Očima expertů: Rušíme daně!

Daňový systém v Česku je nepřehledný a neefektivní. Neupozorňují na to jen ekonomové, ale například i Nejvyšší kontrolní úřad. Už před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 mluvil předseda hnutí ANO Andrej Babiš o tom, že je nutné daně zjednodušit. Jestli se od té doby něco zásadního změnilo, můžete posoudit sami – třeba při vyplňování růžového formuláře, který je potřeba co nevidět odevzdat na finančním úřadu. Abychom byli k premiérovi v demisi a druhému nejbohatšímu českému občanovi spravedliví, z podobných prohlášení – zvlášť před volbami – se stal mezi našimi politiky evergreen, který už snad nikdo nemůže brát vážně.

Ostatně letos v únoru představilo Ministerstvo financí nový daňový balíček, který by – pokud projde Sněmovnou a Senátem – mohl začít platit už na začátku příštího roku. O tom, že přinese kýžené zjednodušení, se dá celkem pochybovat. Od podnikatelů tak můžeme slyšet obvyklé povzdychnutí, že stát nemusí daně snižovat ani rušit, prý by stačilo, kdyby celý systém každou chvíli neměnil. Toho se ale asi jen tak nedočkají. A není vidět ani ochota daně rušit. Příkladem je třeba návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti, který nedávno poslanci shodili ze stolu hned v prvním čtení.

My ale nejsme Sněmovna a daně klidně zrušíme. Alespoň hypoteticky v naší anketě. Oslovili jsme proto ekonomy, podnikatele, analytiky, daňové poradce i samotné politiky, aby navrhli, která daň si nezaslouží přežít… Nu a třeba nás má někdo tam nahoře rád – a inspiruje se.

Aleš Michl

poradce ministryně financí, spoluzakladatel fondu Quant

Zrušil bych daň z dividend, pokud člověk peníze investuje v Česku. Jestliže firma zaplatí korporátní daň a podnikatel si vyplatí dividendu, je to přece dvojí zdanění. U investic, které zůstávají v tuzemsku, mi to zkrátka nedává smysl.

---

Pavla Břečková

místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Já bych zrušila přesložitý a drahý systém odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Lépe řečeno – zlevnila a zkonsolidovala bych sazby. I kdybyste totiž nyní zaměstnali jen jednoho člověka, mzdu mu správně spočítáte těžko. Jde o supernepřehledný systém, kdy něco málo odvede zaměstnanec (6,5 a 4,5 procenta), několikanásobek za něj odvede zaměstnavatel (25 a 9 procent), a máme z toho bratru hned čtyři sazby u jediné mzdy. A to nepočítám daně a odpočtové vychytávky. Když vezmeme v úvahu i živnostníky, jsou to další dvě sazby (29,2 a 13,5 procenta) u stále stejných odvodů. Že by dokonalý systém byl už sám o sobě příspěvkem ke státní politice zaměstnanosti? 

---

Simona Hornochová

daňová poradkyně, bývalá náměstkyně ministra financí

Osobně mi nejvíc zbytečné přijdou ekologické daně, o kterých běžný občan asi nikdy neslyšel – tedy daň z plynu, z pevných paliv a elektřiny (roční výnos něco přes tři miliardy korun, pokud jsem pátrala správně na stránkách celní správy). Ale ty zrušit nemůžeme, protože je jako členský stát Evropské unie máme povinně.

Z daní, které všichni známe, bych za kandidáta na zrušení považovala daň z nemovitostí. Ve stávajícím pojetí nepřináší žádné zásadní výnosy (deset miliard korun), přitom její správa je poměrně náročná, nemluvě o nákladech na vymáhání bagatelních částek po lidech vlastnících nemovitost, kteří v květnu často „prostě jen zapomenou“ zaplatit. Navíc, tato daň je diskutabilní i z pohledu obecného vnímání spravedlnosti a teoreticky sporná z hlediska zatěžování příjmů vícenásobným zdaněním.

---

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Moje odpověď je možná ovlivněna skutečností, že v rodící se vládní koalici existuje tendence daňový systém dál nafukovat a zesložiťovat. Osobně bych se tedy spokojil, kdyby se takovou tendenci podařilo potlačit, a ze stávajících daní bych žádnou nerušil. Bylo by sice hezké aspirovat na pozici země s nejjednodušším daňovým systémem, kterou drží Estonsko, a úplně se kupříkladu zbavit daní z dividend. V politické realitě, ve které žijeme, se nicméně obávám nezamýšlených efektů revolučních změn a upřednostňuji jen velmi opatrné otáčení daňovým kormidlem.

Prostor ke zjednodušení vidím v rámci jednotlivých druhů daní. Velmi bych se přimlouval za návrat k pouhým dvěma sazbám DPH. Všem by prospělo zjednodušení daní s příjmů, zaplevelených desítkami odečitatelných položek, bonusů, výjimek a výjimek z výjimek. Reformou financování penzí bychom se mohli zbavit takzvaného pojistného na straně zaměstnance nebo na straně zaměstnavatele. Také zrušení superhrubé mzdy je krokem ke zjednodušení systému.

---

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Zrušil bych daň z kapitálových výnosů pro portfoliové investice: akcie, fondy a jiné podobné nástroje. Ano, jistě, vypadá to, že si přihřívám vlastní polívčičku. Budiž. Ale zrušení této daně by pomohlo lidem, kteří se starají o svoji budoucnost, oživilo by český kapitálový trh, přičemž výpadky z příjmů státního rozpočtu by byly naprosto zanedbatelné. Navíc je tu i jistý morální argument – daň z kapitálových výnosů je daní z již zdaněných čistých příjmů. 

Pokud by někdo argumentoval tím, že na vyspělém Západě jsou daně z kapitálových výnosů vyšší a navíce ještě složitější, pak ať se podívá na majetky domácností ve vyspělých domácnostech a v Česku. Češi jsou v tomto srovnání nuzáci bez finančních rezerv. Minimálně ještě dvacet let hájení by jim pomohlo. A pak, až Česko bude bohaté jako Bavorsko, pak bude možná čas na daně obvyklé v západních zemích.

---

Ivan Bartoš

poslanec, předseda Pirátů

Český daňový systém potřebuje především stabilitu. Změny mají směřovat k větší srozumitelnosti zákonů a redukci výjimek. Příkladem nepromyšlenosti české daňové tvorby je třeba nedávno Nejvyšším správním soudem zpětně zrušená část vyměřené daně z nabytí nemovitosti, která se vyměřovala i z DPH. Tento zákon navíc výpočet daně dále komplikoval, i zaváděním veřejnosti těžko srozumitelných pojmů jako směrná hodnota. Daň z nabytí nemovitých věcí považuji za ekonomicky nejméně odůvodnitelnou daň.

---

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory

Zjednodušil bych dnešní vícekanálový systém zatížení silniční dopravy, kde je vedle sebe výkonové zpoplatnění (mýto), časové zpoplatnění (dálniční nálepky), silniční daň pro podnikatele a zatížení pohonných hmot spotřební daní. Zátěž silniční dopravy je předmětem harmonizace v rámci práva Evropské unie, proto úplně volné ruce nemáme, ale určitě by se při nezbytné invenci tyto čtyři kanály daly transformovat do kanálů tří. Přitom bych samozřejmě kontroloval, aby nám za zády nevznikl další kanál – třeba diskutovaná emisní daň z pohonných hmot. Kdyby už k ní v rámci Unie vývoj směřoval, ohlídal bych si, aby to nebyla další samostatná daň, ale nanejvýš přepočtená formální složka existující spotřební daně. A to jsem pominul ještě místní poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem. Je si třeba uvědomit, že to jsou všechno poplatky a daně, které zdražují podnikání i využívání služeb v odvětví dopravy nad rámec všeobecných daní z příjmů a DPH. Dopravní infrastruktura je něco jako krevní oběh ekonomiky, bez ní hospodářství nefunguje – a my ty tepny a žíly paradoxně stlačujeme víc než jiná odvětví.

---

Jiří Cihlář

analytik Next Finance

Nejdůležitější vlastností daňového systému by měla být jeho stabilita. Proto bych se vyhnul překotným daňovým změnám, které by příští vládní garnitura mohla pohřbít. Pokud bych ale přeci jen měl určit daň, která si zaslouží být zrušena, uvedl bych na prvním místě daň z nemovitosti. Platit opakovaně daň z majetku nám přijde nemorální. Navíc bez výnosu této daně by se stát hravě obešel.

Jako další postrádá smysl daň z dividend. Firma totiž v praxi nejprve zdaní svůj zisk daní z příjmu a její akcionáři potom z téhož zisku odvedou státu ještě daň z dividend. To postrádá logiku. Navíc si musíme uvědomit, že pro mnoho firem je za této situace snazší si přeložit sídlo společnosti, a tím ušetřit i miliardy ročně.

---

Jiří Nesrovnal

člen Prezidia Komory daňových poradců ČR

Jaké daně a v jaké výši jsou v této zemi uplatňovány, je výsostně na rozhodnutí a odpovědnosti politiků, kteří musí řešit a zohlednit také rozpočtové dopady svých rozhodnutí. Nicméně pokud vyjdeme z odborných hledisek, tak by daněmi ke zrušení mohly být majetkové daně. To je daň z nabytí nemovitých věcí a daň z nemovitých věcí. Zvláště v případě daně z nemovitých věcí jsou v mnoha případech (hlavně u menších nemovitostí ve vlastnictví fyzických osob) náklady na jejich správu, podle mého názoru, vyšší než příjem, který z toho plyne. Z tohoto hlediska je také třeba zohlednit složitost a komplikovanost těchto daní, opět ve vztahu k její výnosnosti. Zrušení daně z převodu nemovitostí (což je v zásadě současná daň z nabytí nemovitých věcí) už v minulosti navrhoval (pro protiústavnost) druhý senát Nejvyššího správního soudu. Ale neúspěšně.

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Zrušit? Daň? Blázníte? Vždyť letos neprošlo ani zrušení daně z nabytí nemovitosti. Jaké je opodstatnění této daně? Že musí někdo zaplatit katastrální úřad a příslušná řízení? Takže za to, že se na příslušné listině přepíšou nacionále vlastníka se platí desetitisíce, nebo rovnou statisíce? Pokud by byl skutečný zájem na nákladové úspornosti úřadu, už se mohla tato řízení dávno pořádně elektronizovat a úřad zeštíhlit. V době nástupu blockchainu jeho existence beztak získává tuplovaný odér pravěku.

Skutečným důvodem existence takových daní je, že se musí zaplatit úředníci, tedy voliči. A také to, že čím víc daní bude, tím víc budou mít – až uplatí své úředníky, totiž voliče – politici k přerozdělování. Je to takové pokrytectví na druhou. Politik (čest výjimkám) to nejprve sám koulí se státem tak, aby platil na daních co nejméně. Ostatně vzpomeňme třeba kauzu korunových dluhopisů. Následně hrábne do cizích peněz, včetně peněz získaných na nesmyslné dani typu té z nabytí nemovitosti, a národu vítězoslavně sdělí třeba to, že pro důchodce „vybojoval“ další stokoruny k penzi navíc. Jedno oko nezůstane suché! Pochopitelně, hlasy důchodců se u voleb budou hodit stejně jako hlasy úředníků. Systém  funguje báječně. Tyje z něj spousta lidí, kteří by jinak museli opravdu makat. Takže proč rušit daně? Neblázněte.