Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Nedomyšlená revoluce Naomi Kleinové

| 20. 11. 2014 | Vstoupit do diskuze

Po přečtení This Changes Everything nevím jistě, jestli jsou globální kapitalismus a klima v nesmiřitelné opozici. Vím jenom to, že by si to Kleinová opravdu přála.

Nedomyšlená revoluce Naomi Kleinové

Na farmářské lodi Petra na vltavské náplavce:

– Tohle mění všechno.
– Co to meleš?
Tohle mění všechno, nová kniha jedné z nejvlivnějších intelektuálek světa, Naomi Kleinové, mění úplně všechno. Změny klimatu nezpůsobuje člověk, ale kapitalismus. Musíme ho odstranit.
– To jako chce Kleinová totáč? – Hele, tyhle bioklobásky si musíš dát, ty selátka jsou chovaný celej život venku, na YouTube je rozkošný video, jak je mažou opalovacím kré–
– Nechce totáč, protože centralizované autoritářské režimy se k přírodě chovají taky strašně. Výslovně píše, že v předrevolučním Československu měli lidé větší ekologickou stopu než v tehdejší Kanadě nebo Austrálii. Ale líbí se jí současná vzepření místních proti privatizaci a drancování krajiny různě po světě. Sympatizuje se socialistickými režimy Latinské Ameriky, s Dánskem nebo s radnicí Hamburku.
– Fakt musím zbytek života prožít v socialismu? Vždyť jezdím Toyotou Prius, to musí stačit.
– Prý jsou tyhle malé ústupky stejně jalové, jako kdyby se lidi rozhodli kouřit o jednu cigaretu měsíčně méně, když přitom musí přestat úplně.
– A co Richard Branson, Elon Musk a všichni ti boháči, kteří dávají miliardy do zelených technologií?
– Úplně k ničemu.
– Uhlíková daň?
– Na prd.
– Takže socialismus?
– Jo.
– Už nebudu moct pracovat pro ████████, když je to globální firma?
– Nikdo ti to asi nezakáže, ale zlatý časy jim skončí.
– Už se nikdy nezaletím podívat na Borneo přesvědčit se na vlastní oči, jak turismus ničí přírodu?
– Tak.
– To je blbý.
– Je.
– Do háje zelenýho. Kdo to řekne Bursíkovi? Tomu rupne cévka.

Větší skok, než si Kleinová myslí. Víc otázek, než na kolik odpovídá

Kniha This Changes Everything je skvělá pro rozpálení všech těch ustaraných lidí, kteří svůj konformní životní styl kompenzují několika ústupky životnímu prostředí (fair trade káva, vejce „od šťastných slepic“, starost o vnitroblok) a tváří se u nich osvíceně a nadřazeně. Jakou stranu barikády si asi vyberou, pokud účinný boj se změnami klimatu znamená konec zlatých časů pro jejich korporátní zaměstnavatele i klienty, omezení jejich trajdání po světě a zánik jejich ekonomické nadřazenosti nad kýmkoliv mezi Žižkovem a Vladivostokem?

Zároveň je to všechno, čím je ta kniha skvělá. Hlavně proto, že Kleinová nechává příliš věcí nedomyšlených a nezodpovězených. Na 576 stranách sice nemůže nezůstat nějaká ta slepá ulička, tím spíš pokud kniha navrhuje radikální skok do neznáma, ale v This Changes Everything je otazníků prostě moc.

Předně: autorka uspokojivě nevysvětluje, proč uhlíková daň a podobná opatření nestačí. Ano, zpoplatnění skleníkových plynů je ambiciózní návrh, ale pořád daleko méně ambiciózní než odstranění globálního kapitalismu sakumprásk. Domýšlím si, že v tom může být strach z toho, že by uhlíková daň mohla fungovat. Tak jako omezení pracovní doby a další ústupky odborům pomohly udržet na Západě kapitalismus, mohla by podpora šetrných technologií odsunout kolaps daleko za horizont. Což by se dalo brát jako skvělá zpráva, pokud ovšem tak jako Kleinová nevítáte revoluční okénko, které se „dík“ ekologickým problémům otevírá.

Kleinová čtenáři dodává sebevědomí k ambiciózním počinům připomenutím toho, že minulé století zažilo hned několik nepravděpodobných reforem, vydobytých například aktivisty za práva žen nebo gayů a leseb. Musíme ale namítnout, že žádné z těchto hnutí nebylo revoluční a neobrátilo chod světa vzhůru nohama. Kapitál se s nimi vypořádal po svém, firmy se dnes chlubí zaměstnáváním žen ve vedoucích pozicích, sponzorují gay pride – a jede se dál.

Dotaz kolik to bude stát a kdo to bude platit? bývá u principiálních záležitostí, a mezi ty ochrana životního prostředí patří, kacířská. Jenomže když Kleinová sama mluví o tom, že planeta potřebuje obdobu Marshallova plánu, je dobré vzpomenout, že Amerika pomohla po válce Evropě na nohy jasně strukturovaným balíkem dotací. Nelila přes oceán peníze s tím, že přestane, teprve až se budou v Berlíně mít jako v New Yorku. A přesně tak všechny nejasné vize nového, čistšího světa působí. Kleinová navíc sama připouští, že nový ekonomický řád můžou odnést chudé národy, které se budou muset vzdát výdělků z prodeje nerostného bohatství. Ano, bude jim nutné nabídnout „realistické, nadějné alternativy“ – jenže když čekáte, že se k nim Kleinová konečně dostane, jedenáctou kapitolu najednou utne.

Naomi Klein: This Changes Everything: Capitalism vs. The Climate — vyšlo v nakladatelství Simon & Schuster v září 2014, 576 stran, 17 dolarů (verze pro Kindle)

Do vlastní pasti

Vedle mezer v popisu a obhajobě vlastních návrhů ještě Kleinová přináší solidní porci zbožných přání. „[Z]krácení pracovní doby nejen že může vést k vytvoření nových míst, ale přináší i jiná pozitiva: přepracovaní lidé nemají dost času na šetrné volnočasové aktivity, jako je zahradničení a vaření,“ uvažuje například. Zapomíná při tom na to, že volný čas a konzumní životní styl jdou ruku v ruce. Přidejte lidem deset volných hodin týdně: někteří sice budou zahradničit a vařit, jiné to ale začne táhnout na čtyřkolku do lesa a s Wizz Airem na eurovíkendy.

Aby bylo bingo špatných textů o změnách klimatu kompletní, nechybí v This Changes Everything ani obviňování oponentů z toho, že nejsou nezávislí. „Podle studie, kterou v roce 2013 vypracoval Riley Dunlap spolu s politologem Peterem Jacquesem, mělo zarážejících 72 procent knih odmítajících změny klimatu, publikovaných převážně po roce 1990, nějaké spojení s pravicovými think-tanky.“ Kolik je mezi alarmisty organizovaných levičáků, to Kleinová pro srovnání neuvádí, stejně jako zamlčuje, že sám Jacques je aktivní environmentalista a „nějaké spojení“ s ekologisty má soudě dle CV i Dunlap, pokud jím sám není.

Výpady proti svým oponentům si autorka sama nabíhá. Když cituje Uptona Sinclaira a jeho bonmot, že se lidem těžko něco vysvětluje, když jsou placení za to, že tomu nechtějí rozumět, bohužel to platí i o samotné Kleinové a tržním liberalismu.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro...

Komentáře

Celkem 5 komentářů v diskuzi

Nepřehlédněte

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK