Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nerovnost škodí i bohatým

| 8. 10. 2015

Podle nobelisty Josepha Stiglitze by měly rozdíly v příjmech vadit i těm, kteří nejsou založením rovnostáři. Silně stratifikovaná společnost totiž mrhá nejcennějším aktivem: lidmi. V důsledku prodělají všichni.

Nerovnost škodí i bohatým

Česká debata o sociálních rozdílech je polarizovaná a monotónní zároveň. Na jedné straně jsou pravicoví komentátoři, podle kterých přerozdělování ohrožuje přirozený a efektivní běh kapitalismu; viz třeba názory Pavla Kohouta. Levicoví publicisté dilema buď rovnost, nebo kapitalismus hojně přejímají, i když s opačnou preferencí; viz postoje Jana Kellera a trustu okolo A2larmu.

Mezi jedněmi a druhými zeje prázdný prostor ve středu, ze kterého by mohl znít, ale nezní hlas někoho jako nobelisty Josepha Stiglitze. Ten ve sbírce svých novinových a časopiseckých komentářů z posledních let The Great Divide: Unequal Societies and What We Can Do About Them (Velká propast. Nerovné společnosti a co s nimi můžeme dělat) káže jednoduchou zvěst: příjmová nerovnost je špatná pro kapitalismus a je špatná i pro ty nejbohatší.

Joseph E. Stiglitz: The Great Divide: Unequal Societies and What We Can Do About Them – vyšlo v nakladatelství W. W. Norton & Company v dubnu 2015, 448 stran, 20 dolarů (verze pro Kindle).

Sociálním státem za fungující kapitalismus

Nejlépe odhaluje Stiglizovy postoje a argumenty tato delší pasáž z eseje Vláda jednoho procenta, prostřednictvím jednoho procenta, pro jedno procento, původně otištěné ve Vanity Fair v květnu 2014:

Když přijde řeč na rozdíly v příjmech, někteří lidi pokrčí rameny: A co má být, že tenhle bere víc, a tenhle míň? Podstatné přece není, jak koláč rozdělíme, ale jak velký ho upečeme. – Tenhle názor je zásadně pomýlený. Ekonomika, ve které se většině lidí vede rok od roku hůř, což platí i o té americké, totiž nemá valné vyhlídky na dlouhodobou prosperitu. Důvodů je hned několik. Za prvé, narůstající nerovnost je rubem jiného jevu: mizejících příležitostí. Jestliže přestaneme usilovat o rovnost šancí, zanevřeme tak na efektivní využití jednoho z nejcennějších aktiv, totiž našich lidí. Za druhé, řada okolností, které k nerovnosti přispívají, jako například bujení monopolů nebo zvýhodněné daňové sazby pro jisté zájmové skupiny, podrývají efektivitu celého hospodářství. To se navíc děje stále dokola: nerovnost způsobuje další deformace, které nerovnost ještě prohlubují. Podívejte se na to, kolik znamenitých mladých hlav nastupuje s vidinou astronomických odměn do finančního sektoru, namísto do oborů, které by pomohly budovat produktivnější a zdravější ekonomiku. Za třetí, a to je nejdůležitější, moderní ekonomika vyžaduje značnou míru kolektivní akce: vláda musí investovat do infrastruktury, vzdělávání a technologického vývoje.

Co by tedy měla Amerika udělat? Omezit daňové úlevy pro firmy a pro nejlépe placené zaměstnance. Zdanit kapitálové výnosy: kdyby se to dělo stejnou sazbou, jakou se daní práce, Washington by podle Stiglize získal do rozpočtů až dva biliony dolarů během deseti let. Další prostor pro resuscitaci sociálního státu o obnovení sociální mobility vidí Stiglitz ve zdanění zplodin a těžby neobnovitelného přírodního bohatství.

Taky jsme četli

Francouzský ekonom Thomas Piketty vyvolal svou sedmisetstránkovou knihou Capital in the Twenty-First Century takový poplach na celé šíři mého radaru, od jakobínů po anarchokapitalisty, jako nikdy nikdo před ním.

Tradiční nemoci publicistické antologie

Stiglitz píše čtivě, stručně a jasně. Často argumentuje kulometnou palbou „za prvé – za druhé – za třetí“, což bývá znamením, že se texty nerodily v návalu grafomanie po lahvi malbecu (dívám se na vás, pane Talebe!), ale vznikly na základě promyšlené osnovy. Přesto má The Great Divide dvě výrazné slabiny, pramenící z toho, že jde o antologii, a to publicistických textů.

Jak se u podobných sbírek stává, některé myšlenky se tu opakují. Pokud byste si měli dát panáka pokaždé, když Stiglitz napíše, že mladou dívku z nemajetné rodiny čekají větší šance na společenský vzestup v Evropě než ve Spojených státech, pak bych nechtěl zažít vaše ráno. Není to ještě festival sebeplagiace, něco nového se najde v každé kapitole, ale počítejte s tím, že je Stiglitz myslitel typu ježek. Tedy že má své jedno velké téma a k tomu vše zcela očekávatelně stočí, ať už jde o školství, potravinovou výrobu nebo urbanismus. Že nepřekvapí.

A jak to bývá u sloupků, mnohdy tu chybí odkazy na zdroje a data. Hodně rétoriky, málo empirie. Na jednu stranu se díky tomu The Great Divide tak lehce čte. Na druhou vás ale nevyzbrojí argumentační municí, s níž byste mohli zapálené straníky přesvědčit, že je dilema mezi solidární a tržní společností do značné míry falešné. Pro tu musíte sáhnout třeba po starší a náročnější Stiglitzově knize The Price of Inequality: How Today’s Divided Society Endangers Our Future.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Švejnar | 9. 10. 2015 21:22

To je reakce na Hatlapatku?

+1
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

june | 8. 10. 2015 01:11

Naopak, je potřeba více nerovnosti, ale neočekávám, že by to neomarxista kašpárek byl schopen pochopit.

-1
+
-

Další příspěvky v diskuzi (47 komentářů)

Michal Hatlapatka | 12. 10. 2015 19:11

A jak to vypadá, o nerovnosti se dozvíme v nejbližších dnech více. Nobelovu cenu za ekonomii získává v roce 2015 Angus Deaton. Pro mne osobně je to výzva konečně si přečíst The Great Escape. Michal Kašpárek jej na Finmagu recenzoval - čtěte "Žijte dlouho a blaze: miliardy lidí utekly chudobě" (jdem.cz/bt4ze7)
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:02

Je úsměvný, jak pozici bohatejch tady obhajujou lidi, co maj 50 tyček čistýho, LOL. Nemusíte za bohatý lidi kopat, nejste jima a jen se bojíte pustit chlup z toho mála, co máte.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

??? | 12. 10. 2015 18:40
reakce na Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:02

A proč by se člověk "neměl bát pustit chlup", resp. nechat se ještě více okrást, než nyní?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 10. 10. 2015 19:47
reakce na Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:02

Vy to berete jako třídní boj, ale každý není jako vy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

MY a ONI | 10. 10. 2015 18:59
reakce na Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:02

Kdo má výplatu 50 čistýho, tak skoro dalších 50 mu ukradl stát (rozdíl od superhrubé) a z těch 50ti dále platí DPH, spotřebky, daň z nemovitosti, atd...
Takže ve výsledku jej stát okrade pomalu o 70.
Ze sta 70 pro vrchnost a 30 pro nevolníka.
Toto v historii bývalo dostatečným důvodem vzít vidle a cepy a s tou vrchností si to vyříkat.

Kdežto opravdu bohatý člověk má firmu v daňovém ráji, má dobrého daňového poradce, kamarády na důležitých místech, často pobírá dotace, realizuje státní zakázky, atd...

Každé opatření proti bohatým v důsledku odnese ten nevolník s nadprůměrnou mzdou, ne oligarcha.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša | 10. 10. 2015 02:50
reakce na Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:02

Kdo má 50 čistýho, je bohatý. Průměrná mzda je 25 hrubého a dosahuje jí jen třetina obyvatel.
Práva bohatých může obhajovat i bezďák.
Ano, nechci pustit chlup. Do mých peněz, ať je jich hodně nebo málo nikomu nic není. Ani Vám.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Švejnar | 9. 10. 2015 21:22
reakce na Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:02

To je reakce na Hatlapatku?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Antonio | 8. 10. 2015 22:28

Už jen z Kašpárkova výcucu je jasné, že se Stiglitz dopustil dvou chyb:
1. řeší syndromy (nerovnost), aniž by se zabýval příčinami (vládní podpory velkým korporacím a finančnímu sektoru)
2. když je práce brutálně zdaněná, musí se stejně brutálně zdanit i kapitál, aby byla dosažena „spravedlnost“, přesně ve stylu sousedovy chcíplé kozy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 9. 10. 2015 17:35
reakce na Robert Antonio | 8. 10. 2015 22:28

Tak Kašpárkova recenze má určitě své mouchy (ježek a liška opět na scéně, a já se ptám, je snad Kašpárek ježkem?).

Ale že by se Stiglitz nezabýval kořeny nerovnosti, to se bát nemusíte (např. jdem.cz/bt2ed9). Takovéto prosté chyby nobelisté (v jednom i druhém táboře) nedělají. Můžete s ním (s nimi) nesouhlasit, ale neměli bychom jim nasazovat oslí hlavu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Poradce velkých es | 10. 10. 2015 19:07
reakce na Michal Hatlapatka | 9. 10. 2015 17:35

Takže Tsiprasovi a Corbynovi navrhoval zrušit centrální banku, monopol jedné inflační nekryté měny? Navrhoval stoprocentní rezervy bank, aby ty nemohly na úrok půjčovat peníze, které nemají (největší zdroj jejich bohatství a tučných bonusů v City)?
Navrhoval, aby úroky (cena peněz) vznikaly přirozeně, jako střet jejich nabídky (úspor) a poptávky (úvěry), aby se nedalo gamblovat s nově natištěnými penězi dostupnými za téměř nulový úrok?
Navrhoval jim zrušení dotací? Různých státních a polostátních monopolů? Navrhoval zrušení protekcionistických opatření a zcela volný zahraniční obchod? Navrhoval zákaz zachraňování TBTF bank a firem? Navrhoval nějaká další opatření tlumící hazard na cizí účet, socializaci ztrát, morální hazard?

Samé věci, na které bolševici typu Tsiprase a Corbyna určitě slyší.
Zkrátka Stiglitz si vybírá opravdu skvělé klienty k radění a nutně to o něm něco vypovídá.

Kdyby někdo dělal poradce Chávezovi, Mugabemu, Castrovi a KimČongUnovi, taky snad ani nepotřebuju studovat jeho knihy, abych si na něj udělal názor.

Nebo vy čtete knihy ekonomických poradců Stalina a Hitlera?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

E X A M P L E | 8. 10. 2015 17:14

Předpokládám, že jde příkladem a veškerý svůj majetek již rozdal chudým a bydlí v sudu.

Třeba ho pak další budou následovat.

Pokud ne, je to jejich volba a jejich peníze.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Mirek | 8. 10. 2015 15:10

To musi byt s prominutim ale vul, v podstate na jednu stranu chce zrusit ulevy, protoze jsou spatne - tedy zasah statu a na druhou stranu chce zasah statu, jen nekde jinde.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

june | 8. 10. 2015 19:25
reakce na Mirek | 8. 10. 2015 15:10

Souhlas. Zásah státu ve prospěch bohatých je sice zlo, ale ne tak velké zlo jako když to dělá ve prospěch chudých.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Míša | 8. 10. 2015 15:06

"Joseph Stiglitz sám ale ještě flintu do žita nehází.
Jako Corbynův poradce bude moci nyní působit na britské veřejné mínění. Uvidíme, třeba zase vytáhne teze o sebevraždě. A třeba bude zase prostý voličský lid u urny moudřejší než slovutný ekonom."

Zdroj: http://roklen24.cz/a/ijPhu/lid-versus-joseph-stiglitz
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 8. 10. 2015 14:15

Tak hlavně, že si to šacování cizích kapes dokáže zdůvodnit. Ono se hned i jinak spí, když se máte za dobroděje, který do celého světa pouští pravdu a lásku, než když víte, že jste jen špinavý loupežník. Je to prostě taková psychologická berlička.
Pokud vám někdo ubližuje a ještě vám tvrdí, že vás okrádá/bije/rdousí/znásilňuje atd. aby vám vlastně pomohl, tak bude kromě trestu zřejmě vyžadovat i intenzivní odbornou pomoc.

"Zvláštní" jak se levičáci zaměřují na přirozenou nerovnost, danou našimi rozdíly, jak určenými prostředím či geneticky, tak daných naším jednáním, při které však nikdo jiný nepřijde k újmě. Já nejsem a nemůžu být "obětí" toho, že Franta má hudební sluch a já ne, nebo toho, že Lojza dobře odhadl přání spotřebitelů a je v balíku, zatímco já sotva poplatím složenky.

Soukromé zločiny jsou jimi zlehčovány, pokud je obětí někdo, kdo nějak vybočuje z řady (často svým bohatstvím). Státní zločiny jsou ignorovány, či přímo velebeny. Co ten nezájem např. o takovém zločinu jako je kvantitativní uvolňování a jeho důsledcích (zde skutečně nezasloužené bohatství pro pár jedinců)? I těch několik, kteří tomu věnují pozornost vám řeknou, že kdyby se kradlo a padělalo podle jejich světonázoru a lup se distribuoval mezi více lidí, tak je vlastně všechno v pořádku.

Pravice má naneštěstí podobný problém. Ta má zase sklon uznávat jakoukoliv nerovnost jako správnou, i když způsob jakým vznikla nebyl bezkonfliktní a ve skutečnosti vyžaduje restituci.

Někdy si musím udělat čas a přečíst si "Envy" od Helmuta Schoecka.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas | 8. 10. 2015 15:32
reakce na Tomáš Macháček | 8. 10. 2015 14:15

Davam + za tie vety o kvantitativnom uvolnovani, a o pravici. Sposob tvorby novych penazi povazujem za hlavnu pricinu nerovnosti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 8. 10. 2015 12:47

Ten Stiglitz, který je poradcem toho britského bolševika?

Nějaký Stiglitz či Corbyn přijde s teorií, že když kopáč nemá 6000 liber/měs, je to špatně. Nemusí se nijak obtěžovat tuto teorii dokázat. Prostě ji vrhne do demokratické hlasovací mašinérie a ti kopáči mu to rádi odhlasují. Ne proto, že té teorii věří, ale protože legitimizuje jejich touhu po cizích penězích.

Pokud by to Stiglitz myslel upřímně, nic mu nebrání říct: "I pro bohaté je lepší, když chudí nebudou tak chudí. Kdo tomu věří, ve vlastním zájmu může ty chudé obdarovat". A pokud by to opravdu bylo v jejich zájmu, tak to udělají.

Bohatě by stačilo, kdyby stát přestal rozevírání nůžek sám podporovat kvantitativním uvolňováním (jehož efekt skončí v bonusech ve finančním sektoru), nulovými úroky (vydělají bohatí, kteří mohou za levnou hypo pořídit nemovitosti, podporují zpětné odkupy akcií a spekulace všeho druhu). Kdyby přestal podporovat oligarchy napojené na státní zakázky a dotace. Kdyby přestal udělovat oligopolistická privilegia (viz naši tři mobilní operátoři či banky). Kdyby přestal subvencovat too-big-to-fail banky, automobilky, ... Kdyby prostřednictvím korupce neumožňoval určité sortě "podnikatelů" objednávat si zákony na míru a chránit se tak před konkurencí (stačí otevřít celní sazebník).

Stát má asi 10 tun másla na hlavě a chtěl by ještě zvýšit okrádání těch, kteří se přes tu buzeraci a obstrukce propracovali ke slušnému příjmu a majetku (protože těch výše jmenovaných se zvýšené přerozdělování nedotkne, těm prospěje, proto ho také ti různí Buffettové prosazují)?

PS: To, že Kohout proti přerozdělování argumentuje "ohrožením přirozeného běhu kapitalismu" je jaksi podružné. Primární je to, že se jedná o krádež.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Míša | 8. 10. 2015 11:56

Kde je právo člověka vydělat si málo, pokud chce? Kde je právo člověka vydělat si hodně, pokud chce?
IT specialista s hodinovou sazbou počítanou ve stovkách až tisících korun má na výběr, zda bude dělat na třetinový úvazek a zbytek věnovat svým dětem. Nebo bude dělat na plný a bude mít hodně peněz. V prvním případě mu dáte úlevy na daních a ve druhém ne?? Proč?
Kde je svobodná volba?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

jenicek | 8. 10. 2015 11:17

Zrovna nedávno jsem to tu psal:
Skutečnou příčinou narůstajícího nepoměru mezi příjmy horních 0,0...01% a zbytku, je tisk peněz centrálními bankami (a jejich nerovnoměrná distribuce).
Mocní pracháči si tisknou další prachy, což je kupodivu dělá ještě více prachatými a mocnými, pozitivní zpětná vazba.
Že to nechápe nějaký novinář se mu nedá vyčítat, ale když to nechápe údajná ekonomická superhvězda?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 10. 2015 11:32
reakce na jenicek | 8. 10. 2015 11:17

Nechápe, nebo nechce chápat?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

jenicek | 8. 10. 2015 13:53
reakce na Jan Capouch | 8. 10. 2015 11:32

Jedno je nedostatečnost intelektu (idiot), to druhé nedostatečnost charakteru (zmrd).
Nakonec je to jedno, z jeho pozice ho má diskvalifikovat obojí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Marcel Baláš | 8. 10. 2015 10:21

Obavam se, ze zasadni problem lezi uz v tom, kdyz se na ekonomiku nahlizi jako na "kolac". Jako na jednu entitu, ktera je vysledkem kolektivni akce, a kterou tim padem mame (opet jako kolektiv) moznost a pravo nejak upravovat, delit, rozdavat.

Jak se z jednotlivych podnikatelu stane "kolac", ktery ovsem neslouzi jen ke statistickym ucelum, ale ktery predstavuje zcela novou kvalitu, jsem nikdy nepochopil. Domnival jsem se, ze Hegeluv zakon o prechodu kvantity v kvalitu je jiz prezitkem. Mylil jsem se. Explicitne jej uznava mozna jen mensina, ale implicitne je prodchnut celou mainstreamovou ekonomii a politickou filosofii.

Cili to prvni, co bych od Stiglitze ocekaval, je prave toto vysvetleni. Do te doby jsou veskere navrhy, ktere publikuje, neobhajitelne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

foji | 8. 10. 2015 09:33

Opposite of quality is equality.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 8. 10. 2015 05:02

Stiglitz je jenom jeden z nekonečné řady sociálních inženýrů a centrálních plánovačů, který potom, co selhaly regulace, dokáže nabídnout jediné řešení, totiž regulace regulací a tak pořád dokola. Je ztělesněním samolibé pýchy intelektuálů, kteří odtržení od reálného světa, vydávají zaručené recepty, jak by měl být svět řízen. Ani na okamžit je nenapadne, že příčinou problémů jsou právě jimi navrhované a prosazované regulace. Ekonomové jako Stiglitz nebo lidé jako Jan Keller mně vždycky připomenou ty vatikánské starce, žíjící v celibátu, kteří vydávají encykliky o tom, jak má správně fungovat rodina či vypadat sexuální život normálních lidí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 10. 2015 08:42
reakce na Josef Fraj | 8. 10. 2015 05:02

Až na to, že encykliky fungují celkem dobře 2000 let a oni "starci" nejsou odříznuti od života, problémy svých farníků znají a ostatně sami mají sourozence i další příbuzné.

Každopádně po přečtení článku jsem si vzpomněl na citát, že kdo tvrdí že není pravičák ani levičák, je většinou levičák. Co navrhuje Stiglitz - daně, zákazy, podpory - všechno levicové koncepty.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Alexander Novotka | 8. 10. 2015 21:32
reakce na Jan Capouch | 8. 10. 2015 08:42

..."ostatně sami mají sourozence i další příbuzné"...
A někteří i děti a partner(k)y a ne že ne...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 10. 2015 09:19
reakce na Jan Capouch | 8. 10. 2015 08:42

Jediný papež, který nebyl odříznutý od života byl podle mne Jan XXIII, který se pokusil přiblížit církev normální společnosti na 2. vat. koncilu. Bohužel středověké kreatury, které nastoupily po něm, všechnu jeho snahu zničili. O tom jak fungují encykliky či jiná církevní nařízení bych toho mohl mnoho napsat, ale obávám se, že by se vám to nelíbílo a tady je to off topic.

Pojmy pravice a levice už používám co nejméně, ledaže jsou předem definovány, protože cokoliv dnes může být označeno jak za levicové, tak za pravicové.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 10. 2015 11:44
reakce na Josef Fraj | 8. 10. 2015 09:19

Podle Bible se žít dát, proti Bibli se dlouhodbě žít nedá, ale o tom není potřeba se hádat. Že zrovna Vám se nebude líbit středověk, doba v mnohém svobodnější a barvitější než dnešek... :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 10. 2015 12:37
reakce na Jan Capouch | 8. 10. 2015 11:44

Bible? To myslíte tu knihu, jejiž interpretací lze zdůvodnit cokoliv nebo pravý opak, jak se komu zrovna hodí?

Každopádně se dá žít bez Bible nejméně tak dobře, jako s ní. :-)

P.S. Ten středověk si asi trochu idealizujete, i když samozřejmě možnost platit zlatem po celém světě byla super.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 10. 2015 13:55
reakce na Josef Fraj | 8. 10. 2015 12:37

Taktéž jste mohl v latině přednášet na jakékoli univerzitě v Evropě. Když potřeboval král daně, musel žádat šlechtu, a ta mu to mnohdy nepovolila. Neidealizuji si středověk, ostatně jakákoli historická doba byla příjemná jen pro úzkou bohatou elitu a to do prvního trhání zubů.¨

Psal jsem, že dlouhodobě se tak žít nedá, alespoň v Evropě, a nečekám, že se hromadně staneme stoupenci Konfucia. Nahrazení Bible Rozumem nás přivedlo na pokraj civilizačního, demografického a kulturního kolapsu. Ostatně celá tahle levicová politika budování "ráje na Zemi" je následkem právě přehnaného sebevědomí a sebedůvěry měnit svět. A nebude to fungovat, můžete najít spoustu racionálních důvodů i ten nejprostší - bez Božího požehnání, marné lidské počínání, jak by řekly naše babičky.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 10. 2015 15:56
reakce na Jan Capouch | 8. 10. 2015 13:55

Dilema Bible vs. "levicový ráj na zemi" mně osobně nedává smysl, protože ignoruje kapitalismus a průmyslovou revoluci. A byl to právě kapitalismus, který během cca století dokázal, že to co bylo před tím dostupné úzké elitě, bylo během relativně krátké doby dostupné pro naprostou většinu.

Chápu sice, že se křesťané vymezují hlavně proti marxistům, protože jde o střet dvou mocenských ideologií, ale pro další rozvoj byl důležitý kapitalismus.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 03:30

Váhám, jestli se smí pod článkem Michala Kašpárka odkazovat TED :-) Ale jestli chcete v rychlosti nabrat čísla, proč by vám měla extrémní nerovnost vadit, i když nejste levičák, zkuste Richarda Wilkinsona jdem.cz/btz883.

Osobně mi to docvaklo až po odstěhování do USA. Např. státní škola, kam chodí moje děti, má dvojnásobný normativ (=peníze na žáka) než stejná škola cca 15 minut odsud. Proč? Většina peněz teče do škol z obecních rozpočtů, které plní daně z nemovitostí. Žijete v okrsku s drahými domy - vaše děti dostanou dobré vzdělání (třídy po 12-15 žácích, dcera nadaná na matematiku má lekce 1-1 s učitelkou, která se snaží její talent dále rozvíjet, doplňující jazykové programy pro cizince...). I v Čechách startuje dítě chudých rodičů z jiné čáry než bohatí. Ale ten náskok není zdaleka tak velký.

A ještě jeden rozhovor s kolegou z května: - No, a s léčením jsem čekal až dostuduju. - Proč, proboha? -Ty si myslíš, že jsem si na univerzitě mohl dovolit zdravotní pojistku? (nebo tyhle drahý vyšetření platit za svoje?) -A co bys dělal, kdyby ti praskl slepák? -Vyhlásil osobní bankrot a 7 let žil na životním minimu.

Čímž proboha nechci říct, že se v USA žije špatně. Právě naopak. Ale ne každému, ne v každé etapě života, to musím se Stiglitzem souhlasit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otec | 8. 10. 2015 13:39
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 03:30

Nějak nechápu, co je špatného na tom, že si bohatší lidé zaplatí lepší školy, auta, jídlo, ...
Proto se přeci celý život snažili, aby si to mohli dovolit, ne?

Já jsem velmi rád, že mohu svým dětem zajistit kvalitní vzdělání, nákladné kroužky, jazykové pobyty v zahraničí, související výbavu (od ergonomického psacího stolu po notebook), atd...

Přesně proto jsem trávil v práci i 12 hodin denně. Ne proto, aby si cizí člověk mohl koupit lepší auto a poslat své děti do Artěku. Kvůli sobě a svým dětem jsem to dělal.

Když ale přijde nějaký bafuňář a začne mí říkat, že mám platit vysokou školu úplně cizímu vejrostkovi, který se rozhodl, že bude kulturním antropologem či politologem, tak mne prostě naštve. Pokud mi nějaký bafuňář řekne, že přestože jsem tolik investoval do výchovy a vzdělání mých dětí, tak tyto mé děti budou posléze živit ne mne, ale úplně cizí lidi, kteří si buď děti nepořídili, nebo z nich vychovali povaleče, tak mne to opět naštve. A pohár mé trpělivosti má své meze. Takže již nyní svým dětem vysvětluji, že nespravedlivá nařízení bafuňáře pro ně nejsou morálně závazná. Že je jen jejich svobodnou volbou, s kým kdy budou solidární.

A i z opačného pohledu: jakou motivaci se snažit mají lidé, kterým bez ohledu na jejich snahu stát zaplatí bydlení a k tomu jim zajistí lékařskou péči a vzdělání dětí na stejné úrovni, jako mají ti snaživí?

Když dnes máte superhrubou 100 tisíc, čistého dostanete tak 53. A z toho dál platíte 21% DPH, spotřební daně, daně z nemovitostí, poplatky za ČT, atd... Již tato míra přerozdělování je absurdní, nemorální, zločinná. A kdo ji chce dále zvyšovat, zaslouží zacházení jako každý jiný zloděj.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:03
reakce na Otec | 8. 10. 2015 13:39

A co když vaše děcka budou chtít studovat kulturní antropologii nebo politologii?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Otec | 10. 10. 2015 19:09
reakce na Eva Procházková | 9. 10. 2015 21:03

Moje děcka nechtějí být parazitem, chtějí se živit něčím, za co jim někdo bude dobrovolně a ze svého platit, protože mu jejich služby budou užitečné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Míša | 8. 10. 2015 13:14
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 03:30

Pokud někdo upřednostňuje univerzitní vzdělání před zdravím, je to pouze jeho osobní volba.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 10. 2015 05:24
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 03:30

Ano v Čechách chodí naprostá většina dětí do tříd o 30 žácích, s učiteli s hanebnými platy, mizerným vybavením, řízenými každý rok se měnícími ministry školství, jejichž osnovy mají jediný cíl, totiž zajistit dostatečně hlubokou etatistickou indoktrinaci. Tak vypadá ta rovnost. Vy sociální inženýři pořád cudně zamlčujete, že ta vaše rovnost znamená rovnost v chudobě.

http://zpravy.idnes.cz/skoly-kvuli-penezum-slucuji-tridy-dto-/domaci.aspx?c=A120824_084812_domaci_jj
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 8. 10. 2015 06:22
reakce na Josef Fraj | 8. 10. 2015 05:24

A než to stát, v Čechách a ve všech civilizovaných zemích, zařídil po svém, tedy jistě nedokonale a etatisticky, tak si s tím trh poradil jistě lépe, že ano. Neboli, o co reálného opíráte své nadávky na stát a jeho školství? Doufám, že ne o nějaké příručky. To jsou příliš vážné věci.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Capouch | 8. 10. 2015 08:45
reakce na Martin Brezina | 8. 10. 2015 06:22

Poradil. Například židé byli už od starověku gramotným národem, alespoň co se mužské části populace týkalo a o svůj stát přišli - však víte kdy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 10. 2015 07:43
reakce na Martin Brezina | 8. 10. 2015 06:22

Pane Březina, to je naprosto irelevantní debata. Jednak, jak už jsem vám kdysi napsal, to, že mnoho států má státní školství, nijak nedokazuje, že je lepší než soukromé, ale hlavně, já nikomu nebráním, aby svoje děti posílal do státní školy, když to považuje za tak skvělé. Já jenom nechci, aby mně lidé jako vy okradli o peníze, které chci použít na takové vzdělání pro svoje děti, které považuji za vhodné. Také nechci, aby se učili podle dementních osnov, které prosazují různí ministři a jejich poskoci. Nechci, aby rušila viceletá gymnasia, když je řada lidí považuje z dobrou instituci atd atd.

Nesouhlasím s vírou, že děti nepatří rodičům, ale že patří státu, který si je vychová jako poslušné nástroje. To je prostě zcela opačný postoj k životu a svobodě, než máte vy a bude se to promítat do každého aspektu života, o kterém bude diskuse.

Rozdíl mezi námi je v tom, že já vám nebráním žit si hezky po vašem, po socialisticku, kdežto vy se mně snažíte takový život vnutit. Váš problém je v tom, že žít po socialisticku vždycky vyžaduje, aby vám to někdo platil. A protože já vám na váš socialismus přispívat nechci, tak se nikdy na ničem neshodnem.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 05:49
reakce na Josef Fraj | 8. 10. 2015 05:24

Ubezpečuji vás, že česká třída by tu v některých oblastech vypadala jako předobraz ráje - a stačilo by mi tím autem jet asi hodinu.

Můžete mi nasazovat masku sociálního inženýra nebo jakou chcete. Ale podobně jako je levnější rozdávat sterilní jehly než nechat šířit infekce mezi drogově závislými, je efektivní investovat malé peníze do chudých oblastí než z nich mít gheta. Jestli to má dělat stát nebo se najde dost Gatesů, Buffetů a lidí jako byl Andrew Carnegie, je věc druhá. Ten poslední a jeho slavné "Gospel of Wealth" je navíc dokladem, že boj s nerovností by neměl být jen záležitostí levičáků.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Robert Antonio | 8. 10. 2015 22:25
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 05:49

Jenže to, co vy popisujete, je STÁTNÍ školství. Takto v Americe dopadl experiment, kdy stát „investoval“ peníze do chudých oblastí.
Státní školství má jednu nevýhodu, která nelze vyřešit větším dosypem z veřejných peněz: Kdo platí, ten rozhoduje. A když platí stát, tak i stát rozhoduje. Nemyslím teď jen indoktrinaci dětí, aby z nich vyrostli poslušní poddaní, ani módní vlny multikulti apod. Ale systém, kde jedna instituce kontroluje tisíce škol, má z definice nedostatečnou zpětnou vazbu. Veškteré změny se musí dít přes X úrovní a X schvalovacích procesů. Jednotlivý rodič nemá šanci nic změnit. Kvůli centrálnímu řízení ani nemá možnost hlasovat nohama, protože sousední škola na tom bude z velké části stejně.
Jediný způsob, jak rodiče mohou zajistit dětem kvalitní školu, je:
1. rodiče platí školné, tudíž škola má přímou zpětnou vazbu na kvalitu výuky
2. školy nejsou závislé na centrálním vedení, tudíž si mohou snadněji konkurovat
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 9. 10. 2015 17:23
reakce na Robert Antonio | 8. 10. 2015 22:25

Myslím, že jste si špatně přečetl, co jsem psal. Škola je sice státní, ale většina prostředků jde z obecních rozpočtů a to je právě ten problém - že se do toho státní/federální předpisy nemontujou víc. Ve chvíli finance školy (a tedy i kvalita učitelů a výsledky na srovnávacích zkouškách) zrcadlí cenu nemovitostí, není to podle mne dobře. Pravda je, že jsou státy, které se s tím snaží něco dělat - např. tuším Vermont.

A hlasovat nohama nemůžete. Pokud se vám přidělená státní škola nelíbí, můžete se a) přestěhovat b) poslat dítě do komunitní či náboženské školy

Za třetí, s tím rozhodováním - to byste se divil. Je to spíš taková naše česká výmluva a neochota se na školách angažovat. Divil byste se, jaký to tu byl například hukot, když se rozhodli seškrtat hudební výchovu v 8. třídách na polovinu ve prospěch Science (psalo se o tom v novinách, sepisovaly se petice, konalo se zasedání vedení za účasti veřejnosti...)

Ano, jsou oblasti, kde bych dítě do státní školy neposlal. Ale věřte mi, tam byste nechtěl žít.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Dotaz | 8. 10. 2015 12:53
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 05:49

Vždyť investujte, kam chcete!
On vám někdo brání?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Pat Bateman | 8. 10. 2015 08:11
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 05:49

Pane Hatlapatka, Vy se dopouštíte osudové chyby tím, že vydáváte stav ve spojených státech jako situaci, kdy je školství vytvářeno trhem, což ani v nejmenším případě není... Školy jsou tam státní a mají různou úroveň podle místa, v černých a hispánských ghettech naprosto šílenou. Ale to není důsledek volného trhu, ale nefungujících zásahů státu!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 8. 10. 2015 07:20
reakce na Michal Hatlapatka | 8. 10. 2015 05:49

Taková debata nemá cenu. Vzít nějaký, pokud možno extrémní příklad a zobecnit ho. Asi jako bych sebral v parku pár bezdomovců a prohlásil "toto jsou Češi".
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

june | 8. 10. 2015 01:11

Naopak, je potřeba více nerovnosti, ale neočekávám, že by to neomarxista kašpárek byl schopen pochopit.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!