Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Postkapitalismus = kapitalismus + Linux

| 17. 9. 2015

Paul Mason předkládá zmatený manifest nového ekonomického modelu – ale zároveň učený a těžko odpálkovatelný rozbor toho starého.

Postkapitalismus = kapitalismus + Linux

Znáte to: poznáte se s někým sečtělým, bystrým, zábavným. Proklábosíte spolu hodiny, okouzluje vás svým rozhledem a ani chvíli nenudí. Užíváte si to, nic zlého netušíte, ale pak to z něj najednou vypadne. Že sestrojil moped jezdící na vodu a ropné státy mu usilují o krk. Že si ty věže Američani zbořili sami. Že za svoje zdraví vděčí urinoterapii.

Paul Mason: PostCapitalism: A Guide to Our Future – vyšlo v nakladatelství Allen Lane v červenci 2015. 368 stran, 8,50 libry (verze pro Kindle).

Kniha PostCapitalism: A Guide to Our Future (Postkapitalismus: Průvodce po naší budoucnosti) od britského ekonomického publicisty Paula Masona je přesně taková. První tři čtvrtiny jsou přinejmenším solidní. Mason poutavě popisuje problémy, ve kterých se kapitalismus ocitl s příchodem krize a rozmachem digitálních technologií. Čtenářův notes se při tom rychle plní tipy na starou i novou literaturu a k tomu Mason nabídne i něco, co by se dalo čekat spíš od beletrie, totiž zábavnou denaturalizaci ledasčeho, co mají lidé za přirozené a odvěké: „Byli docela jako my, říká bez stínu pochyb otec svým dětem v expozici Herculanea v Britském muzeu – až narazí na sochu Pana znásilňujícího kozu nebo nástěnnou malbu muže a ženy souložících se svým otrokem.“

Jenže pak se Mason pokusí navrhnout konkrétní postkapitalistický projekt, „Projekt Nula“ – a ten je tak banální a má tolik hluchých míst, až si musíte ověřit, že ve vaší kopii knížky nechybí nějaké kapitoly.

Něco míří na hlavičku…

Mason píše srozumitelně a stručně. Myšlenky, které by v A2 zvládli rozvařit na dvojstranu, podává jednou nebo dvěma větami.

Úsporná opatření jsou podle něj čertovštější dílo než jen několikaleté škrtání ve veřejných rozpočtech: „Skutečným cílem austerity je srážet mzdy i životní úroveň v západních zemích po celá desetiletí, až do chvíle, kdy se jim vyrovnají standardy středních tříd v Číně a Indii.“

Trefné je porovnání staré a nové pravice: „V programu konzervativců, a dokonce fašistů bylo prosazení specifické podoby solidarity, která sice vycházela vstříc zájmům kapitálu, ale pořád to byla solidarita. Neoliberálové prosazují něco docela jiného: atomizaci.“

Nejpřínosnější částí knihy je připomenutí práce sovětského ekonoma Nikolaje Kondratěva. Ten popsal dlouhodobé cykly kapitalismu, odstartované vždy nástupem nových technologií (parní energie, automobily, počítače…) a dobytím nových trhů. Po padesáti až šedesáti letech končívají vzedmutí depresemi, přičemž teď nezažíváme nic menšího než právě bolavý konec takového cyklu. Mason připomíná, že pracující se dokázali na konci všech předcházejících etap úspěšně postavit pokusům o snížení své životní úrovně. Tahle krize je ale jiná, protože už neexistuje sebevědomá pracující třída se silnými odbory, jen horda nezávislých profesionálů.

Na druhé straně je to podle Masona ale těžší než kdykoliv dřív i pro samotný kapitalismus. Především proto, že stále větší množství statků je digitálních a před volným šířením je tak ubrání jen monopolizace uzavřených systémů (Apple iTunes), nebo proto, že se stále víc směn odehrává jinde než na klasickém trhu, což Mason mnohokrát ilustruje Wikipedií a Linuxem.

Minule se četlo

Na máloco je tak trýznivý pohled jako na dobrého člověka, který se snaží pomoci ostatním, stojí ho to obrovskou námahu a výdaje, a přitom by byl užitečnější, kdyby poslal několik stovek na správný účet.

… a něco je na palici

Právě při chvále projektů, na kterých „bezplatně“ spolupracují lidé z celého světa, se z bystré kritiky stává nekritická fantasmagorie. Mason zde vidí zárodek nového, postkapitalistického uspořádání, důkaz toho, že tentokrát už to může fungovat: „Ekonomové rádi dokládají nefunkčnost centrálního plánování myšlenkovými experimenty: představte si, že by se v Sovětském svazu pokusili vytvořit síť Starbucks. Mám zábavnější návrh: představte si, že by Amazon, Toyota nebo Boeing zkusili vytvořit Wikipedii.“

Masonův technooptimismus je nutné zchladit několika argumenty. Za prvé, nekomerční nebo řekněme komunistický internet se neustále zmenšuje, kapitál chňape po všech on-line projevech spontánní lidské tvořivosti a dělá si z nich nový výrobní prostředek i nový trh: Facebook, Twitter, Foursquare takto uchvátily blogování, rodinnou komunikaci nebo výměnu cestovatelských tipů. (Dobře o tom píše Astra Taylorová v People’s Platform.) Za druhé, patrně není náhoda, že Wikipedia i Linux vznikly v industrializovaných a bohatých kapitalistických zemích, ve kterých je pořízení počítače snazší než v sebelépe fungující komuně. Ty projekty totiž nejsou protivníky kapitalismu, fungují s ním v symbióze, kterou Mason odmítá vidět. Platí to hlavně o Linuxu, jehož ekosystém prospívá z miliardových komerčních aktivit napojených na nekomerční vývoj kódu.

Za třetí, Mason je jedním z těch týpků zamilovaných do technického řešení společenských problémů, ze kterých si tak ošklivě a přitom správně utahuje Jevgenij Morozov. Halucinuje o tom, jak s pomocí superpočítače šibovat s globálními cenami zboží tak, aby se oceňovala víc lidská práce než značka, nebo že je dobré upřednostnit „bezplatnou wi-fi síť v horské vesnici před telekomunikačními monopoly.“ Mele páté přes deváté, přichází s jedním divokým nápadem za druhým, a proč vlastně? Kvůli Projektu Nula.

Projekt Nula je sice cool název jak z Klubu rváčů, ale v reálu to není nic natolik dramatického, aby to vyžadovalo konstrukci centrálního mozku lidstva a stržení 3G vysílačů na Božím daru. Cílem je energetický systém s nulovými emisemi, nulové mezní náklady zboží i služeb dík automatizaci a nulová potřeba lidské práce. Mason rovnou připouští, že není podstatné cíle dosáhnout, ale přiblížit se mu. Tržní směna tu zůstane, ale nebude už zcela volná a stát bude různými způsoby protežovat ostatní formy spolupráce, které nakonec převáží. V těchto závěrečných stranách doporučuji při čtení nepokládat otázku „jak konkrétně?“, pokud nechcete plakat krvavé slzy.

Mason nakonec nepředkládá vizi postkapitalismu, ale dalšího cyklu kapitalismu, jen o něco rovnostářštějšího a ohleduplnějšího k pracujícím a k přírodě. Je to sice pěkné, jenže mu to drží pohromadě jen díky zbožným přáním: Jedno procento nejbohatších prý bude šťastnější, až trochu zchudnou, protože být bohatý je na budku. Proto nepřijde žádná kontrarevoluce. Jauvajs.

Odložte PostCapitalism před desátou kapitolou – a odnesete si potěšení z pronikavé analýzy výzev, kterým čelí globalizovaná ekonomika, a z poutavého výletu po dějinách ekonomického myšlení. Čtěte až do konce – a potrénujete svoji schopnost ustát fantasmagorii.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 18. 9. 2015 09:37

Institut vlastnictvi byl objeven proto, aby vyresil nakladani s omezenymi zdroji. Aby urcil, kdo rozhoduje o tomto bochiku chleba, tomto pluhu ci tomto kusu pole.

Vlastnictvi muze byt vztazeno jen k necemu, s cim se musi nakladat exkluzivne - kdyz jim tento rohlik ja, tezko ho muze jist zaroven nekdo jiny. Pokud se ten jiny pokusi mi rohlik sebrat, tak pak bych ho ja jist nemohl. Bud ja, NEBO on.

Naopak kdyz slysim v radiu pisnicku, kdyz vidim nekoho vyrabet kolo ci rozdelavat ohen, kdyz navstivim prednasku, kde my vysvetluji E=MC2, tak tyto myslenky se stavaji (at chci nebo nechci!) soucasti meho povedomi, obsahem meho mozku (a tomu zpevakovi ani prednasejicimu tim zverejnenim z mozku neubudou). Mame je tam pak oba (opak situace s rohlikem).

Kapisto?

+2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (25 komentářů)

Pito | 17. 9. 2015 21:56

To byla pěkná slátanina.
Raději shlédněte The Zeitgeist filmy a Venus Project + přednášky autora Jacque Fresca ,ten ví o čem mluví.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 9. 2015 10:53
reakce na Pito | 17. 9. 2015 21:56

A já si doteď myslel, že slátanina je Zeitgeist :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Gabriel Pleska | 18. 9. 2015 11:06
reakce na Josef Fraj | 18. 9. 2015 10:53

Je tu samozřejmě možnost, že slátanina je obojí. Taková je ostatně statistika: většina knih a filmů je slátanina.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Stanislav Brabec | 17. 9. 2015 16:14

Tato ideologická nadstavba postavená nad Linuxem mi přijde zcela zcestná.

Nevšiml jsem si žádného problému, který by přinesl kapitalismus do digitálních technologií. Pokud jsou zde problémy, přináší je centrální regulace. Dnes a denně musíme v IT bojovat se státem zaručenými monopoly na myšlenky – softwarovými patenty.

Naproti tomu svět Linuxu považuji za trh bez přívlastků a regulací. Malou součást světa, který Richard Stallman vydobyl svou geniální svobodnou Obecnou veřejnou licencí GPL ze spárů centrálních regulací.

Je to svět, kde mohou výrobci beztrestně opisovat od konkurence, spolupracovat spolu či naopak bojovat proti sobě konkurenčními technologiemi. A pak počítat, kolik jim to přineslo. Svět, ve kterém se koncový zákazník může dle libosti vrtat v produktu, který si pořídil, a pokud je schopný, může se rychle vyšplhat mezi neuznávanější experty světa.

A když už se tady brojí proti Apple: I velcí softwaroví giganti už pochopili, že přes boj o softwarové patenty cesta nevede. Že se budou jen vyčerpávat navzájem nekonečnou řadou porušení triviálních patentů.

Kromě toho systémy Apple technologicky stojí na dalším svobodném systému – BSD. Apple ovšem do světa svobodného softwaru také přispívá. Třeba v takovém jádru prohlížeče Chrome je docela dost kódu z dílny Apple.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 9. 2015 16:37
reakce na Stanislav Brabec | 17. 9. 2015 16:14

Já se přiznám, že tohle v myšlení tržních jehovistů nechápu. Soukromé vlastnictví je pro vás svaté, ale musí jít buď o číslička na účtech nebo o hmotný majetek. Duševní vlastnictví je pro vás veřejné a volně k dispozici komukoliv. Můžete mi tento - pro mne evidentní - rozpor vysvětlit? Vlastnictví je buď obojí nebo není vlastnictví žádné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 18. 9. 2015 09:37
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 16:37

Institut vlastnictvi byl objeven proto, aby vyresil nakladani s omezenymi zdroji. Aby urcil, kdo rozhoduje o tomto bochiku chleba, tomto pluhu ci tomto kusu pole.

Vlastnictvi muze byt vztazeno jen k necemu, s cim se musi nakladat exkluzivne - kdyz jim tento rohlik ja, tezko ho muze jist zaroven nekdo jiny. Pokud se ten jiny pokusi mi rohlik sebrat, tak pak bych ho ja jist nemohl. Bud ja, NEBO on.

Naopak kdyz slysim v radiu pisnicku, kdyz vidim nekoho vyrabet kolo ci rozdelavat ohen, kdyz navstivim prednasku, kde my vysvetluji E=MC2, tak tyto myslenky se stavaji (at chci nebo nechci!) soucasti meho povedomi, obsahem meho mozku (a tomu zpevakovi ani prednasejicimu tim zverejnenim z mozku neubudou). Mame je tam pak oba (opak situace s rohlikem).

Kapisto?
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 9. 2015 23:42
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 16:37

Myšlenka z principu není majetek. Nelze ji zcizit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 9. 2015 07:57
reakce na Josef Fraj | 17. 9. 2015 23:42

Víte, váš problém je v tom, že chcete vystavět vaši ideologii z jednoduchých axiomů. Ale lidský svět je konstruován nedokonale a prostřednictvím dohod, které nelze stavět na principech. Samozřejmě, že prostá myšlenka nemůže být předmětem vlastnictví, nikoho by to vážně nenapadlo. Ale kniha, vědecké dílo nebo třeba film je něco jiného. Stejně jako dogmatické trvání na právech duševního vlastnictví může ohrozit rozvoj vědění, také jeho dogmatické odmítání v jakékoliv podobě může vést k témuž, protože to, co může být obratem zcizeno, nikdo nezveřejní, anebo to ani nevznikne, protože se nevyplatí, aby to vznikalo. V reálném životě lidí budou vždy takové nedokonalé, neprincipiální, neaxiomatizovatelné věci, protože svět už je holt takový, nedá se vtěsnat do jednoduchých, rádoby vševysvětlujících pouček.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Mue | 25. 9. 2015 15:15
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2015 07:57

"prostřednictvím dohod" - OK, nekdo se mozna dohodl, ale nekdo zase ne (na dusevnim vlastnictvi)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 9. 2015 11:09
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2015 07:57

Jednak mně podsouváte nesmysly, protože jste si nikdy nedal práci, abyste se seznámil se základními myšlenkami klasického liberalismu a rakouské školy. Druhak si prostě neumíte představit svět bez státem vynucovaných privelegií, ve kterém je část společnosti zvýhodńována na úkor druhé části na základě arbitrátního rozhodnutí politiků nebo nějaké momentální relativní většiny ve volbách.

Kniha je majetek, je to hmotný předmět, myšlenky v knize obsažené už majetek nejsou. Pokud někdo dobrovolně ty myšlenky zveřejnil, například vydáním knihy, tak je dal k dispozici všem k libovolnému použití. Nikdo ho k tomu nenutil. Knihu jako předmět ukrást lze, myšlneky v ní obsažené nelze.

>>> "dogmatické trvání na právech duševního vlastnictví může ohrozit rozvoj vědění,"

ničím nepodložené tvrzení. Opak je pravdou.

>>> "... nikdo nezveřejní, anebo to ani nevznikne, protože se nevyplatí, aby to vznikalo. "

opět ničím nepodložené tvrzení. Opak je pravdou. Jenom vaše omezenost vám brání představit si, že by něco mohlo fungovat bez státem vynucených provilegií, které defacto zajišťují privilegované skupině příjem zákonem, tedy okradením jiné skupiny.

To, že si neumíte představit život bez milionu státních regulací, je vaše omezenost etatisty, byrokrata, člověka neschopného přijmout riziko odpovědnosti za svůj život. Proto kolem sebe tolik kopete pokaždé, když někdo navrhuje, že by lidé tu odpovědnost měli přijmout.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 18. 9. 2015 09:38
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2015 07:57

Jakoze pred zavedenim kopyrajtu nikdo nebadal, nepsal knihy, neskladal hudbu, neinovoval?
Jako ze dejiny pokroku zacinaji az tou regulaci? To jsou mi novinky...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 18. 9. 2015 06:17
reakce na Josef Fraj | 17. 9. 2015 23:42

Dobře, takže vy napíšete knihu a já si ji okopíruju a začnu prodávat v papírové podobě. Žádný problém v tom nevidíte? Pokud ne, tak máte ve vaší ideologii díru.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 18. 9. 2015 12:45
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2015 06:17

Je otázka k čemu by vám to bylo, když je ta kniha už volně ke stažení na internetu? Ale jinak samozřejmě můžete. Autor vám k tomu dal právo tím, že ji dobrovolně zveřejnil.

P.S. Musíte ale stále uvádět pravého autora a nevydávat ji za svoje dílo. To by byl podvod.

Ne já v tom problém nevidím. Problém je to pro vás díky omezenosti vašeho uvažování, které nepřipouští jinou než totálně regulovanou společnost.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 18. 9. 2015 09:44
reakce na Martin Brezina | 18. 9. 2015 06:17

A vy povest plagiatora, neoriginalniho losera, kterej se na vlastni tvorbu nezmuze. S timto stigmatem budete muset zit a nebude to lehke.
A asi vam taky autor do vaseho knihkupectvi nepujde predcitat, delat autogramiadu, atd... Dost mozna se vam tak naklady na tisk vubec nevrati.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomáš Macháček | 17. 9. 2015 19:09
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 16:37

Čtěte, jestli máte zájem.

http://www.mises.cz/literatura/obzaloba-dusevniho-vlastnictvi-30.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 17. 9. 2015 19:27
reakce na Tomáš Macháček | 17. 9. 2015 19:09

Nečetl jsem to celé, ale v pasáži, kterou jsem četl, se argumentuje vzácností. Když vezmu něco, co je neomezeně replikovatelné (např. software), tak jsem údajně nic neukradl, protože prý vlastníkovi nic neubylo. Což mně připadá, že není pravda, protože mu tím ubyla třeba možnost to pronajímat. A taky mi to připadá jako problematické vzhledem k penězům, protože ty jsou taky neomezeně replikovatelné, jejich vzácnost je uměle vytvořená.

Jinak, ale i obecně argumentace vzácnosti je pro mne slabá. Pokud považujete princip vlastnictví za tak silný, tak popřít ho hned tím, že co není vzácné, to se jako krást může, hmm, no, to je tedy morální až na půdu:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 18. 9. 2015 11:56
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 19:27

Divim sa Vam pan Brezina ze to este skusate:). Tito ludia nie su ochotni pripustit ani namensi ustupok v ich ideologickom cierno-bielom ponimani sveta. Darmo plytvate energiou.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Oops | 18. 9. 2015 17:05
reakce na Tomas Kaleta | 18. 9. 2015 11:56

To od socana a etatisty sedi. Nasilim lidem nutit vlastni predstavy, okradat je o polovinu prijmu, to je OK. A vse ostatni je zla ideologie.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Kaleta | 21. 9. 2015 09:15
reakce na Oops | 18. 9. 2015 17:05

Takze ja som podla vas socan a etetista?

Uz davno som sa tak nepobavil:). Predviedli ste svoje detinske ciernobiele videnie v plnej "krase". Kto nejde s nami, ide proti nam! Ze ano?:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Quiz | 25. 9. 2015 15:18
reakce na Tomas Kaleta | 21. 9. 2015 09:15

Je podle vas suveren stat, nebo jednotlivec?
Ma stat pravo lidem brat jejich majetek bez jejich souhlasu?
Ma stat pravomoci i nad pozemky a lidmi, kteri mu k tomu nedali souhlas? Kde a jak ho vzal?
Souhlasite s nedobrovlnym/nasilnym prerozdelovanim? Pokud ano, jste to, co jste, jen si to neumite priznat.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Axl | 18. 9. 2015 09:42
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 19:27

Pokud nekdo chce vydelavat prodejem SW, tak:

1) Si ho zabezpeci (overovani pres internet, registracni klice, atd...). Stejne jako muze zakodovat TV vysilani, atd...

2) Namotivuje lidi zaplatit: podpora, upgrady, konzultace, helpline, atd... Obcas si na vyzkouseni stahnu i neco ilegalne z torrentu, ale ty aplikace, ktere mne zaujmou, jsou pro mne uzitecne a pouzivam je pravidelne, ty si nasledne koupim. Nevim jak vy, ja ano.

3) Mohu si veci osetrit i smluvne - kdyz SW nekomu prodam, tak ten podepise smlouvu, ze to nikomu dalsimu neda. Pokud takovou smlouvu dobrovolne podepise, samozrejme je zavazna - i z libertarianskeho pohledu. Ovsem pokud pisnicku odvisilam v radiu, tak jsem ji proste zverejni - zcela objektivne a zjevne.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gilhad | 25. 10. 2015 22:01
reakce na Axl | 18. 9. 2015 09:42

A nebo to udelam uplne naopak - pokud ma nekdo zajem o SW ode me, tak se s nim dohodnu, co chce a kolik zaplati za to, ze mu to napisu, pripadne kolik zaplati za dalsi udrzbu - on ma SW na miru, ja mam penize a slavu a oba jsme spokojeni - a pokud rozkopiruje ten SW kde komu, tak moje slava roste a vic lidi ma zajem o tom, mit ode me napsane dalsi doplnky k tomu SW a mit ode me podporu pri jeho pouzivani, protoze malokdo ho zna tak dobre jako autor.

Me to takhle uspesne funguje uz po leta.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Josef Fraj | 17. 9. 2015 23:31
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 19:27

Pokud někdo dobrovolně zveřejní svoji myšlenku, například zahraje skladbu na koncertě, tak ji dává k dispozici všem. Tvrzení, že skladba, kterou jsem si zapamatoval, tedy mám ji uloženou ve svém mozku, je majetkem někoho jiného, je absurdní.
Pokud se někomu nabouráte do počítače, tak je to špatně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ekonom | 17. 9. 2015 17:42
reakce na Martin Brezina | 17. 9. 2015 16:37

Nehmotné vlastnictví není analogií k vlastnictví nehmotnému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 17. 9. 2015 12:41

OK, díky za recenzi, možná se na to podívám. Poslední dobou se rád v takových autorech prohrabuji. Dle recenze v tom ale nevidím žádné originální myšlenky, které by nebyly tisíckrát přežvýkány podobnými autory...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!