Libra očima expertů: Udělá facebooková měna díru do světa?

Může to být průlom v bezhotovostním placení. Nebo taky propadák, po kterém za pár let neštěkne pes. Odborníci na technologie a ekonomové debatují, jaká budoucnost čeká virtuální měnu libra, kterou nedávno představil šéf Facebooku Mark Zuckerberg. I když by nová digitální měna měla začít fungovat až příští rok, už teď je kolem ní pořádné haló. V projektu se totiž s Facebookem pod hlavičkou Libra Association spojila řada významných firem – MasterCard, Visa, PayPal, Vodafone, Uber, Spotify či eBay. Postupem času by se asociace měla rozšířit až na sto členů, kteří se budou na rozvoji libry podílet. Jednou z podmínek členství je minimální investice desíti milionů dolarů, takže o peníze by ambiciózní projekt neměl mít nouzi.

Zatnou libře tipec?

I když se o libře mluví jako o nové kryptoměně, k bitcoinu a spol. má ve skutečnosti hodně daleko. Na rozdíl od klasických kryptoměn má být totiž navázaná na nejvýznamnější světové měny, jako jsou americký dolar, euro, švýcarský frank, jen a další. Celkový počet liber navíc nebude – na rozdíl od bitcoinu – dopředu omezený. Přesto se mluví o tom, že se libra může stát hojně využívaným alternativním platidlem, kterým miliony lidí nahradí klasické bankovní převody peněz, ať už kvůli tomu, že k nim nemají přístup, nebo jim nevěří. To by se nemuselo zamlouvat regulátorům trhů a zákonodárcům, kteří chtějí mít finanční toky pod kontrolou. Jejich postoj tak bude zřejmě pro budoucnost libry zásadní. V souvislosti s tím se proto mluví o možných dopadech na kryptoměny, které by jejich odpůrci jistě jedním vrzem s librou také rádi regulovali, nebo rovnou zakazovali. Zároveň ale může libra přinést větší zájem běžných uživatelů internetu o digitální měny, což by naopak mohlo hrát bitcoinu a dalším kryptoměnám do karet.

Co si o libře myslí ekonomové a analytici, které jsme oslovili v pokračování naší pravidelné ankety Očima expertů? Věří v její masové rozšíření? A co uvedení libry na trh přinese běžným kryptoměnám?

Josef Tětek

analytik společnosti TopMonks

Věřím, že Facebook a další členové Libra Association (Visa, Mastercard, PayPal, Vodafone…), kteří do projektu vkládají 10 milionů dolarů každý, budou mít velký zájem na rozšíření a integraci do vlastních služeb. Například Facebook by s vlastní peněženkou Calibra získal vysoký podíl na trhu elektronických plateb a mohl by úplně obejít banky.

Libra samozřejmě nemá mnoho společného s otevřenými, decentralizovanými měnami. Jedná se o uzavřený projekt vyvíjený světovými korporacemi. V tom jsou její silné i slabé stránky. Zatímco bitcoinových peněženek je zhruba 30 milionů, uživatelů Facebooku přes dvě miliardy. Zároveň si však coby korporátní projekt nakládající s krytím v podobě státních dluhopisů a fiat měn nemůže dovolit moc dráždit regulátory a úřady. Již se objevují informace, že např. v Indii peněženka Calibra funkční nebude. Podle dostupných informací bude od každého uživatele vyžadována plná identifikace – což u bitcoinu a dalších skutečných kryptoměn nehrozí, jelikož nemají centrálního správce.

Myslím, že libra a kryptoměny budou cílit na jiné skupiny uživatelů. Kryptoměny jako bitcoin jsou alternativou ke státním penězům a nabízejí nezastavitelné platby všude po světě; projekty jako libra mají krytí v podobě státních peněz a od počátku přiznávají, že budou fungovat v mantinelech stávajících regulací.

Jaroslav Brychta

šéf analytického týmu X-Trade Brokers

Koncept je to zajímavý a osobně mu fandím. O svou měnu se pokouší například i JP Morgan, ale je to teprve Facebook, který má podle mého názoru vhodnou infrastrukturu k jejímu vytvoření, a především je schopen zajistit dostatečně silný network efekt, potřebný k masovému rozšíření.

Problém vidím v tom, že pokud by byla libra skutečně úspěšná, začne se dříve či později pohybovat v legislativně naprosto neprobádaných vodách. Nejde přitom jen o problematiku legislativy proti praní špinavých peněz. Libra se mnohem více než kryptoměně podobá soukromé fiat měně navázané na stávající fiat měny. Facebook by se mohl stát de facto první soukromou centrální bankou na světě, z čehož regulátoři rozhodně nadšení nebudou.

Dopad na ostatní krypto hodnotím spíše pozitivně. Rxistence libry by mohla vést k relativnímu usnadnění toku kapitálu do krypta. Fundamentálně si libra s kryptem zatím příliš konkurovat nebudou. Libra má být čistě transakčním nástrojem, zatím krypto je stále hlavně spekulativním aktivem.

Tomáš Hubík

člen spolku Paralelní Polis

Libra staví na rozdíl od ostatních kryptoměn na zcela jiných principech a má jiný cíl. Hlavními výhodami kryptoměn oproti běžným měnám jsou jejich otevřenost, fakt, že je nekontroluje žádná centrální autorita, a nelze je tedy snadno vypnout, regulovat nebo cenzurovat. Libra tyto vlastnosti nemá. Stojí za ní velká firma, respektive skupina firem, a tyto firmy samozřejmě podléhají všem platným regulacím a zákonům. Zároveň se jedná o takzvaný stablecoin, tedy měnu, jejíž hodnota je v čase vůči podkladovému aktivu stabilní.

Na libru se tedy dá pohlížet jako na platformu umožňující posílání finančních prostředků, jako je například PayPal. Potenciál je obrovský, Facebook disponuje masivní základnou uživatelů, kterým může službu nabídnout, a zároveň řeší reálný problém – bezhotovostní platební styk jen dnes velmi zkostnatělý, zvlášť ten mezinárodní. Libra může zamíchat trhem určitých bankovních služeb a zjednodušit život lidem, kterým vadí například velká volatilita a nezávislost bitcoinu. Na trh s kryptoměnami pravděpodobně nebude mít zásadní vliv. 

Dominik Stroukal

hlavní ekonom Roklen

Libra bude balancovat mezi tím, že upadne do zapomnění, nebo se stane revolučním milníkem dějin peněz. Do zapomnění ji můžou snadno poslat regulátoři. Ti se hned po zveřejnění technického návrhu měny začali předhánět, kdo bude silněji volat po zákazu nebo alespoň tvrdé regulaci. A oproti bitcoinu je regulace libry snadná, protože ji vyvíjejí a ovládají konkrétní firmy. Pokud se jí podaří toto období přežít, potom vytvoří vlastní měnu s vlastním kurzem, která okamžitě začne na světovém trhu konkurovat zavedeným státním měnám. To je první důležitý krok. Peníze se po dlouhých letech, kdy se odpoutaly od zlata, opět stanou globálními, v digitální podobě dokonce o něco víc. Libra ale pořád stojí a padá na koši státních měn a dluhopisů. Není alternativou k současnému finančnímu světu, ale jeho součástí. V druhém kroku se tak někdy ve vzdálenější budoucnosti může stát, že budou lidé hledat skutečnou alternativu. A to je chvíle, kdy se na výsluní může dostat bitcoin.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Politici a centrální bankéři jsou z libry nervózní. Mohla by ohrozit jejich monopol na vytváření nových peněz. Averze je ještě patrnější než vůči bitcoinu, Facebook má miliardy uživatelů, a tudíž je jeho digitální měna potenciálně nebezpečnější. Veškeré bitcoiny můžou skoupit dvě nebo tři osoby, byť se jedná o osoby světově nejbohatší, takže z hlediska kapitalizace globálních trhů a počtu uživatelů je stále titěrný.

Libra by už taková být nemusela, bojí se politici. Jejich obava ale částečně plyne z nepochopení libry, protože ta má být na rozdíl od bitcoinu navázána na konvenční měny typu dolaru či eura. Svým způsobem lze tedy libru chápat jako prodloužení ruky zavedeného, konvenčního finančnictví do stále poněkud „undergroundové“ sféry kryptoměn. Technologický pokrok je ale nezadržitelný. Je jasné, že se změní i způsob placení. Nebraňme předem žádné ze snah o inovaci v platebním styku, ať jde o bitcoin, libru nebo něco jiného. Nechť rozhodne občan, které měně důvěřuje a kterou chce používat. Konkurence mezi měnami o přízeň občana vytvoří pozitivní tlak na to, aby politici a centrální bankéři ty stávající neznehodnocovali nebo aby nás dál už tolik a populisticky nezadlužovali.