Očima expertů: Jak nejlépe spořit dětem?

Mít při startu něco v kapse, to není na škodu. Na vysokoškolská studia, na auto na bydlení. Jak ale pro potomky našetřit co nejvíc? Vyplatí se děcku už v kolébce založit stavební spoření, posílat peníze do investičního životního pojištění, investovat do podílových fondů? Nebo jsou snad nejlepší řešení zlaté cihličky, případně stříbrné pamětní mince vydané Českou národní bankou? Cest je rozhodně dost, ale najít tu správnou není hračka. Na tom se shodují i odborníci ze světa financí, kteří si pro vás připravili svá doporučení. A první rada, ať už se rozhodnete pro jakýkoliv produkt, zní: Začněte co nejdříve. Můžete si pak dovolit dynamičtější investiční strategii; i nákup drahých kovů je při dlouhodobém horizontu větší jistotou než krátkodobé spekulace.

Ptali jsme se odborníků, jak tedy nejlíp spořit dětem „na později“. A chápeme, že někteří chválí svoje zboží; věříme, že v mnohosti hlasů se čtenáři dokážou zorientovat. Asi v duchu rady Lukáše Kovandy.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Nejlepší „produkt“, který by rodiče měli využít, je jejich vlastní hlava. Ať investují určitý čas do svého finančního vzdělání. A pak i do základní finanční osvěty svých dětí. Budou díky tomu své úspory celkem dobře zhodnocovat, a navíc pružněji, než by to bylo možné, kdyby se upsali dalšímu finančnímu produktu v řadě, byť nyní určenému potomstvu. Až děti budou opouštět rodné hnízdo, odjíždět na studia nebo plánovat vlastní bydlení, částí svých dobře zhodnocených úspor jim rodiče jistě rádi pomohou. Ale až si sami ověří, že už i dítě je s to používat při nakládání s penězi rozumně a rozvážně svoji vlastní hlavu (až si tedy ověří třeba to, že neskáče na lep kdejakému „finančnímu poradci“, totiž – přesněji – proviznímu prodejci finančních produktů).

Jan Traxler

privátní investiční poradce FINEZ Investment Management

Není potřeba hledat žádné speciality. Pokud je horizont opravdu hodně dlouhý (tedy patnáct až dvacet let), pak bych preferoval akciové fondy, resp. zajímavé jsou samozřejmě i různé programy životního cyklu s přednastaveným mechanismem postupného přesunu kapitálu z akcií do dluhopisů. Na kratším horizontu bych pochopitelně doporučoval konzervativnější investice, tedy dluhopisové a nemovitostní fondy. A dokud funguje státní podpora u stavebního spoření, tak má samozřejmě smysl využít i toho.

Dana Míchalová

finanční poradkyně Partners

Každý má trochu jiné možnosti. Každopádně platí, že dětem by se spořit mělo, a dobré je začít co nejdřív. Není ani tak důležité spořit hodně, jako spíš dlouhodobě a pravidelně, aby peníze mohly v čase růst.

Finanční trh nám nabízí několik základních nástrojů, které se dají využít. Ne všechny se ale zaručeně vyplatí. Tak třeba dnes už zastaralé vkladní knížky – jejich úrok je velmi nízký, jsou velmi konzervativní. Jedinou jistotou je tak předem dané zhodnocení. Passé je i „pojištění se spořením“. Pokud chceme dítě pojistit, pak přes pojistku, když mu chceme spořit, tak přes spořicí nástroje. Efekt 2 v 1 se obecně nevyplácí. I na vlasy je lepší si koupit šampon a kondicionér zvlášť. Pak tu máme stavební spoření, každému dobře známý produkt. Víme, jak se chová a co od něj můžeme očekávat. Já sama ho mám ráda, ale dlouhých osmnáct let bych přes něj dítěti nespořila. Na tu dobu je to pro mě velmi konzervativní. Efekt stavebního spoření navíc klesá po desátém roce spoření.

Při spoření na tak dlouhou dobu bych tedy asi nejvíc doporučila pravidelné investování do podílových fondů. Většina lidí má sice před tímto nástrojem respekt a obavu, ale je možné využít fondy s aktivní správou, kde je portfolio manažer, který hlídá danou investici, nebo fondy životního cyklu, které se postupně „zkonzervativňují“, aby na konci investování nedošlo k velkým výkyvům.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Investice na velmi dlouhou dobu a spoří se po malých částkách… vážně nevím, jaký finanční produkt doporučit. Nejspíš žádný. K čemu je dnešní mrzký úrok, když inflace ukradne část hodnoty financí, Česká národní banka ukradne další část, stát možná ukradne všechno – přece jen je to dlouhé období. Tisícikoruna dnes uložená nebude dospívajícímu juniorovi stačit ani na jointa.

Radit, aby rodiče dávali peníze do fondů, není příliš optimální, režie je drahá a výnos za to riziko nestojí. Ani stavebko už není, co bývalo. Možná ob měsíc koupit stříbrnou minci emitovanou Českou národní bankou, na to rodiče finančně dosáhnou a za mnoho let je slušné zhodnocení velmi pravděpodobné. Nebo přikupovat aršíky známek a podobně. Ne že by byl obdarovaný adolescent ze sbírky mincí či aršíků na větvi, ale zhodnocení je téměř jisté a artikl na Aukru či jinde vcelku dobře prodejný.

Jana Jirásková

tisková mluvčí Pojišťovny České spořitelny

Období vkladních knížek je už dávno za námi, úrokové sazby na spořicích účtech u většiny finančních institucí nepokryjí ani inflaci. Navíc kupní sílu obyvatelstva táhne ke dnu nezaměstnanost i fakt, že o průměrné mzdě si může velká část obyvatel České republiky nechat zdát. S příchodem dítěte si po finanční stránce rodiny nemohou výskat. Pokud nemají k dispozici větší obnos, jsem pro založení stavebního spoření a čerpání plné státní podpory. Také životní pojištění je skvělý produkt, byť v první řadě by měl sloužit hlavně ke krytí rizika. Ale letos jsme některým klientům na tom našem připsali roční zhodnocení 6,82 procenta. A nejvýkonnější fond, který investuje především do akcií firem z USA z oblasti informačních technologií, zdravotní péče a průmyslu, přinesl zhodnocení dokonce 34,93 procenta. Pokud chcete do budoucna zainvestovat pro svého potomka, tak bych se nebránila ani nákupu pamětních mincí nebo investicím do umění.

Vladimír Staňura

předseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny

Jednoznačně doporučuji využít stavební spoření – nejenže umožňuje rodičům, aby spořili svým dětem, ale vytváří se i dobrý základ pro budoucí financování vlastního bydlení. Stavební spoření by mělo být primárně využíváno na bydlení a zajištění na budoucnost, a na tyto účely je také velkou měrou klienty použito. Samozřejmě se však nabízejí i další možnosti, jako je vytvoření finančního základu do budoucna a financování dalších hodnot, například vzdělání.

Roman Dvořák

analytik trhu a produktů Pioneer Investments ČR

Především je dobré začít co nejdříve, vzhledem k tomu, že náklady spojené s výchovou dítěte s přibývajícím věkem narůstají. Pokud rodiče začnou investovat hned po jeho narození, investiční horizont bude delší než 15 let – a to je dostatečně dlouhá doba na to, aby v portfoliu převládaly akcie, které vždy – s výjimkou velké hospodářské krize – přinášely na takhle dlouhých periodách kladné zhodnocení. Nejjednodušším a relativně bezstarostným řešením je dle mého názoru pravidelné investování, například do takzvaných produktů životního cyklu. Ty jsou obvykle koncipovány tak, aby pokryly investiční období různé délky, v souladu se zásadou rozkládání rizika. Čím víc se blíží konec investičního horizontu, tím větší je podíl konzervativnějších instrumentů, které chrání investice zhodnocené v předchozím období. Výhodou produktu je nízká minimální investice, ale především diverzifikace do různých tříd aktiv s ohledem na investiční horizont a rizikový profil investora.