https://www.finmag.cz/finance/267689-anketa-svarcsystem-zakazat-nebo-zcela-legalizovat
Anketa: Švarcsystém. Zakázat, nebo zcela legalizovat?
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek vyhlásil švarcsystému válku. Firmám i pracovníkům hrozí vysoké pokuty. Neměl by se ale švarcsystém spíš legalizovat? Zeptali jsme se advokáta Tomáše Sokola, ekonomů Aleše Michla a Tomáše Prouzy a dalších zajímavých osobností.
Do konce roku 2011 byl švarcsystém v šedé zóně, avšak nebyl výslovně zakázaný. Nyní je všechno jinak. Od prvního ledna je po novelizaci zákona o zaměstnanosti švarcsystém (opět) nelegální. Pracovníkovi, který je tímto způsobem „zaměstnán“, hrozí pokuta až 100 tisíc korun, firmám dokonce 250 tisíc až 10 milionů. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek se rozhodl švarcsystému vyhlásit válku a hrozí, že do terénu vyšle velké množství kontrolorů, kteří budou nekompromisně udělovat vysoké pokuty. I nadále však tímto způsobem v Česku podle odhadů pracují statisíce lidí. Ministerstvo práce slibuje, že jen během letošního roku proběhne zhruba 200 tisíc kontrol, kterým se bude věnovat 400 zaměstnanců Státního úřadu inspekce práce. Inspektoři budu mít v terénu k dispozici 180 mobilních kanceláří. Celý projekt bude stát zhruba 800 milonů korun a bude placen (jak jinak) z evropských dotací.
Švarcsystém: Na čí straně je chyba?
Odpůrci švarcsystému tvrdí, že zaměstnavatel i pracovník obcházejí stát a obírají ho na daních a odvodech o několik miliard korun ročně. Ten, kdo pracuje formou švracsystému, nemá (alespoň oficiálně) nárok na žádné zaměstnanecké benefity, ani dovolenou či nemocenskou. Navíc v případném pracovněprávním sporu je jeho šance takřka nulová. Někteří ekonomové ale upozorňují, že pokud je někdo zaměstnaný tímto způsobem, tak je k práci výrazně motivovaný. Dále připomínají i to, že zásadní chyba je ve špatně nastaveném systému daní a odvodů, který prý k této formě zaměstnávání přímo svádí. Nutno také zdůraznit, že spousta firem pracovníkům nabízí jen tuto možnost. Otázkou tedy je, zda se státu vyplatí pracovníci ve švarcsystému, nebo na pracovním úřadě.
Co si o švarcsystému a o přístupu státu k němu myslí osobnosti, které jsme oslovili?
TOMÁŠ SOKOL
advokát
Švarcsystém byl původně realizací ústavního principu, že co není zakázáno, je dovoleno, což je legální. Pak byl rozličně zakazován, což je zase v demokratické zemi legitimní. Jiná věc je, zda také rozumné. Problém může činit výklad toho, co aktuálně je nebo není švarcsystém. Osobně bych byl pro zákony, které by takový systém angažmá pracovní síly nezakazovaly vůbec, ale snažily se, aby i v takovém případě byla celková „odvodová“ zátěž srovnatelná, takže by netrpěla státní kasa.
ALEŠ MICHL
ekonom, analytik Raiffeisenbank
Když je in podvést a přechytračit stát, zbývá jediná možnost. Zákony cukru a biče.
TOMÁŠ PROUZA
ekonom
Zejména dnes v době stagnující ekonomiky by bylo dobré ke švarcsystému přistupovat velmi pragmaticky, především u firem, které přežívají s tak nízkými maržemi, že by si klasické zaměstnance nemohly dovolit. Je jen vinou státu, že zdanění zaměstnanecké práce (včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění) nastavil tak nevýhodně, že je tolik firem motivováno k obcházení zákonů. A pokud už stát chce někoho za obcházení zákonů trestat, tak by to měly být podniky, a ne jednotlivci, kteří často mají pouze dvě volby – buďto práci na živnostenský list, nebo žádnou práci.
PETR MACH
Práce na živnosťák je práce. A trestat práci je hloupé. Lidé, kteří pracují, by měli být spíš pochváleni než popotahováni. Práce na živnosťák je služba poskytnutá za smluvenou odměnu jedním člověkem druhému. Švarcsystém by měl být zcela legální. Koneckonců na švarcsystém pracují poslanečtí asistenti i poradci politiků. Vláda by si měla uvědomit, že práce na živnosťák je rozšířená proto, že máme zkostnatělý zákoník práce a neúnosné zdanění zaměstnanců, takže práce formou pracovního úvazku je stále více nevýhodná.
PATRIK NACHER
provozovatel serveru www.bankovnipoplatky.com
Otázka zní jinak – co je pro stát lepší: vybrat více na daních (pojištění), aby se to zase někde bez užitku rozfrcalo, nebo aby co nejvíc lidí pracovalo, tedy, aby co nejméně občanů bylo závislých na sociálním systému státu? Pokud k tomu druhému vede cesta zaměstnávat v některých profesích OSVČ, hurá do toho. Cílem by měla být samostatnost a svoboda občanů, ne výběr daní. Až se jednou politici budou živit sami, například podnikáním, a tedy i někoho zaměstnají, pochopí, že to není tak jednoduché, jako teoreticky mudrovat od řečnického pultu.
JAN TRAXLER
ekonom, ředitel FINEZ Investment Management
Možná by vůbec nejefektivnější bylo ho zlegalizovat. Aspoň by pracovní trh byl pružnější a ubylo by pár úředníků.
LUKÁŠ KOVANDA
ekonom a novinář
Rozmach švarcsystému je jednou z forem přirozené reakce lidského (podnikatelského) ducha na regulace uvalené na něj státem. Ekonomové hovoří o „regulatorní arbitráži“, tak označují situaci, kdy se lidé snaží tu či onu regulaci obcházet. Kdyby ovšem stát reguloval přiměřeně, kdyby byly třeba daňové sazby na takové úrovni, že by lidé měli pocit, že to, co odvádějí, je plně užíváno na opravdu potřebné účely, a ne na korupci, parazitické lobbisty či vily v karibských rájích atd., švarcsystém by byl možná i neznámý pojem, podněty lidí k regulatorní arbitráži by byly mnohem slabší než dnes. Vzhledem k tomu, že v praxi je nemožné určit, kde končí legální formy podnikání a začíná švarcsystém, stát by jej měl legalizovat a zpytovat svědomí – rozmach švarcsystému je především signál, že státní aparát nehospodaří dobře.
Související témata
Nejnovější podcasty