Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Kurz koruny očima expertů: Euro za 25 klidně, ale co pak?

Pokud člověk není exportér, silná koruna ho blaží. Zahraniční zboží a dovolená vyjdou levněji a ještě je tu nezasloužený, ale krásný pocit, jací jsme to my Češi prďáci. Koruna posiluje vůči euru i dolaru. Čím to je? A především: Vydrží jí to?

Koruna se ve středu dostala na nejsilnější úroveň od ukončení měnových intervencí České národní banky. Její kurz podle dat Bloombergu zpevnil dokonce až na 25,089 za euro, což znamená nejlepší úroveň od začátku roku 2013.

Dobře se to čte a poslouchá. Pokud ovšem nemáte v paměti naši něco přes rok starou anketu na totéž téma. Nejčastěji v ní zaznívaly dvě věci. Jednak údiv nad tím, že po ukončení intervencí, kdy Česká národní banka tři roky držela korun při úrovni 27 Kč za euro a nedovolila jí růst, nepřišlo žádné překotné posilování, žádný úprk. A pak přesvědčení, že koruny by vlastně měla být mnohem silnější (tehdejší kurz byl zhruba 25,8 koruny za euro).

Kurz koruny k euru za posledních pět let

Zdroj: kurzy měn a kurzy méně obvyklých měn na Peníze.cz

Podobně se nedávno v rozhovoru pro Peníze.cz vyjádřil člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. „Poslední dva roky měla koruna posilovat určitě víc. Měli jsme vyšší sazby než v eurozóně, ale stejně z toho moc nebylo. Zkrátka jde o daň za devalvaci,“ tvrdí Michl.

Koruna se tedy přiblížila k hranici 25 korun za euro. Podstatné ale je, co bude dělat dál.

Jak na dění kolem naší měny pohlížejí ekonomové a finanční analytici? Jaké jsou vyhlídky koruny pro letošní rok, porostou jí dál svaly? A čím je zatímní letošní spanilá jízda způsobená?

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Tomáš Prouza
+4
+
-

Koruna posílila od začátku roku proti euru zhruba o jedno procento. Ten pohyb by nestál za pozornost, nebýt dvou aspektů. Jednak následuje po dlouhém období nízké kolísavosti kurzu koruny a jednak shodou okolností překonal své dřívější post-intervenční minimum. Za povšimnutí stojí také to, že letos v tandemu s korunou zpevňuje polský zlotý, ale nikoliv další měny regionu. Ani euro samotné nejeví tendenci k systematickému posilování proti dolaru. To vede k úvaze, že za pohybem na koruně je spíš přeskupování pozic v rámci regionu střední a východní Evropy než globální toky.

Je-li tato úvaha správná, potenciál koruny k ziskům se poměrně rychle vyčerpá. Hranice 25 korun za euro může padnout, kurz se pod ní ale spíš neudrží. Aby se tak stalo, muselo by zřejmě dojít buďto ke skokovému posílení eura proti dolaru, nebo k akceleraci růstu české ekonomiky. Splnění první podmínky vidím jako možné v případě slábnutí ekonomiky USA, ale těžko kvůli nečekané síle eurozóny. Druhá podmínka se zdá být v rozporu se signály z české ekonomiky.

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Tomáš Prouza
+1
+
-

Loni česká koruna z obav před vnějšími riziky stagnovala, nový rok začala zisky. Loni trh ve všem viděl problém, letos zatím ve všem vidí naději na zlepšení: v uklidnění sporů mezi USA a zbytkem světa, v uklidnění konfliktu na Blízkém východě, věří v hladké dojednání konečné podoby pobrexitových vztahů. Ta rizika ale nejsou zdaleka za námi.

Koruně teď nahrává i vyšší domácí inflace, které přiměla většinu hráčů vzdát sázku na pokles úrokových sazeb ČNB a dokonce začít spekulovat na jejich zvýšení. Pokud ale inflace začne v průběhu roku zpomalovat společně s ekonomikou, bude slábnout i optimismus investorů. Ti teď v euforii, že jsou pryč globální rizika, která je trápila loni, začali nakupovat výhodněji úročené měny. Nálada se ale může prudce změnit: při prvním náznaku nového vyhrocení konfliktu USA a Číny nebo když se nedostaví očekávané oživení eurozóny. Proto navzdory současným ziskům české koruny nevěřím v její setrvalejší posilování. Bránit by tomu měla i značná překoupenost české koruny mezi zahraničními obchodníky. Očekáváme, že ke konci roku koruna oslabí a přehoupne se přes hladinu 25,50 za euro.

Jan Bureš

hlavní ekonom Patria Finance

Tomáš Prouza
+1
+
-

Bezprostředním motorem zisků koruny je lepší nálada na globálních trzích daná úlevou okolo brexitu a obchodních válek. Koruně navíc pomáhá pokles zajištění exportérů a vyšší inflace, která poslala domácí tržní sazby na roční maxima. Proto jsme se rozhodli zesílit náš výhled na korunu pro první kvartál, nicméně na celý rok 2020 zatím zůstáváme opatrnější a výhled příliš neměníme. Jednak proto, že globální nálada je příliš vrtkavá a může se v průběhu roku lehce zhoršit. Současně proto, že česká ekonomika přece jen zpomaluje a krátké tržní sazby neporostou na korunách úplně do nebes.  

Martin Mašát

portfoliomanažer Partners investiční společnosti

Tomáš Prouza
-1
+
-

Aktuální vzepětí kurzu koruny je tažené inflací, která překročila tři procenta a vypadla z tolerančního pásma, kde by se dle ČNB měla inflace pohybovat. K posílení přispěla i zjevná podpora, kterou má uvnitř bankovní rady další zvyšování sazeb a utahování měnové politiky. Současná politika ČNB je naprosto opačná než ve zbytku vyspělého světa, kde se centrální banky snaží ekonomiky podporovat snižováním sazeb. Tyto tlaky ale může velice rychle polevit. Ani sama centrální banka už nevěří ve svých prognózách v rychlé posilování jako doposud.

Nevýhodou koruny je zkreslení přirozených měnových toků kvůli intervencím, které uměle upravily kurz koruny. Dodnes má ČNB v sejfech přes 130 miliard eur. Podobně špatně dopadl dluhopisový trh, víc než 40 procent státního dluhu vlastní cizinci. Stačí nepatrná turbulence, investoři se dluhopisů, respektive korun, zbaví a ČNB bude jen stěží padající kurz koruny zastavovat. Pokud bude situace klidná jako doposud, tak se koruna bude držet v úrovni mezi 25 až 25,70 koruny za euro celý zbytek roku.

František Táborský

ekonom Komerční banky

Tomáš Prouza
-1
+
-

Koruna na přelomu roku překvapila silným posílením. Přispěla k tomu pozitivní nálada na globálních trzích po vyjasnění situace ve Velké Británii a uklidnění obchodních válek mezi Amerikou a Čínou. Zároveň koruně pomáhá jestřábí rétorika České národní banky, která kvůli zrychlující inflaci zvažuje další zvýšení úrokových sazeb. Výsledkem je růst tržních korunových úrokových sazeb, růst atraktivity koruny u zahraničních investorů a její posílení.

Tento stav by měl vydržet i v nejbližších měsících, pokud se geopolitická situace opět nevyostří. Nicméně dlouhodobě takto silné koruně příliš nevěříme. V průběhu roku očekáváme prudké zpomalení americké ekonomiky a prohloubení již špatné situace v Německu a celé eurozóně. Zároveň také zpomalí tuzemská ekonomika a poleví i růst cen. Potenciál rostoucích úrokových sazeb tak vyprchá a s tím i oslabí kurz koruny.

Radomír Jáč

hlavní ekonom Generali Investments CEE

Tomáš Prouza
0
+
-

Ve výhledu na letošek jsem byl vzhledem ke koruně optimistický s tím, že ve druhém pololetí posílí pod úroveň 25 korun za euro. Pro samotný počátek roku jsem očekával prolomení úrovně 25,50 — koruna ale posílila výrazněji. Pozitivní názor na českou měnu zakládám na atraktivním úrokovém diferenciálu: měnově-politické sazby jsou u koruny vyšší jak v porovnání s eurem, tak i vůči Maďarsku a Polsku. Příznivý je také fundament české ekonomiky: běžný účet platební bilance je v mírném přebytku, vývoj veřejných rozpočtů zůstává z pohledu finančního trhu bezproblémový. Tyto faktory hovořily ve prospěch posílení koruny samozřejmě i loni, až do září ale dominovaly vnější rušivé vlivy v podobě nejistot okolo brexitu a hrozby eskalace obchodních válek.

V posledních týdnech trh těmto rizikům zjevně přikládá nižší váhu a koruna těží z pozitivních domácích faktorů. Samozřejmě počítám s výkyvy kurzu oběma směry a cesta koruny k dalším ziskům asi nebude přímočará, obzvláště ze stávající poměrně silné úrovně. Nicméně, i nadále očekávám, že koruna ve druhém pololetí posílí do oblasti 24,75 za euro a aktuální vývoj naznačuje, že takový scénář by se mohl realizovat i dříve.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Tomáš Prouza
+28
+
-

Posilování koruny je na počátku roku nečekaně silné. Česká měna ale stále jen „dohání“ zpoždění, které způsobil intervenční režim ČNB z let 2013 až 2017. Ten zbrzdil růst reálného kurzu české měny. Reálný kurz zohledňuje inflaci. ČNB počítala s tím, že intervenčně oslabí měnu a že toto oslabení povede k výrazně rychlejšímu růstu inflace než v eurozóně. Že tedy budeme dohánět eurozónu nikoli skrze posilování nominálního kurzu koruny k euru, ale nastartováním ekonomiky, inflace a mezd, které natolik převýší růst v eurozóně, že si česká ekonomika a čeští pracovníci celkově polepší i při nominálně slabším kurzu. To se ale nestalo. Inflaci nastartovalo až zavedení elektronické evidence tržeb.

Anketa

Která odpověď se vám líbila?

Ve výsledku ČNB nejen znehodnotila korunu, ale také podhodnotila českou práci. Proto je teď po ní taková sháňka. Proto máme rekordně nízkou nezaměstnanost, proto je na úřadech práce dnes evidován více než dvojnásobek zahraničních pracovníků (více než 600 tisíc), než když intervence začínala. Často jde ale bohužel o málo kvalifikované Ukrajince, Bulhary, nebo dokonce Mongoly či Filipínce. Vždyť 80 procent volných pracovních míst v Česku je pro lidi bez maturity. Jejich příliv pomáhá udržovat cenu práce v Česku podhodnocenou, jen jinými prostředky, než bylo intervenční znehodnocování koruny. Proti přílivu zahraničních pracovníků vystupují odbory a svým tlakem paradoxně nahrazují tržní mechanismus.

ČNB intervenčním nahromaděním obrovského objemu devizových rezerv, jednoho z nejvyšších na světě v přepočtu na obyvatele, umrtvila mechanismus kurzového dohánění EU. To umrtvení je patrné i dnes, takže odborářský tlak na růst minimální mzdy vlastně v jistém ohledu nahrazuje posilování kurzu koruny. To se projevuje i tím, že navzdory skokovému zvyšování minimální mzdy zůstává nezaměstnanost v Česku rekordně nízká. Odborářům díky úspěšnému tažení, vlastně suplování trhu, roste po roce 2015 členská základna, o desetitisíce lidí. Zůstáváme přehřátou montovnou se stále podhodnocenou měnou, v níž navíc sílí hlas odborů, toť odkaz intervence.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 14 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 21. 1. 2020 14:37

Na to vám pan nobelista řekne, že:
1) Je to dobře, kdyby to rostlo ještě rychleji, tak tím lépe
2) Centrální banka to neovlivňuje:
- Vůbec přeci neuděluje licenci na vytváření nových peněz komerčním bankám.
- Vůbec nestanovuje výši jejich rezerv.
- Vůbec neurčuje základní úrokové sazby...
- ... a ty sazby vůbec nemají vliv na to, jak moc subjektů si je ochotno půjčit jak velký objem peněz.
- Vůbec neprovádí měnové intervence a QE a pokud ano, tak to na objem peněz nemá žádný vliv.

+10
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Richard Fuld | 21. 1. 2020 11:37

Množství peněz v ekonomice se každý den mění, zcela bez ohledu na to, co zrovna ČNB činí. Peníze vznikají vždy, když komerční banky připisují peníze na účet nebankovního subjektu (např. při poskytnutí úvěru) a zanikají vždy při splácení dluhů nebankovními subjekty obchodním bankám. Tyto operace probíhají každý den v jiné míře. Zjednodušeně řečeno, pokud právě převažuje splácení dluhů nebankovními subjekty obchodním bankám nad poskytováním nových úvěrů obchodními bankami nebankovním subjektům, objem peněz klesá a naopak. Je to dynamický systém. Nic takového, že by centrální banka emitovala konkrétní množství peněz, nad jehož objemem by měla kontrolu, neprobíhá.

-8
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK