Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Varování: Tahle kniha z vás udělá chytřejšího člověka

Nejrespektovanější vědci a publicisté planety sepsali katalog myšlenek a konceptů, které by neměly scházet v žádné hlavě. Dovybavíte si makovici?

Představte si lidskou mysl jako krabici s nářadím. Který vercajk by v ní rozhodně neměl chybět? Tak se dá přebásnit otázka, kterou John Brockman, editor magazínu Edge.org, položil 165 známým vědcům: psychologům, lékařům, paleontologům, ekonomům, psychiatrům, fyzikům i informatikům.

V knize This Will Make You Smarter najdete jejich odpovědi. Krátké, vtipné, naléhavé.

Je vám líto deseti dolarů? Přečtěte si je zadarmo na internetu.

Název nekecá. Tahle kniha z vás opravdu udělá chytřejší lidi. Tedy v případě, že vědcům dovolíte otevřít svoji kastli s nářadím a pár nástrojů tam přihodit. Vybral jsem tři nejčastěji oslavované.

Myslete vědecky: experimentujte, oslavujte omyly, přijímejte argumenty jiných

V Česku sice akademici nemusí svádět tak líté boje s kreacionisty jako ve Státech, rozšířenější úcta k vědě ale taky není výhra. Často obdivujeme spíš poslední poznatky a jejich povrchní mediální přebájení – jupí, čokoláda už je zase zdravá! – než samotné nadčasové principy vědeckého myšlení.

„Nejčastější nedorozumění týkající se vědy je, že vědci hledají a nacházejí pravdu. Kdepak – spíše utvářejí a testují modely,“ píše Neil Gershenfeld, ředitel Centra bitů a atomů na MIT. „Spousta vědeckých teorií z minulých ér se nakonec ukázala být mimo, a proto musíme předpokládat, že i většina dnešních teorií bude jednou vyvrácena. Platí to nejen o vědě, ale o všem: o politice, ekonomii, technologii, právu, náboženství, medicíně (…),“ přisazuje publicistka Kathryn Schulzová.

A tak nakladatel Timo Hannay propaguje myšlenku kontrolovaného experimentu, která nepatří jen do laboratoře. „Internetové společnosti jako Amazon a Google nenavrhují své stránky v nějakých tvůrčích mukách. Namísto toho provádějí kontrolované experimenty, při kterých jednotlivým návštěvníkům ukazují odlišné verze webu, než se vyřazovací metodou doberou ideální podoby.“

Nejkrásnější oslavu vědy a jejích principů napsal Mark Henderson, redaktor The Times: „Je to způsob myšlení. Nejlepší dosud vynalezený postup (ač stále nedokonalý) pro objevování stále lepších odhadů, jak že se to s věcmi má. Věda je vždycky prozatímní, vždycky otevřená změnám ve světle nových důkazů. Je antiautoritářská: Kdokoliv může přispět a kdokoliv se může mýlit.“ Amen.

Nezapomínejte, že jste jen obyčejní zástupci chybujícího druhu

Podle reakcí na některé své články bych si vsadil, že se typický čtenář Finmagu považuje za dokonale racionální bytost, nadprůměrně inteligentního martyra, týraného a omezovaného „blbci“. Snad to trochu poupravil Daniel Kahneman a jeho Rychlé a pomalé myšlení. Pokud se mu to tehdy nepovedlo, druhý pokus má tady.

Mnohem větší ťafku než od Kahnemana ale čtenář dostane od Fieryho Cushmana, který sice pouze jmenuje výzkumy týkající se lidské iracionality – jenže ono to stačí: „Lidé dělají tvrdší morální soudy v nelibě zapáchajících místnostech, což poukazuje na roli znechucení coby etického fenoménu. (…) Ženy budou méně pravděpodobně telefonovat svým otcům během plodné fáze svého menstruačního cyklu než při neplodných dnech, v čemž se ukrývá snaha vyhnout se incestu; žádný takový vzorec nebyl objeven v telefonátech s matkou.“ Podle Cushmana bychom se měli naučit chápat a mít na paměti tuhle, jak tomu sám říká, fabulaci, dovtipování se: „Za prvé, rychle se uchylujeme k závěrům, že chování druhých odráží jejich nekalé cíle a nízkou soudnost, protože vidíme vědomá rozhodnutí tam, kde mohlo zafungovat podvědomí. Za druhé, předpokládáme, že naše vlastní volby jsou vedeny výlučně vědomými principy, a odmítáme nebo ignorujeme možnost, že sami můžeme podléhat předsudkům, které si ani neuvědomuje. Když porozumíme fabulaci, můžeme vyléčit oba neduhy.“

Je těžké rizika hodnotit objektivně, ale dá se to naučit

Třetí často opakovaný motiv je můj oblíbený: lidská mysl je příšerná, když jde o vyhodnocování nebezpečí. Když nastupujete do letadla nebo sjíždíte do londýnského metra, nejspíš vám aspoň na moment probleskne hlavou strach z teroristů. Jenže větší riziko pro vás představuje koblížek s cukrovou polevou, který vám o něco zkrátí čekání – a dost možná i život. „Jsme mimořádně špatně vybaveni k hodnocení rizika, když jde o malé pravděpodobnosti významných událostí,“ vysvětluje teoretický fyzik Garret Lisi.

„Můžete prokázat, že něco je určitě nebezpečné, ale nikoliv, že je to stoprocentně bezpečné,“ připomíná novinář Tom Standage těm, kteří „chtějí důkazy, dřív než bude pozdě“, ať už jde o cokoliv. I když je to nejspíš nijak neuklidní.

A berlínský psycholog Gerd Gigerenzer chytře navrhuje: „Věřím, že odpověď na současnou krizi nespočívá v dalších zákonech, další byrokracii nebo dalších penězích, ale především a hlavně, ve zvýšení ‚rizikové gramotnosti‘ obyvatelstva. Toho lze dosáhnout trénováním statistického myšlení,“ říká a poukazuje na osobní tragédie chudých Američanů, kteří nepochopili princip proměnných úrokových sazeb svých hypoték a zůstali bez domova. Nebude to jednoduché: „Na rozdíl od základní gramotnosti vyžaduje ta riziková emoční přeprogramování: odmítnutí uklidňujícího paternalismu a iluze jistoty. Smíření se s vlastní zodpovědností a s životem v nejistotě. Odvahu vědět. Je před námi stále dlouhá cesta.“

A ještě než se na ni vydáme, chci vám prozradit, co je nejdůležitější chybějící nářadí podle mě samotného. Vzpomněl si na ně jediný účastník ankety, psycholog Steven Pinker:

Pamatujte, že některé hry mají pozitivní součet

V hokeji (dnes) vždycky jeden tým vyhraje a jeden prohraje. Jde o tři body, nikdy se mezi kluby nedělí víc ani míň. V normálním světě je to jinak. Bohatství není konstantní – vytváří se nové, ale taky ničí staré. Jak Pinker připomíná, tolik nenávidění hokynáři z řad Židů či Asiatů proto nejsou paraziti, co by „ubírali práci“. Je snadné najít paralely. Chudým nemusí pomoci to, že stát odere bohaté; naopak bohatí můžou zchudnout kvůli likvidaci sociálního státu. Těžko kdy nějaká země dlouhodobě zbohatne válčením se sousedem, se kterým by místo toho mohla obchodovat. Není nutné vést zničující bojůvky o malá políčka, když se na dohled rozkládají nekonečné win-win pastviny.

Bohužel: děsně málo lidí to ví.


John Brockman (editor): This Will Make You Smarter: New Scientific Concepts to Improve Your Thinking. Vydalo nakladatelství Harper Perennial v únoru 2012. 448 stran, 10,59 dolaru.

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK