Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tahle kniha mě přesvědčila, že základní příjem stojí za pokus

| 25. 6. 2015

Materiální podmínky svobody mají jedno slabé místo: kniha navrhuje peníze na základní příjem pro všechny získat vysokým zdaněním práce a přehlíží jiné možnosti.

Tahle kniha mě přesvědčila, že základní příjem stojí za pokus

Představte si, že by vám každý měsíc přišly od státu peníze. Ve skromné variantě by to mohlo být životní minimum, 3410 korun, v radikální třeba 9683 korun, práh chudoby. Bylo by jen na vás, co s nimi uděláte. Nikdo by ani nezkoumal, jestli jste bohatí, nebo nemajetní, jestli chodíte do zaměstnání, dobrovolničíte anebo zevlíte. Na druhou stranu by stát přestal vyplácet většinu dávek, podpor a stipendií. Šílenství?

Španělský ekonom Daniel Raventós v čerstvě přeložené knize Materiální podmínky svobody, která v originále vyšla už v roce 2007, připouští, že takové vize vzbuzují vášně a pochyby. Zároveň ale dělá všechno pro to, aby ty vášně zklidnil a myšlenku základního příjmu stručně a věcně představil a obhájil – a vrátil ji tak z politické periferie do mainstreamu.

Že v něm byla za Velké francouzské revoluce, při níž ji prosazoval Maximilien Robespierre, to nepřekvapí. Ale že se jí vážně zabývala ještě vláda Richarda Nixona, to už může odpůrce jakéhokoliv přerozdělování zmást. Podobně jako skutečnost, že základní příjem v podobě takzvané negativní daně z příjmu a ve skromné výši navrhovali vedle socialistů i někteří libertariánští ekonomové a filozofové, jako Hillel Steiner nebo Milton Friedman. Prvního k tomu vedlo přesvědčení, že si lidé mají přivlastňovat jen plody své práce, ne přírodní zdroje, jejichž hodnota by se takhle rozdělila všem. Druhého zase snaha demontovat sociální stát. Základní příjem má totiž oproti účelovým dávkám tu výhodu, že se obejde bez papírování a kontrolování.

Daniel Raventós: Materiální podmínky svobody – vyšlo v nakladatelství Rubato v květnu 2015 v překladu Štěpána Zajace. 232 stran, 320 Kč.

Sto much jednou ranou

Po výletu do historie, plném dobrých tipů na další čtení, se Raventós dostává k obhajobě. Namátkou:

„Základní příjem je odpovědí na současný problém chudoby.“ Na rozdíl od současných sociálních systémů by nestigmatizoval příjemce podpory a umožňuje jim přijímat třeba kratší úvazky, aniž by na tom ekonomicky tratili. Pomohl by chudým pracujícím, jejichž počet v Evropě narostl skoro na čtyři procenta populace. Zvedl by platy v nejnevděčnějších profesích, protože už by je nikdo nemusel vykonávat jen pro své holé přežití. Umenšil by závislost žen na mužích. Usnadnil celoživotní vzdělávání. V neposlední řadě by podle Raventóse „snížil míru rizika u lidí, kteří se rozhodnou začít s nějakým podnikatelským projektem v oblasti samostatné výdělečné činnosti“.

Znamenitá je poslední kapitola, ve které autor polemizuje s často opakovanými námitkami. Že základní příjem neřeší všechny sociální problémy? No a co: „[N]ikdo nekritizuje vdovské důchody za to, že neřeší bytový problém [...]“ Že rozevře nůžky mezi kvalitou života v bohatých a chudých zemích a bude lákat imigranty? Tím lze ale přece smést jakékoliv opatření zvyšující kvalitu života. Že základní příjem ubere na ctnosti práci vykonávané za mzdu? Neubere, ale může posílit dnes nízkou prestiž ostatních dvou druhů práce: domácí a dobrovolnické.

Na papíře to funguje. Někdo to zkuste v reálu

Není v možnostech dvousetstránkové knihy popasovat se všemi argumenty proti základnímu příjmu, ale stejně mě mrzelo, že Raventós pár dalších námitek přece jen nezapracoval. Nespustil by základní příjem naopak emigrační vlnu, masový odchod občanů z bohatých států do zemí, kde lze pohodlně vyžít s bezpracně nabytým málem? Neposílil by prorůstání tržních vztahů úplně vším, protože nač dotovat veřejnou knihovnu, když si i ti nejchudší můžou čtení koupit? Neoslabil by mezilidskou solidaritu tím, že by lidem ve finanční tísni sebral omluvy? A nakonec: jak politicky protlačit základní příjem přes sice emocemi sršící, ale v jádru faktickou námitku, že by tak ke společné hostině sedli i lidé, kteří nikdy nebyli společensky prospěšní?

Budiž, málo místa. Čemu ale měl Raventós věnovat víc pozornosti určitě, je příjmová stránka celého velkého projektu. Ne že by neřekl, odkud brát. V závěru knihy nabízí propočty, podle kterých je ufinancovatelná i štědrá varianta, v níž by každý Španěl dostával 451 eur (12 300 korun) měsíčně. Zaplatila by to skoro padesátiprocentní rovná sazba daně z práce. Raventós ale pohříchu nevysvětluje, proč by se měla tak vysoce danit právě práce. Proč ne přírodní bohatství, jak navrhoval Steiner? Proč ne dědictví a výnosy z kapitálu, jak prosazoval Thomas Piketty? Proč ne negativní externality, třeba zplodiny? Vysvětlení, že s takovým modelem autor zkrátka už pracoval v minulosti, nestačí.

Materiální podmínky svobody nepřesvědčí kritického čtenáře, že je základní příjem nápad bez jakýchkoliv háčků. Autorovi jde ale ke cti, že se o nic tak velkohubého ani nepokoušel. I díky tomu kniha přesvědčí o tom, že základní příjem stojí za ambicióznější pokus, než je ten dosud jediný větší, totiž aljašská výplata podílu z těžby ropy, v roce 2014 činící ročně 1884 dolarů na hlavu (zhruba 3814 korun měsíčně). Která země se hlásí?

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:36

Ano, V Norsku, když jsem před pár lety domarodil, tak mě ze sociálky volali, jak jsem byl spokojenej s podporou jejich úřadu při vyplácení nemocenské. Naprosto zbytečná práce, jen zkrátka uměle vytvořené místo.

Moje máma:
1. listonoška- propuštěna, protože dopisy se už nenosí
2. za přepážkou v bance- propuštěna, protože spousta lidí si obsluhuje banku přes net
3. prodavačka v Albertu- propuštěna, samoobslužné kasy
4. skladnice- propuštěna, samojezdící vysokozdvižné vozíky!!! před pár lety sci-fi
5. chce řídít náklaďák..... jak dlouho tam bude potřeba řidič?

+6
+
-

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

Drago | 30. 6. 2015 10:48

Môj názor: Ak bude základný príjem napr 5000 Kč, tak by sa mal percentuálne znižovať od výšky príjmu napr v pomere 1:10
t.j. zarobíš 30000, tak 10% je 3000, základný príjem bude 5000-3000 t.j. 2000
pri príjme 50000 by si nedostal nič.
Ak by mali ľudia zaručených 5000, tak by ich mohli minúť v obchode a naštartovala by sa ekonomika, čo by prinieslo väčšiu DPH a dane pre štát a mohol by sa ZP kľudne vyplácať.
(táto veta bude znieť troška rasisticky, ale konečne by platili pokuty aj neprispôsobivý, lebo by im to bolo z čoho zobrať)
A rozhodne by som zdanil SLUŽBY zo zahraničia, lebo takto utekajú milióny zo štátu!

-2
+
-

Další příspěvky v diskuzi (106 komentářů)

Lukáš | 31. 8. 2015 22:52

V Norsku, kde dnes pracuji a žiji, se o tom pomalu začíná mluvit. Hnacím motorem tohoto tématu je pokračující automatizace a robotizace a to nikoliv jen pozic pro nevzdělané pracující, ale ohroženo je paradoxně dost "kancelářských prací". Relativně bezpečné jsou "venkovní" práce jako třeba řízení kamiónu, úklid sněhu z komunikací... protože automatická vozidla si při testech se zdejším prostředím absolutně nedovedla poradit- ale jak dlouho.
Určitě jsem četl mnoho o tom, jak zkrátka vždy místa zanikala kvůli novým technologiím a také vždy nová vznikala kvůli technologiím- problém je, že nynější nová místa už jsou ve stylu Hi- tech a zdaleka né každý má buňky na to se na ně rekvalifikovat. Kuchař, nahrazený robotem (realita), se asi nedokáže naučit programovat a i kdyby se to čistě teoreticky zvládli naučit všichni, tak tolik lidí potřeba ve zbylých oborech pro lidskou práci prostě potřeba nebude.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

David Rožánek | 23. 7. 2015 11:07

Sociální dávky demotivují lidi stejně jako daně. Základní příjem není nic jiného než rovná sociální dávka všem. Čím štědřejší sociální dávky, tím více lidí, kteří je pobírají. V kombinaci s padesátiprocentním zdaněním práce jde o smrtící koktejl, ve kterém nikdo nepracuje a všichni čekají na bezpracný příjem. Systém by pak nebylo z čeho financovat. Pokud ovšem nejste z těch, kteří věří, že zdroje tu tak nějak jsou...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zdeněk Gardelka | 15. 7. 2015 14:29

Já bych velmi přivítal nahrazení systému sociálního zabezpečení základním příjmem v optimální výši. Podle mého názoru je ta optimální výše 0,- na osobu a měsíc.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

HK | 8. 7. 2015 12:24

Vlastimil Tlustý to navrhoval dávno.... ale byl z ODS, tak bylo žádoucí ho kritizovat že.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

boboo1 | 2. 7. 2015 12:40

I ekonomika /tedy vyvázěná ekonomika/ se chová jako např. zákon o zachování energie, nebo spojené nádoby. Rozdělit tedy lze jen to co je ve společném košíčku. Jestli někomu málo a někomu mnoho (spravedlivost rozdělování), je věcí nastaveného systému. Systém nastavují občané, voliči (kapitalizmus, socializmus, diktatura. a pod.). Socializmus je založen na společném vlastnictví výrobních prostředků a více-méně rovnoměrném rozdělení zisku mezi spoluobčany - spoluvlastníky. Kapitalizmus je založen na hromadění kapitálu v rukou těch obratnějších, schopnějších, nebo všeho schopných, kdy zisk je tedy rozdělen jinak než rovnoměrně. Ve svém životě jsem už zažil dva různé systémy, socializmus a kapitalizmus, jsem elektrikář (takže jsem v žádném systému neměl žádné zvláštní výhody ani možnosti) a jsem ve věku kdy už mohu posuzovat spravedlivost systému z pohledu většiny spoluobčanů.
A teď k tématu článku, který, podle mého subjektivního pohledu, "objevuje ameriku" a v jiném ekonomickém zdůvodnění vlastně představuje základní prvek socializmu. Je to podobné jako se kdysi naopak zkoušel "socializmus s lidkou tváří". Implantace do stávajícího kapitalistického systému by byla sice něco jako prasopes. Každopádně by to ale byl sociální pokrok, i když bych se současně zamýšlel nad tím, zda jednoduše nevolit systém, který prvky sociální spravedlnosti obsahuje již ve svém základu.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 2. 7. 2015 14:50
reakce na boboo1 | 2. 7. 2015 12:40

Ten sociální pokrok znamená jediné: všichni stejně, ale všichni stejně blbě. Důkazy snad netřeba dávat.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Drago | 30. 6. 2015 10:48

Môj názor: Ak bude základný príjem napr 5000 Kč, tak by sa mal percentuálne znižovať od výšky príjmu napr v pomere 1:10
t.j. zarobíš 30000, tak 10% je 3000, základný príjem bude 5000-3000 t.j. 2000
pri príjme 50000 by si nedostal nič.
Ak by mali ľudia zaručených 5000, tak by ich mohli minúť v obchode a naštartovala by sa ekonomika, čo by prinieslo väčšiu DPH a dane pre štát a mohol by sa ZP kľudne vyplácať.
(táto veta bude znieť troška rasisticky, ale konečne by platili pokuty aj neprispôsobivý, lebo by im to bolo z čoho zobrať)
A rozhodne by som zdanil SLUŽBY zo zahraničia, lebo takto utekajú milióny zo štátu!
-2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 30. 6. 2015 19:27
reakce na Drago | 30. 6. 2015 10:48

1/ Takže ze základního příjmu učiníte dodatečný nástroj progresivního zdanění.
2/ Když bude mít jeden člověk zaručený příjem 5000, druhý bude mít nutně -5000 (ty peníze je třeba někde vzít). Takže ze strany příjemce bude vyšší útrata, ze strany plátce ale recipročně nižší. Takže souhrnný růst ekonomiky touto operací bude nulový a stejný efekt to bude mít na výběr DPH.
3/ Co znamená zdanit službu ze zahraničí? Služby nabízené firmami se zahraničním vlastníkem? Co se asi stane, když se recipročně zachovají ostatní země?
SUma sumárum, další ukázka toho, když si někdo myslí, že stát dokáže regulací a přerozdělováním zvýšit bohatství...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

něco k počtení ... | 29. 6. 2015 11:49

Základní příjem vypočtený pro ČR založený na zdanění spotřeby: www.zakladninepodminenyprijem.cz
vychází při DPH 120% (zrušené ostatní daně a poplatky) vychází na 5 000 Kč na dospělého a 3 000 Kč na dítě. Dnes je zdanění 47,3%(bez započtení ostetních daní a poplatků), po zavedení ZNP a revize DPH by bylo zdanění nejbohatších 60% (při útratě celé výplaty) až po záporné zdanění chudých.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 6. 2015 23:41
reakce na něco k počtení ... | 29. 6. 2015 11:49

To by tedy byla motivace obcházet DPH!
Jídlo na firmu (dohodnout si s majitelem konzumu měsíční fakturaci třeba pronájmu reklamní plochy), nábytek na firmu (protože kancelářský), veškerá domácí elektronika jako výpočetní technika, prostě všechno na firmu.

Do půl roku by třičtvrtě populace zažádalo o DIČ.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

něco k počtení ... | 1. 7. 2015 11:56
reakce na Jan Altman | 29. 6. 2015 23:41

...o odpočtu DPH tam nic není... přečtěte si to celé.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Filip | 29. 6. 2015 00:47

A neni jednodussi proste snizit dane ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Ctibor | 27. 6. 2015 16:49

Zajímavá, ale podle mě dost utopická myšlenka. Mimo jiné by asi moc nefungovala, pokud by se jí nepodřídila většina světa. To je v době mého života a i v dohledné době poté dost nereálný předpoklad. Nehledě na reálný způsob zavádění této záležitosti a její počáteční náklady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

nechápavec | 27. 6. 2015 14:23

můžete mi vysvětlit logiku toho že mi z práce seberou 50% příjmu a pak mi z toho vrátí pětinu ... co se tímhle má jako vyřešit ?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kairos | 27. 6. 2015 18:04
reakce na nechápavec | 27. 6. 2015 14:23

Co se má vyřešit? Krátkodobě - zjednodušit stávající překomplikovaný sociální systém jednou jednoduchou platbou. Dlouhodobě - vyřešit problém, co s lidmi, pro které nebude práce, aniž bychom je museli pozabíjet nebo pro ně vymyslet nějakou "práci" (aby se cítili jako užiteční a my abychom se necítili blbě, že jim dáváme peníze za nic).
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 29. 6. 2015 23:42
reakce na Kairos | 27. 6. 2015 18:04

Práce je dost. Jen je moc drahá, zaměstnávání je složité a riskantní a na najímání lidí (zahradníků, paní na úklid) střední třídě po zdanění nic nezbude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomin | 26. 6. 2015 21:28

Zajímavá myšlenka, akorát aljašský fond vyplácí dividendu jednou ročně, a ne měsíčně...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomas Hruby | 26. 6. 2015 09:32

Jen naokraj, v literárním zpracování asi nejlépe vystihl dopady "základního příjmu" David Weber ve své scifi sérii Honor Harrington. Jeho "Lidová republika Haven" je totiž přesně o tomto, pojem základní příjem sice nikde nepoužívá, ale podstata tamních "dávkařů" je přesně o něm. A obávám se, že postupné dopady na společnost dotyčný trefil zcela dokonale (ač to není primární téma této série knih).
Jedna otázka za všechny - co zabrání v momentu, kdy začne podstatná část společnosti být na takto pojatém příjmu závislá, tomu, aby se nezačaly obratem šroubovat požadavky na jeho neustálý růst???
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

jarda čtrnáctý | 25. 6. 2015 22:53

já mám obavu, že kdybychom nebyli v existenční nejistotě, přestali bychom se snažit o velké věci. Největší posuny v rozvoji lidstva často pramenily z existenční nejistoty a nutnosti přežít. Pokud by přežití bylo stejně samozřejmé jako den a noc, bál bych se lenosti a degenerace.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 27. 6. 2015 14:06
reakce na jarda čtrnáctý | 25. 6. 2015 22:53

Jak souvisí kosmický program s bezprostřední existenční nejistotou. Myslíte, že lidstvo létá do vesmíru ze nějakého strachu? Nebo je to spíš zvědavost, zvídavost a touha dostat se dál než předchozí generace? Totéž internet, elektronika...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Neugebauer | 25. 6. 2015 17:46

Zájemci, kteří by rádi viděli konkrétní návrh pro ČR v podobě, která je ufinancovatelná, nesnižuje motivaci pracovat, respektuje principy základního příjmu, nechť vyhledají bakalářskou práci "Základní příjem jako nástroj sociální politiky" (v Googlu první odkaz z VŠE).

Důležité jsou kapitoly 2, 3, 4 a závěr. Pro ty, kteří nemají chuť číst, tak ve zkratce je základní příjem (ZP) ve 2 formách - plná výše 4000,-, snížená 2000,-. ZP jako nástroj sociální politiky, ruší některé dávky, některé zůstávají, dávky důchodového pojištění jsou obvykle vyšší a příjemce tedy nemá nárok na ZP. Návrh je proveden v takovém duchu, aby se současný systém sociálního zabezpečení zjednodušil a zlepšil, nikomu neubral na úkor druhého. Jeho výše je taková, aby připravila příjemce na jiný systém (->se ZP nutný posun paradigmatu), zvýšila jejich disponibilní příjem, tedy u některých skupin i motivaci k práci.

Jestli má být ZP prosaditelný, musí přijít v takové formě, která nepřinese obrovské změny, která je postupná a která ukáže bez větších zásahů a dopadů na ekonomiku, jestli zlepšuje životní úroveň, míru vzdělání, zdraví, obecné štěstí, lepší sociální život, rodinný atd. Otázka financování je daleko komplikovanější než pouhé výroky jakou daň změnit. Daňové reformy jsou naprosto nezbytné, je nutné daňový systém také zjednodušit a například zrušit/změnit systém daňových úlev a nahradit ho právě ZP. To vše a více (také z roviny teorie) lze nalézt z doporučené práce na toto téma.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Zdeněk | 26. 6. 2015 17:30
reakce na Petr Neugebauer | 25. 6. 2015 17:46

Pošli odkaz, našel jem jen zmínku...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

EL.58 | 1. 7. 2015 11:54
reakce na Zdeněk | 26. 6. 2015 17:30

Tady je německý dokument ve slovenštině ve kterém se uvažuje s financováním z DPH.
https://www.youtube.com/watch?v=2mP3b86zVvo
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Neugebauer | 26. 6. 2015 17:35
reakce na Zdeněk | 26. 6. 2015 17:30

odkaz: https://www.vse.cz/vskp/45286_zakladni_prijem_jako_nastroj_socialni_politiky
odkaz přímo na stažení práce v pdf: https://www.vse.cz/vskp/show_file.php?soubor_id=1267803
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 26. 6. 2015 11:52
reakce na Petr Neugebauer | 25. 6. 2015 17:46

Práce je dobrá, ale její závěr se diametrálně liší od toho, co píšete v prvním odstavci - zde píšete, že je podoba ufinancovatelná, z práce nic takového nevyplývá (i v závěru píšete, že se jedná pouze o spekulace a že se záměrně vyhýbáte možným dopadům zaručeného příjmu na chování lidí). Zejména se jedná o ty ušlé příjmy státního rozpočtu – ty jsou podle mě značně nadsazené, navíc není důvod myslet si, že když je nevybere vláda dnes, že by je byla schopna vybrat po zavedení tohoto systému.
Prostě vyždímat z lidí navíc zhruba 400 mld. Kč ročně, tedy více, než kolik z nich vyždímáte dnes na soc. pojištění, je podle mě utopie - navíc v situaci, kdy části lidí řeknete, že vlastně ani pracovat nemusejí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Neugebauer | 26. 6. 2015 16:53
reakce na Ferdinand Klíma | 26. 6. 2015 11:52

Díky za komentář. Práce má omezený rozsah, nezabývala se dopodrobna financováním, jen nastínila možnou záměnu s daň. úlevami, které byly dle MFČR vyčíslené (teoreticky). Smyslem toho je, ukázat, že pokud se ZP správně nastaví, není to náklad ve výši 600 nebo 800mld. což jsou sumy, s kterými člověk běžné kalkuluje. Naopak částka 270mld. je už od pohledu daleko reálnější. Jak to celé udělat je otázka stále nevyřešená. Peněz na to, abychom je lépe a efektivně přerozdělili je tu dost a díky ZP by jich tu mohlo být i víc (např. vyšší zdanění výnosů, které jdou pryč do zahraničí).

Třeba sleva na poplatníka, takový nepřímý ZP. Proč nedat peníze přímo a slevu zrušit. Ta zvýhodňuje jen plátce daně, její efekt zasahuje jen určitou skupinu, ZP je tu pro všechny. Jasně, průměrně vydělávající člověk si o moc nepolepší (získá ZP, ale zaplatí větší daň). Ale když přijde o práci, když se mu narodí dítě, když má vícečlennou rodinu, stále se mu to vyplatí (pokud se to správně nastaví). Důležité je to pro mladé a rodiny, pro lidi pečující o staré rodiče, atd. Zamezuje to zneužívání celé řady dávek, je to spravedlivé, nikomu to nezaručuje blahobyt. Může to ženám dovolit vzít práci na částečný úvazek a starat se víc o děti, tím zaměstnat víc žen. Kde jsou nevýhody (všechno má své proti), které přebijí všechny tyhle výhody? Když se chce všechno jde, chce to jen vůli a chuť toto prosadit a půjde to.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 29. 6. 2015 00:44
reakce na Petr Neugebauer | 26. 6. 2015 16:53

Zde píšete 270 mld., v práci ve střední variantě 335 mld. Těch 65 mld. rozdílu je dost podstatných, pro ilustraci je to dnes zhruba roční výše všech sociálních dávek mimo důchodů, nemocenské a dávek v nezaměstnanosti.
Jinak hovoříte o zneužívání dávek - i kdyby se dnes zneužily všechny sociální dávky mimo výše jmenované, pořád by se na ně vydalo 5x méně, než navrhujete. Nezlobte se na mě, ale raději současných 65 milliard dávek v luftu než 335 mld. dávek "správně rozdaných".
Každopádně se velmi obávám, že základní příjem by měl naprosto stejný efekt jako státní důchod v současné podobě (ten je kvůli redukcím v podstatě také rovný a vzhledem k výši se dá považovat za "základní") - tedy úbytek těch, kteří by systém financovali. To je dost podstatná nevýhoda, která přebíjí ony uvedené "výhody". Ty jsou navíc pouze na papíře - například příklad s částečnými úvazky je zcela chybný. Ženy (i muži) nepracují na částečný úvazek málo proto, že by nechtěli, ale protože zkrácené úvazky prostě nejsou. Otázka zní, proč poptávka po částečných úvazcích výrazně převyšuje jejich nabídku, ale osobně za tím vidím zejména stát (náklady firmy na dva částečné úvazky >> náklady firmy na jeden plný úvazek).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Neugebauer | 29. 6. 2015 13:57
reakce na Ferdinand Klíma | 29. 6. 2015 00:44

Uvedl jsem 270mld., což je špatně, máte pravdu, ve skutečnosti jsem měl na mysli 283,8 mld. To je údaj napsaný dále v textu potom, co se vyčíslily náklady na zrušené dávky ve výši 51,1 mld Kč. Data z tabulky, tedy 335 mld. je výdaj na ZP beze změn podle výše a počtu příjemců.
V dalším bodě říkáte, že máte obavu, že by ubylo těch, kteří by financovali současný systém. A to je přesně jedna z hlavních otázek sporu v současné době, tou se práce také zabývá. Nemá cenu tady v diskusi argumentovat pro a proti, ale problematika není tak jednoznačná jak si myslíte. V dotazech lidí odpovídají, že by pokračovali v práci na plný uvázek více jak v 60 % případů. Pouhých 10 % říká, že by skončilo a rozmyslelo se co dál. Ale na otázku, co si myslíte o ostatních, tak 80 a více procent odpovídá, že by ostatní nepracovali, a to samé se domníváte vy. Je to v pořádku, ZP vyžaduje jiný úhel pohledu a hlavně přístup, který vychází z postoje hledat proč a jak by to mohlo fungovat, nikoliv proč by to nešlo.
Poslední - zkrácený úvazek. Souhlasím s vámi, lidé chtějí, ale zkrácený úvazek jim nestačí a taky jak říkáte, 2 zaměstnanci ve finále budou dražší než 1. Podstata je taková, že ZP pomůže v jednom z těch dvou problému. A to že již bude ženě stačit pracovat méně. Stát potom musí tu souvislost pochopit a změnit legislativu, aby i na straně nabídky byla ta možnost.

Z reakcí lidí jsem trochu zklamaný. Základní příjem je z jádra dobrá věc, dělaná pro většinu, pro lidi. Přesto, jak je v této diskusi patrné, jí lidé odmítají, hledají důvody proč to nedává smysl, proč by to nefungovalo. I kdyby základní příjem byl špatný a ukázal se nakonec jako chybný, jak jinak se chceme posouvat vpřed, pakliže nejsme ochotni dělat změny, u kterých jako vždycky nikdy s jistotou nevíme, co nám přinesou.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 29. 6. 2015 14:44
reakce na Petr Neugebauer | 29. 6. 2015 13:57

"Základní příjem je z jádra dobrá věc, dělaná pro většinu, pro lidi." Přesně na toto již jednou dojel a znova dojíždí socialismus. Já například nic pro většinu dělat nechci, chci dělat pro sebe, svou rodinu, známé a lidi, pro které se rozhodnu dobrovolně. Absolutně netuším, proč bych se měl jakkoliv snažit a podporovat myšlenku, že zaplatím víc, aby moje rodina měla méně, ale někdo, kdo se válí doma na gauči, měl zaručen v podstatě bezstarostný život. A necítím se při tomto přístupu jakkoliv morálně pokleslý, považuji to za zcela přirozené. Prostě zaručeným příjmem berete motivaci do práce příjemcům i plátcům.
Další problém mám vůbec s otázkou "proč". Jak už zde napsali jiní, vámi propagovaný systém vlastně nic neřeší - chudí zůstanou chudými.
Takže místo nářku nad tím, že vás ostatní nechápou, se raději pokuste polemizovat s otázkami nastíněnými zde v diskusi ostatními.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Neugebauer | 30. 6. 2015 19:40
reakce na Ferdinand Klíma | 29. 6. 2015 14:44

Nevím, do jaké hloubky jste šel při studiu základního příjmu, což ovlivňuje to, jak si ho vykládáte a jaký k němu zaujímáte názor. ZP není levicový, ani pravicový, je to krok vpřed, je to demokratický a spravedlivý nástroj více než kterýkoli jiný. Není pravda, že Vy zaplatíte více, aby vaše rodina měla méně a jiné budete živit. To je snad úplně jasné, že toto nikdo nechce, toto není ZP, o čem mluvíte. Spíš je to situace odrážející dnešní podobu systému sociálního zabezpečení.
Bavíme se tu o nástroji, který právě toto neguje. Dá vám, všem členům vaší rodiny, stejně jako ostatním, naprosto rovně. Financovat ho bude aktivní obyvatelstvo, právnické osoby, dividendy z přírodního bohatství státu, atd. Jakou pointu by mělo dát lidem ZP a na druhou stranu jim vzít víc? Pochopte principy a zásady, které musejí být dodržené, jak se to celé musí nastavit, aby ZP fungoval jak má. A při správném nastavení nebere motivaci k práci. Věřím, že jí podporuje. Kdo nechce pracovat dnes, tak už nepracuje, živíte ho vy a vaše rodina tučnými odvody státu. Na místo desítek tisíc by někteří dostali ZP a nic víc a když by šli pracovat, ZP by jim zůstal. Dnes si vyberou, že radši pracovat nejdou protože mají dávky, které jsou skoro stejně vysoké.
Není to nářek nad tím, že mě nikdo nechápe, je to nářek nad tím, že lidem jako jste Vy je třeba vysvětlovat co a jak, aby pochopily výhody a zákonitosti. Přitom by raději bylo lepší energii a čas věnovat hledání optimálních změn a nastavení, aby ZP fungoval. Místo toho Vám tady musím argumentovat, že ZP Vám ani Vaší rodinně neublíží, logicky to nemá smysl zavádět, kdyby to šlo na úkor jedné skupiny a druhá by na tom profitovala.
Pane Klímo, myslím to dobře, podívejte se na to jinak, z pohledu, že Vám to pomůže, vašim kamarádům, naší společnosti a půjde to maximálně tak na úkor shromažďování bohatství pro absolutní minoritu nebo na úkor těm, co si ty peníze berou neprávem do kapsy. Nejde o nic jiného, než chytřeji redistribuovat peníze, které tu už všude běží. A ve finále se nikdo nemusí bát, lidé půjdou a peníze utratí, naopak to ekonomice velmi pomůže. 1 člověk si 1000 stejných statků nekoupí, 1000 lidí ano.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 2. 7. 2015 14:46
reakce na Petr Neugebauer | 30. 6. 2015 19:40

Vaše argumentace je čistě levicová, viz "jeden člověk si 1000 stejných statků nekoupí, 1000 lidí ano", "půjde to maximálně tak na úkor shromažďování bohatství pro absolutní minoritu", "nejde o nic jiného, než chytřeji redistribuovat peníze, které tu všude leží". Žádné peníze tu totiž samy od sebe neleží, ty peníze někdo někomu prostě musel předtím vzít. A komu je tak asi vzal? V čistém nejvíce střední vrstvě - chudí jsou celkově v plusu (více dostávají než odevzdávají), bohatí se odvodům umí vyhnout nebo si od státu dokážou přihrát zpět (dotace, zakázky, regulace atp.). Pokud si myslíte, že stačí sebrat bohatým, tak jste na velkém omylu - ti se peněz nevzdají, leda byste je zastřelil, jak to udělali komanči. A navíc nemají tolik peněz, že by to stačilo na ten váš ZP. Takže místo dlouhých příspěvků raději opravdu načrtněte způsob, jak si všichni polepší a nikdo si nepohorší (až do jaké příjmové hladiny). Já se toho opravdu dopočítat nemohu. Ropa nám tu ve velkém neteče, abychom si mohli žít na vysoké noze jak někteří Arabové, z aktivních fyzických ani právnických osob už toho příliš nevymáčknete.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Neugebauer | 2. 7. 2015 17:02
reakce na Ferdinand Klíma | 2. 7. 2015 14:46

Argumentace je logická, neřadím se k žádné skupině. Vy se nemůžete dopočítat aha - to ale nejste sám. Mě se povedlo alespoň spočítat, kolik by to stálo. Jak to financovat nechávám na druhých a je to otázka druhořadá. Považuji to za extrémně komplikované na výpočet kvůli nutným změnám spojeným se zavedením ZP. Mohl bych tady házet čísla a moudra, ale k čemu tím zabíjet čas, když ani nepanuje shoda nad základním příjmem jako správným nástrojem pro naši společnost (všeobecně, ne ČR jenom).
Myslel jsem, že se bavíme v tomto duchu, z vašeho posledního příspěvku, ale už nerozeznám, jestli vám ZP dává smysl, ale jenom nevidíte způsob jak ho realizovat, a proto ho odmítáte. A já vás nechci přesvědčovat, nikomu tím nepomůžeme. ČR není stát, který by na to byl připravený a s tím s vámi souhlasím. Hlavně se to týká lidí. Počkejme až to zkusí jinde a pak uvidíme, do té doby to můžeme jen spekulovat a to já nechci. Hezký den.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Václav Včelica | 8. 7. 2015 10:16
reakce na Petr Neugebauer | 2. 7. 2015 17:02

Vítám snahu spočítat, kolik by ZP pro ČR dělal. O něco podobného jsem se pokusil před rokem také. Rád bych znal Váš názor na web www.zakladninepodminenyprijem.cz. Je tam proveden výpočet pro financování ZP pomocí DPH. Ostatní daně a odvody jsou zrušeny. Hlavní argument, že při velkém zatížení zboží DPH, by docházelo k pašování zboží, je odstraněn tím, že by se směly používat při transakcích nad 1000 Kč pouze elektronické platby a dovoz zboží by musel podléhat clu. Neodpovídá to sice volnému obchodu, ale je to dočasné řešení než zjednoduší obdobným způsobem výběr daní i ostatní státy. Jak odkazujete ve své bakalářské práci, nepřehledný systém výběru daní umožňuje bohatším skupinám unikat zdanění. (Stávající odpočty DPH by samozřejmně nebyly možné.)
Pokud máte chuť na diskuzi mimo tento portál, napište mi na méjméno.mépříjmení@gmail.com
Ostatně i ostatní se mi mohou ozvat, když objeví v navrhovaném systému zásadní chybu.
Diskutovat o tom, že se někdo s ostatními dělit o nic nechce, nemá smysl. Takový člověk nevidí věci v souvislostech nebo také za horizont dnešních dnů. Lidé odmítající širší sociální soudržnost a preferující svůj okamžitý osobní profit mohou jednou dopadnout tak, že budou ležet se svojí rodinou uvězněni v nabouraném autě a okolo budou jezdit jiní lidé, kteří nebudou cítit potřebu zastavit a pomoci jim ze svízelné situace. Ať už za metaforické nabourané auto budeme považovat těžkou nemoc, zkrachování jejich banky, přírodní katastrofu, nebo něco jiného, stejně nakonec budeme muset uznat, že jsme žili v tlupách před pár milióny let a stále v těch tlupách žijeme. Společně obděláváme pole, společně se staráme o zásobování vodou, společně se snažíme, aby nám fungovali mastičkáři, aby jsme měli silnice. Je zde pár jedinců, vlastnících vrtulníky, haciendy s pozdemními bunkry s osobní ošetřovatelkou, ale tohle přeci není možné pro všechny.
+3
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ferdinand Klíma | 3. 7. 2015 11:28
reakce na Petr Neugebauer | 2. 7. 2015 17:02

Pokud něco nelze realizovat, potom to smysl nedává, i kdyby to byla jinak krásná myšlenka (což si o ZP nemyslím a argumenty zde uvedli jiní). Že jste spočetl náklady, je sice chvályhodné, ale vlastně zcela podružné. Stejně tak mohu říci - pojďme dát každému občanovi ČR 20 tisíc měsíčně, to se bude všem krásně žít. Sice to bude stát ročně 2,5 bilionu, ale to přece nevadí, nebudeme hledáním příjmů ztrácet čas... Je to stejné, jako když naříkají důchodci, že jsou důchody nízké - ano, jsou, průměrných (a hodně rovně distribuovaných) jedenáct tisíc měsíčně moc na vyskakování není, ale co s tím? Proč "se jim také nepřidá"?
Jinak myslím, že ZP lze opravdu zavést pouze v zemích s velkým nerostným bohatstvím ve stylu Bahrajnu, Kataru, Bruneje a dalších. Ale i tam pouze dočasně, protože jsem přesvědčen, že z pohledu vývoje jedince a následně společnosti vede blahobyt zdarma bez přičinění k úpadku. Opět - důkazů z historie i současnosti je dost.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 25. 6. 2015 17:00

Daniel Raventós a další sociální inovátoři se tváří, jako že je hloupý svět nechápe, neoceňuje patřičně jejich geniální nápady.

Ale svět ani žádní konkrétní jednotlivci mu přeci nebrání v realizaci jeho nápadů. Má před sebou plejádu možností jak je zrealizovat. Nemusí se nikoho ptát na dovolení a obratem může založit občanské sdružení či neziskovku s pravidly, jaká uzná za vhodné. A je jen na něm, kolik klientů, partnerů či sponzorů na své geniální nápady přiláká. Tak v čem je problém? Povedlo se to ledaskomu od Zuckerberga, přes zakladatele různých crowdfunding serverů až po zakladatele kibuců.
Jó, on by nám to rád natlačil proti naší vůli násilím? Tak to bacha!
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Krejčí | 25. 6. 2015 15:00

"Chudobu" zavedli sociální "vědci" šikovně tak, aby nešla vymýtit - nepočítá se od nějaké fixní částky, nebo určeného minima materiálního standardu, ale jako procento z průměru. Toto opatření by tedy s "chudobou" vůbec nehlo, pouze by posunulo práh "chudoby" třeba na dvojnásobek a "chudých" by zůstalo stejně. A přišlo by další kolo řevu, jak naznačuje Jan Altman.
PS: Práh skutečné chudoby (nemám co jíst, jsem na ulici, nemůžu se umýt) je dnes v podstatě 0,- Kč příjmu, protože ubytování, hygieny i jídla zadarmo je díky solidaritě, charitám a státní "solidaritě" v současnosti dost pro téměř neomezený počet neintoxikovaných lidí. Problémy intoxikovaných by se měly řešit odděleně.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Je to jinak | 25. 6. 2015 14:10

Zakladni prijem neni postaven na zdaneni prijmu z prace! Toto je hloupost na entou, zakladni prijem je postaven na vysoke dph jako jedine dani, dan ze spotreby.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pex | 26. 6. 2015 11:22
reakce na Je to jinak | 25. 6. 2015 14:10

To nemůže fungovat, leda by na to přešel celý svět, když dáte DPH 50-75%, tak lidé budou nakupovat jinde (v jiných zemích). Bude to tak leda podporovat pašování.

Máte pro to nějaké řešení?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 25. 6. 2015 22:20
reakce na Je to jinak | 25. 6. 2015 14:10

Takže nejdříve dostanete základní příjem a pak jej zase odevzdáte zpátky státu v podobě DPH, aby jej bylo z čeho vyplácet? Co to pokrátit a nemít ani základní příjem ani vysoké DPH?
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kairos | 26. 6. 2015 18:46
reakce na Petr Síla | 25. 6. 2015 22:20

Smyslem toho všeho je přece přerozdělení. Takže jaképak pokrácení? Bude-li systém financován z DPH, tak prostě lidé spotřebovávající více, budou dotovat lidi spotřebovávající méně. Jde to udělat i s daní z příjmů, ale DPH se mi zdá lepší.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 6. 2015 15:10
reakce na Petr Síla | 25. 6. 2015 22:20

Přesně tak. Proto je třeba základní příjem financovat z přímých daní a z části na dluh.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Wert | 1. 7. 2015 17:39
reakce na Richard Fuld | 26. 6. 2015 15:10

Váš základní příjem z vašich daní, mne do toho netahejte a mýho strejdu taky ne.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 14:27
reakce na Je to jinak | 25. 6. 2015 14:10

Stále nějak nechápu, jaká je spravedlnost a logika v tom, že budu platit 35% výpalné nad cenu rohlíku, auta, knihy, notebooku, steaku, ... a někdo jiný ty peníze dostane jako odměnu za to, že nedělá nic užitečného.
+0
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kairos | 26. 6. 2015 13:08
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 14:27

Základní problém je v tom, že v budoucnu (a do značné míry už dnes) budeme v situaci, že užitečné práce prostě nebude dostatek pro všechny. Však to také je odvěký sen lidstva - většinu práce zastanou roboti. Zatím pořád hrajeme hru zvanou "kdo nepracuje, ať nejí", ale výsledkem je, že spousta práce je takzvaně "na hovno", dělá se jenom proto, aby dotyčný něco dělal a tím si mzdu zasloužil. A nebo se to maskuje překombinovaným sociálním systémem, kde pro změnu hrajeme hru "sice nepracuješ, ale aspoň posoudíme, jestli si dávku zasloužíš". Podle mě je na čase přiznat si danou situaci a radikálně ji zjednodušit.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:36
reakce na Kairos | 26. 6. 2015 13:08

Ano, V Norsku, když jsem před pár lety domarodil, tak mě ze sociálky volali, jak jsem byl spokojenej s podporou jejich úřadu při vyplácení nemocenské. Naprosto zbytečná práce, jen zkrátka uměle vytvořené místo.

Moje máma:
1. listonoška- propuštěna, protože dopisy se už nenosí
2. za přepážkou v bance- propuštěna, protože spousta lidí si obsluhuje banku přes net
3. prodavačka v Albertu- propuštěna, samoobslužné kasy
4. skladnice- propuštěna, samojezdící vysokozdvižné vozíky!!! před pár lety sci-fi
5. chce řídít náklaďák..... jak dlouho tam bude potřeba řidič?
+6
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Stanislav Brabec | 26. 6. 2015 15:24
reakce na Kairos | 26. 6. 2015 13:08

Neříkalo se něco podobného už v předminulém století?

Jak to, že parní stroje automatické tkalcovské stroje nepřipravily lidi o práci? Nebude to náhodou proto, že si lidé neřekli: Tak, teď za mne točí koly stroj, tak já si lehnu a budu odpočívat, ale naopak, chtěli od svého života více: kvalitnější potraviny, více zábavy, lepší zdravotní péči?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kairos | 26. 6. 2015 18:52
reakce na Stanislav Brabec | 26. 6. 2015 15:24

Lidé přešli z polí do továren, z továren do kanclů, z kanclů domů k počítači... V budoucnu se uplatní už jen programátor programující programy, které programují programy. Kde je psáno, že intelekt většinové populace bude neustále stíhat tento vývoj?
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Tomas Hruby | 26. 6. 2015 16:21
reakce na Stanislav Brabec | 26. 6. 2015 15:24

Problém je v tom, že ten přesun "stroji nahrazených" do jiných oborů nemusí být zvládnutelný donekonečna... Nástup parních strojů se ještě ustál snadno, postupem času to ale bylo stále složitější. A autor předchozího příspěvku to přesně vystihl - už dnes je "práce" u nezanedbatelného počtu lidí spíše jakousi hrou, kdy se tvoří v podstatě zcela nesmyslné pracovní pozice. Pokud toto procento ještě trochu naroste, tak už to nemusí být udržitelné.
Já sice z řady důvodů nejsem moc velkým zastáncem "základního příjmu", jenže objektivně se této myšlence musí uznat, že se alespoň snaží o hledání nějakého systematického řešení...
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:41
reakce na Tomas Hruby | 26. 6. 2015 16:21

Já také nevím, co to udělá s generací, co vlastně bude dopředu vědět, že už nemusí pracovat, ale jak jste psal- ona ta práce prostě nemusí být. Já jsem zodpovědný za autobusy a kamiony v jedné norské firmě- ale dneska se už nic neopravuje, ale jen vyměňuje. A třeba ten kamion řidič přiveze na dílnu a filtr či hadičku vymění jen robot a už ne já. Protože já mám půl mega za rok a dovolenou a robot nechce nic. Jen elektriku,OK.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 00:04
reakce na Tomas Hruby | 26. 6. 2015 16:21

To je naprostý nesmysl.
Práce je a bude dost.
Stále nemám zahradníka, paní na úklid, bytového architekta, kadeřníka pro psa a králíka, nikdo mi ráno nenosí čerstvé mléko. Naopak - dříve tyto služby byly, dnes si je střední třída (kvůli daním) nemůže dovolit.
Lidské potřeby (i v oblasti služeb) jsou nekonečné a proto práce je a bude nekonečno. Jen stát nesmí zaměstnávání prodražovat a komplikovat a nesmí střední třídě brát 70% příjmu, aby na to měla.

Ale i kdyby toto nebyla pravda a pravdu s nedostatkem práce jste měli vy - stále z toho nijak neplyne, že máte jakékoli právo komukoli sebrat podstatnou část příjmu a financovat z toho nějakou svou vizi zaručeného příjmu. Resp. pak mám já stejně takové právo okrást vás a financovat z toho zase nějaké moje vize. Dejte mi tedy prosím váš přístup do internetového bankovnictví, já bych s dovolením začal, nápadů mám dost.
-1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:29
reakce na Jan Altman | 30. 6. 2015 00:04

Nesouhlasím:
1.) zahradník- robotické sekačky jsou k mání, ovládate jedním stiskem mobilní aplikace, člověk netřeba, jednou za pár let Vám seřízne keře, atím...
2.) paní na úklid netřeba- centrální vysavače, roboti na umývání podlah a oken jsou již realitou
3.) mléko Vám doručí dron. Netřeba platit člověka.

Pane, práce mizí a konec konců proto ty stroje i konstruujeme a vyrábíme. Ale je potřeba zajistit lidem prostě nějakou životní úroveň, když už pracovat nebude potřeba denně, ale jenom sem tam na zavolání při nějakých náhodných činnostech, kde se robot nevyplatí.
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 6. 2015 15:12
reakce na Kairos | 26. 6. 2015 13:08

Vystihl jste to přesně.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

telekom | 25. 6. 2015 18:03
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 14:27

To je ale přece hloupost, vy ty peníze dostanete taky a stejně tak každý bude platit to stejné "výpalné" jak to nazýváte. Mě to z nějakého všeobecného hlediska příjde mnohem spravedlivější systém než ten, který tu je teď
+2
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lancer | 25. 6. 2015 15:53
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 14:27

Protoze ted to delate taky, ale nemate z toho nic.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Tomáš Macháček | 25. 6. 2015 14:03

Hola hola Hazlitt volá:

http://www.mises.cz/literatura/clovek-proti-socialnimu-statu-59-kapitola-11-bezpracny-prijem-407.aspx
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Náhodný kolemjdoucí | 25. 6. 2015 14:01

Zdravím,
jsem pro nepodmíněný příjem. Dokážu si představit čtyři výše nepodmíněného příjmu.
1. dítě 0-15 let - 3500 vypláceno rodičům
2. student 15-25 let - žádná dávka, 7000 škole
3. mladý dospělý 25-35 let - bez dávky - jako motivace k práci
4. 35 let a více - 20 000. (do 80 let)
Někdo by mohl spočítat, kolik by to stálo.

Počítám-li 100 000 lidí v každém ročníku, pak by to bylo 62 miliard ročně. to není moc. To si můžeme půjčit ve státních dluhopisech každý rok.
1.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:20
reakce na Náhodný kolemjdoucí | 25. 6. 2015 14:01

Zbytečná byrokracie při jeho přidělování. Všichni nad 18 let jako jediné pravidlo (a český pas, nebo aspoň doba života v ČR potřebná k jeho získání) a pak veškerá sociálka může být zrušena.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pex | 26. 6. 2015 10:54
reakce na Náhodný kolemjdoucí | 25. 6. 2015 14:01

Vy jste dobrý vtipálek, tak jsem Vám to spočítal a stálo by to necelé: 2 000 000 000 000 Kč (dva biliony korun).

Což je skoro dvojnásobek celého českého rozpočtu a půlka hrubého domácího produkut..
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 17:59
reakce na Náhodný kolemjdoucí | 25. 6. 2015 14:01

Tipuji, že je Vám lehce nad 35 let. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 14:28
reakce na Náhodný kolemjdoucí | 25. 6. 2015 14:01

Ale jen pod podmínkou, že ty státní dluhopisy pak budou splácet jen ti, kteří říkají "Zdravím, jsem pro nepodmíněný příjem. Dokážu si představit čtyři výše nepodmíněného příjmu. "
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:08

Tito daydreameři a pachatelé "dobra" nejsou schopni pochopit, že lidé jsou různí, mají různé žebříčky hodnot, preference, inteligenci, vzdělání, vztah k práci, atd...

Podle mne existuje poměrně výrazná skupina lidí, pro které (vzhledem k jejich rozhledům, kulturním a sociálním potřebám, atd..) je 9683Kč velký balík uspokojující jejich potřeby (kanape, krabicové víno či pivo v 2L PET, Výměna manželek). Pro tyto lidi by 9683 (a i nižší částka) znamenala, že naprosto ztratí motivaci se o cokoli snažit (na rozdíl od dneška už by ani nemuseli občas zajít na úřad). Prostě bychom pětinu společnosti A) odsoudili k hnití B) zbytek společnosti k jejich živení. Vznik třídy (po generace) nepracujících je hrozivým de-civilizačním a de-evolučním počinem.

Plus předpokládám, že těch 9683 by nebyl konečný náklad zbytku společnosti - protože zbytek společnosti by předpokládám byl i nadále násilím nucen těmto lidem platit zdravotní péči, péči a vzdělání jejich dětí, soudy, silnice - toto vše by tito lidé nadále měli "zadarmo", za peníze ukradené ostatním. Motivace být tím "ostatním" by rozhodně poklesla.

Další problém je, že tato třída "zahnívajících" by předpokládám nepřišla o volební právo. Naopak by se z ní stala silná zájmová skupina s jasnou jednotící motivací: zaručený příjem zvyšovat. Bylo by to jako s každou státní regulací, daní, atd... - napřed začne v "rozumné" umírněné podobě (noha ve dveřích) a pak následně už jen bobtná. To by dále motivovalo další a další lidi žít ze zaručeného příjmu a odmotivovávalo se o něco snažit. Pozitivní zpětná vazba.

Raventós: "Na rozdíl od současných sociálních systémů by nestigmatizoval příjemce podpory"
Ale přeci když někdo žádá/žebrá o cizí peníze, tak by MĚL cítit aspoň trochu studu a vděku. A pokud si dokonce zjedná výběrčí mafii, která ty peníze z pracujících vyrazí násilím, měl by se stydět až na půdu!

Raventós: "Umenšil by závislost žen na mužích."
Jinými slovy další destrukce rodiny, více rozvedených manželství, více samoživitelek, ...

Každopádně pokud o zavedení něčeho takové nebudou hlasovat výhradně ti, co by to platili, ale také ti, kteří by z toho tyli, jedná se jednoznačně o zločin.

PS: Milton Friedman libertarián? Koukám, že libertariáni by si asi měli (opět) začít hledat nové jméno, když se jím už nazývá kdejaký etatista.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Marek | 14. 10. 2015 14:10
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:08

Já mít skoro 10 tisíc, tak mi to stačí a do práce nechodím. Byl bych za to moc vděčný, protože nevidím smysl života v chození do práce a následném utrácení peněz zpět za nájem a jídlo (základní lidské potřeby). Kdo by byl/je skromný, tak by mu stačil základ, kdo by chtěl více, tak by pracoval.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:16
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:08

Nezapomeňte na to, že výše popsaní lidé, ale i mnohem vzdělanější brzo začnou masově přicházet o práci díky pokročilým moderním technologiím- třeba v automobilkách bude potřeba tak 10-15% pracovních sil, ten slavný Amazon sice teď zaměstná na 3.000 lidí, ale opět profesí, které se v brzké době dají automatizovat a co pak s těmito lidmi? Nevystudoval jsi, tak umři hlady? Tohle je asi částečné řešení problému i když nevím, jak to bude vypadat tam, kde se některé generace nikdy nesnažily pracovat...
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

krul | 25. 6. 2015 11:28

jojo, kde je tlustý se svým kolečkem? hned po vyhraných volbách ho hodili přes palubu...raději...

stačí rychle spočítat - 10 mil. * 5 tis./měs. * 12 = 600 mld. rok, rozpočet MPSV je 533 mld., myslíte si, že je to nemožné?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:10
reakce na krul | 25. 6. 2015 11:28

V Česku už delší dobu nežiju, ale zdá se mě, že 5000 CZK je málo. Základní příjem musí postačit na normální život. Tzn.- bydlení, jídlo, energie a trocha do foroty, když třeba zdechne lednice nebo sporák- prostě věc, kterou potřebuji. V Norsku se vypočítaly výdaje na asi 900 mld. ročně, sociálka na různých dávkách vyplácí 600 mld. ročně, takže navýšení asi o 50%. Ale i tak to nejsou řádově násobky oproti současnému systému.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

pex | 26. 6. 2015 11:28
reakce na krul | 25. 6. 2015 11:28

Máte pravdu, 5 000 měsíčně je ufinancovatelnů s tím, že ostatní dávky zrušíte, ale to nikdy nepůjde. 5 000 je na to málo, rozhodně nemůžete snížit lidem, co teď berou 12 000 důchod na 5 000, to by prostě neprošlo, to samé invalidům.

Prostě a jednoduše, aby byl základní příjem ufinancovatelný, tak bude tak malý, že prakticky přinese jenom negativní dopad.

Ale jinak se mi ta myšlenka základního příjmu líbí.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:10
reakce na krul | 25. 6. 2015 11:28

Tedy navrhujete rovný důchod 5000Kč měsíčně i pro lidi, kteří po léta platili sociální pojištění např. z 80.000 hrubého měsíčně?

To je hezká zlodějina a další důvod, proč s průběžného letadla za každou cenu (švarc, šedá, černá, daňový ráj) vystoupit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

krul | 26. 6. 2015 09:46
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:10

to je Vaše zkratka, ne můj návrh, nicméně sociální pojištění není nic jiného než daň (ze které se sanovaly historické státní výdaje), to myslím chápe každý normální člověk a ti odvážnější se podle toho taky zařídí Vámi uvedenými způsoby, protože věřit politikům střídajících se ve zhruba 4 letém cyklu, že během následujících 40 let zachovají zákon, který mi "zaručuje" nějaké důchody spočítané na základě mnou zaplacené daně je na hranici mezi naivitou a debilitou
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Wert | 1. 7. 2015 17:41
reakce na krul | 26. 6. 2015 09:46

Nepamatuji, že jsem dal souhlas k tomu, aby se z mého výdělku něco sanovalo.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr | 25. 6. 2015 11:20

Moje zakladni vytka proti vseobecnemu prijmu je to, ze kdyz se prida vsem, tak se vlastne jen posune hladina "bohatstvi" vsech lidi najednou o stejny kus.. a kdyz se pohne vsem najednou o stejny kus, tak to vlastne znamena, ze se nevyresi nic - jen hodnota penez bude mensi. Jinymi slovy to skokove zvysi inflaci a to, na co vam dneska staci 9000 (na preziti) bude holt stat 13000 protoze prece dostavate o 4 tisice vic, tak si to muzete dovolit, ne? A tim padem stale jste nucen chodit do mizerne prace, protoze vam stale jde o preziti. Nikdo mi tohle zatim nebyl schopny vyvratit. A bohuzel ani tento clanek se touhle otazkou vubec nijak nezabyva.
+1
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Kairos | 26. 6. 2015 13:12
reakce na Petr | 25. 6. 2015 11:20

Zkuste si představit takovýto jednoduchý dynamický systém: Každý rok se vybere nějaká suma na DPH (coby jediné existující dani). Po odečtení nákladů na provoz státu se zbytek rozdělí rovným dílem mezi všechny občany. Čili výše základního příjmu nebude stanovena předem (přičemž se budou horko těžko hledat zdroje k jeho financování), ale vyplyne z vybraných daní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:16
reakce na Petr | 25. 6. 2015 11:20

Nemyslím, že by přerozdělením existujících peněz vznikla inflace.
Ta může vzniknout jen zvýšením jejich objemu ("natištěním"), případně zrychlením jejich oběhu (což na rozdíl od první příčiny má své "fyzikální" limity).

Tzn. k inflaci by došlo jen tehdy, kdy by stát peníze na rovný příjem vytvářel ze vzduchu.
Což by byla docela zajímavá myšlenka, která by se např. p.Fuldovi asi líbila.
A i podle mne by to vlastně bylo lepší (méně ekonomicky destruktivní a méně nespravedlivé), než současný systém vytváření nových peněz pomocí úvěru, protože ten vede k přerozdělování a to dokonce od chudých k bohatým.

Kdyby tedy ČNB každému každý měsíc poslala na účet 5000 nově vytvořených Kč, inflace by jistě nastala (a nemalá), ale důsledky by byly spravedlivěji rozděleny. Jen ten, kdo má nějaké úspory, by je zřejmě musel držet v něčem jiném, než v CZK (jinak by mu je inflace pozřela) - v tomto ohledu doporučuji například měny zemí Latinské měnové unie :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Síla | 25. 6. 2015 22:32
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:16

Podle mého by inflace nastala i při přerozdělení, protože ty peníze by šly od lidí, kteří se snaží spořit, k lidem, kteří je obratem utratí, takže by se zvýšila rychlost peněz.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 18:15
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:16

Tentokrát s Vámi téměř souhlasím a v některých věcech na 100%. :-). Váš postřeh s dopadem přerozdělováním a rychlosti oběhu peněz je přesný.

No a tiskem peněz při deflaci a stagnaci ekonomiky by nakonec inflace nemusela být tak děsivá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

VV | 25. 6. 2015 14:06
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:16

No, tak tomu neříkejme inflace.
Co se stane, když se běžnému bílému přizpůsobivému páru, dnes žijícímu někde v 2+kk, zvedne příjem o víc jak 20 KKč. Zjistí, že si může pronajmout nebo zahypotékovat o dost lepší bydlení a třeba se i rozmnožit. Začne tedy hledat. Nebo o něco lépe situovaná rodina ze satelitu zjistí, že si může pořídit druhé nebo třetí auto.
Rezervy tu jsou, ale předpokládám, že poptávka rychle přeroste nabídku.
Podobných komodit bude asi dost. Jejich cena zůstane stejná?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 14:32
reakce na VV | 25. 6. 2015 14:06

Nezjistí. Pokud se každému takovému páru zvedne příjem o 20kKč a bude si chtít pořídit lepší bydlení, to lepší bydlení začne rychle zdražovat (a pozemky jakbysmet - do těch bude peníze ve strachu z inflace ulejvat kdekdo).
Blahobyt se prostě natištěním papírků s mnoha nulami vygenerovat nedá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Hm | 25. 6. 2015 16:16
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 14:32

Ctete vubec to na co reagujete?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

hm | 25. 6. 2015 10:31

Tohle by mě docela zajímalo. Asi každý z nás viděl filmy pro pamětníky. Četl Čapka a podobné autory první republiky. Dovede mi někdo vysvětlit jak tehdy , 1800-1939 mohl člověk střední třídy vydělávat dost na to aby měl kopu dětí, manželku v domácnosti a mnohdy zaměstnávat pomocnou sílu v domácnosti tzn. posluhovačku, zahradníka atd. Proč to není dneska možné když produktivita práce vzrostla několika násobně od té doby?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

krul | 25. 6. 2015 11:41
reakce na hm | 25. 6. 2015 10:31

1. příčinou jsou daně - zdanění práce je mnohonásobně vyšší a ze střednětřídního příjmu prostě zůstane méně
2. životní náklady - když srovnáme strukturu dnešních výdajů považovaných za běžné a normální s historií, asi z toho vyleze, že spousta základních životních potřeb byla relativně levnější (jídlo, bydlení, energie) a spousta nákladů neexistovalo vůbec nebo nebyly v té době pro střední třídu obvyklá.
V této kombinaci myslím, že vychovat kopu dětí bylo násobně levnější než dnes a posluhovačka pracovala zhruba za byt a stravu
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:19
reakce na krul | 25. 6. 2015 11:41

Jen by asi bylo dobré si uvědomit, že i vysoká cena těch základních potřeb (jídlo, bydlení, energie) je drahá z jakýchsi netržních příčin, protože i produkce těchto statků byla významně ovlivněna růstem produktivity. Kolik zemědělců bylo potřeba na vypěstování tuny pšenice tehdy a kolik teď? Desetina?
Tzn. i zde podle mne nese vinu ona protitržní a protispolečenská instituce, ke které se však velká část jejích obětí modlí, jak k Bohu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 25. 6. 2015 11:19
reakce na hm | 25. 6. 2015 10:31

Otázka je, kdo je pro vás příslušníkem střední třídy? Žádná exaktní definice na to není. Řekněme, že příslušníky střední třídy byla ve 30. letech větší část živnostníků, zaměstnavatelé do cca 10 lidí, manažeři, středoškolští a vysokoškolští učitelé, lékaři, střední a vyšší státní úředníci. Zhruba. Z těchto kategorií si příjmově od těch dob do současnosti relativně nejvíce poškodili učitelé, část úředníků, část lékařů, část živnostníků. Tedy, navzdory nespornému zvýšení vlivu státu nejvíce příjmově utrpěli právě jeho zaměstnanci:-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:21
reakce na Martin Brezina | 25. 6. 2015 11:19

Akorát že jich násobně přibylo.
Plus ti úředníci mají díky nárůstu objemu regulací jiné zdroje příjmů a plat je jen takovým kapesným.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

krul | 25. 6. 2015 11:32
reakce na Martin Brezina | 25. 6. 2015 11:19

s těmi učiteli nevím, nevím :-) to nikdy nebyli boháči
neopomněl bych sedláky
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ahmed má hlad | 25. 6. 2015 10:45
reakce na hm | 25. 6. 2015 10:31

V těch profesích tenkrát bylo mnohem míň lidí. Dnešní nižší střední třída jsou de facto chudí, pro které by skutečná práce nebyla, tak se pro ně vymýšlí pseudopráce ve státní správě. Ale samozřejmě nemůže být slušně placená. Konečně – jsou to jen o stupínek lepší nezaměstnaní.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Robert Antonio | 25. 6. 2015 10:08

Nejen že Raventós odbyde základní otázku – kde na to vzít – oblíbeným socanským argumentem o vyšším zdanění práce, on neřeší ani další praktické problémy, které se v ekonomických modelech nevyskytují:
1. Kolik sociálních dávek by se zrušilo při zavedení základního příjmu? Troufnu si říci že žádná. Pro každou dávku existuje dostatečně hlasitá skupina lobbistů, kteří budou řvát, že zrovna tahle dávka je natolik důležitá, že jí základní příjem nenahradí (Srv. argument „já jsem pravičák, ale zrovna tenhle můj obor je specifický, tam jsou dotace/regulace nezbytné“)
2. Co stát provede s nadbytečnými úředníky? Historie ukazuje, že nadbyteční úředníci se nepropouští, jen se přesunou jinam, kde v lepším případě nedělají nic, v horším případě škodí. Typickým příkladem je Celní správa po vstupu do Schengenu. Tím padá hlavní argument pro základní příjem, totiž snížení režijních nákladů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Lukáš | 31. 8. 2015 23:01
reakce na Robert Antonio | 25. 6. 2015 10:08

V Norsku je úvaha, že by došlo ke zrušení všech sociálních dávek od přídavků na dětí až k důchodům. Jediné, co by bylo ponecháno, by byly dávky typu příspěvku na zvláštní pomůcky jako elektrický vozík, speciální software pro nevidomé atp...
Sociální úřad a daňový úřad počítá se snížením počtu zaměstnanců až o 95%. Ale díky tomu příjmu by samozřejmě byli zaopatřeni. Nehledě na to, že dneska už úředníci přicházejí o práci, protože 99% věcí lze vykomunikovat přes net, či zažádat přes net.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Petr Neugebauer | 25. 6. 2015 17:52
reakce na Robert Antonio | 25. 6. 2015 10:08

Pokud Vás zajímá, jaké dávky by mohly být zrušeny, prosím o nahlédnutí do mé bakalářské práce, která mimo jiné obsahuje nový model systému sociálního zabezpečení, který zahrnuje základní příjem ve dvou formách. Vysvětluje pro koho je, v jaké výši, které dávky nahrazuje a které ne.
BP se nazývá: Základní příjem jako nástroj sociální politiky -> první odkaz v Googlu na stránkách VŠE.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:24
reakce na Robert Antonio | 25. 6. 2015 10:08

Také myslím. Další socan nám zde předkládá svůj skvělý nápad, ale v reálu by to dopadlo tak, že žádná negativa by to neodstranilo (nepropustil by se ani jeden byrokrat), naopak by přibyla hromada nových, tušitelných i netušitelných.
Vznikem početné vrstvy po generace nepracujících počínaje.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Martin Brezina | 25. 6. 2015 08:56

To je bohužel problém rozdílu mezi empirickým a ideologickým viděním světa. Empirik sleduje vývoj zaměstnanosti/nezaměstnanosti, ideolog vysvětluje - podle svých východisek - pro se např. nezaměstnanost zvyšuje. Tyto dvě skupiny se nikdy nemohou domluvit, protože pro ideologické myšlení není žádný fakt faktem, ale záminkou pro ideologické výklady.

Pro ideologa tedy základní příjem problém neřeší. Buď je přesvědčen, že je kapitalismus automaticky špatný, a tak je potřeba zrušit kapitalismus, ne zavádět jeho opravy. Nebo je přesvědčen, že je kapitalismus automaticky dobrý, a proto jakákoliv jeho oprava/regulace je tedy pochopitelně špatná,.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 15:57
reakce na Martin Brezina | 25. 6. 2015 08:56

Já bych lidi nerozlišoval na empiriky a ideology - ať si přeci každý myslí, co chce (a ať si ke svým názorům dospívá jakým postupem chce).

Z praktického pohledu dává spíše smysl lidi rozlišovat na ty, kteří mi svými názory nuceně chtějí řídit život a na ty, kteří se mi do života násilně nemontují.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Martin Brezina | 25. 6. 2015 16:41
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 15:57

Mně se v práci šéf neustále montuje do mého života. Zatím mu to trpím, ale až mi to začne opravdu vadit, tak půjdu někam jinam. Jestli vy to máte někde podobně, tak doporučuju stejné řešení. Neustále brečet, že se mi někdo montuje do života a nic s tím nedělat, to mi nepřijde být důstojné.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 00:09
reakce na Martin Brezina | 25. 6. 2015 16:41

Jenže já jsem na svém. A někdo mi sem furt strká nenechavý pařát.
Vy jste na šéfovo, tak holt musíte respektovat jeho pravidla.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Fraj | 25. 6. 2015 07:35

Autor knihy v podstatě říká, že větším zdaněním práce získáme více svobody. Proč jsem si zrovna teď vzpomněl na Orwella?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 12:04
reakce na Josef Fraj | 25. 6. 2015 07:35

Ne vice svobody, ale svobodu pro více lidí. Hlavně těch co nepracují. :-)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

xx | 25. 6. 2015 07:17

Podle mne by bohatě stačilo, kdyby každá práce nebyla tak zatížená daněmi. Práce je totiž velké množství, ale lidé na ni nemají peníze, protože je příliš drahá díky vysokým odvodům.

Jen u nás na malém městě se pohybuje několik jedinců, vykonávajících různé drobné práce mimo oficiální zdanění a tudíž za cenu akceptovatelnou pro většinu lidí. Pokud by ti lidé měli přiznat poctivě daně museli by zdražit na dvojnásobek a přišli by tak o příležitosti.

Takže, nikoli zdražit práci daněmi, ale naopak zlevnit práci a nedávat lidem nic.

Pokud lidem dáte trochu peněz, ale práci zdražíte o 50% tak jim na tu práce stejně nezbude, hranice chudoby se tím zvýší a ten základní příjem který by dnes byl na hranici chudoby, bude vzápětí pod ní. Takže chudoba se tím rozhodně nevyřeší. Vlastně se tím nic nevyřeší, jenom se zdraží práce.

Zvýšením zdanění práce se to vyřešit nedá.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 12:09
reakce na xx | 25. 6. 2015 07:17

Přesně tak. Je třeba zdaňovat navyšováním státního dluhu a ne zdaněním práce. To nebude bolet nikoho, za předpokladu, že bude respektován bezrizikovost státních dluhopisů.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Michal Hatlapatka | 26. 6. 2015 00:09
reakce na Richard Fuld | 25. 6. 2015 12:09

Jaj. Nenahrávejte prosím libertariánům tak okatě na smeč. Že se teď zrovna nacházíme v doznívající krizi a rozumné zadlužování státu je na místě, je jedna věc. Rozhodně to ale neplatí vždy a historie zná i v evropském prostoru příklady, kdy byl tisk peněz inflační a nedopadl dobře (viz N.Ferguson: The Ascent of Money)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 26. 6. 2015 15:37
reakce na Michal Hatlapatka | 26. 6. 2015 00:09

Teprve kdybych napsal, že státní dluh by byl potřebný jen dočasně, tak by se do mě pustili. Co se týče inflačního rizika. Vždy jsem obhajoval pouze fiskální expanzi ve výši úspor vyvedených z oběhu v reálné ekonomiky do úspor a na kapitálové trhy. Od Rakušanů se odlišuji v podstatě pouze v tom, doplňování do úspor vyváděných peněz do podpory poptávky nebo nabídky ( podle panující situace). Rakušani ale uznávají pouze použití úspor na investice, tedy pouze k posilování nabídky, což nevyhnutelně končí v prostředí neumožňujícím záporné úrokové sazby, v deflační pasti.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Wert | 1. 7. 2015 17:45
reakce na Richard Fuld | 26. 6. 2015 15:37

Bože. Škoda, že nemůžete provozovat nějakou vlastní měnu a aplikovat na ní vaši ideologii a fantasmata. Konečně bychom viděli to blaho, prohlédli a spontánně na ni přešli!

Vlastně můžete. Bitcoin, Litecoin..... Fuldacoin - jděte do toho a netrhněte jim zadel neomezenou expanzí, kterou oni mentálně nepobrali a neaplikovali.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Radek.Mann@email.cz | 25. 6. 2015 14:52
reakce na Richard Fuld | 25. 6. 2015 12:09

a proč by nemohl stát fungovat tak, že by se nepotřeboval zadlužovat?
Které náklady jsou tak moc nezbytné, že na ně už navždy musíme vynakládat více, než vybereme?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 18:33
reakce na Radek.Mann@email.cz | 25. 6. 2015 14:52

ČR se zadlužilo v podstatě pouze pro to, aby političtí loupežníci měli, co loupit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jirka | 1. 7. 2015 17:49
reakce na Richard Fuld | 25. 6. 2015 18:33

Všechny státy se zadlužují proto, aby loupežníci mohli více loupit.

Lidské potřeby jsou neomezené. I miliardář Babiš se politicky angažuje jen proto, aby nabagroval ještě více. Politici vždy budou chtít rozházet co nejvíc a objemem "vybraných" (ukradených) prostředků se nehodlají a nikdy nebudou omezovat.

Vždy bude potřeba více odklonit do své kapsy a do partajní kasy, vždy bude pro nějakého podporovatele potřeba vytvořit nové lukrativní místečko, vždy bude potřeba koupit si volební podporu sociální korupcí, atd...

To je princip toho VAŠEHO systému. Ne nějaký jeho ojedinělý exces, ale modus operandi.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 25. 6. 2015 13:31
reakce na Richard Fuld | 25. 6. 2015 12:09

No samozřejmě nikdo vám nebrání akceptovat bezrizikovost státních dluhopisů.
Ale je to myslím na každém, aby si zvážil, zda argentinský, řecký, italský, japonský či český dluhopis bude považovat za bezrizikový.
Pokud mne nikdo nebude říkat, v jakých instrumentech si mám spořit na penzi (např. ve 3.pilíři) a rizikovost bude na zvážení každého jedince i správce fondu, pak je to OK. Pak ať opravdu ČNB každému posílá na účet 5 (nebo klidně 50) tisíc nově vytvořených korun. Akorát já v té měně samozřejmě nebudu nic držet a budu se i snažit kontrakty uzavírat v něčem méně inflačním. Pokud mne nikdo nebude nutit k opaku, je to OK a váš návrh je docela zajímavý a docela rád ten experiment budu sledovat z první řady.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Richard Fuld | 25. 6. 2015 18:37
reakce na Jan Altman | 25. 6. 2015 13:31

Jsem rád, že ten princip už a priori nezavrhujete :-).
Inflace by mohl být řešitelný problém, pokud by tisk peněz odpovídal současně z oběhu vyvedených peněz ve formě úspor.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jan Altman | 30. 6. 2015 00:13
reakce na Richard Fuld | 25. 6. 2015 18:37

A co kdyby se pak někdo ty úspory rozhodl utratit - třeba silný ročník, který by dospěl do penzijního věku?
Furt mi přijde podivné, že Franta by měl mít právo vytisknout si doma na inkoustovce pětilitr s odůvodněním, že Pepa si pětilitr odložil na penzi.
Asi rozhlásím po rodině, aby mi všichni hlásili, kolik měsíčně uspořili/odložili a tolik si pak vytisknu na kopírce. Nebo že by si rovnou každý měsíčně mohl vytisknout tolik, kolik uspořil? Jako že když jsem si před týdnem koupil pytlík zlatých dvacetifranků, tak teď bych si směl vytisknout na další? Nebo proč by to mělo fungovat tak, že když já si koupím pytlík Vreneli, tak nějaký Singer si může natisknout adekvátní množství korun?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Amsica | 7. 7. 2015 12:56
reakce na Jan Altman | 30. 6. 2015 00:13

Jane,
dekuji za Vase komentare, velmi rada ctu prispevky do debaty od chytrych lidi, co maji prehled.
Ada
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!