Očima expertů: Rok s EET. Co dál?

Opatření, kvůli kterému musí statisíce podnikatelů přijímajících hotovost nebo platby kartou v reálném čase evidovat tržby, oslavilo minulý týden první narozeniny. Podle statistik Ministerstva financí se v dosavadních dvou etapách EET – které se týkaly ubytovacích a stravovacích služeb, maloobchodu a velkoobchodu – do systému zapojilo 161 tisíc podnikatelů a živnostníků. „K 1. prosinci máme meziroční nárůst DPH na úrovni veřejných rozpočtů o 30,8 miliard korun. Samotné EET pak přineslo pro inkaso DPH od ledna do října tohoto roku 3,6 miliardy. Očekáváme, že na konci roku to bude pět miliard korun,“ pochvaloval si na nedávné tiskové konferenci ministr financí Ivan Pilný. Zároveň odmítl, že by kvůli EET musela skončit velká část podnikatelů.

Evidence tržeb má ale stále množství odpůrců, kteří s argumenty Ministerstva financí nesouhlasí. Podle nich systém představuje zbytečnou zátěž zejména pro drobnější podnikatele, kteří nejsou pro stát z hlediska daňového výběru nijak zásadní. V souvislosti s vyjednáváními o příští vládě se také stále častěji mluví o tom, že EET měla ještě upravit. Výjimky by se mohly týkat například živnostníků s ročním obratem do půl milionu korun nebo prodejců na farmářských trzích, kteří by podle dosavadního „jízdního plánu“ měli začít evidovat online na začátku března.

Jak dosavadní fungování elektronické evidence tržeb hodnotí odborníci? A kdyby to bylo jen na nich, jakým způsobem by s EET dál naložili?

Martin Janeček

ředitel Generálního finančního ředitelství

Projekt je velmi úspěšný. Od ledna do listopadu tohoto roku EET přinesla do státního rozpočtu už 4,1miliardy korun navíc. Že jde o prokazatelně pozitivní opatření, potvrdil i sociologický průzkum agentury STEM. Téměř dvě třetiny občanů považuje zavedení EET za pozitivní opatření. Téměř třípětinová většina se domnívá, že EET pomáhá k narovnání podnikatelského prostředí. A 69 procent občanů si myslí, že EET přispívá k lepšímu výběru daní.

Systém funguje už rok, plynule a zcela bez problémů. Nepotvrdily se katastrofické scénáře o likvidaci hospod. Počet restauračních provozů nově zaregistrovaných k DPH je 2465, počet zrušených registrací 1506, to znamená kladné saldo 959. Finanční správa samozřejmě vede také detailní statistiky ke kontrolní činnosti. Za důležitější než tato čísla považuji skutečnost, že nezbytná kontrolní činnost je mnohem efektivnější než dříve. Tato efektivita spočívá v tom, že vedle možnosti lepšího zacílení kontrol díky datům z EET je vlastní kontrolní úkon, spočívající v prostém kontrolním nákupu, velmi jednoduchý. Kontrolovaný subjekt je tak minimálně zatěžován oproti dřívějším mnohaměsíčním kontrolám účetnictví. Co se týče budoucnosti EET, tak samozřejmě vnímám diskuzi na téma, jak ulevit těm nejmenším podnikatelům. Důvody této diskuze samozřejmě chápu. Můj odborný názor nicméně je, že případné nastavení takovéto výjimky či úlevy nesmí vytvořit prostor pro obcházení zákona o evidenci tržeb. 

---

Vladimír Dlouhý

prezident Hospodářské komory ČR

Názor Hospodářské komory na povinnou evidenci vystihuje název příslušných komorových webových stránek EET ano, ale…. Paleta názorů na EET je v členské základně Hospodářské komory velmi široká – od pohledu kritizujícího vládu za to, že nenašla odvahu spustit EET naráz a pro všechny podnikatele bez výjimky, přes pragmatickou smířlivost až po úplné odmítnutí celé myšlenky. Podpora v obecné rovině vychází z toho, že Hospodářská komora souhlasí s principem rovných podmínek pro podnikání, která mimo jiné znamená placení spravedlivých a přiměřených daní. Také ale platí, že přiměřené plnění daňových povinností nutně neznamená plošně uvalit univerzální regulaci pro všechny subjekty. Proto by bylo rozumné zavést alternativu – takovou by mohla být Komorou nabízená jedna paušální daň, jejíž úhradou by se drobný podnikatel vyvázal z povinné evidence, respektive automaticky vyvinil ze sankcí za neplnění povinností v souvislosti s EET. Podobně jako jsou příjmy u určitých poplatníků úplně osvobozeny od zdanění, měly by být jisté kategorie vyňaty z evidence. To bych považoval za logický krok.

---

Alena Schillerová

náměstkyně ministra financí, pravděpodobně budoucí ministryně financí

Ráda a často opakuji, že zavedení evidence tržeb mělo smysl. Projektu jsme věnovali spoustu energie, abychom ho zabezpečili po technické stránce a poskytli podnikatelům maximum informací. Naše úsilí rozhodně nebylo zbytečné. Systém funguje už rok bez velkých problémů a především plní naše očekávání. Přínos 4,1 miliardy korun pro inkaso DPH za jedenáct měsíců letošního roku, zvýšení mezd zaměstnancům v pohostinství a ubytovacích službách o 10,3 procenta, nárůst počtu registrací k DPH v tomto odvětví o 959 plátců, to je výčet efektů, jejichž společným jmenovatelem je také EET.

Praxe samozřejmě přináší různé situace, na které je třeba reagovat. Výjimky pro podnikatele ale rozhodně neřešíme a ani nebudeme řešit od stolu, ale na základě dialogu. Je totiž velký rozdíl mezi plošnou výjimkou pro podnikatele s určitým obratem a vyjmutím těch, kteří mají s finančním úřadem dohodnutou paušální daň.

---

Jiří Cihlář

analytik Next Finance

Přisuzovat přesnou část vyšší daňových výnosů zrovna EET ve chvíli, kdy česká ekonomika šlape, je přinejmenším sporné. Navíc hodnotit prospěšnost EET v tak krátkém období je prakticky nemožné. Extrémně důležitá je psychologie. O tom jsme se mohli naplno přesvědčit ve chvíli, kdy jsme během poslední krize dvakrát po sobě zvýšili sazby DPH. Výsledkem bylo, že domácnosti i firmy seděly na penězích. Česká ekonomika následně zůstala v recesi, ačkoliv okolní ekonomiky už rostly. EET není výraznou přítěží pro ekonomiku jako celek, ale pro podnikání těch nejmenších rozhodně ano. Problémy se naplno neprojeví hned, když ekonomika šlape. S příchodem další krize ale může být úmrtnost malých podnikatelů ještě mnohem vyšší. Zavírání některých vesnických hospůdek nebo obchůdků tak nemusí letoškem skončit.

A co dál s EET? Tady je jednoduchá odpověď – celý systém zrušit. Nicméně i každé změkčení stávajícího stavu může podnikatelům pomoci. Tady může jít o výjimky pro podnikatele s paušální daní nebo povinnost evidovat až od určitého obratu. Jenže jedním dechem dodejme, že zrušit celý systém by bylo mnohem smysluplnější, než vymýšlet další a další výjimky. Pokud chceme vybírat víc na daních, snažme se, aby byl daňový systém víc stabilní. Nevymýšlejme další kličky, jako bylo například zavedení třetí sazby DPH. Pokud bude daňový systém stabilní a pro podnikatele jednoduchý, vyšší výběr na daních přijde sám.

---

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Po technické stránce systém funguje, do určité míry si na něj většina provozoven zvykla. Na měsíční bázi vyhodnocujeme dopady ve vazbě na počet podnikatelů a nepotvrzuje se, že by EET měla vliv na jejich úbytek. To ale neznamená, že se s elektronickým režimem všichni ztotožňují. Střední firmy, které dělají stovky transakcí denně, s EET problém nemají, řada mikroživnostníků ji ale považuje za zbytečnou. Aby elektronizace dávala smysl, musí malým podnikatelům šetřit čas, nestačí pouze argumentovat tím, že se srovnává prostředí. 

EET je správně na internetové platformě, a proto musí být provázána s daňovým přiznáním, které mi stát na bázi odeslaných údajů předvyplní a v elektronické podobě nabídne jeho základní verzi, stejně tak mi poslouží jako základ pro účetní závěrku. Bude-li zavádění EET současně provázeno snižováním DPH i pro podnikatele ze třetí a čtvrté vlny a vyjme-li se z EET skupina těch opravdu nejmenších, s příjmy do 0,5 milionu korun ročně, nebude nejmenší důvod pro jeho plošné nepřijetí.

---

Simona Hornochová

daňová poradkyně, bývalá náměstkyně ministra financí

Praxe ukázala, že se nenaplnily katastrofické scénáře hromadného krachování restaurací. Z dostupných dat se dá dovodit, že evidence skutečně přináší nějaké efekty, i v oblasti zaměstnávání personálu se viditelně omezily výplaty „na černo“. Na druhou stranu je znát, že některé parametry cílící na lepší správu daní systém zbytečně zesložiťují, typicky evidence plateb kartou a uvádění detailních údajů o DPH, které by bylo dobré zrušit.

Zároveň trvá moje přesvědčení, že pro segment malých podnikatelů by se stát měl seriózně zamyslet nad zavedením možnosti dobrovolně si vybrat úhradu daně ve výši oborově stanoveného paušálu (nikoliv tedy individuálního sjednání, jako je dnes v zákoně), jehož výši by stát předem publikoval. Dalo by to podnikatelům dobrovolnou alternativu k vedení evidencí o realizovaných příjmech a výdajích. Pro stát by šlo o poměrně velký projekt, ale jako systémové řešení by takový krok přinesl razantní snížení času, který podnikatel stráví plněním administrativních povinností, a zároveň odstranění nejistoty, zda je splnil správně.

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom společnosti Cyrrus

EET prý funguje jako švýcarské hodinky. Říká to pravděpodobná ministryně financí Schillerová. Její ministerstvo v dřívější specifikaci projektu EET vyčíslilo jeho očekávaný letošní přínos na 6,75 miliardy korun. Nyní Schillerová předpokládá pro letošek přínos jen pět miliard korun (koncem listopadu to reálně byly zhruba čtyři miliardy). Asi si s paní budoucí ministryní pod pojmem švýcarské hodinky představujeme každý něco trochu jiného. To však není to nejpodstatnější. Metou by nemělo být, aby jeden projekt jednoho úřadu fungoval jako švýcarské hodinky, ale aby se celé Česko svoji prosperitou viditelně blížilo Švýcarsku. Systematickou presumpcí viny podnikatelů a živnostníků toho nedocílíme.

Proč aktivním a podnikavým lidem do cesty překážky spíše stavíme, než abychom je odstraňovali? Proč jsou v Česku suverénně nejvyšší osobní náklady podnikatelského selhání v celém ekonomicky vyspělém světě? Pořád slýcháme – zvláště od „mudrců“ placených z cizího –, jak se čeští podnikatelé bojí neúspěchu, a že právě proto neinovují a spokojí se s málem. Nevěřím! Nejdříve jim usnadněme podmínky na úroveň alespoň evropského průměru (třeba o Británii ani nemluvě) a pak teprve pronášejme nějaká zásadní moudra. Třeba totiž potom zjistíme, že se tomu Švýcarsku začínáme nebezpečně blížit.