Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Státní půjčky mladým na bydlení. Mají smysl?

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
1. 4. 2016
 14 936

Mladé rodiny s dětmi můžou od Státního fondu rozvoje bydlení dostat půjčku až šest set tisíc korun. Není ale tahle státní iniciativa zbytečná?

Očima expertů: Státní půjčky mladým na bydlení. Mají smysl?

„Důležité je, aby se zpřístupnily úvěry na pořízení vlastního bydlení mladým lidem, kteří již mají děti a jejichž postavení z hlediska posuzování schopnosti splácet je horší než u bezdětných párů. Navíc úvěry budou poskytovány s nízkou úrokovou sazbou a s možností přerušení splácení v obtížných životních situacích,“ vysvětluje ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová, komu a k čemu jsou určené státní půjčky, jejichž program byl schválen v březnu. Úvěr bude možné použít „na pořízení obydlí výstavbou novostavby, nástavbou, vestavbou, přístavbou nebo změnou stavby na stavbu pro bydlení. Úvěr lze využít i na koupi bytu či rodinného domu nebo na převod družstevního podílu v bytovém družstvu.“

Aspoň půlku z vlastního

Dohromady je ve Státním fondu rozvoje bydlení na tento program připraveno sto milionů korun. Rodiče ve věku do 36 let, kteří vychovávají malé dítě, si budou moci půjčit až 600 tisíc korun s dobou splatnosti do 15 let. Z půjčky je ale možné zaplatit maximálně polovinu nákladů na pořízení bytu nebo domu. Druhou půlku musí rodina zaplatit ze svého, a pokud na to nemá, bude stejně potřebovat hypotéku nebo jiný úvěr na bydlení. Nabízí se proto otázka, jestli je v době extrémně nízkých úroků hypoték podobný program opravdu potřeba, případně jestli bude půjčka skutečně k něčemu rodinám, které by měly za normálních okolností problémy splácet.

Co si myslí ekonomové, politici, zástupci finančních institucí a odborových sdružení? Má tento druh podpory mladých rodin v dnešní době smysl? Budou moci úvěr využít i ti, kteří by pomoc od státu opravdu potřebovali? Jsou nastavené podmínky atraktivní? A je lepší řešit podporu mladých rodin podobným nárazovým způsobem, nebo by bylo lepší vypracovat dlouhodobější strategie?

Václav Votava

předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny za ČSSD

Václav Votava
-
-12
+

Nevidím nic špatného na tom, že vedle nabídky stavebního spoření či hypoték, bude k dispozici další finanční produkt, zejména když úvěr ze státního programu je nastaven velmi příznivě. Jsem přesvědčený, že pro mladé rodiny s dětmi znamená výrazné přiblížení jejich touhy po vlastním bydlení. Uplatnění programu vidím zejména v lokalitách s nižší kupní sílou, tedy nižšími platy a nižší životní úrovní (například ve srovnání s hlavním městem). Je to tedy dobrý počin, ovšem platí, že ČSSD bude prosazovat, aby podpora rodin s dětmi byla součástí adresné státní politiky s jasným a srozumitelným nastavením pravidel čerpání.

Petr Mach

europoslanec za Stranu svobodných občanů a ekonom

Petr Mach
-
+57
+

Další zbytečná byrokracie. Stát se navíc vlamuje do otevřených dveří. Úroky na trhu jsou rekordně nízké a banky se předhánějí v nabídce hypoték. Za rozumné bych považoval zrušení celého Státního fondu rozvoje bydlení – o ušetřené peníze bych snížil daně. Například by se mohla zrušit daň z nabytí nemovité věci (dříve daň z převodu nemovitostí). Zrušení této daně by snížilo prodejní ceny bytů, bydlení by se stalo pro mladé dostupnější, trh s byty by se stal pružnějším a lidé by se mohli snadněji stěhovat za rodinou a za prací.

Libor Ostatek

ředitel Golem Finance

Libor Ostatek
-
+7
+

Nejsem obecně zastánce státních pobídek ve smyslu „omezená dotace či program“. Smysl mají dlouhodobé a promyšlené koncepce cílené na sociálně slabší skupiny obyvatelstva nebo rodiny s handicapovanými členy. Financování bydlení je navíc na maximu dosažitelnosti, na hypotéku dosáhnou běžně i rodiny s nižšími příjmy. Zajímalo by mě, jaké jsou náklady související s realizací tohoto programu – hypoteční úrokové sazby jsou standardně pod dvěma procenty a přibližují se úrokové sazbě úvěru v programu, takže se zdá, že finanční podstata tohoto programu postrádá smysl. Přijde mi to v kontextu extrémně levných hypoték jako plácnutí do vody.

Josef Středula

předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

josef Středula
-
-17
+

Program půjček pro mladé rodiny je jednoznačně velmi dobrý počin. Jednak je výrazně levnější ve srovnání s komerčními hypotékami, další výhodou je fixace na patnáct let. Nikdo neví, co se za tu dobu stane, zde mají mladí stabilní záruku. Dobré je i to, že je možné půjčku využít i na přestavbu nebo třeba rozdělení většího bytu. Považujeme ji za jeden z podpůrných efektivních nástrojů, jak pomoci mladým rodinám, i když nejde o strategickou koncepci bydlení pro mladé.

V Česku se extrémně preferuje vlastnictví bytů a je málo rozšířeno nájemní bydlení (pouze 19 procent, průměr EU je 32 procent, v Rakousku dokonce 39 %). Pořizovat si vlastní bydlení je pro mladé rodiny rizikové. Může přijít nezaměstnanost a ze splácení se stává noční můra, hrozí i ztráta bytu. V západní Evropě, kde je zejména v městských aglomeracích náročné pořizovat si vlastní bydlení, je rozšířený pronájem městských bytů s přiměřeným nájemným. Myslím si, že touto strategií bychom se měli inspirovat.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+17
+

Radši bych dal rodičům větší plat (to podpoří růst ekonomiky) anebo dostupnější a levnou školku pro dítě. Ať se rvou banky o to, kdo rodičům půjčí, než aby se rvali rodiče o státní půjčky. Myslím, že nabídka půjček na bydlení je dnes dostatečná.

Martin Hrůša

manažer projektu Partners market

Martin Hrůša
-
+4
+

Myslím si, že snaha vlády nebude mít příliš velký efekt. Sazby komerčních úvěrů stále klesají a nic nenasvědčuje, že by měly výrazněji růst. Tato půjčka je navíc vlastně za „tržní peníze“, její úrok se odvozuje od referenční sazby Evropské unie. Aktuální rozdíl mezi hypotečním úvěrem a půjčkou pro mladé by při maximální částce 600 tisíc korun a maximální splatnosti dělal 120 korun měsíčně. A kdyby si mladí vzali přímo hypotéku a prodloužili si splatnost pro snížení měsíční splátky, tak se bez problému dostanou až o 1640 korun níž.

Jestli má toto opatření pomoci mladým bez velkých úspor, je škoda, že si pravděpodobně budou muset půjčit ještě jinde, protože půjčka pokryje maximálně polovinu ceny nemovitosti. Když uvážíme, že nejběžnější hypotéka má dnes LTV (poměr půjčky k hodnotě nemovitosti, pozn. red.) 85 procent, je jasné, že to nebude úplně dobře fungovat. Pozitivní může být na takzvané dofinancování, tady bude půjčka levnější než tržní nástroj – úvěr ze stavebního spoření, zásadní ale bude, jak rychle půjde vyřizování žádosti a vyplácení peněz, protože i to je při koupi nemovitosti zásadní a definuje se už v rezervační smlouvě.

Marie Mocková

tisková mluvčí Hypoteční banky

Marie Mocková
-
+6
+

Podpora bydlení od státu podle nás dávala smysl hlavně na přelomu tisíciletí, kdy nebyly hypotéky pro lidi tak dostupné jako dnes. V době levných a dostupných hypoték nepovažujeme státní podporu formou půjček za potřebnou. Porovnáme-li si parametry této půjčky se sazbami hypoték, které se velice často pohybují i pod dvěma procenty, zjistíme, že jsou téměř identické – nejde o žádnou extra výhodnou nabídku. A když připočteme fakt, že touto půjčkou lze financovat maximálně polovinu celkového investičního záměru, závěr je jasný – bez hypotéky se koupě nemovitosti stejně neobejde. Pro většinu lidí to tedy bude znamenat další papírování, protože si i k této půjčce budou muset pořídit také hypotéku. Navíc má státní půjčka krátkou dobu splatnosti, měsíční splátka tedy bude vyšší a nízká úroková sazba na tom nic nezmění, nehledě na to, že bude fixní pouze prvních pět let.

Daniel Kotula

realitní makléř

Daniel Kotula
-
+30
+

Vůbec nerozumím smyslu tohoto programu a proč se něčemu podobnému vláda a následně horda úředníků věnuje. Program je příliš malý na to, aby měl nějaký význam, rozpočet může uspokojit reálně dvě stě až čtyři sta rodin pár stovkami tisíc pro každou. Jen pro srovnání, ročně se poskytne zhruba 104 tisíc hypoték v průměrné výši kolem dvou milionů korun. Dnes navíc běžně dostanete hypotéku se sazbou pod dvě procenta a banky jsou vůči žadatelům velmi vstřícné; program má proti hypotékám i kratší splatnost.

A samozřejmě – jako každý státní program i tento má velmi rigidní podmínky poskytování. Osobně si myslím, že hlavním cílem programu je propagace vlády a vytvoření činnosti pro Státní fond rozvoje bydlení, protože dopad programu je naprosto marginální. Nikdo z navrhovatelů to nemohl myslet vážně.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+29
+

Která odpověď to trefila?

Další líbivé opatření, které nebude mít kýžený efekt. Naštěstí jde z hlediska rozpočtu o drobné, pouhá dvě Čapí hnízda. Proč to nebude mít efekt? Demografové se shodují, že finanční podpora státu podněcuje mladé lidi k zakládání rodiny a zvyšování porodnosti pouze tehdy, představuje-li zlomovou změnu a zásadní usnadnění přístupu k finančním zdrojům nebo opravdu razantní navýšení jejich objemu. Opravdu potřebné, chudé rodiny na pomoc navíc ani nedosáhnou. Prostě proto, že nejsou schopny dát dohromady minimálně 600 tisíc ze svého. Banka jim při chatrných příjmech nepůjčí. Možná tak nějaký lichvář, ale do jeho náruče je stát snad vehnat nechce. Pak jsou tu rodiny bohatší, které už 600 tisíc ze svého dají. Je ale pro tyto lidi pomoc od státu, byť asi krapet výhodnější, než co je k mání na trhu, opravdu zásadní a zlomovou výhodou? Zvláště v době rekordně nízkých sazeb u hypoték, které při současné i nadcházející měnové politice Evropské centrální banky a České národní banky jen tak růst nebudou? V souhrnu tedy daňový poplatník nedobrovolně přispěje k dalšímu zdražení nemovitostí, k přifouknutí realitní bubliny, porodnost se ale tak jako tak nezvýší. Proč to tedy politici dělají? Už se vidí na předvolebních billboardech v obklopení malých dětí a šťastných mladých párů – pomáháme rodinám s dětmi. Píáristi jim poradili, že to zabírá. A mají pravdu. Bohužel.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlbydlenídaniel kotulademografiedětihypotékyjosef středulalibor ostateklukáš kovandaPetr Machúrokové sazby
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo