Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Pražská burza na kapačkách. Recept na oživení očima expertů

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
24. 1. 2020
 12 728

Na pražské burze se rok od roku prodává a nakupuje míň. Ptáme se odborníků, čím to je a jestli se dá tuzemská burza znovu nahodit.

Pražská burza na kapačkách. Recept na oživení očima expertů
Zdroj: Shutterstock

O akcie na pražské burze není zájem. Loni tu dosáhl objem obchodů jen na 120 miliard korun, což je ve srovnání s rokem předchozím skoro čtvrtinový pokles. Zároveň jde o nejhorší výsledek za posledních pětadvacet let.

Nejlíp se Burze cenných papírů Praha dařilo v roce 2009, kdy se zde zobchodovalo 464 miliard korun. Po následné finanční krizi se ale už tuzemský akciový trh z letargie neprobral. V době, kdy jdou finanční trhy nahoru a k investicím se rozhoupává i stále víc Čechů, je to dvojnásobná škoda.

„Nízké objemy obchodů do jisté míry odrážejí i globální, strukturální změny. Vzhledem k ultranízkým úrokovým sazbám klesá zájem o burzovní financování. Korporace preferují bankovní úvěry, emise dluhopisů nebo peníze fondů soukromého kapitálu,“ řekl agentuře ČTK analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Akciím se loni dařilo. Hodnota hlavního indexu pražské burzy PX v roce 2019 meziročně stoupla o 12,76 procenta. 

Index PX: Pětiletý vývoj

Zdroj: peníze.cz

Zdroj: Peníze.cz

Svízel je ale s malým výběrem firem – až na pár zpravidla dividendových titulů si nemají investoři z Čeho vybírat, takže své peníze mnohem radši směrují třeba do amerických akcií. Například Index Dow Jones, v němž je zastoupeno 30 podniků považovaných za páteř americké ekonomiky, si loni připsal více než 21 procent.

Jak vidí pražskou burzu odborníci? Proč v posledních deseti letech chřadne? Jak si vysvětlují, že za loňský rok byly objemy obchodů nejnižší za čtvrtstoletí? Šlo by tuzemskou burzu resuscitovat?

Jana Brodani

Jana Brodani

výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh ČR

Souhlasíte s názorem?

-
+3
+

Hlavní problém pražské burzy je nedostatek nových a zajímavých společností. Financování prostřednictvím kapitálového trhu je obecně problém celého evropského trhu. Pro nastartování kapitálového trhu, a tedy i burzy, je potřeba jak zapojení států – podporou finanční gramotnosti mezi obyvatelstvem i podniky poptávajícími financování a snížením regulatorní zátěže –, tak i finančních institucí při propagaci nástrojů kapitálového trhu.

I když trh START je zajímavý, pro skutečnou resuscitaci burzy je potřeba velké a investorsky zajímavé emise. Na rozdíl od varšavské burzy té pražské chyběly i pozitivní státní impulzy. Opatřeními, která by mohla pomoct, tak můžou být kromě výše uvedených i privatizace (třeba i části) některého státního podniku (i když jich moc už nezbývá), která by pro stát přinesla také zvýšení transparentnosti hospodaření, nebo podpora listingu privátních českých společností – propagace lokální burzy, nebo nějaká forma daňových pobídek.

Petr Koblic

Petr Koblic

generální ředitel Burzy cenných papírů Praha a skupiny CEE Stock Exchange Group

Souhlasíte s názorem?

-
+5
+

Mám raději literaturu faktu než romány s básnickými obraty a slovo jako „chřadne“ mi evokuje starce na kapačkách. Burza je systémová firma, která provozuje různé části finančního trhu. Pražská burza jako firma je ve výborné kondici, protože dobře diverzifikovala své aktivity. Má derivátový komoditní trh, který má rekordní výsledky, vypořádací centrum a centrální depositář (opět rekordní výsledky), dluhopisový trh, který funguje velmi solidně. Část burzy, kde bychom i my rádi viděli lepší situaci, je likvidita akcií a emisní aktivita. Bohužel právě v této části trhu se všechny evropské trhy nacházejí v obrovské, a nebojím se říci, historické krizi. Ze své pozice prezidenta Evropské federace burz si mohu dovolit říci, že bohužel z této krize není jednoduché cesty. Je zde několik faktorů:

  • Na trzích začínají dominovat pasivní investoři, zejména ETF, které obchodují jen velmi málo a pouze v závěrečných aukcích.
  • Bezprecedentním tempem rostou private equity fondy (u nás zejména family office ultrabohatých jedinců), které za nesmyslně vysoké ceny stahují emise z trhu nebo je koupí ještě před vstupem na trh. Na některých západoevropských trzích klesl počet obchodovaných firem o 50 až 70 procent.
  • Brutální regulace prakticky zlikvidovala obchodování většiny malých a středních privátních investorů.

Výsledek těchto jevů je, že pět největších amerických firem má větší tržní kapitalizaci než padesát největších evropských. Co s tím? Potřebujeme panevropské záchranné řešení pro evropský kapitálový trh. Evropská unie si to už uvědomuje, pracovní skupiny začaly jednat, ale řešení bude složité a jeho akční plán je mimo rozsah této odpovědi.

Jan Traxler

Jan Traxler

investiční poradce a jednatel FINEZ Investment Management

Souhlasíte s názorem?

-
+17
+

Pražská burza není pro investory zajímavá, protože se tam obchoduje jen pár likvidních akcií, a ty jsou navíc poslední roky relativně nudné (bez výraznějšího růstu cen). Za dobrý nápad považuji trh START. Ten sice objemy obchodů burze trn z paty nevytrhne, ale aspoň tímto krokem burza plní svůj primární účel – i menší firmy zde mohou získat od investorů kapitál. Tomuto projektu fandím, je velmi užitečný.

Co by pomohlo burzu oživit? Kdyby se na ní začalo obchodovat s nějakými nízkonákladovými ETF fondy v korunách. A tím nemyslím ETF na index PX, ale třeba na klasický MSCI World či S&P 500, ovšem v českých korunách a s měnovým zajištěním. To by při rozumně nízkých poplatcích zaujalo spoustu drobných investorů. V Česku takové nástroje zatím chybí.

Jaroslav Šura

Jaroslav Šura

investor

Souhlasíte s názorem?

-
+36
+

Pražská burza umírá na úbytě a zdá se, že není léku. Systém XETRA, s jehož zavedením objemy obchodů prudce poklesly, a následné regulace udělaly své. Burzovní představitelé se sice v rámci možností snaží, ale platforma START objemy nevytrhne. Částečně by mohlo pomoci vrátit systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů (SPAD), kde byli tvůrci trhu, kteří byli povinni kotovat cenné papíry na nabídce i poptávce. XETRA je pro tak malý trh naprosto nevyhovující, s velkými spready a nedostatečnou likviditou. I já, jako větší drobas, mám problém nakoupit/prodat nějaké množství akcií, abych nepohnul s cenou. To ve SPAD nebylo možné.

Brokerům systém XERTA vyhovuje, nemusí si pálit prsty jako market maker. Burzovní společnost má z obchodování s akciemi mizivé příjmy, daleko zajímavější je pro firmu energetická burza, a hlavně depozitář cenných papírů, kde poplatky naskakují bez zjevného úsilí, takže větší aktivita rakouského vlastníka se nedá předpokládat. Také společnosti (emitenti) nemají potřebu v éře velmi levných peněz si dojít pro peníze na kapitálový trh. Koho ještě tak trošku zajímá česká burza, je český retail, který je ale fungováním české burzy rozladěn a většinově radši investuje do zahraničních titulů. Jen Koblic (šéf burzy) se bude i nadále ukájet myšlenkou, že za pokles objemů na burze můžou velmi kvalitní dividendové papíry, které nikdo nechce prodávat.

Martin Cakl

Martin Cakl

akciový analytik Patria

Souhlasíte s názorem?

-
+9
+

V posledních letech mají firmy k dispozici širokou paletu (často levného) financování ať už v podobě úvěrů, dluhopisů nebo investic ze strany privátních fondů. Ve srovnání s těmito možnostmi je pro ně získávání kapitálu na burze často méně výhodné. Navíc právě snazší dostupnosti levného financování často využívají privátní fondy a firmy z burzy stahují.

A jak si vysvětlit, že loni byly objemy obchodů nejnižší za posledních 25 let? Hlavní důvod je zkrátka menší počet obchodovaných firem. Na to se navíc nabaluje další problém, převážně pro zahraniční investory, kteří nechtějí nebo nemohou obchodovat trhy s nízkou likviditou. Příkladem je vyřazení O2 z indexu MSCI právě kvůli nízké likviditě. Stává se z toho pak začarovaný kruh.

Ondřej Koňák

Ondřej Koňák

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Souhlasíte s názorem?

-
+5
+

Objemy obchodů na pražské burze klesají dlouhodobě, úroveň roku 2019 je v porovnání s rokem 2009 cirka čtvrtinová, pokračující útlum už asi nikoho nepřekvapí. Důvodů najdeme několik. K celkově historicky špatné zkušenosti s firmami AAA, ECM nebo NWR spolu s odchodem řady dalších (Fortuna, Pegas, Unipetrol) se v poslední době přidává i změna preferencí investorů, kteří region střední Evropy tak trochu opomíjejí. To je patrné i na negativním vývoji některých tuzemských akciových fondů, které se na region orientují. V neprospěch vstupu nových firem na burzu hrají i velice nízké náklady dluhového financování.

Jak z toho ven? K výraznému nárůstu počtu nových firem v blízké době určitě nedojde. Spíš odejdou některé další ze stávajících, a objemy obchodů se tedy budou dále snižovat. O to víc by se měly investiční banky snažit vyhledávat nové společnosti vhodné pro vstup na burzu. Stát by mohl pomoci snížením daně z dividend. A vlastník Wiener Börse? Tomu každoroční propad objemů v průměru 14 procent nevadí?

Michal Semotan

Michal Semotan

portfolio manažer J&T Investiční společnosti

Souhlasíte s názorem?

-
+4
+

Důvodů poklesu obchodů na pražské burze je víc. Současná nabídka sice obsahuje i dividendově atraktivní tituly a například Avast či CETV loni předvedly, že se v Praze dá vydělat, ale celkově je prostě úzká. V Praze se pro peníze na burzu nikdy moc nechodilo, spíš se používá úvěrové financování, a tak nových titulů v posledních letech přibylo velmi málo. Je škoda, že například stát nevyužívá této možnosti zpeněžit své podíly v některých společnostech, případně jejich částech.

Pak tu máme způsob obchodování. Dřívější model SPAD dodával trhu vyšší likviditu, i když částečně na úkor „umělých“ obchodů. Ale likviditu dodal. S tím souvisí pokles aktivity domácích investorů, především co se týká obchodování na úvěr, a výrazně nižší zájem hlavních zahraničních hráčů, pro které přestal náš trh být atraktivní. Aktivity těchto investorů se přesouvají spíš do Asie, frčí čínské akcie, které se nadvažují v mezinárodních indexech, i na úkor akcií českých.

Oživení nebude jednoduché. Podle mě se k němu musí zkombinovat více faktorů –nové společnosti na trhu a také nějaká zásadní story. Jedna mě napadá – přijetí eura. Během příprav by se česká měna stala silnější, konvergenční story by byla na scéně, zahraniční investoři by alokovali své prostředky do finančních instrumentů včetně akcií, aby získali více eur za silnější korunu. Uvědomuji si, že jsou zde i silné argumenty proti euru, ale pohybujeme se v čase a prostoru, který nám podle mě do budoucna stejně jinou možnost nedává.

Martin Pavlík

Martin Pavlík

portfolio manažer Conseq Investment Management

Souhlasíte s názorem?

-
+11
+

Pražská burza následuje globální trend poklesu zobchodovaných objemů. Zvláště pak nízká váha středoevropského regionu v globálních indexech znamená větší orientaci portfolio manažerů k větším trhům, například asijským. Situaci zhoršují také státní zásahy do chodu firem nebo nepredikovatelné a časté změny v daních. Změny na úrovních managementu polostátních firem jsou časté v Polsku, úpravy daní nebo zavádění sektorových daní (daň z tabáku, alkoholu, bank) se pak týkají téměř celého regionu, včetně Česka. Pražská burza navíc postrádá růstové příběhy nebo společnosti z „nových“ zajímavých sektorů. Investoři jsou tak odkázání především na akcie finančních institucí nesoucí alespoň zajímavý dividendový výnos. Výjimky se ovšem najdou, například akcie společnosti Avast.

Aby čeští konzervativní investoři častěji investovali na pražské burze a společnosti si na ni chodily pro kapitál, je třeba zvýšit počet obchodovaných akciových titulů. Investor by mohl lépe poskládat akciové portfolio a zvýšený zájem by vedl k vyššímu ocenění firem. Pěkným záměrem je nový segment pražské burzy pro menší společnosti START. Na ten v průběhu necelých dvou let vstoupilo už šest společností z různých sektorů, nabízejících jak růstové, tak dividendové příběhy. My sami jsme v tomto segmentu burzy aktivní a věříme, že mnoho nových společností přibyde a nejedna svou tržní kapitalizací doroste pro hlavní akciový trh.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Souhlasíte s názorem?

-
+19
+

Ekonom Oldřich Kýn, s nímž jsem před lety hovořil, spočítal, že kuponová knížka měla hodnotu 14 tisíc korun. Slib „jistoty desetinásobku“, se kterým přišel Viktor Kožený, s nímž jsem hovořil o něco později, tak vlastně nebyl nerealistický. Kuponové knížky byly klíčem k bohatství prodávaným za hubičku, tedy za tisícovku. Jen část veřejnosti – pozdější tuneláři, miliardáři a další – si to ale tehdy uvědomovala. Ale to bylo v pořádku. Šlo o součást plánu. Spočíval v tom, koncentrovat kapitál, který byl tehdy po Česku příliš roztroušený, než vše zabetonují nově utvářené zájmové skupiny. To mělo jistou logiku. Pohleďme, jak je dnes obtížné prosadit třeba důchodovou reformu. Reformy obdobného, ne-li většího rozsahu a dopadu se přitom v první půli 90. let uskutečňovaly každých čtrnáct dní.

Koho byste poslouchali při vlastním investování?

Součástí plánu koncentrovat celospolečenský kapitál v rukou několika protřelých bylo i to, že regulátor kapitálového trhu vznikl až tři roky poté, co se na pražské burze začalo obchodovat, i to, že sám premiér v půli 90. let veřejně vystupoval proti zřízení institutu ochrany minoritního akcionáře.

Ve Varšavě na to šli opačně. Nejprve vytvořili jakýs takýs rámec, pravidla hry, a teprve pak pořádně burzu rozjeli. Takže v roce 1997 varšavská burza předběhla v celkové tržní kapitalizaci tu pražskou a od té doby už se jí jen vzdaluje. Češi po devadesátkové zkušenosti s tunelováním a mizivou ochranou drobných akcionářů ztratili v burzu ve velkém důvěru. A další generace politiků se nesnaží zájem o ni obnovit – v Polsku třeba penzijní fondy musí už řadu let ze zákona podstatnou část majetku investovat na domácí burze. Ne že by česká cesta transformace byla celkově méně úspěšná než ta polská. Kdyby se ale v 90. letech podařilo rozjet pražskou burzu alespoň tak jako varšavskou, byl by český transformační úspěch ještě přesvědčivější. A pražský parket by dnes nebyl takovou Popelkou, jíž bohužel je stále více – a zdá se, že již nezvratně.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

akcieburza cenných papírů prahaindex pxinvesticejan traxlerjaroslav šuralukáš kovandamichal semotanpetr koblicpražská burza
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo