Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Ztracen v Benátkách

Možná vám bude připadat zvláštní, že tak krásné město jako Benátky svádí filmaře k takovým ponurým příběhům jakým je excelentní horor Teď se nedívej nebo filmová klasika Smrt v Benátkách. Když se ale začnete ztrácet v uzounkých uličkách, které z větší části končí nepřekročitelnými vodami kanálů, začnete se ohlížet přes rameno, jestli v tom kamenném bludišti necítíte dech Minotaura. Ale dost impresí, chtěl jsem se podělit o pár postřehů z jiného soudku.

Na stojáka

Při svých dřívějších letmých návštěvách Itálie jsem nahlédl do několika kaváren. Italy jsem tam viděl popíjet kávu vesměs vestoje, u barového pultu. Měl jsem za to, že to je prostě rtuťovitý italský styl – žádné vysedávání, prostě jen doplnit svou dávku kofeinu a rychle dál. Až když jsem tentokrát začal studovat ceníky a několik šálků jsem si sám dal, zjistil jsem, jak je to doopravdy. Italové mají v kavárnách dvojí ceny. Méně zaplatíte za kávu vestoje, více (třeba i dvakrát tolik) u stolku. Nejdřív mě tyhle dvojí ceny zaskočily. Ale pak jsem si uvědomil, že to je vlastně dobrý způsob, jak eliminovat debatní kroužky kavárenských seniorů, kteří dokáží nad jedním kapučínkem probírat seznamy svých neduhů celé hodiny a blokovat místo ostatním.

Miliónová bankovka

Už když jsem na jiných cestách vybíral peníze z bankomatu, trkla mě jedna odlišnost od české praxe. Bankomat vydal peníze pěkně rozdělené. Třeba při výběru pěti set jednotek nějaké měny z otvoru vyjedou čtyři stovkové bankovky, padesátka, dvě dvacítky a jedna desítková bankovka. Jen u českých bankomatů se setkávám s vpravdě velkorysým přístupem: chci-li dva tisíce, potrestá mě dvoutisícovkou. A zkuste si za to jít koupit noviny a vydržet prodavaččin pohled. Třeba to má nějaké ryze technické vysvětlení. Třeba české bankomaty prostě rozměňovat neumějí. Třeba některý ze čtenářů těchto řádků útrobám bankomatů rozumí a vysvětlí mi to v diskusi. Jinak jsem připraven obeslat banky a chtít vysvětlení od nich.

Restaurant pana Harpagona

Znalci gastronomie tvrdí, že v Evropě na západ od našich hranic se vaří lépe a často levněji než v Praze. Jedete-li do Benátek, vězte, že to tak docela neplatí. Fungují tam totiž úplně stejné pasti na turisty jako na Staroměstském náměstí. Levně a kvalitně se najíte v podnicích s názvem osteria, které jsou něčím mezi barem a restaurací a chodí do nich místní. Běda když se necháte zlákat podnikem na nějakém prominentním místě, na náměstí s výhledem nebo na rušné turistické tepně. Livrejovaní číšníci vám přinesou jídlo nevalné chuti za dvojnásobek obvyklé ceny a navrch vám započtou couvert (nevyžádaná ošatka oschlých plátků veky za dvě eura) a ještě daň, o které je v těchto „lepších“podnicích zřejmě slušné hovořit až při konečném vyúčtování. To vás hned zahřeje u srdce a cítíte se jako doma.

P.S. A ještě něco. V benátských ulicích byly vylepeny plakátky zvoucí na protestní shromáždění ohledně zákroku proti provozovatelům švédské "pirátské" peer-to-peer sítě Pirate Bay. Obyvatelé kyberprostoru cítí, že když se něco nekalého odehrává ve Švédsku, týká se to i jich. V Česku jsem se s podobnou solidaritou nesetkal.

Komentáře

Celkem 8 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK