Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Kapitalistická perestrojka

Michal Kašpárek
Michal Kašpárek
20. 1. 2011

Nový kapitalistický manifest pojmenovává trendy v byznysu na počátku 21. století. Číst ho nekriticky by ale mohlo skončit podnikatelskou tragédií.

Kapitalistická perestrojka

O čem Umair Haque bloguje a co říká na svých přednáškách, jsme na Finmagu prostudovali před rokem. Před dvěma týdny však “poradce revolucionářů” vydal pozoruhodnou knihu The New Capitalist Manifesto. Neobrací se v ní na politiky, na zaměstnance ani na zákazníky - ale na samotné podnikatele. Snaží se ukázat, jak se stát novým kapitalistou.

Co že takový konstruktivní továrník podle Haquea dělá?

  • “Recykluje zdroje namísto toho, aby je ničil. Od hodnotového řetězce přechází k hodnotovému cyklu.”

Zkrátka, naše společnost se občas chová jako ti darebáci, kteří berou poklopy z kanálů a odnášejí je do sběrných surovin - vytváříme bohatství tím, že zničíme něco, co není nutné ničit a co by se nám mohlo ještě hodit.

Nemusíme si to ale hned vztahovat na obnovitelné a neobnovitelné zdroje. Haque kupříkladu chválí značku Nike za to, že boty neposílá jen směrem z továrny ke sportovcům, ale také od sportovců do továrny, kde z materiálu z rozšmajdaných treter udělají boty nové.

Lego zase umožňuje stavět nové modely i ze starých stavebnic - kyblík kostek se vám tak bude hodit roky a ne jen pár dní po Vánocích, ať už se do něj rozhodnete dosypávat nové skládačky, nebo ne. A tovární designéři si zase nemusí pokaždé lámat hlavu s návrhem součástek, což zlevňuje a zrychluje vývoj novinek.

Na ilustračním obrázku u tohoto článku pak vidíte chlapíka v triku nazvaném “Communist Party” z produkce americké společnosti Threadless. Tu zase Haque dává za příklad, protože se v ní veselé potisky triček a mikin vybírají ze stovek návrhů pomocí komunitního hlasování. Do tisku jdou jen ty vzory, po kterých zákazníci touží, byznys funguje efektivně a všichni mají dobrý pocit z toho, že mohli přiložit kliknutí k dílu.

  • Nebetonuje svoji pozici na zavedeném trhu, ale aktivně hledá a vytváří trhy nové.

Srovnejte kancelářské balíky od Googlu a od Microsoftu. Google Docs vám nabízejí možnost pracovat s jakýmkoliv formátem si zamanete - můžete do nich nahrát wordovské soubory, pak si je zase stáhnout a poslat kolegovi. Produkty Microsoftu vás budou při pokusech o převod formátů rozpalovat vzteky - někdy to nejde vůbec, jindy se poztrácí styly... Tady je totiž Ballmerovo a žádná Anče, Kuba ani hajnej si sem nebudou nosit soubory .doc a odnášet .odt!

  • Moderního továrníka nezajímá ani rychlý (hubený) zisk, ale dlouhodobý, udržitelný prospěch jak samotné firmy, tak jejich zákazníků - tedy silný zisk nebo též chytrý růst.

Tak třeba: rozdává radost a pomáhá lidem aktivně si užívat s přáteli a dělat při tom něco pro své zdraví. Tak jako herní společnost Nintendo, která svou konzoli Wii vybavila namísto joysticku pohybovými senzory a dovolila lidem hrát zábavné virtuální sporty: “V edgbastonském domově důchodců ve Velké Británii zapůjčil ředitel synovu herní konzoli Wii na víkend personálu a zrodila se revoluce. Deník Independent napsal, že se senioři nemohli nabažit a pařili jako artrózy zbavení. Nejpopulárnější byl prý bowling, ve kterém se z 90leté Barie Edgarové vyloupla úplná hvězda.” Až vám z toho v hlavě zní melodie z budovatelských filmů.

Když novinář nevidí za tiskovou zprávu

Kniha je plná i dalších trefných postřehů, Haque ale dělá zásadní chybu. Tvrdí o trendech, že platí absolutně. Dopouští se tak řady dalších myšlenkových i novinářských chyb. Dobře jsou vidět třeba v pasážích o Tata Nano, třímetrovém indickém automobilu, který v přepočtu stojí 40 tisíc korun (nikoliv z bazaru, ale fungl nový). Haque se hned v několika kapitolách rozplývá, jak se dá dělat dobrý byznys tím, že uděláte něco pro utiskovanou třídu. Jenomže Tata Nano popírá vše, po čem Haque ve svém manifestu volá: výrobci těchto vozítek posadí lidi, kteří si doteď stačili se šlapacími koly a motocykly, do smrdutých, a vzhledem k laciné konstrukci nebezpečných kostek (podle NYT jedné rodině Nano shořelo ještě dříve, než si ho odvezli domů). Silnice indických velkoměst se ještě víc zacpou a pokud by Nano znamenalo motorizaci celé jedné společenské třídy, brzo by bylo nutné vybudovat nové výpadovky, přivaděče, mimoúrovňové křižovatky... Takhle asi ten “chytrý růst” vypadat nemá.

Ona přehlížená a nenasycená cílovka se navíc k modernímu trabantu obrátila zády - půl roku po uvedení na trh se jich v miliardové zemi prodala jen pětistovka měsíčně. Chcete-li v Indii dosáhnout srovnatelného obratu, rozhodně nemusíte být automobilkou, natož “radikálně inovátorskou”, stačí si otevřít stánek s vonnými tyčinkami kdekoliv na břehu Gangy.

Bohužel, postupem času zjistíte, že autor je tak trochu mimo mísu při opěvování prakticky všech příkladů firem, které podle něj pochopily pravidla “nového kapitalismu” s lidskou tváří. Zvlášť jsem se ušklíbal, kdykoliv jsem v knize četl o Applu. Vypadá to totiž, že Haque má úplně jiný iPhone, než všichni ostatní. iPhone, kterému jdou snadno vyměnit baterky, nebo dokonce může stahovat aplikace odjinud než z monopolního Appstoru, a to aniž by přišel o záruku…

Mnohem pravděpodobnější ale je, že ho ani redaktoři nedokázali zkrotit v trochu povrchním, možná až snobském hledání trendů a nekritickém pročítání toho, co o sobě firmy tvrdí na svých vlastních stránkách.

Keď sa pomýlim, aj pravdu poviem

Paradoxní je, že tyhle věcné chyby a překroucené skutečnosti vlastně napomáhají zlepšit dojem z knihy. Právě na nich je totiž vidět, že mechanismy, které Haque popsal, fungovat můžou. Loni byl nejprodávanějším autem v Indii deset let starý model Maruti Alto, které sice stojí dvaapůlkrát víc, než Tata Nano, zákazníci si ale pochvalují jeho spolehlivost (a dá se předpokládat, že i dostatek náhradních dílů, zkrátka fungující ekosystém, onen “nově vytvořený trh”). A pozici Applu na trhu chytrých telefonů stále víc ohrožuje platforma Android od Googlu, která uživatelům i vývojářům aplikací přece jen nabízí víc volnosti.

Pokud podnikáte anebo se podnikat chystáte, Manifest si přečtěte. Plní totiž to, co má tenhle žánr za úkol především: nakopává, vysvětluje, inspiruje. A zároveň platí i druhá žánrová charakteristika: nebaštěte to Haquovi proboha všechno doslova, jinak se potážete se zlou.


Umair Haque: The New Capitalist Manifesto: Building a Disruptively Better Business. Vydalo nakladatelství Harvard Business Press v lednu 2011. 256 stran, 15,38 dolarů.

Foto: threadless.com

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
0
+

Sdílejte

Diskutujte (4)

Vstoupit do diskuze
Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

Po studiu žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě prošel MF DNES a redakcemi Computer Pressu. Mezi lety 2009 a 2016 byl na volné noze, od roku 2017 do jara 2021 vedl Finmag.cz a editoval tištěný... Více

Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo