Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Proč národy krachují? Mentalita ani klima za to (moc) nemůžou

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
8. 3. 2013
 24 755

Ekonom Daron Acemoğlu a politolog James A. Robinson vyvracejí časté mýty o tom, proč se některým národům daří, zatímco jiným ne.

Proč národy krachují? Mentalita ani klima za to (moc) nemůžou

Pětašedesáté výročí Vítězného února bylo příležitostí chňapnout po knize Why Nations FailProč národy krachují – a hledat v ní vysvětlení, proč i přes vyrovnaný start Budějovice pořád nejsou Linz a Cheb není Bamberg.

Daron Acemoglu je profesorem ekonomie na MIT, James A. Robinson profesor politologie na Harvardu a jejich loňský spis si vysloužil jednoznačně pozitivní recenze. Očekávání jsem tedy měl velká. Nakonec je ale knížka s podtitulem O původu moci, prosperity i chudoby naplnila tak napůl.

Autoři v podstatě opakují to, co mnohem lépe vyargumentovala a vyzdrojovala Chrystia Freelandová v knize Plutocrats, a co myšlenkově objevněji popisuje Fareed Zakaria v Budoucnosti svobody. Tedy že národy prosperují, když mají všichni členové společnosti možnost dostat se až na její vrchol poskytováním kvalitního zboží a služeb. Když stát se zavázanýma očima hlídá práva občanů a když fungují mechanismy omezující jednotlivé složky moci. Kdybych ale pro tahle tvrzení hledal oporu jen ve Why Nations Fail, na lopatky by mě položil první zastánce absolutismu.

Přesto můžu knihu z několika důvodů doporučit. Předně proto, že docela dobře vysvětluje, odkud se bohatství (či nuzota) národů navzdory rozšířeným mýtům neberou:

Na bohatství národů nemá určující vliv „národní mentalita“…

Dva státy na korejském poloostrově sdílely po staletí stejnou řeč, kulturu i etnicitu, čímž autoři asi myslí genetické predispozice. A hele, jak sever bojuje o zrno, zatímco jih si z Galaxy Tabů pouští Gangnam Style.

Že se z principu líp daří protestantským národům? Vždyť jsou katolické Bavorsko a Francie bohatší než luteránské Estonsko. Nebo je tajemstvím evropského úspěchu židokřesťanská civilizace obecně? „Japonsko a Singapur se staly domovem jen hrstky lidí evropského původu, a přesto prosperují stejně jako mnoho západoevropských regionů.“ Což se nedá říct třeba o zbožném Rumunsku.

Acemoglu a Robinson trochu zapomínají na to, že jimi oslavované instituce jako nezávislá justice nebo ochrana duševního vlastnictví jsou součástí toho, čemu se obvykle říká kultura. Ta navíc může putovat po světě nezávisle na svých původních nositelích: Japonci spolu s obleky a rokenrolem přijali i část evropské mentality. Ale v zásadě mají autoři pravdu: národům s identickou „mentalitou“ se může vést velmi různě a jen v nátuře to tedy nebude.

… a o blahobytu nerozhodují ani klimatické podmínky

Oblíbená zkratka praví, že Skandinávec nemá, co si v potu tváře přes krátké léto nevydře, zatímco hospodařit na jihu je leháro. Co se v zemědělství naučíš, ve znalostní ekonomice prý jako když najdeš. Snadno se ale dají najít opačné příklady:

„Zeměpisná hypotéza nedovede vysvětlit rozdíly mezi arizonskou a mexickou částí Nogales, KLDR a Jižní Koreou nebo NDR a Spolkovou republikou Německo před pádem Berlínské zdi. Může být užitečná alespoň při hledání rozdílů mezi Severní a Jižní Amerikou, Evropou a Asií? Jednoduše ne. Historie ukazuje, že mezi klimatem či zeměpisnou polohou a ekonomickým úspěchem není žádné zřejmé a trvalé spojení. Není například pravda, že by byly tropy vždy chudší než střední pásmo. Oblasti na jih od obratníku Raka a na sever od obratníku Kozoroha, kde dnes leží Mexiko, středoamerické státy, Peru a Bolívie, hostily v Kolumbově éře slavnou aztéckou i inckou civilizaci. Byly to vyspělé říše s centrální vládou, které stavěly silnice a chránily své obyvatele před hladomorem. Aztékové znali peníze i písmo, a ačkoliv Inkové ne, zaznamenávali spoustu informací na zauzlované šňůrky zvané kipu. Jejich současníci na území dnešních Spojených států, Kanady, Argenty a Chile přitom žili v podmínkách doby kamenné.“

Míň Františka I., víc Klause a Švejnara

Ještě jeden populární mýtus autoři hezky rozbíjejí: že jsou finanční instituce k ničemu. „Přijdi s nápadem, založ společnost, vezmi si půjčku,“ popisují kouzelnou formuli, na které své bohatství od 17. století vystavěla Anglie a později ji ještě lépe rozvinuly Spojené státy.

Poslední pochvala jde Acemogluovi a Robinsonovi za to, jak srozumitelně podávají politickou a ekonomickou historii anglosaských zemí. Omezení pravomocí anglického krále Magnou chartou v roce 1215, o několik staletí později patenty, parní stroje, dobývání zámoří, ekonomický úprk oligarchiím ve Španělsku, Portugalsku a Rakousku… Pokud vás čekají státnice nebo maturita z angličtiny, spěte s Why Nations Fail pod polštářem.

Jak už jsem ale naznačil, náročný čtenář bude odfrkávat. Motají se tu instituce s kulturou, příčiny s následky i historicky osvědčené mechanismy s těmi, které dnes škodí. Autoři se totiž ani nezamýšlejí nad tím, že by ochrana duševního vlastnictví fungující v éře parních strojů mohla dnes inovace a tolik chválenou „kreativní destrukci“ naopak brzdit. Ani po několikerém přečtení jsem nepochopil, proč že neliberálnímu Sovětskému svazu po „rapidním růstu mezi lety 1930 a 1970“ najednou došel dech, podobně jako později Argentině a v budoucnosti prý i Číně. V knize je málo oči otevírajích statistik a hlavu namáhajících analýz, zato hodně jednoduchých příběhů o samolibých vládcích, bránících pokroku. Tady sice našinec potká pár známých tváří, třeba Františka I. „f mym Rakosku si fapriky a šelesnisi stafět nebutete“ Habsburského. Víc než perličky z dávné historie by mě ale zajímaly cesty transformace evropských i asijských států, ekonomik a společností v posledních třiceti letech. A v tom jsou Acemoglu a Robinson pohříchu struční.

Daron Acemoglu a James Robinson: Why Nations Fail: The Origins of Power, Prosperity, and Poverty – vydalo nakladatelství Crown Business v březnu 2012. 544 stran, 14,51 dolarů (verze pro Kindle).

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (8)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Související témata

Daron AcemoğluFareed ZakariaChrystia FreelandováinovaceJames RobinsonMagna Chartapatentypodnikáníprosperita
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo