Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Cesta kolem sedmdesáti tisíc let za sedm večerů

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
23. 6. 2016
 7 251

Živočišný druh Homo sapiens sapiens se dočkal napínavé biografie. Tedy vlastně autobiografie.

Cesta kolem sedmdesáti tisíc let za sedm večerů

Izraelský profesor historie Yuval Noah Harari vydal knihu Sapiens souběžně v hebrejštině i ve vlastním anglickém překladu, v obou případech s podtitulem „stručná historie lidstva“. Rozsah je, s přihlédnutím k potenciálně nekonečně širokému tématu, skutečně minimalistický: pět set stran. Mohlo by se proto zdát, že tahle kniha bude záchranou všech, které na konci léta čeká reparát z dějepisu. Ale kdepak! Taková naivita by skončila koulí. O letopočet v Sapiens nezavadíte i desítky stran. Harari se neobtěžuje zmínit bitvy u Maratonu, Tours či Stalingradu, atentát na Františka Ferdinanda d’Este, jméno největšího Brita Winstona Churchilla a dokonce ani cokoliv z dějin vlastní země, moderního státu Izrael.

Yuval Noah Harari: Sapiens. Od zvířete k božskému jedinci – vyšlo v nakladatelství Leda v roce 2013 v překladu Anny Pilátové, z něhož pocházejí ukázky. 520 stran, 419 Kč.

Podtitul prvního českého vydání sluší knize mnohem víc: Od zvířete k božskému jedinci  Sapiens totiž neslouží tomu, abyste si její četbou doplnili či osvěžili gymnaziální znalosti dějepisu. Její ohromná cena spočívá v tom, že spolu s Hararim můžete lidstvo zkoumat z nebývalého odstupu. Podobně jak by to dělali vesmírní pozorovatelé, kteří by měli na pěti set stranách popsat, jak se to stalo, že osm tisíc parseků od středu Mléčné dráhy slezl lidoop ze stromu a zanedlouho na to rozbil jádro atomu.

[Ve druhém vydání se kniha dočkala podtitulu bulvárnějšího: Úchvatný i úděsný příběh lidstva – pozn. red.]

Za co vděčíme kupcům, dobyvatelům a prorokům – a neznalosti

„Průběh dějin zásadním způsobem ovlivnily tři revoluce,“ představuje Harari v úvodu strukturu knihy. „Kognitivní revolucí před asi 70 000 lety dějiny začaly, zemědělskou přibližně před 12 000 lety nabraly nové tempo a vědecká revoluce, která začala před pouhými 500 lety, by možná mohla dějiny ukončit a stát se počátkem něčeho zcela jiného. Tyhle tři události zásadně ovlivnily celé lidstvo a všechny ostatní organismy na Zemi.“

Už v první třetině, věnované pravěku a starověku, Harari vyvrací oblíbené mýty. Že naši dávní předci žili v souladu s přírodou, o kterou moudře pečovali? Kdeže: kamkoliv se Homo sapiens sapiens vydal, tam rychle začaly vymírat původní živočišné druhy, ať už to bylo na Sibiři, nebo v Austrálii. Že vznik zemědělství přinesl lovcům a sběračům konečně jistotu plného žaludku? Právě naopak: jistotu nahradila možnost neúrody, pestrou stravu vystřídalo chroustání zrní a pár hodin práce denně ustoupilo nekonečnému otročení pro feudály. (Ale nebylo to všechno špatně, alespoň z pohledu humanisty: zemědělství totiž zároveň odstartovalo populační explozi.)

Mýtoborecká může být i Harariho slabost pro kupce, dobyvatele a proroky. Nelakuje jejich dílo narůžovo, nezapomíná na masakry spáchané kvůli zlatu, císařům nebo bohům, ale zároveň jim správně přiznává významný podíl na postupném sjednocení lidstva do jediného celku, na překonání kmenové binarity „my a oni“: „Obchodník vnímal celý svět jako jeden potenciální trh a všechny jeho obyvatele jako zákazníky. Jeho cílem bylo ustanovit ekonomický řád, který by platil všude a pro všechny. Dobyvatel také chápal svět jako jednu potenciální říši a všechny obvyvatele jako možné poddané. I prorok hlásal jedinou pravdu, v niž by měl každý možnost uvěřit, a usiloval o zavedení řádu pro všechny.“

Nejpronikavější začíná být Sapiens ve chvíli, kdy se Harari dostává k revoluci vědecké. Ta „nebyla revolucí vědomostí, ale naopak revolucí neznalosti. Největším objevem bylo zjištění, že na řadu důležitých otázek zatím nemáme odpověď,“ píše bystře. Následky byly skutečně revoluční. Poprvé mohli lidé začít doufat, že lepší časy teprve přijdou. Poprvé dávalo smysl investovat do vědy a výzkumu, a především reinvestovat kapitál s vidinou budoucích zisků. A právě díky tomuto převratně novému nastavení mysli ovládli svět právě Evropané a ne třeba Číňané:

„Evropský imperialismus se od všech předchozích dobyvatelských projektů v jednom ohledu zásadně lišil. Dřívější budovatelé říše předpokládali, že svět znají, a dobytím nového území jen rozšiřovali svoji vládu. Arabové nedobyli Egypt, Španělsko nebo Indii, aby se dozvěděli něco nového. Římané, Mongolové a Aztékové si přivlastňovali nové země kvůli bohatství a moci, a nikoli z touhy po novém poznání. Novodobí evropští imperialisté se však vydávali k neznámým břehům, aby získali nové kolonie i nové znalosti.“

Další čtení: Historie dluhů

Dlouho jsem nečetl tak radikální, chytrou, objevnou a naštvanou knihu, jakou je epopej o pěti miléniích dluhů: Debt: The First 5000 Years. Antropolog-anarchista David Graeber v ní proklíná státy, trhy, banky, církve a hlavně mýty, díky kterým tyhle instituce mohou působit přirozeně, věčně a neměnně.

Vzepři se věřitelům!

Človíčku, a co teď?

Yuval Noah Harari je učebnicový myslitel typu „liška“: jak už jste si mohli všimnout, v Sapiens čtenářům nabízí pestrou směs faktů a názorů, které není zvykem vídat vedle sebe. Chválí peníze jako „takřka jediný systém vzájemné důvěry, který překonává kulturní rozdíly a nediskriminuje podle víry, pohlaví, rasy nebo věku“; zároveň to podle něj byly neregulované tržní tlaky, nikoliv tyranští vládci nebo rasistické předsudky, co zavinilo rozmach transatlantického obchodu s otroky. Myšlenku univerzálních lidských práv nebo rovnoprávnosti mužů a žen vnímá jako pokrok k lepšímu; taky je ovšem kritický k individualistickému liberalismu samotnému. (A trefně poukazuje na pomýlenost rozšířené představy individua jako člověka, který se odmítá podvolit státu a trhu. Stát a trh totiž individuum stvořily, když vymanily člověka ze závislosti na rodině a komunitě.)

Sapiens není kniha dokonalá. Závěrečné kapitoly jsou zbytečně ředěné Harariho úvahami o podstatě štěstí. Obejít by se šlo i bez jeho vysvětlování lidského konání skrze poznatky evoluční psychologie: ne že by ty teorie byly nutně pomýlené, jen jich je všeobecný dostatek. Kniha poprvé vydaná v roce 2011 také poněkud naivně rozptyluje strach z válek. Jednak od té doby vypuklo několik občanských i mezistátních konfliktů. Jednak můžeme pozorovat změnu charakteru boje: osamělý pošuk krmený Dabiqem nebo Mein Kampfem může snadno rozpoutat teror v týlu nepřítele. Jedna z nevýhod globalizace, přinesené kupci, dobyvateli a proroky.

Přesto ale Sapiens zakládá na střízlivou víru v lepší budoucnost. Lidem se skutečně daří v nebývalé míře obchodovat i komunikovat. Věda objevuje nové léky i zdroje energie. A už v září vyjde anglický překlad Harariho nové knihy Dějiny zítřka. Krásné věci jsou před námi.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte (14)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo