https://www.finmag.cz/firemni-kultura/268339-cik-cak-zaklinadlo-tvurci-prace
Cik cak: zaklínadlo tvůrčí práce
Doba vyžaduje kreativitu pomalu i od kopáčů, podle nové knihy Zig Zag to ale naštěstí není zase taková věda. Tedy aspoň pokud nemáte příliš velké ambice.
Ptejte se, učte se, dívejte se, hrajte si, přemýšlejte, spojujte, filtrujte, tvořte. Ne nutně v tomhle pořadí: klidně přeskakujte tam a zpátky.
Právě jsem vám prozradil recept na kreativitu, ale nebojte: není to tajemství, a zabít vás tedy nemusím. Opsal jsem ho totiž z nové knihy Keitha Sawyera Zig Zag: The Surprising Path to Greater Creativity a Sawyer zase přiznaně opisoval odjinud. Navzdory svému názvu má tedy knížka Cik cak: nečekaná cesta ke kreativitě do překvapivosti daleko. Právě v tom ale spočívá její hodnota: jde o solidní opáčko známých principů, polopatě napsané a dobře zdrojované.
Já se neflákám, miláčku, já jen inkubuju
Tak tedy ještě jednou to, co jste už o tvůrčí práci četli v Kraď jako umělec, u Setha Godina, Cala Newporta nebo Malcolma Gladwella, slyšeli v přednášce Johna Cleese či odtušili ze sledování Mad Menů:
Abyste byli ve svém oboru opravdu dobří, potřebujete aspoň deset tisíc hodin tréninku, čili nějakých pět let práce na plný úvazek. Berte to jen jako průměr a vodítko, bude to zkrátka trvat velice dlouho. Co je podstatné: ten trénink musí být tvrdý, žádné pomyslné pinkání s míčkem o zeď. Neustále si musíte nakládat o fous víc, než bezpečně zvládnete. „Nikdy to nebude pohoda; vždycky budete makat na tom, abyste se ještě zlepšili.“ Sawyer příhodně cituje Thomase Manna: „Spisovatel je ten, pro koho je psaní těžší než pro ostatní.“
Taky se musíte neustále ptát. A znovu: nebavíme se o komfortních a konformních otázkách na počasí, ale o dotazech, které jsou trochu napřesdržku. Sawyer nabízí řadu šablon, kterých se můžete chytit: představte si budoucnost a ptejte se, jak jste k ní propracovali; zkuste najít nejhorší možné řešení svého problému a pak hledejte přesný opak; nebo si vezměte k ruce osmiotázkovou analýzu CIA („Proč vlastně tento problém řešíme?“ a tak dále). Knížka je podobně nápomocná i v jiných kapitolách, prošpikovaná kvízy, dotazníky a rébusy.
V Zig Zag nechybí ani kouzelné slovíčko, které vám doma tak jako mně omluví čtyřhodinové osamělé procházky i potloukání se s notesem po hospodách: inkubace. Nechejte se světem překvapovat a nestyďte se za nicnedělání. Nápady je totiž potřeba vychodit a vysedět: „Trochu poodstupte a nechejte svou mysl jen tak se toulat.“ Hezčími slovy to říká Don Draper v seriálu Mad Men: „Usilovně nad tím přemýšlej. Pak na to zapomeň… A to, co hledáš, ti najednou vyskočí přímo před očima.“ Nebo John Cleese z Monty Pythonů: „Stačí, že svou mysl nenásilně, ale přesto vytrvale upřete na konkrétní problém, a dřív či později vás vaše podvědomí odmění dobrým nápadem.“
A ještě taková drobnost: podle Sawyera nesmíte jenom odpočívat a přemýšlet. Musíte něco reálného dělat. Tohle je zřejmě nejdůležitější rozdíl mezi Johnem Cleesem a vtipálkem z místní nádražky.
Připravte se, že to bude bolet
Pokud tohle vše znáte, Zig Zag vám mnoho nového nedá. Jestliže pro vás jen jedna z rad byla překvapením, knihu si kupte. Pouze dvě věci se z ní o tvůrčí práci nedozvíte:
Za prvé, je dobré se družit. Sawyer sice doporučuje najít si mentora a rozšiřovat si obzory navštěvováním muzeí, zapomíná ale na význam tvůrčích skupin. Když zůstaneme u montypythonovských přirovnání: i tvrdě pracující John Cleese by bez Grahama Chapmana měl možná pořád blíž té nádražce než cenám BAFTA a Emmy.
A za druhé, družení navzdory: opravdu kreativní život je život osamělý. Všechny tvůrčí skupiny se nakonec rozpadnou. Podle Sawyera je to všechno sice jednoduché: stačí si osvojit pár balicích triků a pak už vás čeká rozkošné milování s múzami. Snad, pokud se budete držet při zdi a po Sawyerových osmi krocích se cik-cak protančíte „jen“ k tomu být zručným řemeslníkem. Jestliže si ale v touze stát se skutečným umělcem – případně podnikatelem měnícím svět – začnete klást opravdu nebezpečné otázky, připravte se na odcizení, na rány a na plivance. Máte-li opravdu velké ambice, po přečtení Zig Zag si pusťte ještě Hodinu vlků od Ingmara Bergmana, nejpůsobivější filmařskou výpravu po mysli ztýrané nesdělitelnými vizemi. Ať víte, do čeho jdete.
Keith Sawyer: Zig Zag: The Surprising Path to Greater Creativity – vyšlo v nakladatelství Jossey-Bass v březnu 2013, 288 stran, 18 dolarů.
Nejnovější podcasty