Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Doučko pro zlé hochy z malých měst

| 30. 9. 2010 | Vstoupit do diskuze – 6 komentářů

Na dovolené mi pršelo. Díky bohu za to - konečně jsem měl dost času na přelouskání Kmotra. Pokud máte rádi film tak moc, jako já, najděte si tři večery na literární předlohu - Mario Puzo v ní příběh mafiánské rodiny Corleonů prokreslil do daleko barvitějších detailů, než jaké mohl během tří hodin stačit zachytit Francis Ford Coppola na celuloid.

Doučko pro zlé hochy z malých měst

Možná se vám to bude eklovat, ale tahle gangsterská odysea vám toho o obchodování i o životě prozradí víc než celá produkce self help knížek dohromady.

Chlap nevyhrožuje, chlap jedná

Na čtyřech stovkách stran nepotkáte jedinou hysterickou postavu, která by někomu hrozila tím, co mu provede - a nechtěně tak předváděla vlastní bezmocnost. Muži si tu vyměňují obchodní nabídky: "Už jako mladý muž si Vito vysloužil pověst rozumného člověka. Nikdy nevyhrožoval. Vždycky použil logiky, kterou nebylo možno vyvrátit. Vždycky se postaral, aby partner dostal svůj podíl zisku. Nikdo neprodělával."

Když to nejde po dobrém, nedůstojné vyhrožování se v Kmotrovi přeskočí a sáhne se rovnou po nožích či zbraních. Krásně je to vidět v pasáži, kdy Tom Hagen dojednává v Kalifornii filmovou roli pro kmotřence dona Corleoneho. Když Toma pošle filmový producent k šípku, zástupce mafie se zdvořile rozloučí - a zamíří rovnou do vedlejší stáje, kde podplatí personál, aby uřízli hlavu nejdražšího koně světa a producentovi mu ji nad ránem šoupli pod peřinu. Výsledek? Corleoneho kmotřenec dostane roli.

Respekt je výborný kapitál a mimikry bezvýznamného človíčka k nezaplacení

Marketingoví analytici se v poslední době rozplývají nad tím, jak se "konečně" prosazují značky vedené charismatickými vůdci - píše o tom třeba Seth Godin v knize The Tribes. Bylo to ale právě charisma a spousta dobrých skutků (mnohdy ve velkých uvozovkách), co stálo za vzestupem mladého Vita Corleoniho, pozdějšího kmotra a dona mocné rodiny.

Puzo pro takovou postavu používá italský výraz "uoma di rispetto", "člověk s respektem". Zní to banálně, ale respekt je stejný kapitál jako peníze nebo vzdělání - trochu zamrazí z toho, že si to uvědomují románoví mafiáni, ne ale postavy současného českého veřejného života.

A ještě doučko pro zlé hochy z malých měst: pistole za opaskem, boty z hadí kůže, placaté auto a pusa plná drsných slov jsou možná efektní, ale ne efektivní. Corleonovi o sobě mluví jako o obyčejných, poctivých obchodnících s olivovým olejem, nevystavují své bohatství, nechlubí se svými názory a snaží se nikoho si zbytečně neznepřátelit. Ne z altruismu - ale prostě proto, že to jsou obchodníci a zbytečné konflikty stojí čas, peníze i krev ("a ta je drahá").

Učit se, učit se, učit se

Milan Kundera v jedné eseji nedávno napsal, že dobrý román umožňuje čtenářům nahlédnout za oponu - a spatřit, jak doopravdy funguje svět, po kterém chodí. Když do kin mířila filmová adaptace Kmotra, plakáty zdobil loutkový motiv, protože jedním z významných motivů je propletení mafie a státních institucí.

Pokud nevěříte tomu, že silný stát je automaticky zárukou spravedlnosti a "dobra", po přečtení Kmotra vaše přesvědčení ještě zesílí. Puzo nadčasově popisuje mechanismy, pomocí kterých se z frustrovaných "férových poldů" stávají spokojení, podplacení hajzlové. Corleonovi neovládají v knize podsvětí pro to, aby měli na kokain, ale aby zajistili rodinu aspoň na generaci dopředu, a dopřáli svým dětem coby potomkům talošských imigrantů stejná práva a možnosti, jaké měli děti senátorů, guvernérů a všech těch, kteří se - podobně nekale - dostali ke kormidlu Spojených států o generaci nebo dvě dřív.

Po finančních skandálech posledních let působí elegantní způsoby, kterými si Corleonovi získávali majetek a moc, až prorocky: "Advokáti s aktovkou můžou ukrást mnohem víc peněz než tisíc chlapů s pistolemi a maskami," vysvětluje don Corleone jednomu ze svých synů, se kterým cloumá kombinace puberty a zločineckých genů. Svatá slova, i po třech generacích: Bernard Madoff by si na svůj penthouse na Upper East Side přepadáváním benzínek nevydělal ani za dvě stě let.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK