Očima expertů: Kam investovat milion

Představte si, že vám na bankovním účtu přistál milion korun. Navíc naprosto legálně – řekněme, že vám ho odkázala tetička z Ameriky nebo že jste ho vyhráli v loterii. Za takový balík peněz se už dá pořídit spousta zajímavých věcí. Motoristický fanda by asi uvažoval o novém nablýskaném bouráku nebo zachovalém veteránovi. Někdo by se zase poohlédl po malé nemovitosti, případně by si koupil stavební parcelu, zemědělskou půdu nebo kus lesa. Znalec umění by se určitě vypravil do galerií a aukčních síní, odkud by si domů mohl přinést hodnotný obraz nebo sochu. Ten, kdo očekává zlé časy, by se z praktických důvodů dost možná zaměřil na zlato a drahé kameny. Lidé, kteří se dobře orientují na finančních trzích, by si nepochybně sestavili portfolio atraktivních akcií. Nabízí se však taky možnost investovat peníze do vlastního podnikání, případně přes nějaký start-up do podnikání někoho jiného. A pokud máte peněz dost a nepotřebujete nutně uchovávat hodnotu každého milionu, možná byste se vydali na luxusní cestu kolem světa.

A jak by s balíkem peněz naložili ekonomové, investoři a podnikatelé? Jakým způsobem by se rozhodli investovat milion korun, který by přistál na jejich účtu?

Pavel Kohout

ekonom, Partners

Je velký rozdíl, jestli by tyto peníze představovaly zásadní část majetku, například když nemajetný člověk zdědí větší částku, anebo jestli má multimilionář jeden milion na hraní. V prvním případě bych nevymýšlel žádné experimenty a vybral bych nějaký rozumný spořicí účet. V druhém případě bych investoval do nějakého zajímavého start-upu s vyšším rizikem, ale s obrovským potenciálem.

Většina lidí je ale v situaci někde mezi. Zde je stále na výběr několik variant:

• akciové fondy nebo ETF na americké akciové trhy (většinu mimoamerických trhů momentálně nepovažuji za zajímavé)
• peer-to-peer půjčky, zajímavá možnost získat vyšší úročení s relativně přijatelným rizikem
• něco přidat a pořídit si nemovitost

Anna Marešová

designérka

Kdyby mi teď přistál na účtu milion (počítám, že na tom firemním), tak půjde částečně do vývoje na Whoop.de.doo vibrátor a zbytek na marketing a distribuci. Protože je to rozjetý vlak a musí se zatím ještě přikládat do kotle, abychom ho řádně rozjeli. Kdybych neměla značku Whoop.de.doo a ten kopec starostí kolem toho, tak bych se spíš zaměřila na služby. V hlavě mám i nápad, jak by to mohlo vypadat, ale nechce se mi ho zatím prozrazovat, protože kdo ví, třeba ten milion na účtu jednou přistane, tak abych věděla, co s ním dělat…

Z oka do oka

Některé z osobností, které přispěly do téhle ankety, jsme ovšem vyzpovídali jaksi důkladněji:

---

Většina Čechů, a dokonce i ti, kteří připadají v úvahu jako příjemci dávek, nechce, aby stát jen rozdával a utrácel,“ tvrdí ekonom Pavel Kohout. Proč ale sociální stát neustále bují a jakou roli hraje v současné migrační vlně? Více v našem exkluzivním rozhovoru:

• Pavel Kohout: Největší problém dneška je sociální stát

Uznání sklidila už za projekt Tramvaj pro Prahu. Opravdu známá ale začala být až po vítězství v Národní ceně za studentský design s kolekcí erotických pomůcek Whoop.de.doo. Mohla jít pracovat do zahraničí, rozhodla se ale zůstat v Česku a rozjet vlastní podnikání, které se netočí jen kolem Venušiných kuliček a vibrátorů.

• Od tramvaje k vibrátoru: Cesta designerky Anny Marešové

Odmala bojuje se zdravotním handicapem, Touretteovým syndromem, kvůli kterému trpí neovladatelnými pohybovými a zvukovými tiky. Překonal nepřízeň osudu a stal se vyhledávaným školitelem a autorem knih o motivační psychologii. Za své knihy, přednášky, školení a výukové programy cizích jazyků inkasuje každý rok miliony korun. 

• Ivo Toman: Největší brzda je bordel v hlavě

Ivo Toman

podnikatel a motivátor

Koupil bych akcie Volkswagenu. Tak velkou firmu nenechá německá vláda padnout a za pár měsíců dnešní hysterie skončí a vytvoří se pěkný zisk.

Pavel Drahotský

ředitel Saxo Bank pro Česko, Slovensko a Maďarsko

Jak nejlépe v dnešní době naložit s milionem, záleží především na investičním horizontu. Pokud se bavíme o investici v řádu let, rozložil bych částku do fyzického nákupu zemědělské půdy. Příjem z takové investice je poté zajišťován z pachtu a zhodnocení přichází s časem. Dále bych se nebál nákupu vybraných komodit, především obilovin formou cenných papírů, nejlépe ETF pro dlouhodobé držení. Jako součást takového portfolia bych zvolil také akcie největších bank v Latinské Americe, Rusku a možná Indii a dluhopisy s plovoucím výnosem (floating rate bonds).

Pokud by prostředky měly být naopak stále likvidní, tak bych sto procent dal na intradenní obchodování v současnosti. Například XAU/XAG – vzájemný poměr zlata a stříbra, opce, ETF na kukuřici s pákou a akciové indexy Brazílie, Ruska, Řecka či Malajsie, nejlépe ve formě CFD pro možnost shortování. Nechápejte to však jako investiční doporučení, nýbrž jako hypotetická portfolia. Vždy záleží na více faktorech a individuálních potřebách.

Jan Traxler

privátní investiční poradce FINEZ Investment Management

Vždy záleží na cílech, především na délce investičního horizontu. Já osobně mám rád dlouhodobé investice, které generují cashflow, takže peníze nejraději investuji do nemovitostí a do dividendových akcií. Jejich cena navíc dlouhodobě roste s inflací, stejně tak i nájemné a dividendy. V obou případech jde vše řešit i prostřednictvím fondů, což je pro většinu lidí jednodušší a efektivnější.

Kdybych si chtěl zaspekulovat, koupil bych dnes akcie Volkswagen a nějakého těžaře zlata.

David Semerád

spoluzakladatel a CEO vývojářského studia STRV

Otázka je, zda se má jednat o investici z firemních či soukromých peněz. V případně firemních peněz a investování v měřítku našich obratů se nejedná o žádnou závratnou částku, protože naše provozní náklady ji výrazně převyšují. Co se týče soukromých peněz, tak na žití je to velká částka, ale pro účely investice opět není nijak vysoká. Nejedná se o peníze, které lze investovat do větších nemovitostí, pro účely akcií se v dlouhodobém měřítku také nejedná o závratnou sumu peněz. Pakliže bych měl investovat milion korun, tak koupím garsonku v Praze. Peníze jsou bezpečně uloženy v nemovitosti, jejíž hodnota může nadále růst. Další výhodou je pravidelný příjem z nájemného, s čímž je určitá starost, ale určitě se to vyplatí. A pokud bych peníze nepotřeboval zhodnocovat, využil bych je na dovolenkový fond a investoval bych do cestovatelských zážitků. Ovšem já nyní nechávám všechny své peníze v STRV, kde slouží k dalšímu růstu firmy.

Marie Chytilová

ředitelka Slevomat.cz

Obecně bych investovala tam, kde bych měla nad investicí přímou kontrolu, ať už by se jednalo o dar na dobročinné účely nebo investici do start-upu. 

Momentálně bych ale investovala do projektu, kterému naprosto věřím a na němž mám možnost se podílet, a to je nová mobilní aplikace last minute nabídek, která se teď pod jinou značkou v týmu Slevomatu peče. Milion bych investovala do marketingu, abychom mohli rychleji nabrat zákazníky a podpořili používání aplikace.

Libor Winkler

předseda představenstva RSJ

Při rozhodování vycházím z předpokladu, že milion korun nebudu po určitou dobu vůbec potřebovat. Za vhodný investiční horizont přitom považuji pět let. Jako investor mám po tuto dobu zajištěné veškeré výdaje, včetně rezervy na nepředvídatelné události. Navrhované investiční portfolio má sice jistou likviditu a investici lze ukončit dříve, to s sebou ale nese dodatečné náklady. Dále předpokládám, že jsem jako investor ochoten podstoupit určité riziko – zde ztrátu až třicet procent.

Třicet procent bych investoval do akcií či akciových indexů. Podle mě nemá smysl řešit správné načasování, jestli v poslední době akcie klesly anebo už dostatečně stouply. Jednoduše očekávám, že dlouhodobě jejich hodnota poroste. Samozřejmě je vhodné akciové portfolio diverzifikovat – vybrat společnosti z různých zemí a oborů, případně indexy z různých koutů světa. Šedesát procent bych vložil do fondů, které investují do fondů soukromého kapitálu (private equity). Můžu se tak dostat k zajímavému zhodnocení, aniž bych splňoval podmínky pro přímý vstup do těchto fondů. Se zbylou desetinou si můžu dovolit exotičtější investici – například nákup děl začínajících umělců.