Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Tak nám ta Nobelovka vyšla, paní Müllerová

V chystaném čísle magazínu Finmag se podrobněji zaměříme na hazard a sázení, možná inspirováni životním příkladem Michala Horáčka, jenž zdobil obálku čísla říjnového. Jak známo, sázky se uzavírají také na vítěze prestižních literárních cen, jakou je Man Bookerova cena, nebo přímo Nobelova cena za literaturu.

„Herta kdo?“ tato otázka obletěla svět v okamžiku, kdy komise oznámila, že letos získá ocenění spojené s velkorysou finanční odměnou německá spisovatelka rumunského původu Herta Müllerová. V angličtině vyšlo jen pět překladů z jejích cca 20 knih, v češtině žádný.

Ti, kteří ale sledují sázky, špioni budoucnosti, zaskočeni nebyli. V loňském roce se skutečný vítěz Jean Marie Gustav Le Clézio pohyboval daleko za čelem pelotonu s kursem 14:1 (kousek nad Arnoštem Lustigem se 20:1). Teprve den před předáním kurs spadl na 2:1, což vypovídá cosi o vynášení informací. Herta Müllerová okupovala společně s Amosem Ozem den před vyhlášením ceny první příčku s kursem 3:1, poznala ale i ústranní pozice 50:1. Literární svět ovšem očekával, že třaskavé ocenění si odnese Oz. (Milan Kundera si přes svůj pověstný skandál, nebo právě kvůli němu, polepšil z loňských 25:1 na „volitelné“ místo 14:1.)

Pro informaci, jedná se o kursy největší britské sázkové kanceláře Ladbrokers. Nobelovku umístili do sekce Sport.

Zatímco literární kritika se shoduje, že osoba autora je rozpuštěna v textu, či je dokonce kdesi „za“ textem, že dílo je to, oč tu běží, nikoliv fyzická osoba, která mu pomohla na svět, Švédská akademie má jiný názor. Opět ocenila autora, který si svým životním postojem za své dílo ručí. Müllerová se narodila v roce 1953 v Rumunsku v německy hovořícím prostředí, její matka strávila roky v pracovním táboře na Ukrajině, ona sama přišla o práci poté, co odmítla být konfidentkou rumunské tajné policie, a raději volila v roce 1987 emigraci.

Samá témata, která se nás – ruku na srdce – týkají více než meditace Haruki Murakamiho či smířlivá izraelsko-palestinská gesta Amose Oze. Pokud si přesto položíte otázku „Herta kdo?“, pomněte, že podobně se celý svět v roce 1984 tázal „jaký Jaroslav?“

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK