Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Musk přináší budoucnost a minulost zároveň

| 22. 12. 2015

Čtivý životopis majitele firem Tesla a SpaceX přehlíží, že Musk vydělává i díky dotacím, a že jeho tyranství patří spíš do devatenáctého než jednadvacátého století.

Musk přináší budoucnost a minulost zároveň

O Elonu Muskovi snad nejde napsat nudná kniha. Nikdo z žijících podnikatelů a investorů totiž nepracuje tak usilovně na tom, aby se vpíchnul do řady Edison – Bell – Ford – Westinghouse – Jobs coby další Prométheus přinášející lidstvu velké věci.

V devadesátých letech Musk založil službu PayPal, která umožnila uživatelům internetu posílat peníze jednodušeji, než šlo kdy před tím.

Jako investor vstoupil do automobilky Tesla, vyrábějící první elektromobily, které nevzbuzují lítost, ale závist. (Což byl a je riskantní podnik: poslední úspěšný automobilový start-up viděla Amerika v roce 1925, byl jím Chrysler.)

Muskem spoluvlastněná společnost SpaceX jako první soukromá firma vynesla na oběžnou dráhu kosmickou loď.

A pak ty jeho velikášské plány: posílat mezi americkými městy potrubní poštou lidské pasažéry nebo kolonizovat Mars.

Ashlee Vance: Elon Musk. Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti – vyšlo v nakladatelství Jan Melvil Publishing v překladu Evy Nevrlé. 384 stran, 399 Kč (pevná vazba).
Prohlášení o střetu zájmů: autor obdržel od nakladatelství bezplatnou recenzní kopii e-booku, od Jan Melvil Publishing, s.r.o., si pronajímá místo ve sdílené kanceláři a s majiteli a zaměstnanci nakladatelství se přátelí.

Verneovka i červená knihovna

384stránkový životopis Elon Musk, Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti ale nabízí víc než jen Muskovo úžo.

Publicista Ashlee Vance píše neobvykle svižně: „Ve snaze udržet ho v dobré náladě jsem mu podal ze svého talíře pořádný kus steaku. Povedlo se… asi na devadesát vteřin. Maso. Raf. Konec.“ Řeč je o Muskovi, z čehož si odvodíte, že kniha není napsaná od stolu. Přesněji: je napsaná od stolu, u kterého seděl i Musk.

Životopis čtivě kombinuje tři ingredience: detaily z Muskova soukromí, podrobné líčení jeho obchodních a investorských aktivit a trpělivé vysvětlování, čím že jsou stroje a služby, které jeho firmy nabízejí, tak přelomové. To poslední oceňuji nejvíc.

Pikanteriemi z Muskova osobního života totiž obvykle nešetří ani časopisecké články. O tom, jak Muskovi jeho dnes již bývalá manželka řekla: „Jsem tvoje žena, ne tvůj zaměstnanec,“ a on jí: „Kdybys byla, dávno bych tě vyhodil,“ jsem četl snad tucetkrát. Nikde jsem se ale zatím na jednom místě nedozvěděl tolik informací třeba o tom, jakou výhodou je stavět auto úplně od nuly, s malým počtem externích dodavatelů a s důrazem na softwarová řešení:

„Kdyby chtěl Daimler změnit například vzhled tachometru, musí kontaktovat dodavatele přes půl světa a pak čekat na sérii různých povolení,“ cituje Vance jednoho z inženýrů. „Trvalo by jim tak rok jen změnit, jak na přístrojové desce vypadá písmeno P. V Tesle když se Elon rozhodne, že chce mít o Velikonocích na každém ciferníku velikonočního zajíčka, tak to máme za pár hodin hotovo.“

Další čtení

Steve Jobs Waltera Isaacsona je podobně neodmyslitelným vybavením kanceláří technologických firem i studentských bytů jako ikeácká knihovna Expedit. O to víc mě mrzí, že životopisec promarnil příležitost a svoje síly soustředil na vyprávění báje o rozdrásaném géniovi.

„Jak se hodláte popasovat s tím, že je každé vyprávění z principu zkreslené?“ ptal se zakladatel Amazonu Jeff Bezos autora svého životopisu Brada Stonea. Věděl, že si člověk složitou skutečnost rád upravuje do jednoduchých, ale zkreslených příběhů. Úplně se tomu vyhnout nemůžete a v životopise tuplem ne, ale Stone ze zkoušky vychází se ctí.

Svérázný technolibertarián? Ne, tyranský narkoman dotací

Slabiny má Elon Musk, Tesla, SpaceX a hledání fantastické budoucnosti dvě. Za prvé: v knize citelně chybí informace o veřejné podpoře, které se Muskovy firmy těšily a těší. Podle Los Angeles Times šlo do SpaceX, Tesla Motors a Solar City necelých pět miliard dolarů z příslovečných kapes daňových poplatníků. Tesla si od americké vlády výhodně půjčila 465 milionů dolarů, prodejem emisních povolenek dalším výrobcům automobilů vydělala přes 517 milionů. SpaceX se zase nechal do Texasu nalákat 20milionovou investiční pobídkou.

Nic proti tomu, jen je blbé se pak tvářit jako überkapitalista, vypadlý z knih Ayn Randové. „Jak solární, tak automobilový nebo aerokosmický sektor je prošpikován regulacemi a byrokracií, což favorizuje úřadující hráče,“ píše Vance a líčí Muska jako rebela, který se proti tomu bouří. Jenže slavný zastánce minimálního státu a bojovník proti establišmentu volá po uhlíkové dani a raduje se z toho, že tolik vlád dotuje elektromobily. V Norsku je díky tomuto přerozdělování od chudých k bohatým nejprodávanějším autem právě Tesla S.

Druhý problém: Musk je psychopat. Panovačný k partnerkám, hnusný na zaměstnance. Proč je to problém knihy? Protože Ashlee Vance líčí Muska jako v zásadě roztomilého svéráze, který občas ujede, ale když se člověk podívá na Teslu S, musí mu to přece odpustit.

Vance je k Muskovi v tomhle ohledu ještě míň kritický než životopisec Brad Stone k šéfovi Amazonu Jeffu Bezosovi nebo Walter Isaacson ke Stevu Jobsovi. Všechny tyhle tři bestsellery přitom společně vychovávají novou generaci podnikatelů, kterou učí, že velké ego, tyranské sklony a snaha doslova ovládnout svět nejenom, že jsou přijatelné, ale můžou být i žádoucí.

Žádoucí jsou možná pro investory firem těchto nových Jobsů, Musků a Bezosů, ale ani to se neví jistě. Pro jejich zaměstnance, dodavatele a konkurenty to znamená návrat do devatenáctého století. Kolonie na Marsu je romantická představa, jenže pokud v ní mají lidi dostávat vyhazov za to, že dlouho nepřišli s „ničím úžasným“, jak se to podle Vance děje v Tesle, pak není o co stát.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Jan Altman | 22. 12. 2015 11:21

Nechci ho nájit, neznám ho, ani jeho názory.

Ale:

1) Pokud se někomu jeví jako psychopat a tyran, tak ať pro něj nepracuje, ne? Nebo tam snad lidé jdou na befel, na umísťenku, nebo to mají jako stranický úkol? Rukuje se k němu? Ne, každý pro něj dělá dobrovolně. Jestli tedy má nějaké negativní stránky, tak zjevně pro stávající zaměstnance převažují ty pozitivní, jinak by šli jinam.

2) Pobídky, výhodné státní půjčky, emisní povolenky a uhlíkové daně: to je předně ostuda státu, že takovéto bolševické hrůzy zavádí. Musk by byl pitomý, kdyby je nevyužil (včetně lobbingu - ten také provozuje každý, kdo může a zdrojem zla je sám fakt, že to je vůbec možné). Musk je tak spíš smutným důkazem toho, že v dnešním přestátizovaném světě již v podstatně nelze uspět čistě jen vlastní pílí a invencí. Nebo aspoň ne tam, kde se produkuje něco hmotného - v nehmotném světě to naštěstí stále ještě jde (facebook, uber, vše okolo bitcoinu, atd...), ale i zde se již pomalu naráží na expandující státní moc (facebook a cenzura, uber a byrokracie+lobbing konkurentů, whatsapp a Brazílie, google versus EU, ...).

+28
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 22. 12. 2015 13:55

Udělejte mi radost a opravdu si vymažte Finmag z oblíbených, ať už nemusíte číst ani ty moje blbosti. :-)
Mě se taky uleví, když se nebudu potkávat s těmi Vašemi blbostmi.

-19
+
-

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

Josef Fraj | 22. 12. 2015 11:55

Pokud stát vytvoří prostředí, ve kterém je korupce, lobbing a dolování renty podnikatelskou vyhodou, tak je naprosto přirozené, že podnikatelé podplácejí, lobují a usilují o dotace. Jinak by totiž ztratili konkurenceschopnost. Toto prostředí vytvořili politici zcela vědomě a úmyslně, protože ty úplatky a podíly na dotacích jdou do jejich kapes, případně do stranických pokladen. Bohužel voliči a sluníčkoví kašpárkové to nechápou a spolu se zkorumpovanými politiky kříčí, že "kapitalismus selhal".
+15
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 22. 12. 2015 12:04
reakce na Josef Fraj | 22. 12. 2015 11:55

Zajímavé, co jste v recenzi na knihu vyčetl. Já bych skoro řekl, že Kašpárek nekritizuje samotné dotace ale fakt, že o nich v knize nic nezazní. Což jsou dvě různé věci. Myslím že problém není ani tak v Kašpárkovi jako ve vaší slabší schopnosti rozumět čtenému textu.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

zde hasek | 6. 1. 2016 14:13
reakce na Filip Černoch | 22. 12. 2015 12:04

Dobrý den,
děkuji za recenzi, nicméně knížku jsem také četl, a o půjčce 465 milionů dolarů od americké vlády jsem tam psalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 12. 2015 14:50
reakce na Filip Černoch | 22. 12. 2015 12:04

Otázka je, co by tam p.Kašpárek o dotacích rád četl.

Já tuším, že:
- Musk je pokrytec, když velký stát kritizuje a přitom z něj sám tyje
- Nebýt státu, nemáme Musky (ajnštajny, tesly, edisony, homéry, rubensy, šejkspíry, davinči, ..)
- Bez státu to prostě evidentně nejde

Asi by tam nerad četl to, co si o státu a dotacích myslím já...
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Filip Černoch | 22. 12. 2015 17:51
reakce na Jan Altman | 22. 12. 2015 14:50

Občas mi přijde, že vy dokážete i v písmenkové polévce najít obhajobu státu, na což reagujete rozhořčeným dopisem řediteli společnosti Vitana.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 22. 12. 2015 23:41
reakce na Filip Černoch | 22. 12. 2015 17:51

Ano, to je pravda, dost citlivě vnímám i slovní spojení jako "veřejná podpora" a považuji je za ideologická a propagandistická.
Pro mne by veřejnou podporou bylo, kdyby veřejnost dávala peníze v nějaké sbírce do kasičky, či něco podporovala prostřednictvím Kickstarteru.
Reálně ale o žádné veřejné peníze nejde. Jde o peníze odebrané násilím vykořisťované minoritě čistých daňových plátců (=krádež) a následně utracené na priority vládců (a uplácení voličských mas).
"Veřejná podpora" je u mne eufemismem (ideologicky cíleným), stejně jako "vyrovnávání sociálních rozdílů", "arizace židovského majetku", zdravotní "pojištění", "socialistická morálka", "zespolečtěnštění výrobních prostředků", atd...
Pravdou je, že většině lidí to ve své době jako eufemismus a ideologická floskule zpravidla nepřijde.
Na druhou stranu asi je o několik promile lepší, když "veřejnou podporu" dostane osvědčený inovátor na něco relativně užitečného, než když ji na řepku sám sobě udělí ministr/podnikatel/spolupracov ník.
Možná by bylo prima, kdyby svůj postoj k "veřejným podporám" autor článku vyjádřil méně zastřeně, pak by bylo jasno, kde stojí.
+12
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 12. 2015 13:35
reakce na Filip Černoch | 22. 12. 2015 12:04

Druhý pokus :)
Máte pravdu. Nechal jsem se trochu unést.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 12. 2015 13:22
reakce na Filip Černoch | 22. 12. 2015 12:04

Autor knihy to nezmiňuje, protože podobně jako jiní zde v diskusi chápe, že u Muska pracují lidé dobrovolně a mohou kdykoliv odejít. Akorát pan Kašpárek to nechápe.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 22. 12. 2015 13:26
reakce na Josef Fraj | 22. 12. 2015 13:22

Pardon, teď jsem se do toho zamotal. Odpověděl jsem na něco jiného.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 22. 12. 2015 11:43

Já chápu, že finmag má problém s nedostatkem kvalitních autorů, to je obecný problém odbornějších ezinů vydávaných v okrajových jazycích, jako je čeština. Pokud ale bude diry zalepovat kašpárkovinami, tak bude mít problém i s nedostatkem čtenářů. Stále více lidí čte bez problémů anglicky, takže najde kvalitní zdroje v angličtině k jakémukoliv tématu.

Už když jsem před několika lety přišel na finmag, tak mně na něm držely více diskuse pod články, než samotné články. Většinou. Pár zajímavých článků se také našlo. Bohužel i diskuse se účastní jen několik stále stejných lidí. Když čtu nějaký článek, tak dopředu docela dobře odhadnu, co v diskusi napíše Jan Altman a co za hloupost mu na to odpoví pan Fuld. Nepochybně i moje reakce mohou ostatní docela dobře odhadnout. Nemám žádnou "úžasnou radu", jak to změnit a není to ani můj úkol. Možná to ani změnit nejde. Vím, ale, že pokaždé, když čtu blábol, jako je poslední Kašpárkův odstavec v tomto článku, tak se ptám sám sebe, jestli už mám finmag smazat z oblíbených položek v prohlížeči nebo to ještě chvíli vydržet.

Víte pane Kašpárek, problém finmagu je právě v tom, že nemají nikoho, kdo by přišel s "něčím úžasným", ale jen průměrné a podprůměrné, jako jste vy, kteří s ničím přijít nedokáží. Výsledkem bude nejspíš další úpadek a možná i zánik finmagu. Rozvoj ale není možný bez "úžasných nápadů" a tedy i bez schopnosti ty úžasné nápady z lidí dostat. Být tam, kde se rodí úžasné nápady je nepochybně pro mnoho lidí vzrušující a jsou proto ochotni snášet i sociopaty typu Muska. Ti druzí sedí v kavárně a píší články o zlých manažerech.
+10
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 23. 12. 2015 06:01
reakce na Josef Fraj | 22. 12. 2015 11:43

Vidíte, já to mám právě naopak. Poslední dobou čtu články pozdě večer (= v brzké české ráno), právě proto, že pod nimi žádná diskuze není. Ani na hodnocení Michala Kašpárka bychom se neshodli, mne svého času na Finmag "přivedl" (v roce 2005 jsem z Belgie četl jeho blog Satori v Brně a šel jsem se podívat, co z toho jankovitého studenta žurnalistiky vyrostlo).

Nevím, jestli bych ho označil za jednoho "z nejlepších českých komentátorů" (jako Martin Vlnas níže), ale má velký dar psát přitažlivě i o nudných knížkách. To už na českém internetu umí myslím jen František Fuka (o filmech) a Martin Malý (o všem možném). A Myšlení, rychlé a pomalé, Konec prokrastinace či Černou labuť jsem přečetl díky němu, do jisté míry i Signál a šum (i když zrovna tahle recenze se mi moc nelíbí).

Shodneme se ale na tom, že u řady diskutujících tu předem odhadnu, o čem komentář bude. A když se tu náhodou vyskytne někdo zajímavý - třeba inkognito jistý CFO z bankovní sféry, který se mnou kdysi sdílel kolej, tenhle dav ho rychle překřičí a otráví. Oceňuju ale, že třeba vy dokážete dát Filipovi za pravdu a opravit se. Věštci z písmenkových polévek však bohužel převažují.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Vlnas | 22. 12. 2015 14:38
reakce na Josef Fraj | 22. 12. 2015 11:43

Josefe, dovolím si reakci:

1) dle vývoje návštěvnosti Finmag k záhubě nespěje. Právě naopak, ale i tak děkujeme za obavy.
2) můžete mi prosím napsat, kteří autoři vás na Finmagu historicky bavili?
3) pokud byste měl tip na zajímavé (klidně cizojazyčné) autory, kteří by obohatili náš časopis, budu rád, když mi na vlnas@finmag.cz pošlete pár tipů.
4) Michal Kašpárek je podle mého jedním z nejkvalitnějších mladých českých komentátorů. Samozřejmě názory se mohou různit :)

S pozdravem

Martin Vlnas
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 23. 12. 2015 06:55
reakce na Martin Vlnas | 22. 12. 2015 14:38

ad 1/ Pokud finmag vzkvétá, tak to je dobrá zpráva. Vy máte čísla o návštěvnosti, já ne. Já mohu soudit pouze z diskusí a počtu autorů a článků psaných přímo pro finmag. Zvenku se mně prostě zdálo, že je to spíš naopak.

ad 2/ Výběr mých oblíbených autorů je samozřejmě velmi subjektivní. Dlouhodobě rád čtu články Pavla Kohouta, Lukáše Kovandy, Josefa Tětka. Čtivé jsou i články Petry Dlouhé. Zajímaví jsou občasní zahraniční autoři, jako třeba v poslední době Lomborg nebo van Buren. Určitě jsem na někoho zapomněl.

ad 3/ Příležitostně vám pár odkazů pošlu.

ad 4/ Náš názor na pana Kašpárka se opravdu liší, ale to je v pořádku. Několikrát jsem reagoval v komentářich přímo pod jeho články, tak to nebudu dál rozebírat.
+4
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 22. 12. 2015 13:55
reakce na Josef Fraj | 22. 12. 2015 11:43

Udělejte mi radost a opravdu si vymažte Finmag z oblíbených, ať už nemusíte číst ani ty moje blbosti. :-)
Mě se taky uleví, když se nebudu potkávat s těmi Vašemi blbostmi.
-19
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 22. 12. 2015 11:21

Nechci ho nájit, neznám ho, ani jeho názory.

Ale:

1) Pokud se někomu jeví jako psychopat a tyran, tak ať pro něj nepracuje, ne? Nebo tam snad lidé jdou na befel, na umísťenku, nebo to mají jako stranický úkol? Rukuje se k němu? Ne, každý pro něj dělá dobrovolně. Jestli tedy má nějaké negativní stránky, tak zjevně pro stávající zaměstnance převažují ty pozitivní, jinak by šli jinam.

2) Pobídky, výhodné státní půjčky, emisní povolenky a uhlíkové daně: to je předně ostuda státu, že takovéto bolševické hrůzy zavádí. Musk by byl pitomý, kdyby je nevyužil (včetně lobbingu - ten také provozuje každý, kdo může a zdrojem zla je sám fakt, že to je vůbec možné). Musk je tak spíš smutným důkazem toho, že v dnešním přestátizovaném světě již v podstatně nelze uspět čistě jen vlastní pílí a invencí. Nebo aspoň ne tam, kde se produkuje něco hmotného - v nehmotném světě to naštěstí stále ještě jde (facebook, uber, vše okolo bitcoinu, atd...), ale i zde se již pomalu naráží na expandující státní moc (facebook a cenzura, uber a byrokracie+lobbing konkurentů, whatsapp a Brazílie, google versus EU, ...).
+28
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

František Marek | 22. 12. 2015 06:18

Hmmm.

"jenže pokud v ní mají lidi dostávat vyhazov za to, že dlouho nepřišli s „ničím úžasným“, jak se to podle Vance děje v Tesle, pak není o co stát."

Pane Kašpárku, on ty lidí platí hlavně proto, aby přinášeli něco nového "úžasného", a ne proto, že jsou včas u píchaček, což mnozí našinci, s odborářko-sluníčkovou duší, nemohou stále pochopit .....
+25
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ondřej Kokeš | 22. 12. 2015 02:35

Pokud se nelíbí zaměstnancům jeho forma rozhodování a řízení, můžou odejít pracovat do jiné firmy.
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!