Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Peníze dělají člověka šťastným. Jsou dlužníci nešťastní?

Peníze do značné míry přispívají k pocitu štěstí. A když jste v minusu? Přinášejí dluhy automaticky pocit opačný?

Platí rčení Štěstí si za peníze nekoupíš? Lidstvo se o to pře už dlouho. Všeobecně se předpokládá, že – samozřejmě – neplatí, ovšem vědci poměrně nedávno tenhle předpoklad zpochybnili. Provedli rozsáhlé výzkumy a na jejich základě zjistili, že peníze nebo příjem můžou k vašemu štěstí přispět. V naší kapitalistické společnosti příjem zvyšuje štěstí v tom smyslu, že bez prostředků si nemůžete zajistit věci, které ke štěstí vedou. Potřebujete uspokojit potřebu přístřeší a potravy: za peníze si můžete pořídit bydlení i jídlo, peníze vám otevírají dveře ke zkušenostem, jako jsou dobrodružství nebo cestování. V tomhle smyslu peníze můžou zvýšit pocit spokojenosti s životem.

Jaký je ale vztah mezi dluhem a dobrým životním pocitem? Udělají nás peníze šťastnějšími, i když budou půjčené? Nebo nás naopak fakt, že jsme zadlužení, bude stresovat a přispěje k naší celkové nespokojenosti? Dlužní úpisy jsou všudypřítomné a někdy také opravdu nezbytné zlo, díky kterému máme diplom na zdi, střechu nad hlavou, nablýskaný vůz v garáži. Za jakou ovšem cenu?

Půjčky na pitomosti víc škodí duševnímu zdraví

S kolegy jsme se shodli, že – vzhledem k tomu, že osmdesát procent amerických domácností a sedmdesát procent absolventů vysokých škol má dluhy – stojí emocionální dopad půjček za studii. Z rešerší dřívějších studií nám vycházelo, že existujou dva druhy stresu z dluhu: zdá se, že jednak podněcuje a zvyšuje celkové vnímání života jako břemene, jednak je to také aktuální zátěž, splácení dluhu člověka připravuje o část zdrojů, které má momentálně k dispozici.

Abychom se dostali hlouběji, analyzoval náš tým na širokém vzorku vysokoškoláků dopad studentských půjček na jejich duševní pohodu. Mnohé z toho, co jsme zjistili, vypadá jako samozřejmost: pokud je dluh zvladatelný, má na duševní pohodu člověka míň devastující dopad než dluh, který člověk cítí jako nezvladatelný. Duševní pohoda studentů se lišila podle toho, od koho měli půjčeno. Pokud byla jejich půjčka zatížena nižším úrokem nebo se dalo počítat s větší pružností při splácení (například dotované studentské půjčky), stres byl nižší, než když šlo o půjčku od finanční instituce s přemrštěnými úroky a nemilosrdnou politikou splácení. Emocionální daň, kterou si dluh vybíral, se lišila podle toho, do jaké míry měli studenti přístup k jiným finančním zdrojům. Člověk, který mohl proti půjčce postavit nějaké investice nebo majetek, měl ochranný štít, který mu pomáhal stresu vzdorovat. Jako zvlášť důležitý se ukázala příčina půjčky. Dluh, kterému se člověk vystavoval kvůli něčemu nezbytnému, třeba aby měl střechu nad hlavou, škodil duševní pohodě míň, dluh, ke kterému přišel kvůli nezodpovědnému utrácení, například na nikoli nezbytnou renovaci bydlení, přinášel podstatně víc stresu.

Nuže, je to tedy tak, že zadlužení kvůli vzdělání je míň znepokojivé, protože za něj získáváme jistou úroveň dovedností, která je pro mnohá povolání nezbytná? Jen do určité míry. Naše analýza (nikterak překvapivě) ukázala, že s půjčkou na vzdělání přicházejí větší finanční starosti, které mají nepříznivý vliv na životní spokojenost. Ale čím víc pak to vzdělání vede k reálným příjmům, tím menší obavy dlužník cítí. Zjistili jsme, že jak studenti během sledovaných osmi roků pokračovali se splácením půjčky, jejich štěstí bezpečně vzrůstalo s příjmem a snižujícím se dluhem, dokud nebyly v rovnováze.

Dluhy a příjmy nejsou totéž s opačným znamínkem

Mají tedy takovéhle studie nějaký význam, když – jak se zdá – jen potvrzují to, co je evidentní? Máme za to, že ano.

Při úvahách, jestli má na pocit duševní pohody silnější vliv příjem, nebo dluh, nám pomůže, když pochopíme, jestli je příjem čistý protiklad dluhu. Pokud by dluh a příjem byly dva póly jednorozměrného kontinua, porovnávání jejich relativních sil by nemělo reálný význam. Náš tým mezi nimi ale objevil zajímavý kontrast a podstatně odstíněnější vztah. Výše dluhu může růst nezávisle na výši příjmů. Lidé, kteří mají vyšší příjmy, mají ve skutečnosti taky přístup k vyšším půjčkám a můžou si pořídit větší dluhy. Na druhou stranu ale lidé, kteří jsou finančně kompetentní, budou pravděpodobně mít vyšší příjmy a nižší dluhy – a z toho vyplývá inverzní vztah mezi dluhem a příjmem a pocitem (ne)spokojenosti, který vyvolávají.

To, co na první pohled vypadá jednoduše, je tedy ve skutečnosti složitější. Naše zjištění podtrhují, že studenti, kteří si nabírají velké dluhy, by se neměli znepokojovat jenom tím, jaké bude jejich kreditní skóre, ale měli by vzít v potaz a uvážit taky dopady, jaké dluh bude mít na jejich duševní pohodu a vnitřní emocionální život. Měli by také porozumět tomu, že ne každý dluh má dopad stejný. Když si půjčujete, je tu několik klíčových okolností, kterým byste měli věnovat pozornost: půjčte si jenom tolik, kolik dokážete zvládnout. Poctivě si promyslete, proč si půjčujete a od koho si půjčujete. A půjčujte si jenom tehdy, když víte, že půjčku pokryjete z příjmů nebo z jiného majetku. Pokud tyhle okolnosti poctivě rozvážíte, nemusí vám dluh vymazat úsměv ze tváře.

anglického originálu, uveřejněného pod licencí Creative Commons na webu Aeon, přeložil pro Finmag Gabriel Pleska. Perex a mezititulky redakční

Aeon counter – do not remove

Komentáře

Celkem 0 komentářů v diskuzi

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.

OK