Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Krugman: vraťte mi budoucnost

| 13. 8. 2009

Tomáš Sedláček v rozhovoru pro chystané zářijové číslo Finmagu tvrdí, že po ekonomech se vždy chtělo, aby předvídali budoucnost. Není tedy divu, že na letošní Worldcon (celovětové setkání sci-fi fanoušků), který měl svůj místní název Anticipation (Předpovědi), přijal pozvání jako host i Paul Krugman, slavný ekonomický komentátor The New York Times.

Krugman: vraťte mi budoucnost

Jeho účast na science fiction konferenci má ale mnohem osobnější důvody. Krugman se nedávno přiznal, že byl a je nadšeným čtenářem tohoto žánru. Po přečtení sci-fi románu Isaaca Asimova Nadace se ještě v chlapeckém věku rozhodl, že až bude velký, stane se psychohistorikem, což je Asimovem vymyšlená profese budoucnosti. Když Krugman vyrostl, zjistil, že ekonomie má k povolání psychohistorika nejblíže.

Ekonom se na konferenci zúčastnil veřejné diskuse s jedním z nejtalentovanějších současných sci-fi autorů, technologickým vizionářem Charlesem Strossem. Zatímco Stross tvrdil, že svět se za posledních 30 let neuvěřitelně změnil, Krugman mu oponoval. Když se v roce 1964 zúčastnil Světové výstavy v New Yorku, nabyl po prohlídce pavilonů o budoucnosti přesvědčení, že lidstvo na počátku 21. století bude pánem vesmíru. Dodnes se nemůže vzpamatovat ze zklamání, že dnes nejsou běžnou realitou podmořská města a raketové ruksaky. „Můj oblíbený test pokroku je kuchyňské vybavení – což o mně asi cosi vypovídá,“ řekl Krugman. Podle něj došlo k největší proměně kuchyní mezi lety 1840 – 1920, ale od té doby nic zásadního. „Jak říká můj kolega z Timesů: Kde jsou létající auta?“ dodává Krugman.

Vzápětí přechází k aktuálnímu tématu: světové krizi. „Překvapuje mě, jak je současná krize tradiční. (...) Přečtěte si, co psal Keynes o Velké hospodářské krizi 30. let. Stačí změnit jen pár slov a máte velmi přesný popis toho, co se se světem událo v posledním roce. Vůbec jsme nezměnili strukturu našeho počínání.“

Od čtení lidského genomu (které Stross považuje teprve za počátek genomiky, obdobný začátkům mikroprocesorové revoluce v 60. letech) a případného ekonomického potenciálu dlouhověkosti („víte, co by to udělalo s důchodovým systémem?“) se diskutující dostali až k významu informace a její hodnotě na internetu.

Krugman si povzdechl, že milióny lidí čtou NY Times na internetu, aniž by z toho vydavatel měl nějaký zisk. Stross navázal, že je třeba změnit celý přístup ke copyrightu, aby nedocházelo k situacím, kdy nahrávací společnosti vymáhají po třicetileté svobodné matce, stahovačce hudby ze sítě, milióny dolarů odškodného. Stross navrhuje řešení, jak rozumně zpoplatňovat dnes již univerzálně rozšířené sdílení souborů: odvádět daň produkčním společnostem v závislosti na množství stažených dat.

Paul Krugman na to navázal úvahou o ratingových agenturách, které jsou podle něj za současnou krizi spoluzodpovědné. Ve skutečnosti je na vině náš zvyk hledat informace na internetu zdarma. Podle Krugmana dříve vydělávaly ratingové agentury tak, že své výsledky prodávaly v podobě speciálních publikací. To již dnes není možné, v digitálním věku by takové knihy nikdo nekupoval, vše chceme hned, na obrazovce. Takže ratingové agentury přišly o svůj zdroj příjmu z koncových uživatelů. Proto se před několika dekádami rozhodlo, že agentury budou za své služby inkasovat od hodnocených finančních institucí. Tím ovšem přišly o svou nezávislost a vznikly podmínky pro korupční prostředí a produkci zavádějících informací.

Co s tím? Jak tento systém změnit? „Správně by ratingové agentury měly být veřejnoprávní, něco jako BBC,“ tvrdí Krugman.

Foto: Profimedia.cz

Vložit komentář

Abychom udrželi vysokou kvalitu diskuze na Finmagu, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdříve musíte zaregistrovat. Na následující odkaz pak klikněte v případě, že jste zapomněli své heslo.

Diskuze

Další příspěvky v diskuzi (14 komentářů)

Vlad Ender | 14. 8. 2009 12:28

Souhlasim - platit na internetu jde, ale musi to byt v podstate pruhledne. Tudiz velice snadne a (relativne) levne.Obchod Apple online to ma celkem dobre vyresene - neni sice uplne levny, ale platby jsou velice snadne a tudiz "nakup jen tak" (nebo jak chcete prelozit impulse buy :) ) je velkou casti trzeb. Lidi jsou ochotni utratit 100xdolar za dva tydny spise nez jednou 100 dolaru za stejnou dobu.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivan Adamovič | 14. 8. 2009 13:16
reakce na Vlad Ender | 14. 8. 2009 12:28

Spontánní koupě?
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Müller | 14. 8. 2009 11:26

Platit za čtení na internetu - je to plně v kompetenci toho kdo tam obsah dává. Možná tím získá možná ztratí.Řadu let přesvědčuji své kamarády, co se motají kolem internetu, aby vyřešili problém miniplateb a stahování placeného obsahu - je to zlatý důl, byť haléřový :-)K hlavnímu tématu článku - pokrok jde pomalu, postupně, takže si jeho význam neuvědomujeme. Ale stačí si udělat střih svého života a jeho okolí během 20-ti let lze najít řadu zajímavých změn.Druhá revoluce v kuchyni podle mého soudu přišla když se objevily myčky a rychlovarné konvice.A nakonec otázka - proč mám platit nějakým (nenasytným) uměleckým agenturám za to že používám kopírku a pevný disk? Osobně za veškerou hudbu platím (kupuji CD a mám pár vynilů a nestahuji hudbu a filmy. Ať si ti parchanti vyřeší své problémy sami.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Libor Kosour | 14. 8. 2009 14:38
reakce na Aleš Müller | 14. 8. 2009 11:26

Mikroplatby jsou v soucasne dobe nerealne. Musely by byt celosvetova mena, aby se porad nemenily kurzy a navic by banky zprostredkovavajici platby musely vybirat nejakou prijatelnou sumu za prevody v % a ne v absolutnich castkach. A to se jim u halerovych polozek chtit nebude.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Vlad Ender | 14. 8. 2009 17:42
reakce na Libor Kosour | 14. 8. 2009 14:38

No, to se da resit - napr. pri mikroplatbach v CZK pro zbozi kde prodavajici chce USD by se nemenila kazda platba okamzite, ale az po dosazeni urcite rozumne castky.Navic, pri velkem mnozstvi transakci se vetsinou pausal da ukecat, ale musi to byt opravdu velke mnozstvi.Samozrejme, pokud predpokladate trzby v celkove vysi 100 dolaru, tak mate problem tak jako tak (i kdyz sazmorejme vetsi pokud je to 1.000x10 centu).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Aleš Tůma | 14. 8. 2009 14:30
reakce na Aleš Müller | 14. 8. 2009 11:26

Na téma autorských práv teď čtu moc pěknou knihu, jmenuje se to "Against Intellectual Monopoly". Jak už název napovídá, autoři nejsou copyrightům a patentům zrovna naklonění:) A to jsou to prosím vážení ekonomové. Brzy napíšu recenzi/článek.Padla tu zmínka, že soudy by měly přiznávat odškodné ve výši skutečně ušlých prodejů... problém, že se dá dost těžko zjistit, kolik lidí by si něco koupilo, kdyby si to nemohli stáhnout.Ale možná by dokonce vydavatelé museli platit pirátům. Existuje řada ověřených případů, kdy šíření hudby nebo knih zdarma vedlo zároveň k vyšším tržbám za prodej fyzických nosičů (např. sběratelských verzí CD).
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Arsen Lazarevič | 14. 8. 2009 17:05
reakce na Aleš Tůma | 14. 8. 2009 14:30

A pirátská strana bojuje proti globálnímu oteplování a klimatickým změnám :) Stáhnutí jednoho alba spotřebuje mnohokrát méně CO2 než výroba CD a jeho distribuce :))
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Josef Vejvoda | 13. 8. 2009 17:46

Pozoruhodné závěry: pokrok nic moc, tradiční krize, internet, který naplňuje scestnou vizi "každému dle jeho potřeb" a bídné ratingové agentury - skvělé čtení.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Libor Kosour | 13. 8. 2009 17:34

Ono by bohate stacilo, kdyby soudy meli stanovene limity, jakou skodu mohli zhruba lide porusovanim autorskych prav zpusobit. Napriklad: Pocet skladeb x kolik % lidi by si je koupilo pokud by museli x prumerna cena = vysledna skoda. Plus povinnost dokazat, ze to provedla primo danna osoba. Potom bychom se pochybovali v radu stovek dolaru a ne v milionech.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Aleš Tůma | 13. 8. 2009 13:26

Trochu mimo téma, ale viděl jsem moc pěkné video Krugmana z nějaké přednášky o zdravotnictví... "Kolik je tady Kanaďanů?" (Zvednou se nějaké ruce.) "A kolik z vás si myslí, že máte špatný zdravotní systém?" (Zjevně očekává 0, protože státem řízené zdravotnictví přece nemůže být špatné, ale k jeho zděšení se zvednou ty samé ruce:)Krugman je něco jako v našem prostředí jistý pan docent, který je ekonomickým "expertem" jisté oranžové strany ... A to nemyslím jako pochvalu pro pana docenta:)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

cml11 | 13. 8. 2009 10:38

K problému autorská práva vs. internetŽe je třeba změnit přístup k autorským právům je zřejmé už dlouho. Bohužel se zatím neobjevila dostatečně silná autorita, která by dokázala tuto myšlenku začít globálně prosazovat. A nejde tady jen o hudbu a film, ale i SW. Tam je problém obdobný. Zmíněný případ "stahovačky hudby", který nedávno proběhl médii, je opravdu hodně odstrašujícím příkladem zneužití stávajícího systému téměř mafiánskými praktikami.Nejsem si ale jist, jestli měření počtu přenesených dat je ta správná metoda. Měřené připojení k internetu je dnes již překonaná záležitost. Navíc mnohá příchozí data mohou být jiného než komerčního a autorsky chráněného charakteru.Podle mě by byl vhodnější systém paušální platby s výběrem obdobným např. TV poplatku. Na úrovni operátorů by pak bylo možné sledovat využívané zdroje dat a podle nich následně řídit rozdělení vybraných prostředků.Ať už by byl ale systém jakýkoli, prakticky nemůže být horší než ten dnešní. Dnes stačí vlastníkům autorských práv ukázat prstem na kdejakého řadového uživatele internetu, a toho pro výstrahu ostatním totálně zničit.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivan Adamovič | 13. 8. 2009 12:24
reakce na cml11 | 13. 8. 2009 10:38

Děkuji za příspěvek, ano, nějaké paušály, asi ne plošné, ale hodně nízkoprahové, tedy pro každého snadno proveditelné a nepříliš vysoké by byly jistým řešením.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Petr Síla | 13. 8. 2009 09:47

Výborný článek! Mám jen jeden dotaz - kde je kniha? (je to v tubrice knižní čtvrtek)
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit komentovanou zprávu

Ivan Adamovič | 13. 8. 2009 12:21
reakce na Petr Síla | 13. 8. 2009 09:47

Jakto že ne? Je to rozhovor se spisovatelem a jednu knihu tam přímo jmenuji! :) Jinak ale názvy těch rubrik není třeba brát tak doslova.
+
+
-

Reagovat | Citovat | Nahlásit

Předplaťte si tištěný Finmag

Předplaťte si tištěný Finmag

Baví vás články, které každý den publikujeme na Finmagu? Pak vás bude bavit i tištěný FINMAG. Roční předplatné vyjde na 294 korun (za jedno číslo zaplatíte 49 korun). A nebojte, platit můžete i kartou.

Ivan Adamovič
Publicista a novinář původně zaměřený na kulturu. V roce 1995 spoluzaložil a řadu let řídil časopis Živel, působil také v měsíčníku Ikarie, byl šéfredaktorem...více o autorovi.

Facebook

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK

Přihlášení

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!