Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Staňte se nepostradatelným pankáčem!

Poslední kniha Setha Godina radí: víc než kdy jindy musíte být nenahraditelní. Pro svého šéfa i pro své zákazníky.

O holohlavém marketéru Sethu Godinovi nepíšeme na Finmagu poprvé, dnes však pro nějakou dobu naposled. Po jeho medailonku a recenzi publikace o kmenové kultuře si prolistujeme jeho knižní novinku, Linchpin. Je čas zapomenout na tvrdou práci podle firemních pravidel! Pusťte se do pankáčské rebelie. Ať už se to vašim šéfům líbí, nebo ne,“ radí v ní Godin zaměstnancům i podnikatelům.

Čekám na nápad. Punk, vole!

Firmy se podle Godina v posledních staletích snaží co nejvíc přiblížit modelu manufaktury, v němž je práce rozbitá do malých přesně popsaných úseků, aby ji mohli vykonávat snadno nahraditelní zaměstnanci. Když chcete vyrobit Ford T, je to v pořádku. Pokud prodáváte nemovitosti, šéfujete hotelu, vyvíjíte software anebo poskytujete jakoukoliv jinou službu, už je to na škodu. Tenhle model totiž nemotivuje zaměstnance, aby k zákazníkům přistupovali lidsky a firmě odevzdali svou kreativitu a své "umění". Právě o to totiž podle Godina v postindustriální ekonomice běží.

"Linchpin" v angličtině označuje nejdůležitější součástku stroje - osu, kolem které se vše točí, nebo šroubek, bez něhož se přístroj rozpadne. A právě takový je dnes ideální zaměstnanec. Jak si Godin dobře všímá, v kavárně se dvěma spolehlivými ale zaměnitelnými číšníky má nejjistější místo ten třetí, který si pamatuje hosty, dokáže uklidnit hádku, opravit počítač u pokladny nebo doporučit kavárnu cizím lidem, s nimiž se dá jen tak do řeči.

Končí tak jeden americký sen. Mantra: "Dodržuj instrukce, choď v čas, pracuj tvrdě a se sklopenou hlavu a dostaneš odměnu," už je zkrátka minulostí. Místo ní ale přichází sen číslo dvě. Godinova vize vypadá takhle: "Buďte mimořádní, štědří, vytvářejte umění, spojujte lidi - a ostatní nebudou mít jinou možnost, než vás odměnit." Autor samozřejmě netvrdí, že si máte hodit nohy na stůl a šéfovi říct "Čekám na nápad. Punk, vole!" Být poslušnou ovečkou ale přestává stačit.

Pankáčem snadno a bez nastřelování náušnic

Ne všechny společnosti dokážou na tenhle trend reagovat. Godin si všímá, že když šéfové nutí své zaměstnance ke kreativitě, končí to "šudláním se po povrchu". Málokdo dokáže ze svých lidí vytěžit to nejlepší. Nejde to ostatně bez rizika. Spousta pracovníků je navyklá na detailní příručky a přestože v sobě podle Godina má kousek génia každý (ano, americké pozitivní myšlení), nikdo není geniální nepřetržitě. Těžko přesvědčit manažera, že má svým lidem nechat volnost jen kvůli tomu, aby z nich jednou za rok vypadla skvělá myšlenka.

Dost pivního mudrcování, z Godinovy poslední knihy si lze odnést tyhle konkrétní rady:

 

 

  • Ať už jste zaměstnanec nebo majitel firmy, vytvářejte umění a darujte je lidem. (Pokud máte dvacet let kavárnu, asi jste si všimli, že lidi už se nedají tak lehce okrást o peníze palačinkami z polotovarů. Dejte zákazníkům něco, co nikde jinde neseženou. Jen tak je může oškubat i dnes.)

 

  • Pokud máte šéfa, který se o vaše "umění" nezajímá, ukazujte ho svým klientům. (Jestliže jste šedá myš uprostřed velké korporace, buďte na zákazníky milejší, než jak to předepisují pokyny. Spřátelte se s nimi. Pokud spolupracujete jen s kolegy, vytvoře co nejlepší atmosféru a pevná pouta. Znovu: ano, americké pozitivní myšlení.)

 

  • Zkuste zapomenout na to, že vás školský systém 20 let trénoval k poslušnosti a dodržování pravidel. Iniciativa je v byznyse odměňována jako nikdy dřív.

 

  • Nesnažte se vyjít se všemi. Pokud máte tvořit umění, nemůžete uspokojit každého. (Ne všichni návštěvníci zmíněné kavárny budou nadšeni domácími buchtami - jenže fanoušci konfekčních cukrovinek z Makra vás nejspíš stejně nebudou doporučovat dál coby místní unikát. Pokud budete každý den v práci půl hodinu navíc a zadarmo řešit problémy, které nemusíte, někteří kolegové vás nebudou mít rádi - ti ale nerozhodnou o tom, jestli ve firmě zůstanete po příštím propouštění.)

 

Kniha rezonuje s publikací Crush It, o které jsme psali před pár týdny. Zatímco Vaynerchuk předložil konkrétní návod, jak se "prodat", Godin zůstává prorocky nejasný - což je zřejmě největší slabina jeho novinky.

Nesložíme se na přeložený výtisk pro Lidový dům?

Přečtení Linchpin ve mně vzbudilo rozpaky. Godin si perfektně všímá důležitého trendu, jenže místo 236 stran plných prázdného tlachání jich stačilo popsat padesát. Vadí mi i revoluční tón v jeho hlase - ne všechny firmy 20. století byly fordovskými továrnami a ne všechny si v 21. století můžou dovolit hru na umělecké studio.

"Nepostradatelní pankáči" byli důležití vždycky. Ostatně i celý fordovský systém produkce byl vlastně uměleckým dílem několika málo géniů. A prvorepublikové Lidové noviny měly takový úspěch právě proto, že je tvořila banda alkoholiků a nonkonformistů, kteří milovali svoji práci. Zkrátka: Godin malinko objevuje dávno objevené.

Přesto můžu Linchpin doporučit k přečtení, a to hlavně dvěma typům lidí. Ušlápnutým zaměstnancům, kteří si myslí, že mají na víc, kniha vpíchnekoňskou dávku sebevědomí a trochu know-how.

Prolistovat by si ji měli i mentální brontosauři české politiky, kteří si myslí, že stačí v Česku postavit dost automobilek, dát nahraditelným lidem práci u pásu a pak už se budeme mít všichni dobře. Nebudeme, pokud to tedy nemá znamenat frustraci milionů "chvílemi geniálních" lidí, uvnitř kterých tepou ambice jít si vlastní cestou a dosáhnout něčeho mimořádného. Bohužel, lidem s hlavou sklopenou dolů se snáze vládne.

Foto: profimedia.cz

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 1 komentář v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK