Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Dexempo změnoflex. Revolucionáři a vynálezci dostali obstojnou příručku

| 24. 11. 2011

Dan a Chip Heathovi v nové knize vysvětlují, jak toho změnit co nejvíc s co nejmenší námahou.

Dexempo změnoflex. Revolucionáři a vynálezci dostali obstojnou příručku

První budou poslední a poslední první, stojí v Bibli. Obézní se stanou štíhlými a kuřáci nekuřáky, slibují časopisy. Řehoř Samsa se promění v nestvůrný hmyz, fantazíruje Franz Kafka.

Právě vydaná kniha Proměna – jak věci změnit, když je změna zdánlivě nemožná vysvětluje, proč se z některých posledních stanou první, zatímco z jiných ne. Proč občas člověk hubne nebo bohatne, ani neví jak, a jindy končí každý pokus o změnu tragédií.

Bratři Chip a Dan Heathovi sice mají náběh na všechny nešvary spisovatelů knížek „pomoz si sám“, nelze jim ale upřít trefné postřehy.

Nechválím tě, že jsi šikovný. Chválím tě, protože na sobě pracuješ

Člověk, který chce něco změnit – svoje (zlo)zvyky, svět kolem sebe, to jak pracuje – je prý jako jezdec na slonovi. Slabé a nesebevědomé ratio se posadilo na silné, leč pohodlné a svéhlavé zvíře. Zatáhne opratěmi příliš silně – a poletí dolů.

Co s tím? Metaforu slona a jezdce si sice Heathovi vypůjčili od psychologa Jonathana Haidta, další postup je ale původní:

Nasměrujte jezdce. To, co vypadá jako odpor, je často jen nejasnost. (…) Motivujte slona. To, co vypadá jako lenost, bývá často vyčerpáním. Jezdec nedokáže násilím nutit slona do pohybu příliš dlouho. Je proto kriticky důležité zapojit u dotyčného člověka i jeho emocionální složky – dostaňte slona na cestu a přimějte jej ke spolupráci. (…) Zformujte cestu. To, co se zdá být problémem lidí, je často problém situace.“

Čímž se trochu krkolomně říká, že musíte zapůsobit na – svoje či cizí – city a rozum zároveň, a navíc chytře upravit okolní prostředí. Raději v příkladech:

  • Jezdce v lidech můžete přesvědčit logickými argumenty; problém jim racionálně vyložit a nastínit řešení. Zkuste třeba techniku „bílých vran“, tedy pomocí již dosažených úspěchů vysvětlit, že změna je možná: někteří lidé ve firmě odevzdávají poklady včas, tak to určitě zvládnete i vy; při chřipce jste týden nekouřili, tak to určitě zvládnete i bez chřipky a déle. Jakýsi školák jménem Bobby prý ve většině hodin vytrhoval, psycholog ale zjistil, že v té jedné jediné výjimečné byl hodný díky učitelce, která dávala pozor, aby látce porozuměl i navzdory poruchám učení. Stačilo tedy, aby se u ní inspiroval zbytek sboru – a od Bobbyho byl pokoj.
  • Na slona musíte přes emoce. „Je potřeba shromáždit stádo,“ radí autoři. V kterémsi hotelu nejprve prosili cedulkami v koupelnách hosty, aby kvůli životnímu prostředí používali ručníky opakovaně. Pak žádost vyměnili za informaci, že „většina hostů tohoto hotelu“ se utírá stejným ručníkem aspoň dvakrát. „Z hostů, kterým do koupelny pověsili tuto cedulku, jich opakovaně používalo ručníky o 26 procent více. Dostali totiž potřebný náznak od svého stáda.“ Nezapomeňte taky na to, že slon je líný a hloupý. Zjistili to třeba v automyčce, kde zákazníkům nejprve dávali kartičky pro osm razítek, které po zaplnění sloužily jako kupony na jedno mytí zdarma. Pak ale slony v klientech začali šálit kartičkou pro deset razítek, z nichž byla už dvě políčka zaplněná. Ty byly dvakrát efektivnější.
  • Nedocenitelné jsou úpravy prostředí. Když učitele Barta Millara štvalo, že studenti chodí pozdě na hodiny, koupil do třídy starý, ale pohodlný gauč, na který se dostali jen ti, co přišli nejdřív.

Heathovi správně radí i práci krok po kroku – citují dokonce Davida Allena, autora Mít vše hotovo – a koncentraci na malá vítězství, která jsou smysluplná a bezprostředně na dosah. Přetlumočení praktických rad zakončeme tipem, že pokud chcete ze svých dětí vychovat proaktivní bytosti, chvalte je za to, jak se snaží, ne za to, že jsou šikovné.

Nasměrujte jezdce. N/A

I když jsem článek odpíchnul od Kafkova Řehoře Samsy, který se „jednou ráno probudil z nepokojných snů a shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz,“ Heathovi se svou Proměnou u té Kafkovy neinspirovali. V angličtině zní titul povídky (vydané v roce 1915 jako Verwandlung) The Metamorphosis, zatímco nová kniha nese krátký název Change. To je spíš Změna než Proměna. A i kdyby to bylo naopak, někoho v nakladatelství Jan Melvil mělo trknout, že se čtenáři chtějí měnit spíš v nekuřáky, boháče a ranní ptáčata než v nestvůrný hmyz.

Bohužel to vypovídá o úrovni celého překladu. Vím, jaké peklo je opisovat vznosné anglické fráze, které v češtině působí dutě. To je ale úděl překladatelů, kteří dva měsíce nemají vidět slunce, jen aby se do tisku nedostaly patvary jak z Google Translate: „Tento výsledek představoval naplnění vize, kterou Berwick zformuloval…,“ „I velké změny mohou někdy nastat“ nebo „… nejste připraveni tuto změnu vést.“

Na účet korektora a redaktora pak jdou krpy jako „Dalším hostem byl předseda Asociace nemocnic státu Severní Karolina, řekl:“ anebo „Nasměrujte jezdce. N/A.“

Dokonalý ale není ani originál, trpící – byť v únosné míře – všemi nemocemi literatury „pomoz si sám“. A protože autoři knihu uzavírají dotazem „A co teď změníte vy?“, rád bych zúročil zkušenosti z osmadevadesáti recenzí pro Finmag a změnil způsob, jakým se tyhle publikace dělají:

Kašpárkovo sedmero, jak psát knihy žánru „pomoz si sám“

  • Přestaňte si cucat z prstu příběhy s dětmi. Ve světě self-help knížek sedí v každé třídě pablb, kterému stačí hodina s osvíceným psychologem a stane se z něj jedničkář. I z vašeho tupého dítěte může vyrůst inženýr, stačí si přečíst tuto knihu a navštívit seminář… Herdek, vždyť ani Ježíš si nebudoval jméno na laciných zázracích s dětmi!
  • Nepoužívejte metafory se zvířaty. Bílé vrány, fialové krávy, bídní psi a dojné krávy, černé labutě – je to stejně pseudovznešené, jako když obal pornočasopisu láká na zrzavé bobry.
  • Sto deset stran stačí. Ukazují to knihy z Domino Projectu. Vlastně ne. Poslední stodesetistránkový Godin je důkaz, že by stačilo i čtyřicet.
  • Přibalte plakát. Chvíli mi trvalo, než jsem si kvůli článku namaloval, jak to s těmi vranami a slony v Proměně je. Proč si tu práci někdo nedal za mě?
  • Poděkování a věnování nesmí mít víc než jeden odstavec. Nevymýtili jste neštovice, nepřistáli jste na Měsíci. Napsali jste knihu. To se povedlo desítkám milionů lidí před vámi a povede desítkám nebo stovkám milionů lidí po vás. Je to příležitost dát si panáka, ne plakat vděčností na veřejnosti.
  • Přídavná jména jsou zlo. V Proměně je to vidět právě v poděkování, kde jsou všichni úžasní, nejlepší, vynikající a klíčoví.
  • Na přebaly se foťte jako opravdoví spisovatelé, ne jako sňatkoví podvodníci. Prohlídněte si momentku Ernesta Hemingwaye čutajícího do plechovky. – Tenhle člověk musí vědět něco o životě a o změnách! A teď Dan a Chip Heathovi. – Tak tihle vypadají, že z vás chtějí jen vytáhnout peníze na další bělení zubů.

A přitom toho o změnách zjistili, všem výtkám ke knize navzdory, spoustu.


Dan a Chip Heathovi: Proměna – jak věci změnit, když je změna zdánlivě nemožná. Přeložil David Krásenský. Vydalo nakladatelství Jan Melvil v listopadu 2011. 288 stran, 319 korun.

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!