Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Když se černá labuť rozhodne ničit

Před objevením Austrálie byli Evropané přesvědčeni, že jsou všechny labutě bílé – a to přesvědčení bylo tak silné, že příklad s barvou labutí se po staletí používal v logice. Pak ale cestovatelé objevili černě opeřený druh, který staletými předsudky ornitologů i logiků otřásl.

Poslední publikace ekonoma a filosofa Nassima Nicholase Taleba (na fotografii) The Black Swan (Černá labuť) si metaforu černé labutě půjčuje. A se sarkastickým, velmi chytrým humorem ji aplikuje na současný svět okolo nás, především na „drobný byznys“ a makroekonomii. O ekonomii si totiž všichni, počínaje hospodskými mudrlanty, přes novináře až k politikům, myslí, že ji rozumí. Ona nás ale vždy dokáže vypéct a naprosto změnit pravidla hry.

Každá událost označitelná za černou labuť má podle Taleba jen tři charakteristické znaky. Zaprvé, leží mimo rámec toho, co se dosud dělo, a co je tedy představitelné. Zadruhé, černé labutě mají obrovský dopad. A zatřetí, jakmile se černá labuť přihodí a lidé si na ni a její následky zvyknou, jeví se zpětně jako absolutně samozřejmá a zcela předvídatelná. Což opět vede k nesprávnému pocitu, že rozumíme světu, a že nás už ničím nepřekvapí - než ale jednou...

V knize nejčastěji zmiňovaných černých labutí se asi většina z vás sama dovtípí: nepředvídatelnost událostí 11. září 2001 a současné ekonomické krize a jejich dalekosáhlé následky jsou jasné každému bystrému čtenáři.

Mediokristán a Extremistán

Podle Taleba jsme jako druh evolučně mnohem více uzpůsobenisrozumitelnému světu malých kmenů a tlup než turbulentnímu a nepředvídatelnému globálnímu prostředí. Na současný svět („Extremistán“) ekonomové, obyčejní obchodníci i média roubují pravidla starého světa („Medokristánu“). Jak strašlivé neporozumění to je, pochopíme snadno ze srovnání:

Mediokristán

(starý neglobalizovaný svět)

Extremistán

(současný postmoderní globalizovaný svět)

Téměř vše je ve společnosti rozděleno podle principu Gaussovy křivky

Gaussova křivka často neplatí

Typickým zástupcem kterékoliv skupiny je člověk někde uprostřed (například všichni spisovatelé jsou stejně chudí, všichni hospodští si slušně vydělají na živobytí)

Členové všech sociálních skupin se pohybují mezi extrémy (srov. pohádkově bohatou autorku Harryho Pottera a umaštěného žižkovského prozaika, nebo majitele restaurací Ambiente a zadlužené neúspěšné trosky z pořadu Ano, šéfe)

Vítězové získávají jen malou část bohatství

Několik nejúspěšnějších zcela ovládá trhy

Všemu porozumíte po chvíli pozorování

Potřebujete spoustu času, abyste pochopili pravidla hry (pokud je vůbec pochopit lze)

Budoucí události se snadno odvodí z minulých

Budoucí události se nedají předpovídat

Dějiny se plíží

Dějiny skáčou

Setkat se můžete s čísly, která odráží skutečná množství (nejbohatší člověk má 5 paláců a 100 sluhů).

Střetáváte se s naprosto nepochopitelnými čísly (Apple App Store prodal miliardu aplikací, Warren Buffett vlastní majetek v hodnotě 37 000 000 000 dolarů)

Svět odolný vůči černým labutím

Černé labutě přicházejí často a obracejí pravidla hry

S hrozivě špatnou interpretací jevů okolo nás se můžete setkat pokaždé, když vkročíte do hospody anebo zapnete televizi. Vzpomeňte si na nadšené reportáže o tom, že je obchodování na internetu zlatý důl, které byly postavené na příkladech superúspěšných podnikatelů, jenž lze v českém prostředí spočítat na prstech. Tyto báchorky pak pro spoustu lidí znamenají jasný způsob jak zbohatnout, i za cenu riskantního zadlužení se a vstupu na mimořádně konkurenční trh.

Důležité je ale zmínit ještě jednu věc: černé labutě nemusejí vždy znamenat tragédie - přestože tragické černé labutě se jaksi lépe pamatují. Konec komunizmu a přechod na tržní hospodářství před 20 lety byl ukázkovou černou labutí, díky níž desetitisíce lidí dosáhly na majetek, o kterým se jim nesnilo, a dík které prosperuje dříve chudý kout Evropy.

Kniha, která vás zbaví optimizmu

Číst Taleba není snadné. Šroubovaný jazyk plný filozofických termínů, nadbytek smyšlených postav, na kterých ilustruje svoje názory, přeskakování z ekonomie k přírodním vědám, pak k umění a nakonec do historie - to všechno činí z The Black Swan hůře stravitelnou publikaci. Ještě těžší než ji číst ale může být najít v sobě potom znovu správné optimistické odhodlání dělat svou práci všem překážkám navzdory.
Přes to všechno můžeme jen doufat, že se brzo najde překladatel, který tuto knihu - podle New York Times jednu z dvanácti nejvlivnějších poválečných publikací - přeloží do češtiny a udělá jí reklamu. V poličkách knihkupectví, které i teď přetékají zaručenými návody, jak zaručeně investovat a vydělat úžasný balík díky tajným fíglům těch, kteří „pochopili trhy“, je jí zapotřebí jako ničeho jiného.

Photo: nrkbeta

Creative Commons License
Titulní fotografie podléhá licenci Creative Commons

Michal Kašpárek

Michal Kašpárek

* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer Pressu. Od roku 2010 publicista na volné noze. Pravidelně píše pro... Více o autorovi.

Komentáře

Celkem 6 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK