Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Až Británie poví Unii své good bye

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
4. 12. 2015
 18 095

Stále víc Britů je pro vystoupení ostrovního království z Evropské unie. Co by to pro Unii znamenalo? Jaké důsledky by „brexit“ měl pro ekonomiku Velké Británie i kontinentu? Ptáme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, europoslance Petra Macha, šéfa české Saxo Bank Pavla Drahotského a dalších osobností.

Očima expertů: Až Británie poví Unii své good bye

Po květnovém volebním triumfu Davida Camerona bylo jasné, že Brity čeká referendum o setrvání v Evropské unii. S vypsáním termínu referenda ale britský premiér příliš nespěchá. Místo původně očekávaného jara 2016 to dnes vypadá až na rok 2017.

Poslední průzkumy veřejného mínění naznačují, že se většina Britů začíná přiklánět k odchodu z Unie. Politologové ale připomínají, že nyní v jejich rozhodování hraje velkou roli nejistota spojená s teroristickými útoky v Paříži a neschopnost Evropské unie jednotně řešit uprchlickou krizi. Pokud by došlo k nějakému pokroku i nálada ve Spojeném království by se mohla otočit. 

Brexit jako fraška

David Cameron se v referendu zeptá Britů, jestli chtějí zůstat v Unii. Na výběr budou odpovědi ano a ne. Na hlasovacím lístku by ale mohla být třetí možnost: Hodit do šejkru a promíchat.

Premiér Cameron příslibem referenda rozehrál – alespoň na první pohled – vysokou politickou hru. Ostatním lídrům Unie předložil požadavky, které znamenají větší ochranu britského trhu i trhu dalších unijních zemí mimo eurozónu. Britská vláda dál požaduje odbourání byrokratické zátěže, posílení role národních parlamentů a také legislativní úpravy trhu práce. „Myslím si, že správná odpověď pro Británii je, aby zůstala v reformované Evropské unii. Ale vždy jsem říkal, že pokud nedostaneme, o co žádáme, tak nic nevylučuji. A myslím to velmi vážně,“ řekl David Cameron v nedávném rozhovoru pro list The Sunday Telegraph. Zlí jazykové ale tvrdí, že Cameron své požadavky předem konzultoval s Angelou Merkelovou a Françoisem Hollandem, a že je tedy pravděpodobné, že na ně nebo na nějaký kompromis Brusel nakonec kývne.

Co si myslí ekonomové, politici, podnikatelé a investoři? Mohla by Velká Británie vystoupit z Evropské unie? Zdá se to dnes být pravděpodobné? Jak by to vypadalo v praxi a jaké ekonomické důsledky by to mělo pro Británii pro zbytek Unie?

Tomáš Prouza

ekonom, státní tajemník pro evropské záležitosti

Tomáš Prouza
-
-18
+

Může se stát cokoliv – a řada lidí v referendu nebude hlasovat o setrvání Británie v Evropě, ale o spokojenosti s vládou, což část výsledku ovlivní. Zatím jsem opatrný optimista a doufám, že se Británie rozhodne zůstat, neboť Evropská unie je s Británií a jejím tlakem na růst ekonomiky a snižování byrokracie výrazně silnější, než by byla bez ní. 

Pokud se Británie rozhodne odejít, poškodí to ale víc ji samotnou než Evropskou unii. Británie těží z toho, že je součástí silného uskupení, že má díky svému členství v Unii otevřený velký trh, že je pro řadu evropských firem přirozeným centrem jejich aktivit. Pokud se ocitne za hranicemi Evropské unie, řada firem bude hledat náhradu za Londýn a přesune minimálně část svých aktivit do jiných evropských zemí. 

Petr Mach

ekonom, předseda svobodných

Petr Mach
-
+49
+

Zejména s neschopností Evropské unie řešit migrační krizi roste ve Velké Británii počet voličů, kteří by hlasovali pro vystoupení z Evropské unie. Nevěřím, že premiér Cameron dokáže vyjednat pro Velkou Británii takové výjimky, aby Brity uchlácholil, že by v referendu hlasovali pro setrvání v Unii. Myslím zkrátka, že šance Británie na vystoupení jsou značné. Také se domnívám, že Británie i po vystoupení zůstane součástí jednotného trhu, podobně jako je dnes součástí jednotného trhu Norsko a Island. Evropská unie přijde ročně asi o dvacet miliard eur (560 miliard korun), které zatím ročně od Velké Británie dostává. Změní se také rozložení sil v Unii. Pro Německo bude jednodušší Česko přehlasovat, pro euroskeptiky bude těžší dát dohromady v Evropském parlamentu euroskeptickou frakci. Hlavně se ale ukáže, že vystoupit z Unie se dá, a posílí to zastánce nezávislosti na Evropské unii v dalších státech.

Pavel Drahotský

ředitel Saxo Bank pro Česko, Slovensko a Maďarsko

Pavel Drahotský
-
+9
+

Podle mě je vystoupení Británie z Unie velmi nepravděpodobné. Stávající situace dává premiéru Cameronovi ideální vyjednávací pozici, pod hrozbou vystoupení může ve prospěch vlastní země i politického kapitálu získat mnoho ústupků. Podle mého názoru bude těsně před referendem mediálně sumarizovat své úspěchy a na poslední chvíli tuto noční můru odvrátí a získá body nejen doma, ale i u ostatních členských států.

Pokud by ale na vystoupení Británie skutečně došlo, daly by se očekávat obstrukce v oblasti obchodu a finančních toků ze strany Evropy. Ze strany Britů bychom se mohli dočkat „oportunistických inovací“, jako když Cameron lákal do Británie bohaté Francouze při zavedení milionářských daní ve Francii. Mohlo by tak vzniknout druhé Švýcarsko, schopné úspěšně čerpat benefity evropanství bez tolika společných a drahých závazků. Osobně bych to uvítal, protože by v našem blízkém okolí vznikla atraktivní alternativa v oblasti bankovnictví, obchodu a práva v porovnání s čím dál unifikovanějším evropským mikroklimatem.

Jaroslav Šura

podnikatel a investor

Jaroslav Šura
-
+64
+

Opustíš-li mne, nezahynu. Opustíš-li mne, zahyneš! Tak nějak jsem kdysi vnímal, slovy básníka, s nadsázkou případný odchod Velké Británie z Evropské unie. Během posledních několika let jsem změnil názor. Jestli mají Britové jen trochu pud sebezáchovy, vysloví se v referendu pro vystoupení z potápějící se unijní kocábky. Žvanivé hlavy, které vedou Unii, nedokážou řešit závažné problémy, například Řecko, migraci… Soudruhům z Bruselu jdou lépe restrikce, dotace, regulace. Rozvrtat co se dá – například u energetiky se jim to povedlo skvěle.

Velká Británie je velkým čistým plátcem do unijního rozpočtu. Odchodem ušetří, sankcí se od bezzubých hrobařů Evropské unie typu Junckera bát nemusí, trhy se oklepou.

Čím pozdější datum britského referenda, tím pravděpodobnější odchod z Unie. Jestli unijní politici nechtějí ochránit vnější schengenské hranice a jedním z navrhovaných řešení je vstup Turecka do Evropské unie, měli bychom se zamyslet i my, protože případným odchodem Británie a vstupem Turecka dojde k rozvrácení Unie.

Jakub Kučera

ekonomický analytik firmy RSJ, obchodníka s cennými papíry

Jakub Kučera
-
+4
+

Jednání okolo brexitu si vyžádají nemálo času, úsilí a politického kapitálu, což si Evropa v dnešní době permanentních krizí může jen stěží dovolit. Británie pravděpodobně nakonec nevystoupí, ačkoli kdo ví, co se na našem kontinentu ještě přihodí.

Vystoupení Londýna z Unie by se dotklo i obchodních aktivit RSJ, konkrétně našeho obchodníka s cennými papíry, který působí na londýnské derivátové burze. Případný britský výstup z Unie také nastolí legislativní otázky – k obchodování na londýnské burze postačí brzy jen takzvaný evropský pas, tedy skutečnost, že jsme licencovaným obchodníkem s cennými papíry v Česku. „Neevropská“ Velká Británie nemusí v budoucnu tuto praxi uznávat a může navrhnout jinou regulaci.

Na druhou stranu by v Londýně asi (záleží na nastavení nového vztahu mezi Unií a Británií) přestala platit legislativa Evropské unie týkající se finančních trhů, která má někdy sklony k přehnané regulaci. To by tedy mohl být plusový bod brexitu.

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+49
+

Brexit si umím představit. A celkem živě. Navíc si myslím, že si při něm Britové mohou i pootočit známé Dykovy verše jako Opustím-li tě, nezahynu. Opustím-li tě, zahyneš! Bez korektivu v podobě špetičky ostrovního liberalismu totiž Brusel zhyne, zadušen vysokými daněmi, přebujelými regulacemi a bezkrevným ekonomickým výkonem. Brusel Británii potřebuje víc než ona jeho. Zároveň platí, že ji potřebuje více, než je ochoten si přiznat. Proto k brexitu nakonec dojde, ačkoli zřejmě za vlády jiného premiéra než Camerona. Nejspíše až po roce 2020. V roce 2017, kdy se koná referendum k brexitu, to zkrátka ještě nebude. Je to moc brzy. Evropská unie se ještě před Brity nestačila úplně „odkopat“ a zdiskreditovat, i když na tom pilně pracuje. Třeba tím, že není s to řešit uprchlickou krizi. Čím dřív brexit přijde, tím rychleji skončí i Evropská unie. To není přání, to je konstatování. Nezapomeňme, že Británie byla ještě v roce 1922 centrem obrovského impéria, ve kterém žila pětina tehdejší celosvětové populace a které pokrývalo téměř čtvrtinu pevniny naší planety. Úvaha, že by nyní měla tato země zhynout poté, co opustí zbrzděný Brusel, si tedy žádá heroickou dávku fantaskní imaginace.

Aleš Chmelař

hlavní ekonom Evropské sekce Úřadu vlády

Aleš Chmelař
-
+7
+

Komu dáte za odpověď svůj hlas?

Podle posledního průzkumu by dnes Britové zvolili vystoupení. Riziko toho, že formálně Evropskou unii opustí, je tedy vysoké. Položené otázce ale unikají dva aspekty.

První je, že vystoupení takto významného člena by zamávalo samotnou definicí Evropské unie. V případě, že by Británie formálně vystoupila, zůstala by téměř jistě součástí Evropského hospodářského prostoru. V ten moment by ale prostor mezi eurozónou a Evropským hospodářským prostorem, který dnes zaplňuje právě „neeurová“ Evropská unie, téměř zmizel. Byla by eurozóna a pak už jen Evropský hospodářský prostor.

Zadruhé pokud by se vyhovělo požadavkům britského premiéra, výsledek by byl prakticky stejný, i když by Británie formálně členem Unie zůstala. Žádá totiž výjimku z principu integrace v jiných otázkách, než je vnitřní trh. A tady nám opět Británie padá v podstatě do Evropského hospodářského prostoru a prostor mezi eurozónou a Evropským hospodářským prostorem se zužuje.

Formální rozhodnutí v referendu bude tedy mít menší reálný dopad na naši zemi, než si dnes můžeme myslet. Nehledě na výsledek britského referenda se totiž zúží prostor, ve kterém se Česko dnes nachází. A rozhodnutí o tom, zda setrvat v jádru evropské integrace a připojit se k euru, či samovolně driftovat na východ, budeme mít opět na talíři. A tentokrát s mnohem větší naléhavostí.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (3)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

brexitdavid cameronevropská uniejaroslav šuralukáš kovandaPetr Machreferendumtomáš prouzavelká británie
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo