Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Až se vás Ind zeptá, proč jste odflákli školu...

| 25. 3. 2010

Několikanásobný držitel Pulitzerovy ceny a redaktor New York Times, Thomas L. Friedman, publikoval knihu „Svět je plochý“ před rovnými pěti lety. Ani dnes s tímto šestisetstránkovým cestovním atlasem po ekonomické a kulturní globalizaci nezabloudíte.

Až se vás Ind zeptá, proč jste odflákli školu...

Záleží při tom jen na vaší povaze, jestli vás tlustopis vyděsí k smrti konstatováním, že na váš džob i klienty si už brousí zuby třicet pracovitých Asiatů s perfektním vzděláním, anebo jestli se celí nadšení vrhnete do vydělávání na majetnějších Západoevropanech.

Deset událostí a inovací, které vedly k plochému světu

Friedman nezapře žurnalistickou náturu, a přestože by příčiny globalizace mohl popsat z houpacího křesla, ke všem získal cenné postřehy zajímavých lidí. Příčin našel dohromady deset. Opět je můžete vnímat buď jako své vlastní zbraně v globálním boji o práci a peníze, anebo nástroje vašich nepřátel. Tak jako tak je nutné je znát:

  • Pád železné opony v roce 1989. Hned tady si ale dovolím s Friedmanem nesouhlasit. Západ v 80. letech kulturně i ekonomicky expandoval už i do východní Evropy, navíc na (v knize často zmiňované) Číně můžeme vidět, že totalitní systém dokáže globalizaci osedlat ještě intenzivněji než demokratická společnost.

  • World Wide Web a internetový prohlížeč Netscape. Nelze nic dodat.

  • Software umožňující týmovou spolupráci lidem z různých míst. Díky vyspělým ekonomickým aplikacím nemusí být generální ředitel ve stejné budově, městě ani zemi jako firma, které šéfuje. Vizuální styl vámi provozované restaurace vám zase může navrhnout talentovaný a levný Ind. Vy pak díky jeho šablonám, kterým rozumí i váš grafický program, třikrát do roka předeláte menu sami.

  • Rychlé internetové připojení - nejen pro stahování, ale především pro odesílání dat. Globalizace by nebyla tak intenzivní, kdyby lidé nemohli odeslat svoji práci zaměstnavateli nebo klientovi teoreticky odkudkoliv a bez velkého čekání.

  • Outsourcing. Znovu nelze nic dodat.

  • Offshoring; přesun firem do "levných zemí". Až budete příště držet v ruce sirky, všimněte si, že už na nich nestojí "Solo Sušice", ale "Solo India".

  • Zdokonalování zásobování a distribuce zboží. Friedman zajímavě popisuje, jak pružně fungují nadnárodní firmy v turbulentní době: "Hned po 11. září 2001 vedení Zary (levná globální módní značka, pozn. M.K.) zjistilo, že mají zákazníci špatnou náladu, a tak během několika týdnů nechali prodejny zaplnit oblečením, které bylo převážně černé," cituje autor studii Harvard Business school a přidává svůj postřeh: "Vytvořit systém doručování zboží po celém světě, spočívající v symfonii tuctů dodavatelů, distributorů, pracovníků v přístavech, nákupčích a přepravců, není jenom velice složité. Je to zároveň skoro neokopírovatelné."

  • Insourcing. Trend doplňující outsourcing - řada firem začala nabízet služby, které byste od nich ještě nedávno nečekali. FedEX a UPS už nejsou jen tupými "nosiči balíků", starají se svým klientům o celou logistiku. Majitelé obchodních domů zjišťují, že se zbytečně dělili o zisk s leasingovými společnostmi, a tak zákazníkům nabízejí vlastní půjčky.

  • Yahoo, Google a MSN. "Malá města už nejsou v nevýhodě ve srovnání s velkými, kde bylo snazší získat informace," tvrdí Friedman, který má sice po technické stránce pravdu, dlouho se ale zřejmě nebavil s lidmi ze skutečného maloměsta.

  • Steroidy: digitální, mobilní, personalizované a virtuální technologie. Po pár letech můžeme mimo jiné doplnit: "globální" sociální sítě (Facebook a Twitter) a vyhledávání Googlu fungující v reálném čase (zatímco dřív trvalo týdny, než si vyhledávač všiml nového článku, teď to trvá pár sekund).

S globalizací se popasovaly státy i firmy. Řada je na jednotlivcích

Friedman bystře, byť občas s příliš velkým nadšením pro techniku, analyzuje příčiny globalizace, a snad i směr, kterým se jednotlivé trendy dál ubírají. To ale nepovažuju za hlavní důvod, proč je nutné si "Svět je plochý" přečíst. Tím je teprve barvitý portrét současné Číny, Indie a "asijských tygrů", ve kterých stále více lidí chápe, že dostali příležitost, jakou jejich předkové neměli několik staletí: převálcovat pomocí výše zmíněných nástrojů líný západ.

Autor s velkým zápalem posbíral tucty příběhů ctižádostivých Asiatů a došel k trefnému závěru: "Každý mladý Američan by si měl zkusit představit, že soupeří se všemi Číňany, Indy a Brazilci jeho věku. V globalizaci 1.0 musely začít globálně přemýšlet státy, aby uspěly nebo aspoň přežily." V globalizaci 2.0 to samé platilo o firmách, tím ale změny neskončily. "V globalizaci 3.0 musí začít globálně myslet i samotní jedinci, aby uspěli, nebo aspoň přežili," tvrdí Friedman a osobně tohle považuji za jedno z nejdůležitějších sdělení ne jen celé knihy, ale uplynulého desetiletí vůbec.

Ve státě, který patnáct let provádí jen dílčí a ne úplně srozumitelné reformy svého postsocialistického aparátu a kde volby pravidelně vyhrávají ti, kteří slíbí více pohodlných jistot, je to jako studená sprcha, která probudí do globální reality.

"Zvykli jsme si na vysoké platy, ale teď si je budeme muset zasloužit," cituje Friedman ředitele jedné evropské společnosti. V globalizaci ale nejde jen o platy CEO. "Svět je plochý" by si zasloužil tenkou ilustrovanou verzi, aby i ti nejzabedněnější xenofobní joudové pochopili, že se pracovní místa a sociální výdobytky v globálním světě nedají dlouhodobě chránit mezinárodní izolací, ať už mluvíme o průmyslu, dopravě, službách nebo i umění. Nejbezpečnější - i když ne pohodlnou - cestou je to staré a nudné: být odvážný a pilný.

Odkazy

Friedmanův weblog
Seznam recenzí z renomovaných médií na Metacritic

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (6 komentářů)

Aleš | 24. 4. 2010 12:10

Pro Pavla Likavce: Indi nahrazují práci střední třídy v Austrálii a Usa. V Austr letí účetní v americe naopak neletí piloti. Létají místo nich Indi. Americký pilot pak musí pracovat ve 2 zaměstnáních aby uživil barák a rodinu. Za knipl sedá unavený...A proto chraňme si to na co indi nedosáhnou a co bude zčásti garantovat pracovní místa a ekonomku u nás . Je to jazyk český . Je třeba být xenofobní o odmítat systematické snahy o zestejnění evropských jazyků a likvidaci evropských národů. Vyplatí se to.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Pavel Likavec | 26. 3. 2010 14:33

Znám Indy z jejich působení ve firmě pro kterou pracuji. Obvykle pokud mají něco udělat, tak je problém s tím, že realizace se liší od zadání. Pikantní je třeba, že se jim nepodařlo nahrát správně data do systému ani po 49 pokusech. I tady platí, nejsme tak bohatí, abychom si kupovali levné Indy.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

gabriel pleska | 29. 3. 2010 11:51
reakce na Pavel Likavec | 26. 3. 2010 14:33

A od té doby, co jsme (spolu se Švédskem kdysi sirkařská velmoc) začali dovážet zápalky z Indie, kupuju si zapalovače. Ne z vlasteneckých popudů, ale prostě proto, že se jich dobrá polovička při škrtání zlomí :)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Jiří Novák | 26. 3. 2010 17:52
reakce na Pavel Likavec | 26. 3. 2010 14:33

Souhlas
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 25. 3. 2010 11:18

Globalizace u mně doma. Mám příští týden podepsat smlouvu na opravu výtahu s globální firmou, nebo se střední českou firmou? Obě nabídky jsou rovnocené. Kdo mi poskytne lepší produkt, lepší servis, nižší náklady?Poraďte prosím.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Honza | 25. 3. 2010 14:35
reakce na Aleš Müller | 25. 3. 2010 11:18

www.google.com
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Michal KašpárekMichal Kašpárek
* 1984. Absolvent bakalářského studia žurnalistiky a filmové vědy na Masarykově univerzitě. V letech 2006 až 2009 novinář v MF DNES, Metropolisu a Computer...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!