Očima expertů: Jak bude bolet brexit Česko a Čechy?

Na začátku srpna jsme se v naší pravidelné anketě ptali, jestli nový britský premiér Boris Johnson zvládne zásadnějším způsobem zamíchat brexitovými kartami. Po necelých třech měsících už je celkem jasno. Na důstojný odchod z Evropské unie to zatím nevypadá. Johnson tvrdil, že na konci října bude buď jasná dohoda, nebo Británie prostě odejde bez ní. Dokonce i teď prý premiér Spojeného království stále věří, že by se v britském parlamentu mohla nová dohoda o podmínkách brexitu ještě zvládnut prosadit. Pravděpodobnější ale je, že nakonec ještě dojde k dalšímu odkladu a telenovela se povleče dál.

I když by většina lidí na obou stranách Lamanše mnohem spíš stála o takzvaný měkký brexit, odchod bez dohody není zdaleka zažehnán. O tom, jak by pak v reálu vypadaly následky „no deal“ varianty, můžeme pořád jen spekulovat. Pro české exportéry i importéry to ale každopádně není příjemná představa. Ekonomové většinou tvrdí, že následky tvrdého brexitu pocítí především Británie a její ekonomika, podle některých názorů by ale mohl pořádně zabolet i české hospodářství, prý by nás mohl stát desítky miliard korun a desetitisíce pracovních míst.

Co o tom soudí respondenti naší ankety? Jak se může nejbližší dění kolem brexitu dotknout české ekonomiky? Jakým způsobem by případný „tvrdý brexit“ pocítily nejen české firmy, ale i spotřebitelé? Je vůbec varianta odchodu Británie bez dohody pravděpodobná?

Michal Brožka

ekonom Komerční banky, lektor Unicorn College

Brexit už nastal. Je všude kolem, jenom neskončil. Není to hard exit bez dohody, ale vleklý soft brexit s nejasným koncem. A tento vleklý proces se negativně zakousl do vývoje důvěry v evropskou ekonomiku, a ovlivnil tak i české exportéry a český průmysl, ačkoliv jeho odolnost je prozatím obdivuhodná. Investiční aktivita je slabá. Značné škody už se staly a teď jde o to, aby nebyly ještě výrazně větší. Zdráhám se tipovat pravděpodobnost hard brexitu, v našich prognózách počítáme s tím, že dohody nakonec bude dosaženo. Tomu nyní věří i většina finančního trhu. Ale když o veřejných věcech rozhodují lunatici, tak není o překvapení nouze.

---

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Jak říká britské přísloví: Kvalita pudinku se pozná až, když jej sníme. Zatím totiž nemáme jistotu, jakou formu odchodu z UNIE Britové zvolí a co se stane po konci října. Teprve další dny a týdny ukážou, jak očekávané sousto s názvem brexit Spojenému království a Evropanům zachutná.

Z pohledu české ekonomiky ale není důvod k panice. Zejména velké české firmy mají kapacity a odborné týmy, které umí situaci vyhodnotit. Vývoj bezprostředně po vystoupení Británie z Evropské unie se podle Komory projeví ve výsledcích českého HDP za 4. čtvrtletí 2019. Nedomníváme se ale, že vliv posledních dvou měsíců roku zásadním způsobem ovlivní celoroční výsledek ekonomiky, bude se jednat o zpomalení v řádu několika málo desetin procenta HDP.

Hlavní dopad tvrdého brexitu očekávám v první polovině roku 2020, především v 1. čtvrtletí. Celková stabilizace ekonomiky pak nastane do dvanácti měsíců od brexitu, tedy do podzimu 2020. Tato doba bude sloužit k tomu, aby se ustálily dodavatelské řetězce. Celkově bude brexit pro českou ekonomiku znamenat jednorázový a krátkodobý výkyv, který však sám o sobě nebude znamenat recesi.

---

Tomáš Prouza

prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti

Ještě před pár lety pro mne byl britský politický systém i britská státní správa vzorem, který jsem obdivoval. Doufal jsem, že jednou ho budeme mít i u nás. Po třech letech pozorování frašky zvané brexit ale říkám „hlavně to ne“. Ta naivita britských voličů, kteří se nechali před referendem obelhat skupinou krysařů v čele se současným premiérem Johnsonem, ta táhnoucí se neschopnost Britů dohodnout se, co vlastně chtějí, to neustálé spoléhání se na Evropu, že brexit vyřeší za ně…

I když se na poslední chvíli nebo pomocí dalšího odkladu podaří uzavřít dohodu, bude to pro obě strany drahé. Boris Johnson už pochopil, že jeho plány byly nesmyslné a téměř ve všem zacouval zpátky, ale i tak – pro evropské firmy bude obchodování s Británií administrativně náročnější, pořád bude hrozit nebezpečí, že Britové změní regulatorní pravidla a vedle celoevropské verze výrobků bude muset být ještě verze britská, což opět zvedne ceny. Větší riziko ale hrozí našim studentům i vědcům – pokud Británie vypadne z programu Erasmus a z evropských programů na podporu vědy, přijdou o silného partnera. A to bude velká škoda.

---

Olga Cilečková

partnerka PwC Česká republika

Tvrdý brexit má mnoho konkrétních dopadů na české firmy a českou ekonomiku. Na dovoz zboží na evropské i britské straně by se začala aplikovat standardní dovozní cla. U osobních aut ve výši deset procent, u většiny autodílů mezi 3 až 4,5 procenta. Dovozci a vývozci reaktorů, kotlů a mechanických přístrojů by museli počítat s nejčastějším clem ve výši cca 5,5 procenta. Třetí nejobjemnější oblastí vzájemného obchodu je elektronika, u které se nejčastější sazba cla pohybuje okolo 6 procent.

Brexit bez dohody by nejen zdražil vývoz i dovoz, ale nejspíš by zapříčinil zácpy na hranici. Ty se promítnou do zpoždění dodávek, což může ohrozit plynulost výroby na obou stranách Průlivu. Firmy obchodující s Británií tak budou muset řešit smluvní pokuty, které ale s podobnou situací nepočítaly. Případná britská soudní rozhodnutí bude také pro jejich vykonatelnost třeba nejprve uznat českými soudy. Komplikace by tvrdý brexit vnesl i do daní. Británie by vypadla z režimu, který umožňuje dodavatelům neregistrovat se k DPH v zemi zákazníka a na své dodávky aplikovat režim tzv. reverse-charge.

Doufám, že tvrdý brexit se ještě podaří vyřešit dohodou nebo odložit. Dávala bych tomu šanci 51 : 49. Je ale pravda, že ještě před rokem bych to odhadovala na 70 procent pro dohodu.

---

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Ačkoliv přesnou podobu brexitu ještě neznáme, víme, že se riziko brexitu bez dohody velmi snížilo. Jednalo by se z hlediska (nejen) české ekonomiky o nejhorší variantu. Je však třeba zdůraznit, že ostatní varianty jsou jen méně špatné, nikoliv dobré. Brexit se promítá a ještě dlouho bude do české ekonomiky na několika rovinách. Negativní dopady začaly okamžikem referenda v roce 2016, jehož výsledek zvýšil rizikovost celé Evropy v očích dlouhodobých globálních investorů. Druhou rovinou, rovněž negativní, je čas vrcholných evropských politiků, strávený neproduktivními jednáními k brexitu místo řešení problémů Unie. A konečně, nejpřímějším dopadem je a bude oslabení ekonomických vazeb mezi Británií a zbytkem Unie včetně Česka. Brexit nepochybně vytvoří ve vzájemném obchodu bariéry, i když teď netušíme, jak vysoké. Jejich vznik mohou, v lepším případě, využít třetí země na úkor EU. Ekonomické modely se nicméně shodují, že z pohledu globální ekonomiky nepůjde o hru s nulovým součtem, nýbrž o čistou ztrátu.

---

Radomír Jáč

hlavní ekonom Generali Investments CEE

Nejistoty spojené s brexitem měly letos výrazně negativní dopad na hospodářskou aktivitu v Evropě. Firmy omezují své investiční výdaje, snížila se průmyslová výroba. Vidět je to na Německu, ale i na dalších západoevropských ekonomikách – a slábnoucí růst našich obchodních partnerů dopadá i na český průmysl a exporty. Pokud bude dohoda o brexitu zdárně ratifikována, tak související nejistoty opadnou, což by mělo oživit investiční aktivitu firem a tedy i evropský průmysl a obchodní výměnu. To by bylo samozřejmě dobré i pro českou ekonomiku. Naděje na dotažení dohody o brexitu ostatně vedly k posílení středoevropských měn.

Případné oddálení brexitu o další měsíce z důvodů sporů na britské straně by nebylo ideální zprávou, i tak by ale z pohledu očekávání zůstal hlavním scénářem „řízený“ brexit. Pravděpodobnost tvrdého brexitu výrazně klesla díky pojistkám, jež přijal britský parlament a o dohodu zjevně usiluje i premiér Johnson. Tvrdý brexit by bolel v Evropě všechny, tedy i české firmy a spotřebitele. Eurozóna by zřejmě šla do recese, problém by ale byl tak komplexní, že dodat nějaký přesný výpočet není dost dobře možné.

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Půvabné bude, když nakonec dojde třeba i na tvrdý brexit – a nic moc se nastane. Zeměkoule se nepřestane točit a Británii nepostihne hladomor, ba ani kritický výpadek v dodávkách léků. Dost možná totiž právě třeba i tvrdým brexitem skončí nejnáročnější etapa celého brexitu, tedy víc než tříletý chaos vyvolávající umrtvující nejistotu. Vždyť nejistota je horší než třeba i špatná jistota. Na špatnou jistotu se lze připravit, při nejistotě je nutné počítat z různými scénáři, což přípravu pochopitelně znesnadňuje. Na univerzitě v belgické Lovani jsou si ale docela jistí: Česko tvrdým brexitem přijde o zhruba 47 tisíc pracovních míst, měkkým pak o asi 11 tisíc. Nu, dobrá. Máme kolem 350 tisíc volných pracovních míst, takže nám jich i po tvrdém brexitu kolem 300 tisíc stále neobsazených zbude. No big deal. Mervyn King, exšéf Bank of England, navíc o víkendu řekl, že brexit evropskou ekonomiku nepoznamená, a už vůbec ne tu světovou. Kouzelné, jak se lidé, které již neváže funkce, nezřídka vydávají proti establishmentu. A establishment, který tříletý chaos vyvolal zejména, stále jen straší. Jeho podstatná část si totiž brexit prostě nepřeje a stále doufá, že mu zabrání. Goldman Sachs takové variantě dává 25 procent. To by pak člověk nevěděl, jestil se smát, nebo plakat…