Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Komu zvýšit rodičovskou? Chce to výraznější změnu

Zástupci vládní koalice se dohadují o tom, kdo by měl mít nárok na vyšší rodičovský příspěvek. Jaká z navrhovaných variant je dnes nejpravděpodobnější? A neměla by se rodičovská pravidelně valorizovat?

Už v červnu 2018 slibovala vláda v programovém prohlášení navýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun. Tedy o 80 tisíc. Dlouho se mluvilo o tom, že si vyšší dávku budou moct nárokovat všichni, kdo na začátku ledna 2020 (tedy v době, kdy má legislativní úprava začít platit – původně se dokonce mluvilo o letošním létě) budou mít doma děti ve věku do čtyř let. A to i v případě, že už svůj rodičovský příspěvek mají vybraný. Na konci března se ale koaliční rada dohodla, že peníze navíc se budou týkat jen rodin s nově narozenými dětmi.

Rozhodne se v máji

Proti rozhodnutí se zvedla vlna nevole, desítky tisíc lidí podepisovaly internetové petice a vládní návrh se obratem vrátil na stůl ministryně financí Aleně Schillerové (ANO) k přepracování.

Anketa

Komu byste peníze navrch přiklepli vy?

Že změna plánu může znamenat spoustu minusových bodů u voličů, si totiž uvědomil premiér Andrej Babiš. Rychle se sešel se zástupci nespokojených rodičů z facebookové skupiny Chceme spravedlivý rodičovský příspěvek a slíbil, že dojde k revizi návrhu. A to tak, aby na navýšení příspěvku měli nárok rodiče, kteří budou na Nový rok rodičovskou ještě pobírat.

A pak je tu ještě otázka, kde na vyšší rodičovskou vzít. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) by chybějící peníze ráda získala speciální daní uvalenou na banky. To se příliš nelíbí ministryni financí Schillerové, která kolegyni nabádá, aby úspory hledala ve vlastním resortu, to znamená zřejmě především v sociálních dávkách.

O finální podobě návrhu, který vláda předloží Sněmovně, by mělo být jasno do konce května.  

Co si o zvyšování rodičovské myslí ekonomové a politici? Která z diskutovaných variant je pro ně nejpřijatelnější? A souhlasili by s tím, aby se pro rodičovský příspěvek do budoucna stanovil valorizační mechanismus tak, aby odpovídal vývoji cen a mezd?

Olga Richterová

poslankyně a místopředsedkyně Pirátů

Olga Richterová
0
+
-

Rozhodně se chceme vyhnout dalšímu cirkusu okolo zvyšování rodičovské. Lidé mají mít možnost plánovat. Proto jsme jako první řekli, že automatické navyšování rodičovské patrně předložíme. Valorizační mechanismus připravujeme na podobných principech jako je ten důchodový. Co se řešení aktuálních zklamaných očekávání a planě daných slibů týče, nechceme, aby přišli zkrátka pracující rodiče. V případě, že vláda nebude chtít původní sliby splnit, budeme hledat řešení, které by zpětné navýšení umožnilo alespoň částečně všem rodičům dětí do čtyř let věku. Současně je třeba upozornit, že na rodičovský příspěvek je horní limit (liší se dle denního vyměřovacího základu) a i při zdánlivém navýšení všem o 80 tisíc by tyto peníze vyčerpali jen ti s menšími dětmi. Mimochodem, obdobná situace už byla v minulosti, když se zpětně navyšoval koeficient rodičům vícerčat.


Markéta Šichtařová

ekonomka, Next Finance

Markéta Šichtařová
+42
+
-

Právně asi nejčistší mi připadá navýšení pro toho, kdo aktuálně k datu zvýšení rodičovskou pobírá. A aby se do budoucna předešlo podobným sporům, by asi bylo rozumné stejně jako u důchodů stanovit rovnou automatický valorizační mechanismus, aby se dávka nemusela zvyšovat skokově, a aby se pak někteří rodiče necítili znevýhodněni. Tím by byla pravidla hry dopředu jasná.


David Bartas

ekonom a ředitel sekce EU v Liberálním institutu

David Bartas
+87
+
-

Rodičovská vzbuzuje vášnivé diskuze, jedná se o celospolečenské téma. Je třeba si připomenout, že střední třídu dnes stojí výchova dítěte 1,5–3,5 milionu korun. Oproti tomu je diskuze o 220, nebo 300 tisících korun jen diskuzí o parametru podpory ze strany státu, který situaci rodin zásadně neřeší. Částka se dlouho nezvyšovala, proto s valorizací souhlasím. Podporuji variantu navýšení příspěvku všem, kteří aktuálně rodičovskou pobírají. Rodičovská nahrazuje dočasně příjem, proto si umím představit, že by její výše byla navázaná na průměrnou mzdu.

Za základní prvek prorodinné politiky státu ale považuji odečty na daních za děti. Přeji si společnost, kde je rodina základním stavebním – a v zásadě soběstačným – kamenem. Na rozdíl od Jany Venezuely Maláčové si nemyslím, že rodina potřebuje přehnanou péči státu. Nechme rodinu být a ponechejme jí větší část jejích příjmů. Hledejme úspory na straně nepotřebných agend státu.


Jiří Dolejš

poslanec za KSČM

Jiří Dolejš
-10
+
-

Rodičovská by se měla týkat nejen nově narozených, ale i těch, co už ji aktuálně pobírají. Automatická valorizace by byla dobrá, ale zatím není shoda ani u minimálních mezd a plateb za státní pojištěnce. Stále je odkládána valorizace životního minima. Uvažovaná revize dávek by měla znamenat racionalizaci, ne redukci. S návrhem ale musí přijít jasný a reálný návrh na financování, nelze slibovat bez elementární dohody o rozpočtu.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Lukáš Kovanda
+52
+
-

Valorizační mechanismus je rozumným řešením, vnese do systému rodičovského příspěvku předvídatelnost a omezí pocit nespravedlnosti u rodičů, kteří by zrovna děti měli v období, kdy se příspěvek déle neměnil. Z podobného důvodu je rozumnější navýšit příspěvek pro rodiče dětí do čtyř let. Z řady studií víme, že kvůli vyšší dávce jsou rodiče ochotni různě laborovat s datem porodu či se stresovat, jestli dávku získají. Ani jedno z toho nesvědčí zdraví, ať už novorozeněte, nebo matky, ba i otce.

Od zvýšení rodičovského příspěvku si ale neslibujme vyšší porodnost. Počet dětí na matku zůstane zhruba stejný. Existují lidé, kteří si z dětských dávek dělají „kšeft“, ale obecně v české populaci několik desítek tisíc korun není důvod pro pořízení dětí. To by musela být částka příspěvku alespoň o řád výš, pak by se zřejmě efekt dostavil. Stát líbivě přihazuje desetitisíce, místo aby se vrhnul do systémových změn. Aby například vytvořil podmínky pro častější vypisování částečných úvazků nebo pro vznik a udržitelný provoz většího počtu školek. Ze všeho nejlépe by stát porodnost podpořil, kdyby lidem snížil daně a oslabil svoji zaopatřovací roli.


Markéta Pekarová Adamová

poslankyně a místopředsedkyně TOP 09

Markéta Pekarová Adamová
0
+
-

Anketa

Kdo to řekl nejlíp?

Vyhrocených debat o zvyšování rodičovského příspěvku jsme mohli být všichni ušetřeni, kdyby vládní koalice minulý rok neodmítla můj návrh, díky kterému by už od letošního července vzrostl příspěvek všem rodičům. Vláda si chtěla nechat všechny zásluhy pro sebe, jenže svou nerozhodností, komu vlastně příspěvek zvýšit, vnesla mezi rodiče velkou nejistotu. Za TOP 09 je chci ujistit, že zvýšení příspěvku pouze rodičům nově narozených dětí nepovažujeme za férové a budeme dělat vše pro to, aby tato varianta nebyla finální. Jako nejprůchodnější varianta se mi jeví navýšení pro všechny rodiče, kteří rodičovský příspěvek aktuálně pobírají. Pokud ale vláda přijde s možností zvýšení rodičovského příspěvku pro všechny rodiče dětí do čtyř let a přesvědčí nás, že to neznamená zvyšování státního dluhu nebo růst daní, jsme ochotni diskutovat o podpoře této varianty. Dokážu si představit, že by vláda zrušila slevy na jízdném a ušetřené peníze by použila právě na zvýšení rodičovského příspěvku.

Systém ale vyžaduje komplexnější změny, jako je například nastavení pravidelné valorizace rodičovského příspěvku, podobně jako to známe u důchodů, nebo možnost, aby příspěvek čerpal i jeden z prarodičů. Je také namístě zahájit debatu o zkrácení maximální délky rodičovské na tři roky, ale doprovázeném posílením kapacit mateřských škol a dětských skupin, aby rodiče i dětí narozených na podzim neměli problém pro dítě získat místo. Dlouhodobě rovněž prosazujeme podporu částečných úvazků, což s problematikou úzce souvisí.

Přidejte si nás na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK