Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Všichni nemusí mít stejně. Ale nikdo nesmí žít v bídě

| 7. 7. 2016

Harry G. Frankfurt vzkazuje levici: Důležité není odstranit nerovnost, ale chudobu. Háček je v tom, že by s tím velká část jeho terčů souhlasila.

Všichni nemusí mít stejně. Ale nikdo nesmí žít v bídě

Emeritní profesor filozofie z Princetonské univerzity Harry G. Frankfurt se před jedenácti lety proslavil esejí On Bullshit (O kydech). V krátké hutné knize tehdy rozebral fenomén politiků, manažerů a všelijakých ovčáčků, kteří dokážou dlouhé minuty suverénně vařit z vody a nic určitého přitom neříct. Před časem ho univerzitní nakladatelství oslovilo, aby ve stejném kompaktním formátu zareagoval na bestseller Kapitál ve 21. století, jímž ekonom Thomas Piketty oživil téma příjmové nerovnosti.

Harry G. Frankfurt: On Inequality – vyšlo v září 2015 v nakladatelství Princeton University Press. 120 stran, 13 dolarů (verze pro Kindle).

Frankfurt tedy přepsal dva starší články, Rovnost jako morální ideál a Rovnost a respekt, doplnil je krátkou předmluvou a kniha On Inequality(O nerovnosti) je na světě. Hlavní myšlenka? „Ekonomická rovnost není sama o sobě morálním ideálem.“ Důležité není, aby měli všichni stejně, ale aby nikdo pokud možno netrpěl nedostatkem. A aby se s každou lidskou bytostí zacházelo s respektem.

Frankfurt svá stanoviska podepírá několika dobrými argumenty. Ne vždycky dolar navíc prospěje chudému víc než bohatému, záleží na konkrétních okolnostech: „Předpokládejme, že společnost disponuje takovým množstvím určitého zdroje (můžou to být třeba léky nebo potraviny), že s jeho pomocí můžou přežít někteří její členové, ne ovšem všichni. Dejme tomu, že se bavíme o komunitě deseti lidí, dejme tomu, že každý z nich potřebuje k přežití pět jednotek daného zdroje, a dejme tomu, že těch jednotek je k dispozici celkem čtyřicet. Přežít pak může nanejvýše osm lidí, a to jen za předpokladu, že dostanou víc než dva jedinci ponechaní svému osudu. […) Rovné přerozdělení, které by každému člověku přidělilo čtyři jednotky, by vedlo k nejhoršímu možnému výsledku: všech deset lidí by zemřelo.“

Lidé kromě toho mají různé potřeby, a i kdyby byli stejně bohatí, nebudou stejně spokojení. Fajn, s tím by se dalo souhlasit. V čem je problém? Právě v tom, že by s Frankfurtem v hlavních bodech souhlasila i velká většina těch, vůči kterým se názorově vymezuje: tedy levičáků, kteří chtějí snižovat nerovnost.

Jak se počítá nerovnost

Co je spočítáno, to je dáno, čísla nelžou. Proto se k nim často upínáme a jsme vcelku ochotní nadřadit je své intuici a „vlastním očím“. Takovým posvátným ukazatelem je třeba HDP. Jiným je Giniho index, ukazatel nerovnosti ve společnosti. Co je spočítáno, to je dáno – jenže, co když počítáme něco jiného, než si myslíme, nebo spočítané špatně interpretujeme? Pak jsme nahraní.

Tomáš Fürst: Fetiš čísel. Jak neměřit nerovnost

Ne každá nerovnost je nezdravá

Platí to o obou dvou, které Frankfurt zmiňuje hned na prvních stranách. Thomas Piketty ve svém Kapitálu netvrdí, že je narůstající nerovnost špatná sama o sobě, ale že má potenciál destabilizovat ekonomické i politické systémy liberálnědemokratických zemí. Teprve tohle narušení společenské smlouvy by byl problém, kterému se Piketty snaží předejít, přičemž snížení nerovnosti je pro něj spíš prostředek než cíl. Mohl by sice být konkrétnější v popisu toho, jak se taková destabilizace může přihodit, ale to je teď vedlejší. Podstatné je, že na žádné z 664 stran jeho slavné knihy nestojí, že by všichni měli mít stejně ani že je nerovnost špatná vždy a za všech okolností.

Vzápětí Frankfurt píše, že Barack Obama ve svém nedávném projevu „prohlásil, že je příjmová nerovnost určující výzvou našich časů“. Jenže Obama řekl něco odlišného: „Budu tu dnes mluvit o trendu, který trvá už několik desetiletí. Tím je nebezpečná a stále rostoucí nerovnost a nedostatečná prostupnost společnosti směrem vzhůru. Tento trend ohrožuje základní příslib daný americké střední třídě – že kdo tvrdě pracuje, má šanci vyšplhat se výše. Věřím, že tohle je určující výzva našich časů: Musíme zajistit, aby naše ekonomika pracovala pro každého pracujícího Američana.“ Ani Obamovi tedy nejde o rovnost pro rovnost. Z citace naopak přímo vyplývá, že nemá problém s nerovností, pokud si lépe situovaní své jmění odpracovali.

Podobné postoje zastávají i další slavní ekonomové a aktivisté, kteří mají boj s nerovností na štítu: Paul Krugman, Joseph Stiglitz nebo Robert B. Reich. Těžko byste v Americe pohledali levičáka, který říká, že všichni mají mít stejně nebo že je rovnost příjmů cíl sám o sobě.

Jako tolik lidí před ním, i Frankfurt bojuje se slaměným panákem, což je pohodlné a efektní, ale k lepšímu pochopení světa se takto dopracovat nedá.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 7. 2016 19:04

On je skutečným problémem dneška nikoli lempl žijící v bídě, ale pracující člověk žijící v bídě.

Jelikož je zcela deformován pracovní trh, náklady na některé zaměstnance neúměrně vysoké, velké firmy využívají mezer v zákonech proto, aby snižovali náklady na ostatní zaměstnance. Typicky agenturní zaměstnanci.

Je fakt, že všichni lidé nemají stejné schopnosti. Proto se věnují různým činnostem, na které stačí. Když je někdo méně schopný, má mnohem menší šance získat zaměstnání. Ale to vůbec neznamená, že je lempl, jenom prostě nedokáže programovat, psát ekonomické knihy nebo řídit kolektiv či projektovat kancelářské budovy. Umí a chce pracovat, ale segment práce ve kterém může práci najít je odsouzen systémem právě do stoupy. Platy jsou v takovém segmentu velmi nízké a navíc práce bývá často nestálá, takže už tak nízké příjmy navíc kolísají.

Tito lidé mají velký problém tvořit si například finanční rezervy. Žijí jak se říká z ruky do huby a jejich vrozené schopnosti jim nedovolují se z tohoto vymanit.

Tyto lidi velmi snadno sám stát hodí přes palubu do dluhové pasti. Například nezaplacení státem nařízených poplatků nebo nesplnění nějaké státem nařízené povinnosti která navíc podléhá zpoplatnění se snadno dostanou do dluhů ze kterých ale nemají šanci vybřednout.

Z takových lidí se pak stávají při nenadálé události právě bezdomovci. Život na ulici pak přinese alkoholismus, duševní choroby a pod. Pak přijde nějaký chytrák, udělá průzkum mezi bezdomovci, zjistí, že většina z nich trpí depresemi a hned z toho vyvodí, že většina bezdomovců jsou asi duševně nemocní lidé a proto jsou na ulici.

Když takový člověk žije na ulici několik let, ztratí kontakt se společností, veškeré sociální návyky. I tu přijde další chytrák, ve snaze bezdomovci pomoci mu zadá nějakou práci, načež zjistí, že bezdomovec nemá pracovní a sociální návyky a nechce nebo se dost nesnaží z ulice se dostat, tudíž jsou to asi všechno lemplové co si za to mohou sami.

Zkrátka, odhalit příčiny a následky bezdomovectví není snadné. A dostat se ze dna je prakticky nemožné, což je právě díky celému pokřivenému systému.

K tomu také přispívá pokřivený trh s nemovitostmi, hrátky státu s měnou a další faktory. Bydlení je v místech s pracovními příležitostmi pro méně schopné velmi drahé, protože ti kdo mají příjmy vyšší soutěží na pseudotrhu velkou ekonomickou silou.
Nové bydlení je cenově nedostupné z mnoha důvodů, mimo jiné díky státní politice a územnímu plánování. Opět není trh, stát vytváří překážky k výstavbě, jejichž překonání vyžaduje vysoké náklady, což znemožňuje uspokojení poptávky po levném bydlení právě od těch, kteří jiné bydlení nemohou pořídit.

Lidé se přirozeně stahují tam kde jsou příležitosti obživy. Stát se jim v tom snaží ale bránit celou řadou ochranářských opatření, jako je památková péče, centrální - tedy pardon, územní plánování, stavební předpisy ( tím neříkám že stavební předpisy jsou k ničemu, ale předepisovat min. rozměry, počty dveří a toalet např. zrovna tlačí cenu nového bydlení nahoru ) atd.

+24
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 7. 2016 16:31

Za tu dobu už určitě víte, co vám odpovím. To právo Tondovi dává společenská dohoda, která platí na území státu. Pokud se někomu ta dohoda nelíbí, má možnost přesvědčit ostatní občany státu, ať se tato dohoda změní nebo se odstěhuje někam jinam. Podobně to máme u nás v družstevním domě a nikoho to neudivuje.

-3
+
-

Další příspěvky v diskuzi (34 komentářů)

Hynek Rk | 8. 7. 2016 09:19

Autor recenze si neuvědomil, že chudoba je dnes definována relativně, tj. Franta má jedno auto, ale ostatní dvě, a ta definice se, co pár let předefinuje. Za takové situace je jedinou možností, jak zajistit to, že nikdo nesmí žít v chudobě, zglajchšaltování společnosti, tedy zavedení, co největšího rovnostářství. Viz zde: http://bawerk.eu/clanky/otazka-socialni/merime-chudobu--aneb-aby-tu-chudoba-s-nami-racila-i-nadale-byti.html. Frankfuter tak má větší pravdu než se zdá, byť nevím zda si to uvědomuje.

Jinak přijít, co týden se dvěma recenzemi je opravdu šílené a nesmyslné tempo, zvláště když se zabývá i jinými věcmi, osobně bych se těmito recenzemi moc neřídil. Autor musí provozovat rychločtení.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 7. 2016 09:49
reakce na Hynek Rk | 8. 7. 2016 09:19

Týdně má 1, plus 1 vlastní článek. Rychločtením se nijak netají, dřív v recenzích prohodil hlášku typu "knížka, kterou máte přečtenou za dvě hodiny" a přitom to byly 300 stránkové sociologické traktáty.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 8. 7. 2016 11:35
reakce na Josef Tětek | 8. 7. 2016 09:49

Myslím, že Vás trochu klame paměť. Ty dvě hodiny se po mém soudu týkaly spíš takovýchhle spisků: http://finmag.penize.cz/recenze/268209-jak-nadchnout-zakazniky-skvelymi-sluzbami
Případně knížek z žánru self-help...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 8. 7. 2016 12:32
reakce na Gabriel Pleska | 8. 7. 2016 11:35

Dobře, děkuji za korekci :-). I tak je to obdivuhodný výkon.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hynek Rk | 8. 7. 2016 11:19
reakce na Josef Tětek | 8. 7. 2016 09:49

Uf, tak to je síla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foxy | 7. 7. 2016 11:41

Co to je bída? Definujte.
Socky totiž žijou v bídě, protože mají míň než soused..
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Tětek | 7. 7. 2016 10:20

K tomu "nikdo nesmí žít v bídě"...

Opravdu nesmí? Co když je to totální lempl, který si za život alkoholika jednou nohou na ulici může sám? Několik takových lidí jsem znal. Můžete jim dávat x dalších šancí, stejně je propijí a nahází do beden.

Socialisté samozřejmě nebudou uznávat osobní zodpovědnost za vlastní zpackaný život a vždy budou vinit "společnost". Pouze tím nezodpovědné chování podporují, protože takoví lidé umí hrát na emoce a všude hledají výmluvu, proč jinak žít nelze.

Někteří lidé naopak musí žít v materiální bídě, aby se pozvedli z bídy mentální.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 7. 2016 19:04
reakce na Josef Tětek | 7. 7. 2016 10:20

On je skutečným problémem dneška nikoli lempl žijící v bídě, ale pracující člověk žijící v bídě.

Jelikož je zcela deformován pracovní trh, náklady na některé zaměstnance neúměrně vysoké, velké firmy využívají mezer v zákonech proto, aby snižovali náklady na ostatní zaměstnance. Typicky agenturní zaměstnanci.

Je fakt, že všichni lidé nemají stejné schopnosti. Proto se věnují různým činnostem, na které stačí. Když je někdo méně schopný, má mnohem menší šance získat zaměstnání. Ale to vůbec neznamená, že je lempl, jenom prostě nedokáže programovat, psát ekonomické knihy nebo řídit kolektiv či projektovat kancelářské budovy. Umí a chce pracovat, ale segment práce ve kterém může práci najít je odsouzen systémem právě do stoupy. Platy jsou v takovém segmentu velmi nízké a navíc práce bývá často nestálá, takže už tak nízké příjmy navíc kolísají.

Tito lidé mají velký problém tvořit si například finanční rezervy. Žijí jak se říká z ruky do huby a jejich vrozené schopnosti jim nedovolují se z tohoto vymanit.

Tyto lidi velmi snadno sám stát hodí přes palubu do dluhové pasti. Například nezaplacení státem nařízených poplatků nebo nesplnění nějaké státem nařízené povinnosti která navíc podléhá zpoplatnění se snadno dostanou do dluhů ze kterých ale nemají šanci vybřednout.

Z takových lidí se pak stávají při nenadálé události právě bezdomovci. Život na ulici pak přinese alkoholismus, duševní choroby a pod. Pak přijde nějaký chytrák, udělá průzkum mezi bezdomovci, zjistí, že většina z nich trpí depresemi a hned z toho vyvodí, že většina bezdomovců jsou asi duševně nemocní lidé a proto jsou na ulici.

Když takový člověk žije na ulici několik let, ztratí kontakt se společností, veškeré sociální návyky. I tu přijde další chytrák, ve snaze bezdomovci pomoci mu zadá nějakou práci, načež zjistí, že bezdomovec nemá pracovní a sociální návyky a nechce nebo se dost nesnaží z ulice se dostat, tudíž jsou to asi všechno lemplové co si za to mohou sami.

Zkrátka, odhalit příčiny a následky bezdomovectví není snadné. A dostat se ze dna je prakticky nemožné, což je právě díky celému pokřivenému systému.

K tomu také přispívá pokřivený trh s nemovitostmi, hrátky státu s měnou a další faktory. Bydlení je v místech s pracovními příležitostmi pro méně schopné velmi drahé, protože ti kdo mají příjmy vyšší soutěží na pseudotrhu velkou ekonomickou silou.
Nové bydlení je cenově nedostupné z mnoha důvodů, mimo jiné díky státní politice a územnímu plánování. Opět není trh, stát vytváří překážky k výstavbě, jejichž překonání vyžaduje vysoké náklady, což znemožňuje uspokojení poptávky po levném bydlení právě od těch, kteří jiné bydlení nemohou pořídit.

Lidé se přirozeně stahují tam kde jsou příležitosti obživy. Stát se jim v tom snaží ale bránit celou řadou ochranářských opatření, jako je památková péče, centrální - tedy pardon, územní plánování, stavební předpisy ( tím neříkám že stavební předpisy jsou k ničemu, ale předepisovat min. rozměry, počty dveří a toalet např. zrovna tlačí cenu nového bydlení nahoru ) atd.
+24
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 7. 2016 11:32
reakce na Josef Tětek | 7. 7. 2016 10:20

Dobře, máte dejme tomu člověka, který trpí duševní nemocí. Alkohol mu pomáhá se s utrpením, které nemoc přináší (a například endogenní deprese je horší, než fyzická bolest), nějak vyrovnat. Není to řešení ideální, ale jiné v danou chvíli nemá k dispozici. Podle zahraničních výzkumů je asi půlka bezdomovců psychicky nemocná. Současná psychiatrie má jen omezené možnosti, jak takovým lidem účinně pomoci. Kde v tomto vidíte prostor pro osobní zodpovědnost?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 7. 2016 16:12
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 11:32

V tomto s vámi naprosto souhlasím.

Ale uniká mi ta argumenační linka, ze které by logicky a nezvratně plynulo, že když je Franta duševně nemocný, tak že Tonda má právo Jardovi sebrat polovinu příjmu, kousek dát Frantovi na azylové bydlení, sobě koupit velkou černou limuzínu a zbytek dát kámošovi Andrejovi na řepku.
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 7. 2016 16:31
reakce na Jan Altman | 7. 7. 2016 16:12

Za tu dobu už určitě víte, co vám odpovím. To právo Tondovi dává společenská dohoda, která platí na území státu. Pokud se někomu ta dohoda nelíbí, má možnost přesvědčit ostatní občany státu, ať se tato dohoda změní nebo se odstěhuje někam jinam. Podobně to máme u nás v družstevním domě a nikoho to neudivuje.
-3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2016 20:09
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 16:31

Žádné společenská dohoda neexistuje. Pokud tvrdíte opak, tak prosím nějaký důkaz.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 8. 7. 2016 12:25
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 16:31

Od kdy je platná smlouva, kterou nikdo nikdy neviděl (můžete mi prosím přesně napsat, co ta smlouva obsahuje?) a nikdo nepodepsal (ani Tonda, ani já, ani vy)?

Můj prapradědeček ji taky nepodepsal a i kdyby, těžko prapradědečkem podepsaná smlouva zavazuje vnuky.

Nejsem si vědom, že by kdy vlastník jakéhokoli pozemku dával dobrovolný souhlas k tomu, že se na něj bude aplikovat vůle nějakého vladaře, že bude spadat pod nějakou říši či stát.

Reálně tedy máme smlouvu, která existuje jen ve vaší fantazii (možná existuje i ve fantazii někoho jiného, ale zcela jistě si myslí, že má poněkud jiné znění) a nikdo ji nepodepsal (dobrovolně s ní nevyslovil souhlas). Neznáme její přesný text, ani jasný seznam smluvních stran.

Ta smlouva je reálná asi jako hejkal.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 8. 7. 2016 17:35
reakce na Jan Altman | 8. 7. 2016 12:25

Vlastnictví toho pozemku, je evidováno ve STÁTNÍM katastru nemovitostí a respekt k vlastnictví tohoto pozemku zajišťuje státní policie a státem zřízené soudy. Prakticky bez platformy státu nemá samotný pojem vlastnictví vůbec žádný obsah :-)

Bez organizované společnosti (např. ve formě státu) bude Vaším "vlastnictvím", jen to, co si vlastními silami ubráníte proti ostatním, kteří to vaše "vlastnictví" nebudou jakkoliv respektovat. Bez státu budete žít jen v chaosu a nejistotě, jestli zítra nepřijde někdo silnější, kdo Vám to Vaše vlastnictví prostě sebere. O nějakém skutečném vlastnictví si budete moci nechat jen zdát. :-)
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 12. 7. 2016 17:51
reakce na Richard Fuld | 8. 7. 2016 17:35

Pokud ten samý stát nepřijde a neřekne vám, že ten majetek jehož vlastnictví vám garantuje, smíte od toho a toho data užívat jen takový a takovým způsobem. A nemáte šanci se ubránit, protože stát je ten nejsilnější protivník, vůči jednotlivci. A ještě někteří hlupáci takovým opatřením, které se vznešeně jmenuje územní plánování nadšeně tleskají a snaží se je prezentovat jako státní dobrodiní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 13. 7. 2016 11:22
reakce na Michal Weinfurtner | 12. 7. 2016 17:51

To je jako hořekovat nad tím, že Vás učitel nesmí uhodit a současně zastávat systém, ve kterém Vás může rovnou zabít.

Netvrdím, že stát je dokonalá platforma pro organizaci společnosti. Jen tvrdím, že je rozhodně lepší, než žádná platforma.

Problém je v tom, když stát vnímáte jako svého protivníka. Je to problém Váš i toho státu.

Územní plánovaní, které se redukuje pouze na platformu pro korupci a buzeraci a vydírání vlastníků majetku, netleskám a nepovažuji ho za státní dobrodiní.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 9. 7. 2016 21:19
reakce na Richard Fuld | 8. 7. 2016 17:35

Jak jistě tušíte, má námitka bude jednoduchá: já jsem stát nežádal, aby můj pozemek evidoval ve svém katastru (předpokládám, že důkaz o opaku nemáte), dovedu si představit X jiných (a dokonce lepších) řešení, třeba na bázi blockchainu. Stejně tak si dovedu představit kvalitnější a levnější zajištění ochrany toho pozemku. Z tohoto pohledu tedy váš první odstavec neobsahuje žádný validní argument. Argumentem není ani vaše obava, že by to třeba nefungovalo - to je rizikem mým, jako vlastníka pozemku (když to fungovat nebude, riskuji, že o něj přijdu).

S druhým odstavcem souhlasím částečně. Potřebu organizované společnosti nezpochybňuji, naopak. Ovšem tvrdím, že stát je ten nejhorší způsob, jak se toho snažit dosáhnout.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 12. 7. 2016 07:40
reakce na Jan Altman | 9. 7. 2016 21:19

Takže na místo státu, by měl každý "majitel" pozemku najatou partu pistolníků, kteří by střežili "majetková práva" toho, kdo by pozemek aktuálně zabral. Úžasná představa. :-)

Proč je stát nejhorší formou organizace společnosti?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 18. 7. 2016 12:09
reakce na Richard Fuld | 12. 7. 2016 07:40

Já myslím, že by si ti majitelé pozemku vzájemně (ve vlastním zájmu) s tou ochranou pomáhali, ne?
Případě by měli katastr založený na blockchainu - a ten by byl podložen jeho renomé a všeobecnou akceptovatelností. Tak jako bitcoin je jen záznam v blockchainu a přesto prostě má reálnou hodnotu. Vy můžete tvrdit, že vám nějaký bitcoin patří, ale pokud nemáte ten záznam v blockchainu, tak vám za něj nikdo těch 17 tisíc nedá.
Nebo by ty pozemky byly pojištěné a pojišťovny by je ve vlastním zájmu chránily - jednak proto, že mají zájem chránit své platící klienty a jednak proto, že vůbec nějaké klienty mají jen proto, že mají dobrou pověst - a tu si udrží jen tehdy, když budou stát na straně vlastnických práv a spravedlnosti.
A nebo jinak - těžko říct, jak by si lidi a trh poradili. Je to jako zkoušet v roce 1980 hádat, zda přijdou mobilní 4G sítě.
Každopádně by si poradili a hlavně to prosím nechme na nich.
Pokud ti vlastníci pozemků dobrovolně o ochranu požádají nějakou organizaci jménem stát, tak pak teprve bude nějaký důkaz, že ten stát chtějí.
Ale já to nepředpokládám, protože stát nabízí předražené služby podřadné kvality. Navíc mění cenové a jiné podmínky za pochodu, aniž se například těch vlastníků pozemků zeptá, aniž jim v takovém případě umožní odstoupit od smlouvy. Já bych tedy s takovou organizací smlouvu nikdy neuzavíral (a také neuzavřel!).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 19. 7. 2016 10:51
reakce na Jan Altman | 18. 7. 2016 12:09

"Nebo by ty pozemky byly pojištěné a pojišťovny by je ve vlastním zájmu chránily - jednak proto, že mají zájem chránit své platící klienty..." Toto je v podstatě to samé jako nájem pistolníků :-) Bez fungující společnosti, jejíž členové dodržují pravidla, včetně nedotknutelnosti majetkových práv) a násilí, které bude trestat nedodržování daných pravidel se vždy dostanete k absurdním a zcela neefektivním "řešení". Organizovaná společnost má svoji velmi vysokou hodnotu, kterou si ale Vy nejste vůbec schopen uvědomit, protože vnímáte jen nedokonalost této společnosti. Naprosto dokonalá společnost, dokonalý systém organizace nebo neorganizace společnosti je ale holá utopie.

Vaše tvrzení o předražených službách podřadné kvality je zcela nepodložené. Je to pouhé tvrzení, bez důkazů, či alespoň přesvědčivých argumentů.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Weinfurtner | 7. 7. 2016 19:16
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 16:31

Ta dohoda je zjevně špatná, protože nefunguje. Proč se společnost dohodla na nefunkčním modelu?

Ono to je trošičku jinak, viďte. Ono jde o to, že lidé jsou masivně přesvědčováni o něčem jiném, než co se pak realizuje. Proč nejsou schopni s tím něco udělat? Někdo se nezajímá proto, že má dost svých starostí, někdo se nezajímá protože není schopen rozumnět tomu jak systém funguje a v čem je vadný, někdo se zajímá a skočí na lep každému, někdo se zajímá a volí hlavně tak aby měl svůj prospěch zajištěn. Pak je tu menšina lidí, kteří se zajímají, vidí chyby systému chtějí změnu, ale ostatní nedokáží přesvědčit, protože je jich málo a ostatní se nezajímají nebo se zajímají ale nejsou schopni pochopit v čem je potíž a proč by měla nastat změna, někteří se změn i bojí, protože nechápou výhody nebo je změna přímo ohrožuje na jistotách ( státní zaměstnanci např. )

Takže ta vaše slova působí dost nesmyslně. V podstatě říkáte "ať jedí koláče, když nemají na chleba", což je nejen nesmyslné, ale také arogantní.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 11. 7. 2016 17:16
reakce na Michal Weinfurtner | 7. 7. 2016 19:16

SPOLEČENSKÁ DOHODA vznikla asi tak, že nějaký gangster s tlupou hrdlořezů prohlásil nějaké území za své a sebe za krále.
Po čase se to lidem (ale hlavně ambiciózním elitářům, kteří také chtěli být králem, ale neměli svaly, jen uměli mluvit a manipulovat lidmi) přestalo líbit.
Ti elitáři lidi přesvědčili, že problém není v tom, že existuje monopol na násilné donucení (který drží král), ale jen v tom, že ten monopol dědičně drží jedna osoba. Lidé na to naletěli a zvolili si demokracii. Donucovací monopol zůstal zachován, jen ho nyní střídavě vykonávají ti elitáři s darem oblbovat masy. Lid má iluzi, že si vládne sám (že vládnutí/ovládání nepotřebuje, to mu mocichtiví elitáři zatajili).
Statkář byl nahrazen kolchozem.
Elitáři se potřebují napakovat rychle (za jedno volební období) a co bude potom, to je moc nezajímá. Celospolečensky byla zodpovědnost a prozíravost odmítnuta a přešlo se na hýřivý život na dluh.

Každopádně společenskou "dohodu" nikdo nikdy nepodepsal, dokonce ji ani neviděl. Mnoho lidí ji vždy zpochybňovalo, ale bylo jim to málo platné.

Nicméně tvrdit, že neexistuje, že nikoho nezavazuje - to je zcela oprávněné stanovisko.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Miroslav Mucha | 7. 7. 2016 12:04
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 11:32

Pokud připustíte, že bezdomovec je vlastně duševně nemocný člověk, který není schopen se socializovat, pak je možné, že on sám se cítí být v pořádku a nenormální jsou ti, co chodí do práce, bydlí, atd. Znám případ bezdomovce, kterého odvezla záchranka do nemocnice, z níž se na vlastní žádost dal po několika dnech propustit (nikdo ho nezbavil svéprávnosti), aby se mohl vrátit "na ulici". Jak chcete takového člověka nutit chovat se "normálně", t.j. pracovat a nebýt chudým?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 7. 7. 2016 12:41
reakce na Miroslav Mucha | 7. 7. 2016 12:04

"Jak chcete takového člověka nutit chovat se "normálně", t.j. pracovat a nebýt chudým?"

Nevím. Ale připomněl bych, že byly doby a jsou dodnes etnika a národy, kde bezdomovci neexistují, protože fungují různé (opakuju: různé) sociální sítě, které takovému propadu umějí zabránit.

Společnost, ve které se vyskytují hromadně bezdomovci, je společností selhávající. Tím víc selhávající, pokud si to neumí přiznat a uvědomit. Ta neschopnost společnosti přiznat si problém je zcela analogická neschopnosti duševně nemocného uvědomit si svou nemoc.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 7. 2016 20:19
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 12:41

Asi vám uniklo, že sociální stát prakticky zrušil přirozenou dobrovolnou solidaritu. (To "dobrovolnou" je tam kvůli vám, protože jinak je dobrovolnost definičním znakem solidarity). Sociální stát říká, že to nemůže být necháno na dobrovolností a zavedl přerozdělování, tedy loupež. Je-li loupež morálním imperativem společnosti, tak není nic překvapujícího, že solidarita vzala do značné míry za své. Ti kteří dobrovolně přispívají potřebným i potom, co jsou oloupení takovými, jako jste vy, mají moji hlubokou úctu, ale naproto chápu i ty, kteří říkají "Peníze, které bych vám dal jako pomoc, už mně ukradli vámi zvolení politici. Obraťte se na ně!"
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 7. 7. 2016 16:31
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 12:41

To opět souhlasím.
Jenže asi již neuznáte, že nepřítelem "různých sociálních sítí" je zglajchšaltovaný byrokratický jednotný státní "sociální" systém.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 7. 7. 2016 11:50
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 11:32

Je zajímavé, že v takovém Japonsku nebo Singapuru zdaleka tolik bezdomovců není. V Turecku taky ne.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Tětek | 7. 7. 2016 11:42
reakce na Martin Brezina | 7. 7. 2016 11:32

Ne, já jsem reagoval na to "nikdo" nesmí žít v bídě. Vy mi odpovídáte tím, že "někdo". To nevyvracím a charita má v takových případech jako uvádíte své opodstatnění.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Capouch | 7. 7. 2016 09:24

Od pana Obamy je to pozoruhodné přiznání. Je to už dobrých padesát let, co Lyndon Johnson vyhlásil program Great Society, utratily se hrůzné miliardy, schválily nesčetné zákony, zaměstnaly se statisíce úředníků na konání dobra a... chudoba a nerovnost stoupla. Kde udělali soudruzi chybu?
+9
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Pozner | 7. 7. 2016 13:10
reakce na Jan Capouch | 7. 7. 2016 09:24

Nikde, úředníci nejsou blbí. Nejsou socky, hrozí jim propuštění. Jsou socky, musí je zachraňovat.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 7. 7. 2016 09:51
reakce na Jan Capouch | 7. 7. 2016 09:24

Proč by měli zrovna udělat chybu? Budou vám stále tvrdit, že pokud by tyto zákony neschválili a miliardy neutratili, žili bychom nyní v apokalypse... "Co by kdyby" je velmi ošemetná argumentace a jakmile na ni dojde, nemůže být ani jeden vítězem.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 7. 7. 2016 10:39
reakce na Michal Mrozek | 7. 7. 2016 09:51

Co by kdyby... Faktem je, že situace s nerovností JE horší než v šedesátých letech. 6e příjmy chudších vrstev stagnují, na čemž se shodují levicoví i pravicoví ekonomové. Jestliže nějaká politika zjevně nefunguje, měla by se změnit.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Mrozek | 7. 7. 2016 14:26
reakce na Jan Capouch | 7. 7. 2016 10:39

Problém je, že ti levicoví s tím velmi souhlasí, že jejich nástroje nezafungovaly tak, jak si představovali. A to je podle nich právě důvod trochu víc přitlačit na pilu a přijímat ještě ostřejší zákony v naprosto stejném duchu jako ty předešlé...
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Moses | 7. 7. 2016 08:08

Předpokládejme, že pan Obama je pro zvýšení propustnosti systému směrem nahoru. Jeho přání lze porovnat s jeho činy. Tj. zjednodušil život, snížil daně dělníkům s příjmy pod 25% mediánu? Jak dělníkům vydělávajícím pod 50% mediánu? Zasadil se o to, aby úspory chudých nepožírala inflace, aby do ekonomiky netekly levné peníze?
Podobně pan Pikety: navrhuje nižší daně chudým nebo vyšší zdanění bohatých? Jedno vede k nerovnosti v bohatství druhé k jednotě v chudobě.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!