Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tržní ekonomika je jen poleva na dortu

Útlý sborník medailonů připomíná životy a dílo čtyřiadvaceti ekonomických myslitelů a myslitelek tvořících mimo hlavní proudy oboru.

Média a školy často volně zaměňují ekonomii s nekritickou oslavou efektivity, obchodu a růstu. Někteří z intelektuálů, kteří se těmto bohům neklanějí, záměnu přebírají a hlásají, že je ekonomie směšná pavěda. Jiní zmatků využívají k budování úspěšné kariéry na banálním bonmotu, že ekonomové znají cenu všeho, ale hodnotu ničeho.

Brněnská ekologická ekonomka (to bude v diskuzi nablito!) Naďa Johanisová do takových pastí nepadá: nabízí poctivější argumentaci i hodnotnější informace. V úvodu své knihy Ekonomičtí disidenti přesně pojmenovává, vůči čemu se vymezuje: vůči „ekonomii středního proudu“, která je „prezentována v běžných středoškolských a vysokoškolských učebnicích. Ta vychází především z ekonomie klasické a neoklasické, doplněné o některé keynesiánské přístupy.“ Následně se Johanisová nepouští do obecných úvah o dobru a zlu, ale prostě připomíná osudy a myšlenky lidí, kteří o ekonomii přemýšleli po svém.

Mezi jejími čtyřiadvaceti „ekonomickými disidenty“ najdete lidi sto padesát let mrtvé i stále žijící, ze zemí bohatých i chudých, muže i ženy, revoluční levičáky i konzervativní věřící, diplomované ekonomy i myslitele z jiných oborů. Některé znají i maturanti (Marx, Mill, Gándhí), někteří nemají ani stránku na české Wikipedii (Molly Scottová Catová, Hazel Hendersonová).

Naďa Johanisová: Ekonomičtí disidenti. Kapitoly z historie alternativního ekonomického myšlení – vyšlo v nakladatelství Stehlík v roce 2014, 128 stran, 227 Kč.

Kampeličky i mikroúvěry

Většina ze zařazených disidentů neodmítá tržní směnu. Prakticky všechny ale přes jinak odlišné hodnoty spojuje přesvědčení, že trh není božský princip a zákonitý projev lidské přirozenosti, jen umělý výtvor hodný kritického hodnocení. Z medailonu Karla Polanyiho:

Polanyi zdůrazňuje, že ve všech dobách a ve všech kulturách mimo té naší byla ekonomika (zajišťování materiálních potřeb) součástí společnosti a přírody, byla „zapuštěna“ do společnosti a složitě regulována: tradicí, příbuzenskými vztahy, náboženstvím, magií či zákony. K tématu ekonomik jiných dob a kultur zpracoval rozsáhlý materiál. Ukázal, že v žádné z těchto kultur nehrály trhy v zásobování obyvatel zásadní roli. Důležitější bylo přerozdělování (lovci-sběrači rozdělí ulovenou antilopu, státní sýpky ve starověkém Egyptě zásobí obyvatele po selhání úrody), samozásobitelství (přímý vztah komunita – příroda) a reciprocita – ekonomika darů (lidé si své produkty neprodávají, ale darují, přičemž převzetí daru zakládá vztah, darující očekává dar nazpět, ale v pozdější době a třeba i v jiné formě. Patří sem i vzájemná pomoc při setbě a sklizni, lovu, obřadech…).

Zmíněná Hazel Hendersonová se proslavila působivou metaforou „třípatrového dortu s polevou“: nejširším patrem dole je příroda, uprostřed najdete nepeněžní ekonomiku, nahoře veřejný sektor a to celé je zakryté polevou, tedy tržní ekonomikou. Častá chyba je podle Hendersonové zaměňování horního patra a polevy s dortem celým.

Kromě teoretiků a teoretiček představuje Johanisová i ty, kteří nekecají a makají, například buditele Františka Cyrila Kampelíka nebo Muhammada Yunuse, zakladatele Grameen Bank a propagátora mikroúvěrů. U toho obzvlášť oceňuji autorčin kritický přístup: na jednu stranu se Johanisová otevřeně hlásí k tomu, že jsou jí ekonomičtí disidenti sympatičtější než mainstream, na druhou stranu u většiny z nich nabízí střízlivé zhodnocení jejich díla. „[F]inanční podpora drobného podnikání není všelékem na chudobu – její kořeny jsou asi složitější, než se Yunus domnívá,“ píše a konstatuje, že se některé mikroúvěrové instituce chovají k nerozeznání od lichvářů.

Minule jsme četli

Jak věštit a neztrapnit se při tom? Klíčem je slovo „možná“. Kniha Superforecasting ale nabízí chytřejší doporučení než dávat na všechno sibylovsky vyhýbavé odpovědi.

Co projde v časopise, v knize zavrže

Největší výtka jde za formou medailonů, kterou ovlivňuje to, že texty vznikly mezi lety 2008 a 2011 pro společensko-ekologický časopis Sedmá generace. Všechny jsou stejně dlouhé: Karel Marx dostane stejné tři a půl stránky jako předseda české obilní společnosti Ladislav Karel Feierabend. Zrovna Feierabend je jedním z těch, u kterých skoro celý prostor padne na životopisné informace, ale o jejich ekonomických názorech se toho dozvíme jen málo.

Místy je Johanisová až familiární. O Molly Scottové Catové prozrazuje, že Čechům závidí know how v zahradničení a „ráda by se například naučila zavařovat zelí.“ Test záměnou: představte si, že se sborník Cato Institutu píše o ekonomovi, který nám závidí svobodu zapálit si v restauracích a „rád by se například naučil kouřit dýmku“. Ňunu.

Knižní redakce by vůbec měla být pečlivější a přísnější než ta časopisecká. Česká varianta „místní systém výměnného obchodu“ by byla srozumitelnější i pěknější než anglická zkratka „LETS“. Nejisté sdělení „pokud vím, nebyly Principy politické ekonomie dosud přeloženy do češtiny“ šlo zestoprocentnit minutovým hledáním v databázích knihoven.

Spíš vyjádřením lítosti než faktickou kritikou je pak otázka, kam se poděli propagátor soběstačnosti Henry David Thoreau, kritička globálního kapitalismu Naomi Kleinová anebo třeba Noam Chomsky.

I přes tyhle výtky zůstávají Ekonomičtí disidenti vhodným doplňkem stravy pro každého, komu na škole dávají napapat jen ekonomii středního proudu. Johanisová čtivě a stručně připomíná, že ekonomické uspořádání, které má hodně z nás za přirozené a jediné představitelné, je jednou z mnoha pestrých možností.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 38 komentářů v diskuzi

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Frenky | 22. 10. 2015 12:38

Jsem netušil, že paní Naďa Johanisová má zde svůj fann klub ..... :-)

-1
+
-

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK