Očima expertů: Se stravenkou do obchodu nelez?

Před pár lety to měly stravenky nahnuté. O jejich zrušení usiloval tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek. Jeho hlavní argument: to, že si jedni stravenky odepisují z daní a jiní za ně výhodně nakupují obědy a potraviny (a případně i další zboží, když na to přijde), zároveň znamená, že ostatní jim na to přispívají. Nakonec byl ale Kalousek na stravenky a jejich daňové zvýhodnění krátký.

Přesto se ale dál průběžně diskutuje o tom, jaký mají stravenky vlastně přínos. Slouží opravdu k v převážné míře k zajištění stravování podle pracovněprávních předpisů, nebo jde spíš o alternativní měnu, kterou zaměstnavatelé rádi navyšují mzdy svých zaměstnanců? Před pár týdny se dokonce ozvali samotní zástupci stravenkových firem, že by prý stálo za to zvážit, jestli by se placení stravenkami nemělo omezit například jen na placení v restauracích.

K čemu stravenky na světě jsou a měly by na něm zůstat? Ptáme se všech zainteresovaných stran i nezávislých odborníků. Souhlasí s návrhem, že by bylo možné stravenky využívat pouze k placení v restauracích? A jestli mají být nadále daňově zvýhodněné? Jsou stravenky nepostradatelný zaměstnanecký benefit, nebo by jejich zrušení v praxi nic moc neznamenalo?

Karel Havlíček

předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Stravenky by měly sloužit především k zaplacení oběda v restauračním zařízení. Když nemá zaměstnanec v dosahu restauraci, měl by mít možnost si za stravenky koupit oběd v obchodě s potravinami. Pokud budou takto využívány, pak je naprosto správné, aby byly daňově zvýhodněny. Cílem musí být umožnit malým a středním podnikům, které si nemůžou dovolit vlastní jídelnu, podporovat pravidelné stravování zaměstnanců během pracovní směny. Stravenky ale nesmí sloužit k velkým týdenním nákupům a suplovat tak peníze, v tomto případě je jejich daňové zvýhodnění nesmyslné. Jsem přesvědčen, že má smysl je zachovat i zvýhodňovat, ale musí se upravit režim jejich používání.

František Laudát

poslanec, TOP 09

Obecně jsem proti tomu, aby firmy dávaly zaměstnancům stravenky. Spíš bych navrhoval, aby firmy přidaly lidem peníze, které by pokryly nejen současné benefity, ale i daňový odvod. Na rozdíl od ostatních politických stran věříme lidem, že sami nejlépe vědí, co si potřebují koupit. Podle mého názoru je nedůstojné, aby pracující Češi v 21. století dostávali kupony na jídlo. Stravenky by spíš plnily svoji funkci v pomoci sociálně slabým nebo některým nezaměstnaným. Tam bych naopak podpořil zavedení či rozšíření tohoto nástroje.

Martin Bulíř

generální ředitel Edenred CZ

Cílem stravenek je motivovat zaměstnance k pořízení hlavního jídla během pracovní doby, a to především ty, jejichž zaměstnavatel nemá možnost vlastního stravovacího provozu. Stravenka je univerzální řešení, které je schopné pokrýt širokou škálu možností zajištění hlavního jídla během pracovní doby včetně přípravy jídla na pracovišti či jeho nákupu. Placení jídla v restauraci je pouze jednou z podob zajištění jídla během pracovního dne. V českém právním řádu je uvedeno, že stravenka je určena na nákup hlavního jídla, a není blíž specifikováno, co si pod tím představit. Systém stravenek je pro firmy dobrovolný. Jde tedy o rozhodnutí každé firmy, jestli se do systému zapojí nebo ne. Z průzkumů PPM Factum vyplynulo, že kdyby došlo ke zrušení stravenek, 53 procent jejich uživatelů by přestalo chodit na oběd nebo teplá jídla výrazně omezilo. Pozitivní dopady daňového zvýhodnění zaměstnaneckého stravování na zaměstnance, firmy a státní rozpočet prokazuje také například makroekonomická studie Institutu pro oceňování majetku při VŠE z roku 2014.

Petr Mach

ekonom, předseda Strany svobodných občanů

Stravenky by byla první věc, kterou bych zrušil. Každý zaměstnanec by místo stravenky dostal automaticky o hodnotu stravenky vyšší výplatu. Je veřejné tajemství, že za „stravenky“ lze pořídit v podstatě cokoliv, a každý ví, že stravenky jsou byrokratická hloupost. Jediný důvod, proč lidé od zaměstnavatele dostanou stravenku místo dodatečné hotovosti, je, že se z ní nemusí platit daň a pojistné. Jinak by každý zaměstnanec raději dostal hotovost a každý zaměstnavatel by raději vyplácel hotovost. Takže – je hloupost mít stravenky, to bychom pak také mohli mít ošacenky, benziněnky a divadelenky. Na stravenkách vydělávají jen firmy, které je vydávají. Jediné rozumné řešení tedy je systém stravenek zrušit. Spolu s tím je potřeba zvýšit slevu na dani, aby peníze, které lidi dostanou nově místo stravenek, nebyly zdaňované.

Jiří Horecký

prezident Unie zaměstnavatelských svazů ČR

Stravenky jsou zaměstnanecký benefit, který slouží k podpoře zaměstnaneckého stravování, a jsou alternativou pro zaměstnavatele, kteří nemají možnost vlastní jídelny. Stravenky slouží k nákupu oběda v průběhu pracovní směny. Většina zaměstnanců pořizuje svůj oběd v restauracích, ale ti, kteří takovou možnost nemají, by měli mít možnost pořídit si oběd i v obchodech s potravinami. Na druhé straně, stravenky by měly motivovat k pravidelnému obědvání, neměly by se utratit jednou za měsíc v obchodě za velký nákup.

Pokud by byla daňová podpora zaměstnaneckého stravování zrušena a zůstala by zachována daňová podpora závodního stravování, diskriminovalo by to naprostou většinu menších společností, které si nemohou závodní jídelnu dovolit. Zaměstnanecké stravování formou jídelen je daňově zvýhodněné, proto je správné, aby byla daňově zvýhodněná i alternativa ve formě stravenek.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Ne. Ne. Ne. Třikrát ne. Stravenky jsou jeden z nesmyslů, na který si hodně lidí zvyklo. Lidem se líbí, že mají něco levněji, protože jim přispívá firma, a té se líbí, že si to odčítá z daní a platí méně do státního. Jenže stát si to od lidí vybere na jiných daních. Jediný vítěz je výrobce stravenek a jeho marže. Super byznys, věřím, že není sranda tohle všechno prolobovat.

Tomáš Kopřiva

business development ředitele Sodexo Benefity

Stravenky slouží jako alternativa k podnikovým jídelnám, tedy k nákupu hlavního jídla během pracovní směny. Je jasné, že plnohodnotný oběd lze pořídit primárně v restauraci. Zaměstnanci, kteří ale restauraci v okolí svého pracoviště nemají, si mohou pořídit oběd v obchodě s potravinami. Jsme pro zpřesnění podmínek užívání stravenek tak, aby vedlo k podpoře pravidelného obědvání zaměstnanců a především k naprosté eliminaci možných zneužití, jako je nákup alkoholu nebo tabákových výrobků.

Daňové zvýhodnění stravenek samozřejmě smysl dává. Ve chvíli, kdy je daňově zvýhodněné zaměstnanecké stravování formou jídelen, pak by měla být daňově zvýhodněná i alternativa v podobě stravenek. Smyslem stravenkového systému ostatně je, aby zaměstnanci byli motivováni ke stravování během pracovní doby. Daňové zvýhodnění stravenek je zase motivací pro zaměstnavatele, kteří zkrátka nemají možnost vybudovat nebo provozovat jídelnu. Ostatně i čísla z našich průzkumů jasně ukazují, že bez daňového zvýhodnění by zaměstnavatelé stravenky neposkytovali. Důsledkem toho by i zaměstnanci omezili své stravování během pracovní doby. Tím by se snížila jak efektivita práce, tak i zdraví zaměstnanců.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Občan, který fasuje stravenky, na první pohled získává cosi velmi výhodně. Jenže: „žádný oběd není zadarmo“. Kvůli stravenkám jsou ceny v restauracích vyšší, než by byly jinak, takže vlastně ti, kteří stravenkami nedisponují, dotují ty, kteří stravenky využívají. Vyšší ceny v restauracích a obchodech nebo jistá nepraktičnost stravenkových poukazů jsou ale tak nenápadné „strašáky“, že se jimi málokdo zabývá. Navíc obraty několika velkých stravenkových firem jsou generovány dennodenní konzumací milionů zaměstnanců. Při takovém poměru – jednotek vůči milionům – se veškerá negativa poukazů na jídlo rozprostírají mezi jejich uživatele tak hladce jako margarín na ranní chléb. Právě stravenkové firmy jsou ty, které vítězí na celé čáře: ze stravenek dobře žijí na plácku vykolíkovaném státní mašinerií. Zřejmě ne náhodou pocházejí často z Francie, tedy země, kde je takový či makový zájem o „veřejné blaho“ tradičně na předních místech v proklamacích vládnoucích garnitur. Přiznejme barvu za ně. Pokud příspěvky zaměstnavatele na stravenky nebudou ze zákona daňově uznatelným nákladem, velice pravděpodobně nebudou existovat ani stravenkové firmy.