Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Má v Česku budoucnost investování do půjček?

Dokážou na českém trhu uspět peer to peer platformy, které při půjčování peněz vynechávají banky?

Můžete půjčit Magdě na karavan, mladým kuchařkám z Ambiente na nové bistro, výrobci sportovního oblečení Alea na nákup nových technologií do výroby nebo třeba Leo Expressu na vlaky. A inkasovat za odměnu úrok. S investičními možnostmi se na českých P2P (peer to peer) a P2B (peer to business) platformách v poslední době roztrhl pytel. Ať už si na nich lidé půjčují mezi sebou, nebo svěřují s vidinou atraktivního zhodnocení peníze firmám na jejich projekty, pointa alternativního úvěrování je vždy stejná – vynechat z půjčování banky, které by prý peníze půjčily dráž, pokud vůbec. Všechno lze navíc vyřídit online.

Myšlenka je to jistě pěkná a příklady ze zahraničí dokazují, že podobné úvěrové platformy můžou obstojně fungovat. Platí to ale i pro Česko, co když náš trh není na tenhle byznys dostatečně velký? A mají drobní investoři odvahu zkoušet i něco jiného než tradiční finanční instrumenty?

Jak se na budoucnost P2P a P2B půjček v Česku dívají ekonomové, analytici, podnikatelé, investoři a provozovatelé investičních platforem? Má tenhle byznys v Česku budoucnost? Není náš trh příliš malý? A podaří se přesvědčit konzervativní Čechy, aby tento druh investování vyzkoušeli?

Aleš Michl

poradce ministryně financí, spoluzakladatel investičního fondu Quant

Aleš Michl
+2
+
-

Každý nový finanční obor si musí projít obdobím úspěchů a pádů. Trh určitě poroste, prostor tady je. Postupně se pročistí a získá větší důvěryhodnost. Ta je totiž pro drobné investory naprosto zásadní. Pokud se podaří P2P a P2B platformám získat auru seriózního investování a nebudou mít stejnou pověst jako virtuální kryptoměny nebo banky v devadesátých letech, budou mít vyhráno.  


Michal Šmída

zakladatel a CEO Twisto

Michal Šmída
0
+
-

Výsledky Zonky nebo Fundliftu ukazují, že místo na trhu je. Tyto služby vyplňují mezeru, kde banky díky svým striktním pravidlům zamítají i dobré klienty. Také dodávají lidský přístup – banky jsou dnes velmi strohé, komunikují tím samým jazykem se všemi klienty a pořád sázejí na pobočkovou síť. To ale neoslovuje mladší generace s mobilem v ruce. Myslím, že tyto služby mohou koexistovat s bankami a postupně jim ujídat z koláče.

Česko je sice malý trh, ale otevřenost k inovacím tu je velmi dobrá. Dnes je oblast fintech/P2P stále ve své „bublině“. Stejně jako my ve Twistu, musí tyto platformy přemýšlet, jak se dostat do povědomí. Oproti etablovaným finančním institucím máme stále minimální rozpočty na to, abychom mohli oslovit masy.

Plné prosazení těchto služeb ale ještě potrvá. Česká spořitelna je na trhu přes 190 let, český fintech začal před pěti lety. Finanční svět jednoduše není jako třeba aplikace Pokémon Go, do které se za noc registrují miliony uživatelů.


Radek Musil

CEO Fundlift

Radek Musil
+1
+
-

Půjčky tohoto typu mají v Česku obrovský potenciál. Platformy, které se tímto způsobem financování zabývají z hlediska P2B, často necílí jen na startupy, ale i na malé a střední podniky, kterých je u nás značné množství. Subjektů, které touto cestou můžou poptávat financování, je tedy dostatek.

Češi nejsou tak konzervativní, aby se o peer to peer oblast nezajímali – soudě podle fungování prvních platforem, zájem investorů tady je. Problém je, že o této možnosti financování stále ví jen marginální procento populace. Jakmile se víc lidí dozví o úspěších kampaní na těchto platformách a uvědomí si, že z investorského pohledu je na nich možné získat zajímavý výnos, budou se zapojovat. Věřím, že trh poroste.


Zdeněk Bubák

šéfredaktor Finparáda.cz

Zdeněk Bubák
+1
+
-

P2P půjčky jsou už pevnou součástí českého finančního trhu. Nicméně jejich postavení není lehké. Z několika důvodů. Hlavním trhem jsou bezesporu bankovní půjčky. Banky v Česku mají přebytek peněz a nedostatek příležitostí, jak je zhodnotit. Proto je nabídka půjček předimenzovaná. Navíc tu pořád působí mnoho nebankovních poskytovatelů. Proto na P2P půjčky zbývá poměrně úzký segment klientů.

Není ale třeba se obávat, že by se jeden velký nebo víc středních provozovatelů P2P v Česku neuživili. Spíš je důležité mít silné zázemí, aby provozovatel mohl vybudovat kvalitní systém, jak pro půjčující, tak pro investory. Na stranu investorů přitom provozovatelé P2P půjček myslí méně. Česko je známé tím, že lidé nejsou zvyklí investovat, a to ani do základních instrumentů, jako jsou podílové listy. Zde je asi možné spatřovat nejužší hrdlo P2P půjčkových systémů: získání dostatku investorů. Je třeba jim nabídnout dobře navržené prostředí, fungující na všech platformách (desktop, mobilní telefon, call centrum), s možností sekundárního prodeje a nákupu investic.


Pavel Novák

generální ředitel Zonky

Pavel Novák
0
+
-

Jak P2P, tedy spotřebitelské financování, tak P2B financování firem určitě budoucnost má. Za prvé je to něco, co tu vždycky bylo, jen neexistovala technologie, která by pomohla růstu. Lidé si přece vždycky půjčovali mezi sebou – třeba moje máma, když otevírala krámek s potravinami, šla si půjčit na zboží k rodině. A to je právě peer to peer financováni. Technologie to jenom zjednodušují, otevírají půjčování i lidem, kteří se navzájem neznají. Zároveň za ně řeší bariéry, jako je řízení rizika, když vám člověk nebude splácet, nebo smluvní vztahy mezi tím, kdo půjčuje a kdo si půjčuje.

Vzhledem k tomu, že celá myšlenka fintechu a P2P je postavena na technologiích, velikost trhu není nijak limitující. Takže ani Česko není příliš malé. Češi už mají o P2P zájem dnes, důkazem je raketový růst Zonky. Aby segment mohl růst i nadále, je nutné, abychom si zvykli, že vzít si půjčku nebo investovat na internetu je normální a bezpečné. To je stále největší bariéra, daří se nám ji ale postupně odstraňovat.


Petr Borkovec

spolumajitel a předseda představenstva Partners

Petr Borkovec
+6
+
-

O půjčovacích platformách v Česku by se dalo říct: špatná doba, špatné místo. Týká se to především P2B, kde investoři půjčují firmám, ale problémům čelí i klasické P2P půjčky mezi lidmi. První problém je ve „velikosti“ trhu a v nutných nákladech – na technologie i marketing. Nemyslím, že někomu se podaří vybudovat P2P platformu pouze pro Česko s marží, která bude zajímavá pro provozovatele, zákazníka, který si půjčuje, i zákazníka, který investuje.

S tím souvisí druhý základní problém – produkt. Prvním produktem P2P je nabídka úvěru. Příběh je, že musí být za lepší cenu než v bance. To při stávajících úrokových sazbách a především při stávajícím objemu úvěrového trhu a tvrdé konkurenci mezi bankami, které potřebují udat stovky miliard levných peněz, není jednoduché. Proto to několik P2P platforem zkouší u rizikových zákazníků, kde by banky nepůjčily nebo draze. Ani tato strategie nepřinesla výsledky, a především objem. I největší česká P2P platforma Zonky je i přes obrovské marketingové výdaje a seniorní tým objemově maličká.

Druhý produkt je pro investory. Těch by naopak dneska bylo dostatek. Ale na to není potřeba P2P. PPF/Home credit nebo jiní institucionální investoři rádi dodají peníze na rozumné úvěry sami. Shrnuto: spread mezi cenou peněz pro investory a cenou peněz, za které půjčují banky, je příliš malý a tento malý spread není vyřešen dostatečným objemem vzhledem k malému a konkurenčnímu trhu. A tak se tam platformy nemohou vejít se svými náklady.

A pak je tu regulace zprostředkování půjček a investic. P2P se jí snaží vyhýbat, a dokud je to malý trh, tak se těmto platformám daří fungovat na hraně, ale to dlouhodobě neuspěje. A regulace investic a úvěrů patří k nejtvrdší.


Roman Vyorálek

spoluzakladatel finGOOD

Roman Vyorálek
0
+
-

Sdílené ekonomice se daří hlavně v zemích se silným zázemím komunit. Většina západní civilizace o setkávání mezi členy komunity přichází. Naproti tomu u nás roste finanční gramotnost. Lidé chápou, že se o ně stát nepostará kvalitně. Z toho plyne nutnost investovat část finančních prostředků na dobu, kdy pomine jejich příjem.

P2P/P2B platformy jsou, jak říkáme ve finGOOD, stone-free – mají minimum kamenných poboček, skvělou automatizaci procesů a těží ze zkostnatělého fungování bank. Financování bez drahého článku, kterým je banka, dává ekonomický smysl po všech stránkách.

Do vývoje může zasáhnout mnoho faktorů včetně právní regulace. Světlo svítí hlavně pro peer to business platformy, protože hnacím motorem ekonomiky byly, jsou a budou firmy. Investice do nich je historicky nejlepší aktivum. Zvýšit zájem o investování do P2P a P2B úvěrů pomůže růst úrokových sazeb i zapojení velkých hráčů, kteří se za tento segment postaví. Dále také přímá či nepřímá podpora státu.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda
+3
+
-

Anketa

Která odpověď vám přijde nejlepší?

Peer to peer nebo peer to business půjčování v Česku poroste. Velikost či vyspělost trhu je totiž omezením jen do určité míry. Z hlediska tržního objemu alternativních financí v přepočtu na obyvatele jsou v evropském civilizačním okruhu mocnostmi vedle Británie také Estonsko, Gruzie a titěrné, avšak již extrémně specifické Monako. Přitom zhruba 50 procent segmentu alternativních financí tvoří v Evropě právě peer to peer a peer to business půjčování. Estonsko je pak společně s Dánskem absolutním (tj. i bez přepočtu na obyvatele) evropským hegemonem v oblasti peer to peer úvěrování nemovitostí. Je ale pravda, že země bývalého východního bloku, s výjimkou právě Estonska nebo Gruzie, jsou k peer to peer úvěrování a alternativním financím obecně zdrženlivější.

Na druhou stranu dost opatrné jsou k novotám ve financích i některé bohaté země západní Evropy, například Norsko, Švýcarsko nebo Rakousko. Rozvoj peer to peer úvěrování tedy ovlivňuje víc faktorů než jen velikost trhu a ekonomická vyspělost. Peer to peer úvěry budou v Evropě a i v Česku výrazněji vzkvétat, až zejména Evropská centrální banka opustí svoji kontroverzní politiku pumpování levných eur do ekonomiky. Například soukromá Banca d’Italia si celkem svévolně tiskne desítky miliard eur. Umožňuje jí to ujednání s Evropskou centrální bankou z roku 2014. To bylo původně tajné, než je v rámci své dizertace odhalil Daniel Hoffman, doktorský student Technické univerzity v Berlíně. Dokud bude tato a podobná zvláštní praxe v režii Evropské centrální banky pokračovat, bude euro znehodnocovat, konvenční eurové úvěry budou nadále velmi levné a peer to peer úvěry a alternativní finance nebudou moci dostatečně prokázat svoji klíčovou výhodu v porovnání s bankovním úvěrováním, totiž nízkou nákladovost.

Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase a Lidových novinách.... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 2 komentáře v diskuzi

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Amos | 27. 7. 2018 10:27

Pojďme se podívat na českou podobu P2P půjček bez obav, že se dotkneme něčeho velmi zapáchajícího:

1) žádný konkurenční trh P2P půjček v Česku neexistuje - po 1.3.2017 je zde v podstatě jediný hráč - Zonky
2) Zonky nejsou žádný komunitní projekt, kde půjčují lidé lidem za lidové sazby - je to projekt PPF, který sazbami a podmínkami stojí dále od lidových sazeb než další projekt PPF - HomeCredit.

Zonky vytvořil a pilotní provoz otestoval CreativeDoc, což je PPF vlastněný inkubátor fintech řešení - aby se náhodou PPF neušpinila, kdyby se něco nepovedlo.

Když se zdálo, že se P2P půjčování peněz v Česku slibně rozjede - úspěšně působilo například Benefi Pavla Matouška - zasáhla ČNB změnou podmínek a například požadavkem navýšení vlastního kapitálu donutila ostatní hráče - kromě kapitálově podporovaného Zonky od matky PPF - ukončit činnost a trh předat monopolistovi.

Stálo by určitě za investigativní šetření - Marek Wollner, Janek Kroupa, Sabina Slonková aj. - rozklíčovat pavučimu Miloš Zeman, který dosazuje členy bankovní rady ČNB, a zároveň umetá cestičky PPF a létá jejich letadlem a rozhodování ČNB, která často vypadají jako nadiktovaná z PPF.

Pokud si někdo myslí, že Zonky konkuruje bankám, mýlí se. Úrokové sazby jsou nastaveny často nad úroveň nebankovních půjček. Tomu odpovídá i vysoké procento nesplácených půjček, které Zonky má a nechlubí se jimi - podle mých informací to je více než 10%, což výrazně překračuje úroveň tohoto ukazatele v komerčním bankovnictví. Příčiny a konsekvence tohoto stavu by byly na delší příspěvek.

+22
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK