš, ocitá se ekonomika v „pasti dluhu“. V ní je dnes podstatná část vyspělých ekonomik. V „pasti dluhu“ dochází k tomu, že dluh dusí ekonomiku, stlačuje její růstové možnosti, a tím pádem inflační očekávání. Nastupují centrální banky, které se snaží inflační očekávání zvýšit, ovšem v důsledku jen podněcují další zadlužování. Krátkodobě mohou ekonomiku nakopnout, ale účinek tohoto stimulu slábne, je třeba vyšších a vyšších dávek, takže ekonomika je nakonec v „pasti dluhu“ lapena ještě beznadějněji.

Pokud se k tomu přidají další nepříznivé faktory, jako je stárnutí obyvatelstva, tím hůř. Ve stagnující ekonomice klesá počet sektorů, které vykazují organický růst. V eurozóně či Japonsku už takové sektory prakticky neexistují. Dluh tyto ekonomiky už zadusil, takže ani záporné úrokové sazby nejsou s to růst nakopnout. Game over. V USA se počet sektorů, které vykazují organický růst, taktéž ztenčuje. Jedním z přežívajících je sektor technologických titulů. To proto, že USA – na rozdíl od přeregulované eurozóny či Japonska – dokázaly zachytit nástup IT v 80. a 90. letech tak, že se to zdárně projevilo i na makroekonomické úrovni. Díky tomu „big tech“ v USA vykazuje i dnes organický růst. Protože podstatná část zbývající americké ekonomiky už stagnuje podobně jako eurozóna nebo Japonsko, je v oblasti akciových investic do „big tech“ přelidněno a celý sektor získává ráz bubliny. Jde ale spíš než o bublinu o projev pasti dluhu a manipulace s úroky v podání centrálních bank, které už postupem času přivodily stagnaci ostatním sektorům. Paradoxně tím nyní dávají růstově vyniknout jednomu z posledních sektorů, které „past dluhu“ zatím nezadusila.

Jaromír Sladkovský

ředitel Raiffeisen investiční společnosti

Souhlasíte s názorem?

-

+8

+

Obchodní model firem dnešní „velké pětky“ (Amazon, Apple, Facebook, Google a Microsoft) byl mnohem lépe připraven na krizi, kterou nám přinesl covid-19. Pro tradiční odvětví znamenala pandemie stopku. Pro technologické firmy další růst. Poptávka po jejich službách a produktech vzrostla. Nedávno prezentované výsledky za druhé čtvrtletí to jasně potvrdily. Je tu ale ještě několik dalších důležitých faktorů, které je potřeba zohlednit. Úrokové sazby jsou nejníže za posledních mnoho let. Investoři hledající adekvátní výnos k riziku přesouvají svoje peníze z dluhopisových do akciových trhů. Vlna nových peněz, které plynou na akciové trhy od drobných retailových investorů, je nevídaná. Mnoho z těchto nových peněz na kapitálovém trhu míří právě do technologických firem.

Dnes jsme měřeno indexem S&P 500 nad úrovní na začátku letošního roku, a to především díky růstu firem „velké pětky“. Jejich podíl na indexu S&P 500 přesahuje bezprecedentních 25 procent. To je samo o sobě riziko. Věřím, že ve střednědobém horizontu se s návratem k novému normálu sníží relativní poměr velké pětky i na základě růstu tržní kapitalizace ostatních velkých firem v indexu S&P 500.

Netroufám si předvídat, která z těchto pěti firem bude do budoucna nejlepší investicí. Osobně si myslím, že z pohledu rozložení zdrojů výnosů jsou na tom dnes nejlépe Microsoft a Apple. Amazon má zajímavý byznysmodel a sílu na trhu. Facebook a Google mají většinu příjmů z reklamy a hledají větší diverzifikaci do budoucna. Tesla je příběh sám o sobě a dnes spíš připomíná ruskou ruletu. Každopádně vývoj kolem velké pětky bude vzhledem k jejich velikosti a celospolečenskému dopadu velmi zajímavý a v této hře nebudou rozhodující pouze tržní síly…