Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Očima expertů: Až ČNB přestane oslabovat korunu

Ondřej Tůma
Ondřej Tůma
27. 10. 2016
 44 080

Konec umělého oslabování kurzu koruny ze strany České národní banky se prý pomalu blíží. Jak to zahýbe s naší ekonomikou? A jaká rizika jsou s ukončením intervencí spojená? Zeptali jsme se odborníků ze světa peněz a financí.

Očima expertů: Až ČNB přestane oslabovat korunu

Příští zasedání bankovní rady České národní banky proběhne 3. listopadu. Pak by mohlo být opět o něco jasnější, kdy se centrální bankéři rozhodnou ukončit intervence proti koruně. Ty trvají už bezmála tři roky. O jejich konci se v poslední době mluví, ale úplně hned určitě nepřijdou. Ještě na začátku letošního roku se jako nejpravděpodobnější termín jevila první polovina roku 2017, teď se počítá spíš s jeho koncem. A Jiří Rusnok, guvernér centrální banky, se dokonce nechal nedávno slyšet, že se ukončení měnového závazku může posunout až na rok 2018.

Leden 2015. Švýcarská národní banka přestala oslabovat frank. Kurz k euru

Zdroj: peníze.cz

Graf nám připomněl, co se stalo, když Švýcarská národní banka přestala intervenovat za slabší frank. Obecně se počítá s tím, že koruna by se po skončení intervencí mohla zachovat podobně, tedy prudce posílit. Už nyní s touto úvahou pracuje nejeden spekulant. Nemůže jejich tlak poškodit českou ekonomiku? Podle centrální banky nejsou obavy na místě, koruna prý případnému tlaku dokáže odolat. Navíc banka nejspíš nehodlá intervence ukončit naráz a bude připravená v případě potřeby znovu zasáhnout.

Co o tom soudí ekonomové, analytici, politici a investoři? Čekají v souvislosti s ukončením intervencí korunu nájezdy spekulantů? Jaký to může mít vliv na českou ekonomiku? A jaká konkrétní rizika podle nich s očekávaným rozhodnutím České národní banky spojená?

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
-
+47
+

Jsme v poločase fotbalového utkání, které poznamenal silný vítr. Vítězící mužstvo hrálo „po větru“ – a proto zatím vede, ne tedy kvůli dobře zvolené taktice. Jeho trenér už přesto dává triumfální rozhovory o… o dobře zvolené taktice a vlastně i celkovém vítězství. Pošetilé. To je současná Česká národní banka: Je v poločase – nejtěžší fázi intervenčního režimu, tedy výstup z něj, má stále před sebou. V době intervence přály české ekonomice vnější podmínky – „hrála po větru“. Česká národní banka pochopitelně, že úspěch ekonomiky je ve velké míře výsledek její dobře zvolené taktiky.

Rozumný trenér by počkal s hodnocením zápasu až na jeho konec. Ale ne ČNB. Přitom v tuto chvíli opravdu neví, jestli vystoupení z intervence skončí posílením, nebo oslabením koruny, jestli bude muset dodatečně – v jakémsi „nastaveném čase“ – intervenovat i po jejím skončení a podobně. Tato nejistota a reálná možnost velkých výkyvů a rozkolísanosti kurzu se můžou snadno stát enormním nákladem – „prohrou“ – pro českou ekonomiku jako celek. Tento náklad se zatím ve výčtu zisku a ztrát intervence pochopitelně neobjevil. Bez jeho zahrnutí ovšem nelze činit jakýkoli verdikt o její celkové (ne)úspěšnosti.

Petr Mach

ekonom a europoslanec

Petr Mach
-
+38
+

Byl jsem od začátku proti tomu, aby centrální banka uměle znehodnocovala korunu. Nečekám spekulační tlaky, navíc Česká národní banka deklarovala, že případně zasáhne do kurzu tu a tam i příští rok – tím chce bránit prudkému zhodnocení koruny a zajistit tak „hladké přistání“, bezpečný návrat k volně plovoucí koruně. Nesouhlasím ale se zvažovaným zavedením záporných úrokových měr, ty by měly negativní dopad na ekonomiku. Podle mého názoru by se česká centrální banka měla vyhýbat krokům, které pokřivují finanční trhy. Jít od intervencí k záporným úrokům by byl krok z bláta do louže. Centrální banka by se měla soustředit jen na to, aby nedocházelo k prudkým změnám v peněžní zásobě a aby nerostly ceny.

Peter Bukov

hlavní analytik TopForex

Peter Bukov
-
+22
+

První otázka je, jakou bude mít exit z intervencí podobu. Slovní intervence – deklarovaná připravenost opět zasáhnout proti posilování koruny – může sehrát při uvolnění koruny výraznou roli a držet spekulanty poněkud na uzdě. Centrální banka ale nemusí mít exit tak úplně pod kontrolou. V živé paměti máme případ ze Švýcarska. Centrální banka držela kurz franku vůči euru fixovaný na 1,20. Po nečekaném uvolnění frank dramaticky posílil, o 30 až 40 procent během jedné hodiny.

Proč by se švýcarský scénář v případě Česka neměl opakovat? Tento trh je pro investory příliš malý a česká koruna nemá statut tak bezpečné měny jako švýcarský frank. Na trhu není zdaleka tak silný tlak na zhodnocení koruny. I tak by mohlo ukončení intervencí poslat korunu až do pásma k 25 korunám za euro, což by znamenalo zhruba osmiprocentní posílení. Ani tato hladina by na českou ekonomiku neměla mít dramatické dopady. Koruna už takto silná byla, trhy nebudou překvapeny.

Pavel Sobíšek

hlavní ekonom UniCredit Bank

Pavel Sobíšek
-
+22
+

Ukončení intervencí znamená, že se z devizového trhu aspoň načas stáhne Česká národní banka jako dominantní hráč. To vytvoří prostor pro spekulativní pohyby kurzu koruny, i když není předem jasné, v jakém načasování a v jakém směru. Odstranění podlahy pro EUR/CZK by v první fázi mělo vést k okamžitému posílení koruny, které ovšem dříve nebo později vyvolá zájem o zavírání ziskových pozic těch, kteří se už dlouho na takovou situaci připravují. Výsledkem může být dočasná stabilizace kurzu koruny na úrovni o pár procent silnější oproti současné. Tato stabilizace ale nemusí mít dlouhého trvání. Nedostatek eur na tuzemském trhu, z nějž všechna dlouho končily v devizových rezervách České národní banky, povzbudí spekulanty k testování možnosti korunu naopak oslabit. Výsledkem zřejmě bude po dobu týdnů až měsíců značně rozkolísaný kurz. Taková situace bude pro většinu ekonomických subjektů nepříjemná mimo jiné i proto, že kurzové volatilitě za poslední roky odvykly. Větší ekonomické škody by ale návrat kurzu koruny k řízenému floatingu neměl napáchat.

Luděk Niedermayer

ekonom a europoslanec

Luděk Niedermayer
-
+18
+

Návrat od polofixního kurzu koruny k řízenému plování (floatingu)) bude pro Českou národní banku nelehký. Dnešní stav české ekonomiky v kombinaci s oslabením kurzu při absenci inflačního diferenciálu „eura za 27“ vytváří dobře zdůvodněný předpoklad ke zhodnocení koruny. Finanční trhy mají navíc tendenci pohyby kurzu „přestřelovat“. Vzniká tak oprávněná obava českých firem o příliš silný kurz i entuziasmus krátkodobých finančních investorů ohledně možných velkých zisků.

V podmínkách málo likvidního trhu s českou korunou přijde ke konci režimu snaha „vydělat“ na technickém nedostatku eur na trhu – exportéři je masivně prodají na forwardu a koruny za eura předem nakoupí i hráči na trhu. To naopak může vést k tomu, že se koruně do očekávaného posílení zpočátku nebude chtít. Přesto si myslím, že k němu dojde. Ale hlavní roli při vývoji kurzu v dnech, týdnech a možná i měsících po ukončení dnešního režimu bude hrát Česká národní banka. Technické oslabení kurzu jí nebude vyhovovat, neboť od ukončení intervencí si bude slibovat zpřísnění měnových podmínek. Velké posílení centrální banka zase nebude chtít kvůli stabilitě reálné ekonomiky (i možné kritice).

Myslím, že na „trhem určený kurz“ (který by dnes byl viditelně silnější než ten dnešní) si tedy chvíli počkáme. Role intervencí ČNB totiž koncem dnešního režimu neskončí. Zároveň to bude nejlepší z nabízených řešení.

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Jaroslav Šura
-
+65
+

Uvidíme, o kolik bude muset Česká národní banka kvůli intervencím vůči kurzu koruny přifouknout svoji bilanci. Lze totiž předpokládat zvyšující se tlak spekulantů, zejména během příštího roku. Zatímco začátek intervencí zastihnul mnohé investory, management podniků a novináře nepřipravené, exit bude velmi sledovaný. Forwardy budou přibývat velkou rychlostí. Jestli ČNB exit nezvládne, tak jako švýcarská centrální banka (SNB), budou škody na české ekonomice zjevné. Není mi jasné, proč několik chlápků bez řádné kontroly a zpětné vazby (navíc bez jednotného názoru) má takový vliv na ekonomické dění. Obecně: zásahy centrálních bank lze pochopit při panice, (uklidnit společnost, trhy, jako třeba intervence Fedu v závěru roku 2008), jejich činnost se rozhodně nesmí zvrhávat v měnové války po celém světě.

Vladimír Vaňo

hlavní analytik Sberbank Europe

Vladimír Vaňo
-
+11
+

Nejsilnější zbraní měnové politiky nejsou ani změny úrokových sazeb, ani nástroje kvantitativního uvolňování měnové politiky, ani přímé intervence na devizovém trhu. Tou nejsilnější zbraní v rukou měnotvorců je jejich kredibilita a kredibilita jejich slov. Také proto se zejména v současném dominantním režimu fiat peněz [viz Jazykový koutek, pozn. red.] centrálním bankéřům někdy říká, že jsou to lidé, jejichž slova znamenají peníze.

Jazykový koutek

Fiat peníze!

Fiat není jen auto. Slovo fiat je původně tvar latinského slovesa facere — činiti; možná si vybavíte, že s námi je prakticky od začátku světa, ne-li déle. Hned ve třetím verši Genesis Hospodin říká: Fiat lux! Budiž světlo! Podobně je to i s dnešními penězi, autorita zavelí: Toto buďtež odteď vaše peníze, těmi plaťte – a z papíru a kovových kotoučků je platidlo.

Hezká story, ne? Ve skutečnosti je cesta slůvka fiat do spojení fiat peníze nebo fiat měna o krůček delší. Z latiny slovo převzala angličtina, v ní se stalo podstatným jménem s významem autoritativní nařízení, příkaz. Fiat money jsou tedy přikázané peníze, peníze ze zákona. 

I když se se současným režimem oslabování směnného kurzu spojovaly na jeho začátku mediální kontroverze, čas ukázal, že také oslabený kurz koruny sehrál svou roli při posílení exportní konkurenceschopnosti českého průmyslu. Také je dobré si připomenout, že k vysoké důvěře českým měnotvorcům přispěla taky skutečnost, že načasování začátku intervenčního působení dokázalo pražský devizový trh téměř dokonale překvapit.

Při diskuzích o načasování ukončení současného režimu oslabeného směnného kurzu je proto třeba mít na paměti nejen vysokou kredibilitu českých měnotvorců, ale také jejich informační výhodu, pokud jde o znalost domácího trhu. Nelze opomíjet ani to, že v rukou měnotvorců jsou kromě nástrojů měnové politiky také regulatorní nástroje, včetně těch, které se týkají řízení tržního rizika, zejména v případě velkých domácích tvůrců devizového trhu.

Aleš Michl

ekonom, poradce ministra financí

Aleš Michl
-
+46
+

V čem jsou dva hlavní problémy? Zaprvé: čím déle bude Česká národní banka intervenovat, tím víc bude tisknout korun. České banky ale už jsou korunami zaplaveny. To vede k masivní poptávce po českých dluhopisech, protože banky a fondy nevědí, co s korunami dělat. Nemají alternativu, kam je umístit se srovnatelným rizikem. A ta poptávka je spekulativní, všichni vědí, že předtím, než půjdou úrokové sazby nahoru, musí rychle dluhopisy prodat. Důsledky jsou krajně nepříjemné: Proč by šetřili, když lusknutím prstu vydají dluhopis, po kterém se zapráší, a získají peněz, kolik chtějí? Když za to, že se zadluží, dokonce dostávají zaplaceno?! Ekonomicky to připomíná monetizaci dluhu. Tohle by se dít nemělo. Vytisknuté koruny se navíc těžko stahují zpět; kurz by to zatlačilo k drsnému posílení. Paradoxně tak hrozí dva kritické scénáře – když se přebytečné koruny budou dál uklízet do státních dluhopisů, navede nás to znovu ke stagnaci. Když se naopak tok otočí a peníze z bank se začnou masivně půjčovat lidem a podnikům, odpíchne nás to sice vzhůru, ale zase může dojít k nekontrolovatelné inflaci.

Která odpověď se vám líbí?

Druhý problém: ČNB se dívá na intervence až moc pragmaticky, jde hlava nehlava za svým cílem. Je ale třeba dívat se na problém také národohospodářsky. Před intervencemi měla ČNB ztrátu dvě stě miliard korun. Díky přikupování eur a oslabení koruny se dostala do zisku. Jenomže až koruna jednou zase posílí, banka se dostane do ještě větší ztráty, než ve které byla v minulosti. Když Švýcaři skončili s podobnými operacemi a došlo k posílení franku, vyrobili najednou ztrátu odpovídající jednomu bilionu českých korun. Ztráta je problém. Ekonomicky vzato je to součást veřejného dluhu. Se záporným kapitálem by normální banka mířila do konkurzu. Shrnuto: devalvace může být dobrá krátkodobě, když je ekonomika v háji, ale ne dlouhodobě. Pokud se na problém podíváme národohospodářsky, nemůžeme dospět k jinému závěru než žádat rychlý konec intervencí – čím dřív, tím lépe. Jinak budou rizika neúměrně narůstat.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (27)

Vstoupit do diskuze
Ondřej Tůma

Ondřej Tůma

Vystudoval žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Studoval také na Fakultě humanitních studií v Praze a na Goethe-Universität ve Frankfurtu nad Mohanem. Má za sebou stáže v Českém rozhlase... Více

Související témata

aleš michlčeská národní bankačnbjaroslav šurakorunakurzy měnlukáš kovandaměnová politikaměnové intervencepavel sobíšekPetr Machšvýcarská národní bankašvýcarský frank
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo