Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Umět naložit s neurčitostí je důležitější než mít vysoké IQ

Neschopnost nechat některé věci otevřené zabíjí. Hlavně když jí trpí policisté či lékaři. Ale nejenom oni.

  • Joel Souza si v červenci 1993 vzal jako rukojmí své dvě děti a zabarikádoval se s nimi v ložnici. Zkušený policejní vyjednavač Michael Schneider ho přesvědčil, aby v případě, že se rozhodne vzdát, vyšel ven bez košile, ať kolegové ze zásahovky vidí, že není ozbrojený. Po pěti hodinách od začátku dramatu dorazil na místo velitel a hned chtěl začít Souzovi odpočítávat čas, do kterého se musí vzdát. Schneider mu to napoprvé vymluvil. Po čtyřech hodinách ale kapitán prohlásil: „Už mě ta sračka nebaví. Dejte mu deset minut.“ Devět minut na to zastřelil Souza svoje děti a pak sebe. Košili měl vysvlečenou.

Jamie Holmes: Nonsense: The Power of Not Knowing – vyšlo v nakladatelství Crown v říjnu 2015. 338 stran, 17 dolarů (verze pro Kindle)

  • Analytik americké armády Daniel Ellsberg rád pokládal lidem záludnou otázku: představte si, že si máte z jedné ze dvou dóz vytáhnout míček. Když bude červený, dostanete sto dolarů, když černý, nedostanete nic. V obou dózách je přesně sto míčků. V první může být od nuly do sta červených i černých. V druhé je padesát červených a padesát černých. Kterou si vyberete? – Většina tu druhou, ačkoliv neskýtala o nic větší šance na výhru než první.
  • Sociální psycholog Leon Festinger zdvořile požádal část účastníků jednoho experimentu, aby ve slohové práci podpořili zákaz pobuřujících projevů v prostorách univerzity. Druhé skupině zadal napsání té samé práce povinně. Po skončení pokusu měl zákaz pobuřování větší podporu mezi těmi, kteří se ho zastávali bez donucení. Ovšem s jednou výjimkou: názory neměnili ti zdvořile požádání účastníci, kteří si před psaním vzali placebo pilulku, o které jim Festinger řekl, že v nich může vyvolat napětí. Takoví totiž přičítali nepříjemnou tenzi způsobenou rozporem mezi vlastními názory a zastávanými názory právě pilulce. Nepotřebovali se jich zbavit tím, že upraví své přesvědčení.

Největší hádanka dneška: Co dělat, když nevíme, co dělat

Lidská mysl nemá v lásce neurčitost ani rozpor mezi různými informacemi. Dělá všechno pro to, aby v chaosu našla řád, aby uzavřela otevřené a rozřešila spory – jenže cena za to může být vysoká.

Kromě zmíněných tří příkladů uvádí ekonomický publicista Jamie Holmes v knize Nonsense: The Power of Not Knowing (Nesmysl: Proč je dobré nevědět) desítky dalších. Vypráví o vývoji závodních motocyklů (tovární stáj Ducati v sezoně 2004 propadla právě proto, že sezona 2003 vyšla nadmíru dobře), diagnostikování rakoviny (zabíjejí nejenom nádory, ale i léčení neexistujících nádorů), jomkipurské válce (Izrael podcenil riziko egyptsko-syrského útoku i proto, že byli dva velitelé v čele jeho armády arogantní k podřízeným a přehnaně sebevědomí ohledně vlastních znalostí) nebo povaze inovací a kreativní práce (ani jedno nejde dělat bez „kognitivní flexibility“ a tolerance k neurčitosti).

„Největší hádankou dneška je jak přijít na to, co dělat – v zaměstnání, vztazích, každodenním životě – právě když vůbec netušíme, co dělat,“ předestírá Holmes v úvodu a následně slibuje: „Pokusím se vás v knize přesvědčit o jednoduchém tvrzení: ve stále složitějším a nepředvídatelnějším světě už není nejdůležitější mít co nejvyšší IQ, co nejsilnější vůli nebo co největší jistotu stran toho, co víme. Nejdůležitější je, jak naložíme s tím, čemu nerozumíme.“

Tento slib plní. Nonsense: The Power of Not Knowing skutečně velmi přesvědčivě ukazuje, jak zásadní je nenechat se ovládat potřebou jednoduchých schémat a odpovědí. Ale k dokonalosti jí přinejmenším dvě věci chybí.

Další čtení

Pokud se vám špatně čtou knihy N. N. Taleba, paradoxy spojené s (ne)chápáním pravděpodobnosti vysvětluje Leonard Mlodinow o dost srozumitelněji. Avšak se stejnou pointou: dávejte si pozor na vlastní hlavu. Není tak chytrá, jak si myslíte.

Život je jen náhoda

No dobře: Ale co teda dělat?

Tou první je řád. Holmes skáče z tématu na téma, vypráví jeden příběh za druhým, historky z životopisů slavných míchá s akademickými výzkumy. Knize chybí nit a na některých místech není čtenáři jasné, proč se teď mluví zrovna o tomhle a ne o něčem jiném. Vzhledem k tématu se samozřejmě nabízí možnost, že jde o autorský záměr: dráždivě chaotická kniha o dráždivém chaosu. Byl by to záměr nešťastný, protože by se Holmes snažil frustrovat pro frustraci samotnou, zmatek tu nijak nepomáhá lepšímu pochopení nebo zapamatování obsahu.

A kromě řádu chybí i praktické rady. Lze odolnost neurčitosti posilovat podobně jako svaly? Nějaká inspirace se dá odnést ze zmiňovaných experimentů, například můžete podobně jako účastníci jednoho z nich číst Venkovského lékaře Franze Kafky. Nicméně těm, kteří už matně tuší, že je dobré mít otevřenou mysl, a chtějí si ji vypěstovat, Holmes moc nepomůže.

Nonsense: The Power of Not Knowing tak zůstává knihou v dobrém slova smyslu průměrnou. Je dost zábavná na to, aby ukrátila nějakou tu cestu vlakem, a dost chytrá na to, abyste přečteným mohli tu a tam oslnit nějaké své tinderové rande. Pokud byste ale rádi něco konzistentnějšího a fundovanějšího, pak raději sáhněte po Život je jen náhoda Leonarda Mlodinowa.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK