Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Zachraňte si práci. Naučte se programovat, zvládne to každý

Christopher Steiner varuje, že software udělá řadě lidí pracujících hlavou to, co v minulém století udělaly stroje lidem pracujícím rukama. Nahradí je. Řešení? Využít sílu algoritmů ve svůj prospěch.

Pole za Bagdádem, rok 2500 před Kristem, pouhých pár set let po vynálezu písma: kohosi tu už omrzely hádky o úrodu, a tak do hliněné destičky zaznamenal precizní předpis, jak spravedlivě dělit sklizeň obilí mezi n hlav. Stal se tak prvním známým programátorem v dějinách.

Pak dva tisíce bez vývoje, než Euklides vynašel a přesně popsal spolehlivý způsob, jak zjistit největšího společného dělitele dvou různých čísel. A běh událostí začal pomalu nabírat na tempu: už o pouhých tisíc let později se začalo matematickým předpisům říkat jménem Peršana al-Chórezmího – algoritmy. V roce 1674 sestrojil Gottfried Wilhelm Leibniz mechanickou kalkulačku a snil o tom, že by mohl všechny problémy a spory rozložit na kousky a jejich řešení prostě vypočítat. V půlce devatenáctého napsala Ada Lovelace první počítačový program. Stroje, na kterých by šel spustit, ale přineslo až dvacáté století. A s nimi Alana Turinga, Steva Jobse a algoritmy všude, kam se podíváš.

Software požírá svět

Kniha Automate This: How Algorithms Came to Rule Our World (Zautomatizuj to! Jak algoritmy ovládly svět) Christophera Steinera se čte jako vědeckofantastický román: geeka strhne, ostatní bude přinejmenším místy otravovat. Za prolistování stojí ani ne tak kvůli líčení dějin programování s důrazem na algoritmické obchodování na burze, ale kvůli Steinerovým úvahám o budoucnosti. Odvážně tvrdí, že problémy finančního sektoru můžeme brát jako dobrou zprávu. Matematici a programátoři totiž opouštějí burzu a banky, které tenhle druh talentů přitahovaly od 70. let, a hackují a naruby obracejí „skutečný svět“.

Odvážné je to proto, že i když algoritmy uvolňují lidem ruce a hlavy pro důležitější projekty, než je rutinní lopota, mnoho lidí zaskočí, že je i jejich duševní práce ve své podstatě mechanická – a že je tedy časem nahradí počítač. Modré límečky vystřídali roboti – na ty bílé se chystají takzvaní boti. Steiner předkládá působivou listinu druhů ohrožených když ne vyhynutím, tak úbytkem stavů:

  • Řidiči. Spojené státy křižují zkušební Priusy šoférované počítačem. Po čtvrt milionu kilometrů pořád bez nehody. „Google si dal veřejně za cíl snížit emise (boti mají lehčí nohu na plynu), zdvojnásobit kapacitu silnic (boti reagují na problémy rychleji než lidé, takže můžou jet blíž k sobě) a snížit na polovinu počet lidí, kteří umírají při dopravních nehodách (teď je to 1,2 milionu ročně).“ Podnikatel Martin Hausenblas líčí na Hybrid.cz pozoruhodný svět, ve kterém auto už nebude zbožím, ale službou, a jen co vás někam odveze, zamíří do dobíjecího úlu a ráno poslouží novému zákazníkovi.
  • Dohazovači. „Každý šestý pár vstupující do manželství se potkal na internetových seznamkách“ a ty neustále zdokonalují své algoritmy, aby svým klientům daly co nejkompatibilnější protějšky.
  • Hledači hudebních talentů a hitů. Algoritmus v záplavě demo nahrávek stále neodhalí potenciální šlágr s revolučním zvukem – obvyklým měřítkům se vymyká třeba Hey Ya. Zato problém „chceme do reklamy něco, jako jsou Stouni, ale na Stouny nemáme peníze, tak co tam tedy máme dát“ vyřeší během minuty.
  • Právníci. Těšíte se, že budete jako koncipienti v klidu rešeršovat rozsudky, připravovat kolegům podklady, sepisovat smlouvy? „Ach pardon, tu práci jsme dali algoritmu. Nemusíme za něj platit zdravotní pojištění ani mu slibovat podíl ve firmě.“ Málo rozšířená, gramaticky komplikovaná, a tudíž současnými algoritmy ne až tak dobře ovládaná čeština najednou funguje jako celní bariéra.
  • Tlumočníci a překladatelé. Pro samý smích si možná nevšímáte, že ve strojových překladech ubývá nesmyslných vět a patvarů.
  • Praktičtí lékaři. iPad lépe rozumí teorii pravděpodobnosti a nemá ego, které by mu zabraňovalo měnit diagnózu.
  • Novináři. V první řadě ti sportovní, protože přepsat statistiky zápasů do vět jako „domácí měli celou druhou třetinu převahu, kterou ale nedokázali proměnit v gól“ zvládne i počítač. Navíc na to nepotřebuje protáhnout uzávěrku o třicet minut. A hned po sportovních pisálcích přijde na holení spousta dalších. Matematik a ekonom Philip M. Parker automaticky vygeneroval 800 tisíc e-booků. Nobelovku za žádný z nich nedostane, ale na to, aby se daly prodávat na Amazonu, to stačí. Dal si proto patentovat algoritmus, který generuje „originální, byť ne nutně tvůrčí díla“. V praxi to znamená tituly jako Slovensko-anglický slovník synonym či Světový trh gumových prostředků proti početí (kondomů): perspektiva globálního obchodu v roce 2007.

„Software požírá svět,“ prohlásil před časem investor Marc Andreessen. „Je to velká příležitost.“ Právě těmito dvěma větami by šlo Automate This shrnout.

Programovat se naučí každý, chce to jenom čas

Problém s touhle knihou je vedle nevyrovnaného tempa i v tom, že víc než o algoritmech je vlastně o takzvaných velkých datech. Steiner sice na okraj vysvětluje, co to velká data jsou, ale nedochází mu, že právě ona mění ekonomiku a že právě ona měla dát knize jméno. Ne Automate This, ale řekněme The Answer is in the Database: Odpověď je v databázi. Sebelepší programátor by neudržel auto na silnici ani neodhalil chytlavou melodii, kdyby nemohl stavět na databázích tak velkých, že na ně ještě před dvaceti lety nestačily ani disky, ani fantazie. Samozřejmě, že bez algoritmů pořád nezmůžete nic – ale Steiner sám přiznává, že třeba strojový překlad je dík obřím srovnávacím databázím záležitostí spíš „hrubé síly“ než geniálních matematických formulí rozkrývajících matérii jazyka. Stačí totiž příslušnou větu najít v nějakém dokumentu a podívat se, jak ta samá pasáž vypadá v jiné řeči: požehnány budiž země s dvěma oficiálními jazyky a kvantem veřejných materiálů přeložených do obou. Férově dodejme, že na těžko uchopitelném tématu velkých dat si láme zuby jeden autor za druhým, loni třeba i tak skvělí populátoři jako David Weinberger a Nate Silver.

Přes všechny výtky hlásá Automate This důležité poselství: učte se programovat a nemyslete si, že to nedokážete. „Boti jsou vaši přátelé. A nejdůležitějšími aktéry současné ekonomiky jsou ti lidé, kteří dokáží programovat, udržovat a vylepšovat kód a algoritmy,“ píše Steiner. „Tyhle dveře se otevřou každému, kdo jimi chce projít. Klíčem k ovládnutí techniky nejsou dobré známky z matematiky a přírodních věd. Klíčem je trénink. Chce to prostě čas,“ dodává. Stará pravda. Ne tak stará jako sumerský algoritmus pro dělení obilí, ale jak jsem náhodou zjistil, znali ji už v roce 1986 v Sovětském svazu. Nápis v azbuce na úvodním obrázku hlásá: „Programování je druhou gramotností. První gramotnost dává člověku znalosti, druhá mu dovolí proměnit je v činy.“ Co si tedy zautomatizujete vy?


Christopher Steiner: Automate This: How Algorithms Came to Rule Our World. Vydalo nakladatelství Portfolio Hardcover v roce 2012, 256 stran, 14,91 dolaru.

Úvodní foto: V. S. Spiridonov, Pereslavský týden

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK