Očima expertů: Dědečkové a studenti vlakem zdarma. Ostatní to platí

Bylo by asi nefér připisovat ministru dopravy Danielu Ťokovi, že s tím nápadem přišel před volbami. O tom, že by v českých vlacích mohli jezdit důchodci a děti a studenti zadarmo, mluvil prvně před rokem a v kampani téma ani on, ani jeho strana nevyužívali.

Na konci roku 2014 zavedli jízdné pro staré a mladé zdarma na Slovensku. Ovšem pouze ve státních Slovenských drahách. Zásadní potíže tento krok přinesl RegioJetu Radima Jančury, který se nakonec ze slovenských železnic stáhl a soustředí se na Slovensku na autobusovou dopravu. Ministr Ťok oproti tomu uvažuje o tom, že by lidi v Česku zadarmo vozily všechny společnosti, které podnikají v osobní železniční dopravě. Náklady by jim kompenzoval stát.

Někteří autobusoví dopravci si stěžují na diskriminaci, nejen vůči sobě, ale i vůči cestujícím, kteří to mají na železnici daleko, a byli by tedy podle nich o výhodu ochuzeni. „Je chvályhodné, že stát chce podpořit hromadnou dopravu osob, neměl by tak ale v žádném případě činit selektivně, ať již vzhledem k jejím uživatelům, nebo k provozovatelům,“ citoval iDnes mluvčího sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martina Felixe.

Plán na bezplatné cestování pro určité skupiny lidí zatím ještě docela nedozrál a není jasné, s čím nakonec ministerstvo přijde. Zatím víme, že by vlaky zadarmo měly být pro seniory nad 65 roků, pro děti a studenty do 26 let. Protože některé spoje bývají v určité časy vytížené, počítá se s tím, že by se na nich zadarmo dalo jezdit jen v určitý čas. Pravděpodobně by také měly být zavedeny zpoplatněné slevové průkazy, bez kterých by se zadarmo nedalo jezdit, minimálně v některých spojích by se člověk musel před jízdou také registrovat. Tato opatření mají sloužit k tomu, aby se zabránilo přetížení vlaků, k jakému po zavedení dotovaného cestování docházelo na Slovensku.

K zavedení novinky, která by státní rozpočet měla podle předběžných propočtů stát jednotky miliard, nebude podle Dana Ťoka potřeba zákon, ale postačí ministerská vyhláška. V praxi bychom se tedy změn na železnicích mohli dočkat i velice rychle.

Ptali jsme se nejen lidí z oboru, jak se na plány ministra dopravy (momentálně v demisi) dívají).

Pavel Prouza

ředitel společnosti FlixBus pro Českou republiku a Slovensko

Podle mého názoru jde o populistický návrh, který předkládá vláda demisi, aby získala více sympatií. Pravděpodobně se nestane realitou.

Připusťme ale, že se realitou stane. Pak by jízdné zdarma pro seniory a studenty významně měnilo tvář i celkové fungování železniční dopravy. Z konkrétních výsledků na Slovensku jasně vyplývá, že úroveň železniční dopravy, především pak služeb, se pro zákazníka celkově zhoršila. Možný nárůst počtu cestujících je zjevný, nejde ale o vyvážené složení různých skupin cestujících. Pracující raději přesednou na jiný typ dopravy, který jim zabezpečí klid a komfort při častém cestování.

Z hlediska konkurenceschopnosti pro dálkovou autobusovou dopravu máme jako firma vlastní zkušenost ze Slovenska. Zájem cestujících nám tam stále roste, proto se nedomníváme, že by změna významně ovlivnila naši situaci. Každý cestující si najde variantu, která bude pro jeho trasu ta nejvýhodnější a nejpohodlnější.

Pavel Krtek

předseda představenstva a generální ředitel ČD

Na konci roku 2011 stát zrušil garantované slevy pro důchodce. České dráhy od té doby poskytují této skupině zákazníků vlastní cenové zvýhodnění. Dopady případného zavedení bezplatného jízdného pro důchodce analyzujeme. Osobně si nemyslím, že mělo být cestování zcela zdarma, ale jsem pro, aby byli důchodci státem více zvýhodněni, podobně jako je tomu u studentů. Je však potřeba nastavit rozumná pravidla, abychom se vyhnuli negativním dopadům například v podobě přeplňování vlaků ve špičkových časech. Pro České dráhy by bezplatné cestování vybrané skupiny zákazníků znamenalo i jistá rizika ve vztahu k ratingu či obhajobě zájmů věřitelů, protože kompenzace za bezplatnou přepravu nelze vykázat jako tržby. Riziko vidím i v tom, že by se mohli ozvat neželezniční dopravci s tím, že jde o nedovolenou podporu.

Radim Jančura

majitel RegioJet a Student Agency

Stát má plné právo rozhodnout se, jaké slevy pro jaké sociální skupiny bude garantovat. Pro RegioJet je důležité, aby jakákoli taková sleva byla nastavena tak, aby nezpůsobila diskriminaci či znevýhodnění určitých skupin zákazníků. To znamená, aby se jízdné zdarma mohlo využívat u všech dopravců na všech trasách bez rozdílu, zda jde o dotované či komerční spoje.

Je třeba zvážit, že na jízdné zdarma ve vlacích nedosáhnou zákazníci, kteří nebydlí v blízkosti železnice – nebo ji pro své cesty nevyužívají. Jedná se například o trasy, jako je Praha – Liberec, Písek – Praha a další, kde je spojení autobusem výhodnější a vlak se využívá minimálně nebo vůbec.

Vláda by měla posoudit i to, zda jízdné zcela zdarma ve vlacích patří mezi sociální priority, nebo by řešením nebyla třeba státem garantovaná vysoká sleva na dopravu, ale se zachováním jízdného v určité symbolické výši. Cokoli, co je zdarma, v sobě vždy nese riziko nadužívání. I toto je důležitý aspekt, protože pak dochází k růstu nákladů na straně veřejných financí, které by bylo možné vynaložit efektivněji na řešení palčivějších sociálních problémů.

Peter Köhler

generální ředitel Leo Express

Je samozřejmě dobře, že stát chce podporovat železniční dopravu, která je šetrná k přírodě a udržitelná, protože oproti autobusům nebo automobilům je již elektrifikovaná a má nízkou energetickou spotřebu. Na druhou stranu, bezplatné jízdné není samospásné. V Česku došlo po pádu železné opony k výraznému poklesu počtu osobokilometrů, a to přesto, že například senioři a řada dalších skupin měli slevy. LEO Express například zavedl komerční slevu pro seniory a studenty nad rámec toho, co předepisuje ministerstvo. Historicky pak ke skutečnému nárůstu zájmu a nárůstu osobokilometrů došlo až po nástupu alternativních dopravců v roce 2011, a to především proto, že konkurence dotlačila všechny zlepšit služby. Dnes si myslím, že místo zavedení bezplatného jízdného, by se mohlo zrušit DPH na vnitrostátní železniční dopravě nebo například snížit náklady na dopravní cestu. Zároveň je třeba myslet na místa, která dnes nejsou vlakem tolik dostupná - například na Liberecko nebo Karlovarsko.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Je vidět, že jsme na vrcholu ekonomického cyklu. Vládním představitelům už hospodářský růst – o který se prakticky nijak nezasloužili – leze na mozek. A mají spoustu špatných a ještě horších nápadů, co dělat s penězi, které nejsou jejich. Vláda hospodaří schodkově i v čase bezprecedentní prosperity a nijak nesnižuje státní dluh. Přesto mají politici nutkavou touhu dál rozhazovat. Nemám nic proti tomu, aby v zájmu zachování sociálního smíru měly sociálně slabší skupiny obyvatelstva výhodnější podmínky. Nicméně v tomto případě se evidentně nesystémově přepíná struna kvůli politickým bodům. Je to líbivé gesto, které se před volbami dobře prodá.

Navrhuji systémovější opatření. Nechť vláda hospodaří vyrovnaně, ideálně přebytkově, a ať snižuje svůj dluh. Ne pouze v poměru k hrubému domácímu produktu, ale absolutně. Nechť také reformuje důchodový systém. Ne pouze parametricky, ale fundamentálně. Až budou tyto elementární podmínky splněny, můžeme se bavit, co by mohlo být zadarmo.

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag