Partner webuRoger logo
Předplatit časopis Finmag

Jakub Strnad: Jeden produkt pro všechny

Monika VeselíkováMartin Vlnas
Monika Veselíková, Martin Vlnas
11. 3. 2017
 15 766

„Klientům, kteří u nás mají třeba pět smluv, umožníme sdružit všechny platby za všechny produkty do jedné,“ říká v rozhovoru předseda představenstva Allianz pojišťovny Jakub Strnad. S jakými dalšími inovacemi jeho pojišťovna přichází a proč se pojišťovnictví vyhýbají fintechové projekty?

Jakub Strnad: Jeden produkt pro všechny

Vloni jste zrušili investiční životní pojištění a připravili autopojištění, v kterém ovlivňuje cenu počet najetých kilometrů. Na co se můžeme těšit letos?

Největší výzvou je pro nás určitě zlepšování klientské zkušenosti s našimi službami. V první fázi jsme se zaměřili na klienty, kteří u nás mají dlouhodobě – například patnáct let, ano i takoví se najdou – povinné ručení nebo havarijní jištění. Jenže za posledních patnáct let se trh proměnil, pojistné produkty jsou mnohem efektivnější a nabízejí větší škálu benefitů. Ve výsledku tak měli dlouhodobí klienti horší produkt než ti, kteří jsou u nás rok. To pro nás bylo nepřípustné, proto jsme se rozhodli pro změnu. Udělali jsme jeden typ pojištění, který jsme nastavili stávajícím klientům a zároveň ho nabízíme novým. Dnes má díky tomu devadesát procent našich klientů, pokud jde o autopojištění, stejný produkt. Nejpozději ve třetím čtvrtletí letošního roku bychom to samé chtěli udělat s pojištěním majetku. Ke konci příštího roku by měli mít všichni klienti stejné produkty jak v oblasti autopojištění, tak i majetkového pojištění a pojištění odpovědnosti.

Říkáte, že jde o první fázi. Co přijde ve druhé?

Jde vlastně o velký problém celého pojišťovnictví – klienti často netuší, co si od pojišťovny kupují. Když si pořizujete televizi nebo sjednáváte spořicí účet, hned jasně vidíte, za co jste zaplatili. Z pojišťovny ale odcházíte pouze s několikastránkovými podmínkami, kterým nerozumíte. Navíc pak dlouho platíte, aniž byste něco skutečně dostali – například u havarijního pojištění dojde na plnění v průměru jednou za sedm let, v případě pojištění majetku ještě za mnohonásobně déle. Kromě toho se taky lehce stane, že když už škoda nastane, pojišťovna nechce kvůli výlukám plnit. Zákaznická zkušenost řady lidí je zkrátka nulová nebo dokonce negativní. Proto jsme se rozhodli přepsat pojistné podmínky všech našich produktů – zjednodušujeme, píšeme lidštěji, přidáváme obrázky a grafy.

Vedle toho také rušíme všechny výluky, které nám přijdou absurdní. Druhou zásadní věcí je zlepšení interakce mezi klientem a pojišťovnou. Všichni klienti nám budou moct platit pojistné na měsíční bázi. Dosavadní zvyk platit za pojištění jednou ročně podle mě nedává z pohledu finančního plánování smysl. Člověk má přece každý měsíc stejné příjmy a výdaje, jenže najednou musí jeden měsíc vydat o několik tisíc víc. Pokud má navíc pojistných produktů víc, podobné vydání má několikrát ročně. A to je další věc – klientům, kteří u nás mají třeba pět smluv, umožníme sdružit všechny platby za všechny produkty do jedné.

Na stopě fintech startupů

Lovíme fintech startupy. O mnoha si u nás můžete přečíst, na některé se můžete dokonce mrknout na videu. To jsou zatím tyhle:

Účty a karty

Směnárny

Správa financí

P2P platformy

Bydlení

Zmíněné novinky se týkají především produktů, co ale inovace v oblasti sjednání pojištění? V bankovnictví se prosazují nejrůznější fintech projekty, vzniká řada aplikací, kdežto v pojišťovnictví se nic podobného neděje.

Máte pravdu, většina lidí je dnes zvyklá řešit spoustu věcí skrze aplikaci v telefonu, což bylo ještě před deseti lety nemyslitelné. Fintech projekty prorůstají do platebních systémů, ale pojištění se dělá pořád stejně. Klienti za námi chodí na přepážky, a to i přesto, že jsme zřídili klientské portály. Jenže ty jsou často nepřehledné a složité. Osobně si to vysvětluju tím, že pojišťovnictví je zkrátka velmi konzervativní. Proto mi přijde logické, že přichází na řadu jako úplně poslední. Na druhou stranu může jít o výhodu – vidíme, co se stalo v ostatních odvětvích, a namísto hledání slepých uliček se můžeme inspirovat. Další věc jsou určitě regulace a byrokracie, kvůli kterým se zkrátka startupy do pojišťovnictví příliš nehrnou.

V oblasti bankovnictví je velké téma unijní směrnice PSD2. Dokážete si představit, že by jednotné API umožňující napojení partnerů fungovalo i v pojišťovnictví?

Podle mě to tak do budoucna musí být. Je nesmysl, aby si každý hráč na trhu vytvořil svoje aplikační rozhraní a webové služby, to samé udělali všichni partneři a ve finále jsme se všichni hádali, kdo do toho zainvestoval dřív. Podle mě by se měly tuzemské pojišťovny sjednotit a začít vydávat jednotné rozhraní, které využijí k interakci mezi sebou, bankami a partnery. To by celému sektoru výrazně pomohlo. Když pak bude klient potřebovat hypotéku, s čímž souvisí i pojištění domácnosti nebo vinkulace nemovitosti vůči bance, mohlo by všechno proběhnout po drátech a nemuseli bychom klienta honit z banky do pojišťovny. Jenže v praxi tohle půjde jen velmi pomalu.

Na českém trhu platí Allianz za inovátora. Platí to i v rámci skupiny? Vyvážíte nápady do zahraničí?

Ano, naše inovativnost je neobvyklá i v rámci naší skupiny a je vnímána velmi pozitivně, neboť je považována za motor našeho mimořádného růstu na tuzemském trhu. Dokonce jsme dostali čest se spolupodílet na digitální strategii celé skupiny. Děláme spoustu věcí, o kterých zbytek skupiny tvrdil, že nejsou možné. Fungujeme de facto jako jakýsi pilot pro náš koncern.

Vraťme se k vaším produktům. Loni na podzim jste představili nový koncept povinného ručení – klienti platí pojistné podle počtu ujetých kilometrů. Proč jste se raději nevydali cestou, která je běžná v zahraničí, a sice bonifikovat řidiče na základě stylu a bezpečnosti jízdy?

V takovém případě potřebujete přístroj, který umí vozidlo lokalizovat v čase a místě, z čehož by řada lidí měla pocit Velkého bratra. Navíc z pohledu rizikovosti klienta je pro nás styl jízdy vcelku marginální. Nejdůležitější je samozřejmě počet předchozích nehod a místo bydliště. Jediné co nám dosud chybělo, byla expozice k riziku – tedy právě počet najetých kilometrů. Tohle pak z devadesáti procent tvoří rizikový profil řidiče. Jak brzdíte nebo jak rychle projíždíte zatáčky, už dělá jen dodatečných deset procent. Z hlediska cenotvorby jsou tedy ujeté kilometry daleko důležitější.

Jakub Strnad

Jakub Strnad

Vystudoval finanční a pojistnou matematiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Profesní dráhu začínal jako pojistný matematik, v druhé polovině devadesátých let působil v Českém jaderném poolu. V roce 2003 se stal ředitelem ekonomicko-správního úseku a zástupcem výkonného ředitele České kanceláře pojistitelů. O dva roky později nastoupil do společnosti Kooperativa pojišťovna jako zástupce ředitele ekonomického úseku a vedoucího odboru daní, v roce 2006 byl jmenován členem představenstva a ředitelem odboru IT a pojistné matematiky. Současně zastával pozici místopředsedy představenstva a náměstka generálního ředitele v České podnikatelské pojišťovně. V letech 2008 až 2010 byl předsedou představenstva a generálním ředitelem České podnikatelské pojišťovny. Na jaře 2010 se stal předsedou představenstva Allianz pojišťovny.

Pokud jde o rizikovost klienta, řešíte podobně jako banky behaviorální skóring?

Zatím ne, aktuálně se ale zabýváme kreditním skóringem. Pokud má člověk špatnou kreditní historii, jde v případě pojištění o riziko na druhou. V rámci pojištění totiž hrozí morální hazard – když máte hluboko do kapsy, můžete se vyhýbat placení nebo páchat pojistné podvody. Všechny tyhle indicie spolu vzájemně souvisejí a pro nás mají řádově větší význam než chování člověka na sociálních sítích.

V zahraničí také často funguje model, kdy se namísto aut pojišťují přímo řidiči. Mohlo by se něco takového uchytit i v Česku?

Tohle je běžné například v Británii. U nás se debaty o změně pravidelně vedou, takový model nicméně neodpovídá nastaveným pravidlům a znamenal by zásadní zásah do celé infrastruktury. Navíc by šlo o obrovskou legislativní změnu a taky – proč měnit něco, co funguje. Z dlouhodobého hlediska to nicméně vnímám jako krok správným směrem. Model pojištění člověka je mi blízký – člověk je ten, kdo má peníze a měl by o nich rozhodovat. I když je otázka, zda nebudou v budoucnu pojištění řešit přímo výrobci autonomních aut, která si řidiči pouze převezmou.

V zahraničí je také běžné pojistit si místo celé domácnosti pouze konkrétní vybavení, třeba ledničku, pračku či televizi. Mohla by to pro vás být cesta?

Na rovinu – takový koncept je výhodný především pro pojišťovny. Když si pojistíte sto věcí zvlášť, stoprocentně zaplatíte o dost víc, než v případě pojistky celé domácnosti. Do poptávky po takovém pojištění vstupuje iracionální faktor – člověk je zkrátka šťastný, že přesně ví, co konkrétně si pojistil. Pokud jde o pojištění celé domácnosti, řada klientů totiž tápe, co přesně pojištěné je a co ne. Jenže pojištění konkrétního vybavení je špatná léčba. Místo toho by pojišťovny a poradci měli nabízet takové produkty, kde je rozsah pojistky jasný a transparentní. My radši jdeme celostním způsobem – pojďme pokrýt celou domácnost a férově si vyříkat, co je a není pojištěné.

Daňové přiznání online

Ohodnoťte článek

-
1
+

Sdílejte

Diskutujte

Vstoupit do diskuze
Monika Veselíková

Monika Veselíková

Bakalářské studium odstartovala na Technické univerzitě v Liberci, magisterské v oboru Mediální studia dokončila na Fakultě sociálních věd UK. Pro Finmag a Peníze.cz píše od konce roku 2014. Ve volném... Více

Martin Vlnas

Martin Vlnas

Vystudoval politologii, sociologii a mediální studia na FSS MU v Brně. Rok studoval v Jižní Koreji. Během studia publikoval reportáže v Reflexu, Respektu nebo Týdnu, kariéru ale začal jako portýr. Od... Více

Související témata

allianzfintechyhavarijní pojištěnípovinné ručeníživotní pojištění
Daňové přiznání online

Aktuální číslo časopisu

Předplatné časopisu Finmag

Věda je byznys –⁠ byznys je věda

Koupit nejnovější číslo