Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Báječní muži a ženy s děrnými štítky

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
6. 11. 2014
 8 015

Hraběnka z Lovelace, Turing, Stallman, Gates, Torvalds: kniha The Innovators je Brehmův svět hackerů, géniů a geeků.

Báječní muži a ženy s děrnými štítky

Když před třemi lety vyšel Isaacsonův životopis Steva Jobse, napsal jsem, že „výsledek působí jako pouhé poznámky k finální verzi“: bestseller je suše popisný, chybí mu oblouk, vývoj, obecnější výpověď. A hele, nová kniha Waltera Isaacsona The Innovators s podtitulem „jak skupina hackerů, géniů a geeků stvořila digitální revoluci“ tohle všecho má.

Oblouk 528stránkového eposu zařídila matematička Ada Kingová, hraběnka z Lovelace: jejími představami programovatelných strojů a „poetické vědy“, publikovanými už v polovině 19. století, Isaacson začíná i končí. Vývoj se za těch sto padesát let přihodí obrovský: kniha zaznamenává nejen pokroky v technologii, ale i proměny kultury, která se souběžně s technologií utváří. Není to už jen suchý výčet skutečností: Isaacson se několikrát zastavuje, aby se zamyslel nad tím, jaké jsou obecné charakteristiky inovátorů a jestli za pokrok můžeme děkovat nějaké zvláštní rase geniálních vynálezců nebo jestli se rodí spíš mravenčí prací velkých kolektivů.

Když knihu označuju za epos, nepřeháním. Isaacson přeskakuje od miniaturních součástek ke globální geopolitice, od velkých myšlenek o technologiích osvobozujících člověka k drobným historkám, od technických pasáží ke kultuře šedesátých a sedmdesátých let, která formovala nekonformní pohled na svět mnoha inovátorů. Zpomalí, aby nechal Billa Gatese koupit před důležitou schůzkou kravatu (stejně vypadal jako „děcko, které někoho honilo kolem bloku, aby mu ukradlo oblek“) a dva zakladatele Googlu oslavit prvních vydělaných sto tisíc dolarů v Burger Kingu. Nikdy se ale nezastaví na tak dlouhou dobu, aby dal čtenáři důvod přeskakovat.

Walter Isaacson: The Innovators: How a Group of Hackers, Geniuses, and Geeks Created the Digital Revolution – vyšlo v nakladatelství Simon & Schuster v říjnu 2014, 560 stran, 11 dolarů (cena pro Kindle).

Ukázat iPhone a skončit

Jedinou slabinou knihy je předposlední kapitola, která nepatřičně zrychleně přehrává inovace posledních let. Pasáž o Wikipedii je ještě vcelku duchaplná: „nabídla lidem víc než volný přístup k vědomostem, dala jim totiž taky dosud nepoznanou možnost být součástí jejich tvorby a šíření“. Bitcoin se tu ale jen mihne, stejně tak sociální sítě. U těch je to obzvlášť škoda: úspěch Facebooku by těšil málo starých inovátorů, oddaných ideálům otevřenosti, transparentnosti, často i nekomerčnosti.

Digitální revoluce pochopitelně nemá žádné završení, ke kterému by šlo vyprávění vést. Isaacson ale mohl udělat nějakou umělou čáru, před kterou by nepolevoval z kritičnosti a za kterou by se naopak už nepouštěl. Jako počátek éry, kterou je zatím obtížné hodnotit, mohlo sloužit například legendární představení iPhonu v lednu 2007.

Latina, nebo C++? Latina i C++!

Jaké obecné lekce si lze o technologických inovacích z knihy odnést? Předně – a vzpomeňte si teď, že čteme dílo životopisce Steva Jobse! – přeceňujeme osamělé geniální tvůrce. Pokrok byl totiž skoro vždy kolektivní a kumulovaný, podobně jako stavba katedrály. „Hledejte na Amazonu frázi muž, který vynalezl, a najdete 1860 knih. O lidech tvořících skupinově si toho můžete přečíst daleko méně, a přitom na takových příbězích pochopíme dnešní technologickou revoluci mnohem lépe.“ Isaacson si všímá, že u počítače nebo mikročipu nelze jmenovat jednoho konkrétního vynálezce, protože k prvním funkčním modelům vedla rovným dílem práce hned několika týmů.

Kniha připomíná, jak velkou porci práce na vývoji počítačů odvedly ženy: hraběnka z Lovelace, Grace Hopperová, šest programátorek ENIACu… Tvůrci podcastu Planet Money věnovali před dvěma týdny celý díl zamyšlení nad tím, proč ženy přestaly programovat: přišlo to prý teprve s nástupem malých domácích strojů, které obvykle končily v pokoji synů – a dcery se musely o přístup k nim doprošovat. The Innovators ukazují, jak důležité je nemít předsudky a nezavírat dveře.

Správný a důležitý je několikrát zopakovaný názor, že technologický pokrok není jen dílem inženýrů, ale že se už od Leonarda da Vinciho objevuje tam, kde se stýkají přírodní a humanitní vědy. Ovšem pozor na vyvyšování druhé skupiny disciplín: „Mnoho lidí, kteří velebí umění a kulturu a neustále omílají, jak důležité je jejich místo ve školních osnovách, se beze studu (a někdy dokonce bez nadsázky) přiznává, že plavou v matematice nebo fyzice. Zatímco rozumět latině považují za ctnost, jsou docela ztracení, když mají napsat nějaký algoritmus anebo rozeznat BASIC od C++ a Python od Pascalu.“

Pokud chcete své mezery v informatice dohnat, The Innovators je výborný historický přehled do začátku. Začtou se ale i ti, kteří programují každý den. Přejme tomuhle podařenému dílu, aby se na rozdíl od Steva Jobse dočkalo neuspěchaného překladu do češtiny.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (1)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo