Jak hacknout svoje vzdělání

| 6. 3. 2014

„Pěkně poslouchej pana učitele“ není nejlepší rada pro studenty vysokých škol — jenže sluníčkové moudro „každý je génius“ představuje opačný extrém.

Jak hacknout svoje vzdělání

Utěšeně přibývá knížek o tom, jak získat vzdělání i bez studia vysoké školy. Loni jsme prolistovali Don’t Go Back to School od Kio Starkové a v českém překladu právě vychází brožura Vzdělávejte se po svém Dalea J. Stephense.

Rostoucí kvantita ale bohužel neznamená rostoucí kvalitu, a tak se i v novince střídají chytré postřehy s úplnými haluzemi.

Dale J. Stephens: Vzdělávejte se po svém. Vydalo nakladatelství Flow, o. s., v roce 2013 v překladu Sylvy Ficové. 162 stran, 199 Kč.
Prohlášení o střetu zájmů: autor recenze dostal od nakladatele recenzní výtisk a přátelí se s překladatelkou.

Je vzdělání investice, nebo pojištění?

Knížkou vede jasná dělicí čára: dokud Stephens popisuje, co je s vzdělávacím systémem i se samotnými studenty špatně, není moc co dodat. Píše srozumitelně a v jednoduchých příměrech: „Na vysokou byste měli jít, jen pokud máte sebekontrolu, abyste se doopravdy učili, stejně jako do posilovny byste měli chodit, pokud máte sebekontrolu, abyste skutečně cvičili.“

Výborně položená je otázka: „[C]o je vzdělání z finančního hlediska: investice, možnost, spotřební zboží, nebo pojišťovací produkt?“ Asi na ni neexistuje jediná správná odpověď, ale svoje očekávání byste si měli ujasnit mnohem dřív, než si vůbec vyberete studijní obor. Jinak z toho bude mrzení.

Oceňuji, že Stephens zbytečně nevyhrocuje emoce a nikde netvrdí ani nenaznačuje, že na vysokou chodí hlupáci, zatímco chytrá děcka se vzdělávají po svém: kniha „není o tom, jak nechat školy, ale spíše o tom, jak získat energii k samostatnému rozhodování“.

Slibovaný (a vyplněný) „podnikatelský přístup“ ke vzdělání může někoho poděsit. Sám jsem ale přesvědčený, že je vysokoškolské vzdělání příliš velká investice na to, aby ji člověk odkýval bez podnikatelského zvážení nákladů a výnosů — a vůbec nejde jen o peníze.

Nejste úžasní, jste střední plocha Gaussovy křivky

Mírné nadšení ale vyprchá, jakmile Stephens začne radit, kudy že se tedy dobrat vzdělání mimo školství. Máte prý hacknout systém — stát se hackademikem.

Uspořádat večírek mozků či salon? Proč ne. Najít si mentora? Dobrá rada, na tu Kio Starková zapomněla. Zvát lidi na kafe? Asi to neuškodí.

Některé rady jsou ale vyčůrané, jako kdyby knížku psal sám „čtyřhodinový“ Tim Ferriss. Nechce se vám platit za drahou konferenci? Prostě přes Foursquare zjistíte, jestli na ní je někdo známý, a necháte se vpustit zadním vchodem. Že na vás přijdou? Ale nepřijdou, když budete mít vlastní univerzální visačku. Nezapomeňte se tam svézt načerno hromadnou dopravou, chce se dodat.

Takovému parazitování prostě nemůžu požehnat. Cením si rad, které fungují tím líp, čím víc lidí je dodržuje: nečiň druhým… atd. Stephens ale čtenáře naopak tlačí do chování, které bude tím destruktivnější, čím víc lidí se o ně bude pokoušet. Pokud se všichni budou vtírat na konference zadarmo, konference zkrachují a nebude kam se vtírat. (Podobně i Ferrissovy letenkové nebo zeměpisné arbitráže fungují právě díky tomu, že se o ně nepokoušejí všichni. Ale aspoň jsou morálně v pořádku.)

Ač vyčůraná, kniha Vzdělávejte se po svém je zároveň sluníčková. „Uvědomte si, že jste úžasní,“ září název jedné kapitoly. Kecy, s největší pravděpodobností jste střední plocha Gaussovy křivky. „Řada lidí, se kterými jsem mluvil, tráví pět minut po probuzení tichou meditací.“ No a? Jiní si ho zase honí ve sprše. Anebo: „Myslíte si, že nemáte co říct? Zamyslete se znovu. Vsadím se s vámi, že hned teď najdete konferenci, na které budete moct přednášet, a ještě vám zaplatí cestovní výlohy.“ Té konferenci se říká „večeře blbců“ a Francis Veber o ní natočil ohromně zábavný film.

Blahopřeju Stephensovi, že jeho „společenský i sexuální život jsou teď mnohem lepší než na vysoké škole“. Ale třeba by díky ní uměl ověřovat a uvádět zdroje, takže by se hned na začátku neshodil na první pohled falešným citátem Alberta Einsteina.

Věta „[l]idé vzdělávaní doma si vedou lépe ve srovnávacích testech“ zas trochu motá příčiny a následky, ale to se bohužel stává i akademikům.

Zbývá dodat, že Vzdělávejte se po svém je zaměřená téměř výlučně na technologický sektor. Popisuje fungování inkubátorů a trh s prací v Silicon Valley. Pokud studujete informatiku, opravdu hodně vás to na ní štve a toužíte po nějakém uceleném přehledu alternativ, pak knihu můžete — velice opatrně — přečíst.

My ostatní budeme dál čekat na to, až o různých podobách cest za vzděláním napíše knihu někdo vzdělaný. Nebo aspoň funkčně gramotný.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (1 komentář)

Jan Beníšek | 6. 3. 2014 18:12

Četl jsem a mám podobné názory. Dost mi vadí parazitování na systému. Na jedné straně kritizuje VŠ, na straně druhé Vás navádí, aby jste tam na černo trávili semestry, využívali učitele ke konzultaci, zapojovali se do projektů etc. Stejně tak nemusí tak často uvádět, že je gej. Nikoho to nezajímá. Celkově mám dojem, že se na sebe snaží spíše upozornit a jít "proti proudu". A je na to řádně hrdný. Takže až na pár zajímavých rad a motivaci do učení žádný zázrak. A bod má za lehce psanou AJ [čteno v originále]. H.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!