Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Aby k nám nepřišla celá Afrika

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
3. 11. 2017
 16 587

Ekonomové a podnikatelé někdy říkají, že Afrika je „příští velká věc“, jinými slovy: kontinent čeká překotný rozvoj plný nových příležitostí. Jenže zatím a pořád je většina Afriky zanedbaná a chudá. Ptáme se ekonomů, afrikanistů, cestovatelů i lidí ze zainteresovaných neziskovek, co tedy Afriku dnes nejvíc brzdí a jestli jí bohatší Západ má a může nějak pomoci.

Očima expertů: Aby k nám nepřišla celá Afrika
Zdroj: Shutterstock

Mezi nejchudšími zeměmi světa mají africké státy početní převahu. Spojuje je katastrofálně nízké HDP, střední délka života o několik desítek let nižší než na Západě a politická nestabilita, která čas od času přeroste v některém regionu ve válku. Paradoxní je, že se pod kontinentem obývaným sedminou veškeré světové populace nachází obrovské nerostné bohatství: platina, kobalt, diamanty a ropa – to je výčet jen některých z nich. Problém je, že z obrovských možností, které Afrika skýtá, ve většině případů těží jen místní oligarchové a zahraniční společnosti, které navíc díky šikovné daňové politice takřka nic ze svého zisku místním nevracejí.

Rozvinutý svět do Afriky už desítky let investuje a posílá pomoc, výsledky zatím nejsou příliš vidět. Bohatství neroste, na rozdíl od populace. Odborníci upozorňují, že pokud se pomoc Africe zásadním způsobem nezefektivní, pocítí to zbytek světa, do kterého se Afričané vydají hledat lepší budoucnost.

Jaký recept navrhují lidé, kteří se Afrikou víc či míň profesionálně zabývají? Jak smysluplně Africe pomoct? Kde kontinent nejvíc tlačí bota, co ho brzdí a čím by měl Západ (nebo Sever, chcete-li) přispět?

David Ondráčka

ředitel české pobočky Transparency International

David Ondráčka
-
-7
+

Afrika v aktuálním Finmagu

Africké námluvy

Evropská unie i Čína se předhánějí v investicích do afrických ekonomik. Pomůžou nové obchody obyčejným Afričanům k lepšímu živobytí, nebo jim nanejvýš dají vydělat na cestu pryč?

Jak osvobodit africký obchod

Jen desetina toho, co africké země prodají, směřuje do jiných afrických zemí. Kontinent brzdí šílená infrastruktura. A ještě šílenější byrokracie.

Potřebuju Finmag

Těžká otázka – klíč je investovat do infrastruktury, posílit školství a zdravotnictví a zbránit nekontrolovanému odlivu bohatství. Demografie Afriky je neúprosná, šance i prokletí. Brzo tam budou dvě miliardy lidí, většina mladých. Je nutné jim nabídnout ekonomickou perspektivu, jinak budou utíkat jinam, migrace se rozjede nekontrolovaně – je to v našem bytostném zájmu.

Korupce a zoufalé vládnutí je pořád problém, i když se něco i začíná zlepšovat, například vlády se střídají i bez občanských válek. Transparency International teď vyhrála první kauzu praní afrických peněz ve Francii (aféra Bien mal acqui) a patrně až 40 milionů eur se nakonec vrátí do Rovníkové Guineje. To je cesta – jít po místní oligarchii a vyvádění peněz. Západní i čínské korporace, které drancují a neplatí daně a často korumpují, by měly být tlačeny do férovějšího obchodu.

Osobně Afriku miluju, to málo co jsem viděl, je krásné a rozmanité, země s nekonečným potenciálem i šílenými problémy – přál bych si stabilizaci a rozvoj.


Hana Horáková

předsedkyně České asociace pro africká studia

Hana Horáková
-
+6
+

Africký kontinent vám v otázce splývá do jedné černé nerozlišitelné hmoty, která je obvykle reprezentována jako barbarská, tradiční, nerozvinutá (podle západních norem), ohrožující nejen sebe sama, ale v poslední době i nás (terorismus, ebola, uprchlíci). Afrika je ale stejně jako ostatní kontinenty vnitřně diverzifikovaná – politicky, ekonomicky, společensky, kulturně i environmentálně. Pomoc proto musí přicházet cíleně, musí být šitá na míru těm, kteří ji aktuálně potřebují. Rozvoj musí být koncipován a realizován zezdola, ve shodě s místními společenstvími, jen tehdy bude účinný. Mějme rovněž na paměti, že rozvojová pomoc je součástí emocionální geografie, generující dvě extrémní pole – naději a zoufalství. Většina rozvojových iniciativ Západu i jiných plánovaných intervencí do Afriky bude proto mít jak vítěze, tak poražené.


Arthur F. Sniegon

ochránce přírody, Save-Elephants

Arthur Sniegon
-
0
+

Neexistuje univerzální recept. Co se ale třeba ve středozápadní Africe už léta nezlepšuje: vládne tu tristní nedostatek vzdělání i povědomí o občanských svobodách. Politici a ouřadi posun vpřed záměrně blokují. Lidi by si často dokázali z té nejhorší chudoby pomoci sami, ale chybí jim k tomu svoboda a informace.

Co s tím my na Severu? Věřím, že masivní podpora vzdělávání by leccos dokázala. Například pomoct zkvalitnit tamní školství a usnadnit vysokoškolské studium Afričanů u nás. Počet afrických studentů v Evropě by se měl znásobit a stejně bychom měli motivovat evropské studenty ke stážím v Africe. Tato intelektuální výměna by nás mohla tisíci drobnými nápady a aktivitami postupně posouvat k řešení.

Dál je potřeba se zaměřit na ochranu životního prostředí a taky pružněji a razantněji zasahovat do vojenských konfliktů, například prostřednictvím OSN. Skončil bych s finanční pomocí vládám a snažil se podporovat jen lokální iniciativy, a to pod velkým drobnohledem.


Jan Svatoš

dokumentarista a režisér

Jan Svatoš
-
+35
+

Odpověď se částečně skrývá už ve formulaci vaší otázky – často se v médiích mluví o Africe, jako by to byla jedna země, a o Afričanech jako o jednom národu. Všimněte si, nikdy se nebavíme o problému Asie, ale o Číně, Japonsku, Koreji. Měli bychom především změnit svou rozlišovací schopnost. Afrika je kontinent s víc než padesátkou států a několika tisíci etniky. Každé má svůj jazyk, svoji kulturní historii. V minulosti to byly západní mocnosti, které si Afriku rozdělily podle pravítek a zadělaly tak do budoucna na některé současné problémy.

Jako ne úplně šťastné vidím i nastavení nás Evropanů neustále „pomáhat“. Ušmudlané masajské dítě považujeme za chudáka, byť je ve svém přirozeném prostředí šťastné. Spousta turistů dětem dává cukrovinku, aby se vykoupili z falešného pocitu viny. Měli bychom se tedy zbavit eurocentrismu a zajímat se do hloubky o jednotlivé problémy jednotlivých regionů. Spíš než v pomoc věřím v rozvojovou spolupráci.


Tomáš Komm

koordinátor, Člověk v tísni

Tomáš Komm
-
-14
+

Která odpověď se vám nejvíc líbí?

Cestou vedoucí ke stabilitě je udržitelný rozvoj. Pro nás v Evropě to znamená dvě věci: africké země na této cestě podporovat a zároveň jim nepřekážet. V obou oblastech máme co zlepšovat. Rozvojová spolupráce je dlouhodobě podfinancovaná. Západní státy na ni vydávají méně, než se zavázaly. Česko jen zhruba pětinu toho, co slíbilo. Řada studií také ukazuje, že z afrických států prostřednictvím ilegálních finančních toků odchází zpět na Sever násobně víc peněz, než kolik jich přichází.

Nejde ale jen o problém s daňovými ráji nebo o ilegální obchod s nerostnými surovinami, které africké země o bohatství připravují. Velký problém je klimatická změna. Ta tvrdě dopadá právě na oblasti Afrického rohu nebo Sahelu na jihu Sahary. Její důsledky vidíme přímo při své práci v Etiopii, kde opakovaně způsobuje sucho a hlad. To znamená i nestabilitu. Když si uvědomíme, že jsou to především naše emise oxidu uhličitého, které za tím stojí, je pak i na našem rozhodnutí a naší vnitřní politice, zda situaci pomůžeme zlepšit.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda
-
+59
+

Přes všechny vzletné řeči a přes veškerou finanční, potravinovou, humanitární a jinou pomoc Západ Afriku nebere jako rovnocenného obchodního partnera. Černý kontinent je stále zejména prostý dodavatel surovin. Takže když v Africe upraží kávu, Evropská unie na výsledný produkt uvalí 7,5procentní dovozní tarif. Když se z Afriky do Unie dováží nezpracovaná, zelená káva, obejde se import bez tarifu. Pro Evropu je to dobrý byznys. Největší zpracovatel kávy, Německo, vydělá ročně na reexportu zpracované kávy ještě o víc než 50 procent než celá Afrika na vývozu nezpracované kávy. Afrika tak přichází o vlastní rozvoj. Pokud by eurounijní tarif nezvýhodňoval dovoz nezpracované kávy, existovaly by mnohem silnější podněty zpracovávat kávu už v Africe. Zpracování kávy je pochopitelně činnost s vyšší přidanou hodnotou než její pouhý sběr. Tudíž konkrétně Evropská unie Africe spíš než leckdy pochybnou „zahraniční pomocí“, která má spíše jen tišit výčitky svědomí, případně umlčovat kritiky křivících cel a tarifů, pomůže právě tak, že nebude tarifně zvýhodňovat produkty s nízkou přidanou hodnotou. Když se káva nebude zpracovávat v Německu, ale už v Africe, Německo trochu ztratí, ale Afrika hodně získá.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (5)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

afrikadavid ondráčkademografiekorupcemigraceoligarchierozvojová pomoc
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo